Ceny za Společenskou odpovědnost: Osobností Jiří Cienciala
Hejtman MS kraje udělil na slavnostním galavečeru ve Frenštátě pod Radhoštěm Ceny za společenskou odpovědnost. Osobností kraje se stal manažer Jiří Cieńciala, součástí večera bylo i udělení ocenění pro dobrovolníka.
Osobností kraje se stal bývalý šéf Třineckých železáren a ministr průmyslu Jiří Cienciala.
Jiří Cienciala, Osobnost MS kraje: "Já to vyznamenání řadím hodně vysoko, i když mám ve sbírce vyznamenání nejenom z Česka nebo Československa, ale mám také státní vyznamenání z Polska."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že si to velmi zaslouží. Je to člověk, který celý život věnoval práci pro kraj a jeho rozvoj, a já si ho nesmírně vážím."
Ceny za společenskou odpovědnost získaly Albrechtova Střední škola Český Těšín, Mondelez Opava, Slezská Ostrava, Frenštát pod Radhoštěm, Dětské centrum Pluto Havířov, Technické služby Karviná a Československá obec legionářská, jednota Ostrava I.
Martin Lokaj, předseda, Československá obec legionářská Jednota Ostrava I: "Naše organizace má více než sto let, takže vždycky na nás visí ta velká zodpovědnost naplňovat její historické poslání."
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka, MO Slezská Ostrava: "U nás je to o vztahu k zaměstnancům, k městskému úřadu, dále k obyvatelům, kteří v našem městském obvodě bydlí, a také k životnímu prostředí."
Zbyněk Gajdacz, ředitel, Technické služby Karviná: "Moji kolegové a kolegyně přicházejí s různými nápady, myslím si, že by to tak měla dělat téměř každá firma, která se cítí alespoň trošku víc společensky odpovědná."
Dobrovolníkem roku se stal Vladislav Maciejczyk z Hnojníku.
Virtuální realita učila studenty, jak zachránit život
V Ostravě si lidé mohli vyzkoušet první pomoc způsobem, který se blíží skutečné krizové situaci. Akce #MocPomoc Tour 2026 využila virtuální realitu, aby účastníky naučila správně reagovat například při bezvědomí, resuscitaci nebo při použití automatizovaného externího defibrilátoru. Ve Světě techniky v DOV trénovali dopoledne žáci a studenti, odpoledne pak další zájemci.
VR Rescue provede člověka celým scénářem od příchodu k postiženému až po příjezd záchranářů. Účastník přitom musí v jednotlivých situacích sám rozhodovat a správně reagovat. Jeho postup následně v reálném čase vyhodnocuje umělá inteligence a poskytuje okamžitou zpětnou vazbu.
Petr Vlk, lékař: "Pomocí těchto tabletů spouštíme výukový program. Je tam část teoretická a potom vyloženě přímo ostrá záchrana toho postiženého stran resuscitace. My se vlastně můžeme přepínat mezi jednotlivými frekventanty či figurínami a vidíme, v jaké fázi výukového programu se ten daný člověk aktuálně nachází."
Jeden trénink trvá přibližně 15 minut. V Ostravě si jej během jediného dne mohlo vyzkoušet přibližně 1300 lidí.
Jana Majrichová, viceprezidentka ČČK: "První pomoc by měla být jednou ze základních dovedností, kterou každý laik má, protože se může stát cokoliv kdykoliv přesně vedle vás. Já si myslím, že jakmile cokoliv uděláte, tak je to pomoc tomu zraněnému člověku. A pokud si to předem vyzkoušíte a trénujete, tak je to o to úspěšnější."
anketa: "Určitě se mi to bude hodit do života, kdyby se mi nějaká situace takhle stala. Za mě to bylo hodně realistické, jak tam byla ta figurína a že jsme měli udělat to dýchání. Bylo to pro mě strašně dobré."
anketa: "Bavilo mě to a připadalo mi to, jak kdybych byl fakt v realitě. A tak. Kdybych někoho takhle zraněného potkal, tak nejprve zavolám záchranku a pak, kdyby mi říkali, co mám dělat, tak to prostě udělám."
V krizové situaci často nerozhodují jen znalosti, ale také schopnost zachovat správný postup pod tlakem. Právě to má virtuální realita pomoci natrénovat.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Opravdu jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži. To znamená na tom fantomu s VR brýlemi a je to naprosto, téměř věrné. A je opravdu důležité znát základy první pomoci, respektive základy kardiopulmonální resuscitace. A jestli je cílem proškolit milion dětí, tak to je úplně úžasné."
Martin Pražák, ředitel Charity Ostrava: "Každý z nás by měl být ochoten a připraven pomáhat, stejně jako bychom to mohli očekávat i od dalších lidí."
Výcvik se zaměřil na tři situace, kdy rozhodují první minuty: zástavu srdce, masivní krvácení a cévní mozkovou příhodu.
ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově prošla rozsáhlou modernizací, která má především snížit náklady na energie. Budova dostala nové zateplení, střechu, venkovní žaluzie a moderní vzduchotechniku. Právě tu žáci vítají nejvíce.
Takto po dlouhá desetiletí vypadala budova ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově. Moravskoslezský kraj, který je jejím zřizovatelem, letos investoval do její modernizace. Hlavním cílem bylo snížit energetickou náročnost budovy a zároveň zvýšit komfort při výuce dětí.
Terezie Krainová, ředitelka ZUŠ B. Martinů Havířov: „Tato budova na ulici Aloise Jiráska, která je jedním z devíti míst poskytovaného vzdělávání naší základní umělecké školy, byla vlastně původní a majitelem bylo město. V roce 2021 byla tato budova převedena na zřizovatele školy, což je Moravskoslezský kraj. No a tato budova už nesplňovala energetické podmínky.“
Škola prošla kompletní energetickou úsporou. Budova má nově zateplenou fasádu, stropy i střechu a vyměněná okna a dveře. Na střeše jsou fotovoltaické panely o výkonu 15 kilowattů, které vyrábějí elektřinu především pro vlastní spotřebu školy. Přebytečnou energii může ukládat baterie. Právě na tento typ rekonstrukcí se kraji daří získávat i evropské dotace.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Tato úsporná opatření spočívají v zateplení budovy, v instalaci nových oken a žaluzií. Tyto energetické úspory vyšly zhruba na 16 milionů korun a polovinu těchto peněz se podařilo získat z programu OPŽP, to znamená z dotačních peněz.“
Velkým přínosem modernizace jsou také rekuperační jednotky.
Anketa: „Je to o hodně lepší, protože třeba předtím tady fakt v létě, když bylo teplo, skoro nedalo dýchat. Bylo to fakt obtížné.“
Kvůli větší bezpečnosti žáků škola nově získala také elektrické zámky, které umožňují na dálku ovládat pět dveří a lépe kontrolovat pohyb lidí v budově. Rekonstrukce začala loni v říjnu a dokončena byla letos v červenci.
Kraj dal obcím na projekty přes 20 milionů
Moravskoslezský kraj rozdělil obcím přes 20 milionů korun na přípravu projektové dokumentace. Podpořil 38 projektů zaměřených například na dopravu, bydlení, školy nebo protipovodňová opatření. Dalších 5 milionů získalo deset projektů, především na přípravu fotovoltaik na obecních budovách. Kraj chce v podpoře pokračovat a usiluje o dalších zhruba 100 milionů korun.
Kraj rozdělí na filmy dalších 15 milionů
Moravskoslezský kraj pod poří dalších deset filmových projektů. Zastupitelé mezi ně rozdělili přes 15 milionů korun z programu Spravedlivá transformace. Peníze získají například celovečerní filmy, animované projekty nebo přírodopisný dokument. Celkem už kraj na filmovou tvorbu rozdělil bezmála 35 milionu korun.
OKD zasypává výdušnou jámu Dolu ČSM-sever
OKD zasypává výdušnou jámu Dolu ČSM-Sever. Do téměř kilometrové hloubky během 11 dnů nasype 44 tisíc kubíků hlušiny. Po vypnutí hlavních ventilátorů je důl zcela bez větrání. Důlní plyn ale OKD dál využije – od října z něj bude kogenerační jednotka vyrábět elektřinu a teplo.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Ceny za Společenskou odpovědnost: Osobností Jiří Cienciala
Hejtman MS kraje udělil na slavnostním galavečeru ve Frenštátě pod Radhoštěm Ceny za společenskou odpovědnost. Osobností kraje se stal manažer Jiří Cieńciala, součástí večera bylo i udělení ocenění pro dobrovolníka.
Osobností kraje se stal bývalý šéf Třineckých železáren a ministr průmyslu Jiří Cienciala.
Jiří Cienciala, Osobnost MS kraje: "Já to vyznamenání řadím hodně vysoko, i když mám ve sbírce vyznamenání nejenom z Česka nebo Československa, ale mám také státní vyznamenání z Polska."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že si to velmi zaslouží. Je to člověk, který celý život věnoval práci pro kraj a jeho rozvoj, a já si ho nesmírně vážím."
Ceny za společenskou odpovědnost získaly Albrechtova Střední škola Český Těšín, Mondelez Opava, Slezská Ostrava, Frenštát pod Radhoštěm, Dětské centrum Pluto Havířov, Technické služby Karviná a Československá obec legionářská, jednota Ostrava I.
Martin Lokaj, předseda, Československá obec legionářská Jednota Ostrava I: "Naše organizace má více než sto let, takže vždycky na nás visí ta velká zodpovědnost naplňovat její historické poslání."
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka, MO Slezská Ostrava: "U nás je to o vztahu k zaměstnancům, k městskému úřadu, dále k obyvatelům, kteří v našem městském obvodě bydlí, a také k životnímu prostředí."
Zbyněk Gajdacz, ředitel, Technické služby Karviná: "Moji kolegové a kolegyně přicházejí s různými nápady, myslím si, že by to tak měla dělat téměř každá firma, která se cítí alespoň trošku víc společensky odpovědná."
Dobrovolníkem roku se stal Vladislav Maciejczyk z Hnojníku.
Virtuální realita učila studenty, jak zachránit život
V Ostravě si lidé mohli vyzkoušet první pomoc způsobem, který se blíží skutečné krizové situaci. Akce #MocPomoc Tour 2026 využila virtuální realitu, aby účastníky naučila správně reagovat například při bezvědomí, resuscitaci nebo při použití automatizovaného externího defibrilátoru. Ve Světě techniky v DOV trénovali dopoledne žáci a studenti, odpoledne pak další zájemci.
VR Rescue provede člověka celým scénářem od příchodu k postiženému až po příjezd záchranářů. Účastník přitom musí v jednotlivých situacích sám rozhodovat a správně reagovat. Jeho postup následně v reálném čase vyhodnocuje umělá inteligence a poskytuje okamžitou zpětnou vazbu.
Petr Vlk, lékař: "Pomocí těchto tabletů spouštíme výukový program. Je tam část teoretická a potom vyloženě přímo ostrá záchrana toho postiženého stran resuscitace. My se vlastně můžeme přepínat mezi jednotlivými frekventanty či figurínami a vidíme, v jaké fázi výukového programu se ten daný člověk aktuálně nachází."
Jeden trénink trvá přibližně 15 minut. V Ostravě si jej během jediného dne mohlo vyzkoušet přibližně 1300 lidí.
Jana Majrichová, viceprezidentka ČČK: "První pomoc by měla být jednou ze základních dovedností, kterou každý laik má, protože se může stát cokoliv kdykoliv přesně vedle vás. Já si myslím, že jakmile cokoliv uděláte, tak je to pomoc tomu zraněnému člověku. A pokud si to předem vyzkoušíte a trénujete, tak je to o to úspěšnější."
anketa: "Určitě se mi to bude hodit do života, kdyby se mi nějaká situace takhle stala. Za mě to bylo hodně realistické, jak tam byla ta figurína a že jsme měli udělat to dýchání. Bylo to pro mě strašně dobré."
anketa: "Bavilo mě to a připadalo mi to, jak kdybych byl fakt v realitě. A tak. Kdybych někoho takhle zraněného potkal, tak nejprve zavolám záchranku a pak, kdyby mi říkali, co mám dělat, tak to prostě udělám."
V krizové situaci často nerozhodují jen znalosti, ale také schopnost zachovat správný postup pod tlakem. Právě to má virtuální realita pomoci natrénovat.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Opravdu jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži. To znamená na tom fantomu s VR brýlemi a je to naprosto, téměř věrné. A je opravdu důležité znát základy první pomoci, respektive základy kardiopulmonální resuscitace. A jestli je cílem proškolit milion dětí, tak to je úplně úžasné."
Martin Pražák, ředitel Charity Ostrava: "Každý z nás by měl být ochoten a připraven pomáhat, stejně jako bychom to mohli očekávat i od dalších lidí."
Výcvik se zaměřil na tři situace, kdy rozhodují první minuty: zástavu srdce, masivní krvácení a cévní mozkovou příhodu.
ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově prošla rozsáhlou modernizací, která má především snížit náklady na energie. Budova dostala nové zateplení, střechu, venkovní žaluzie a moderní vzduchotechniku. Právě tu žáci vítají nejvíce.
Takto po dlouhá desetiletí vypadala budova ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově. Moravskoslezský kraj, který je jejím zřizovatelem, letos investoval do její modernizace. Hlavním cílem bylo snížit energetickou náročnost budovy a zároveň zvýšit komfort při výuce dětí.
Terezie Krainová, ředitelka ZUŠ B. Martinů Havířov: „Tato budova na ulici Aloise Jiráska, která je jedním z devíti míst poskytovaného vzdělávání naší základní umělecké školy, byla vlastně původní a majitelem bylo město. V roce 2021 byla tato budova převedena na zřizovatele školy, což je Moravskoslezský kraj. No a tato budova už nesplňovala energetické podmínky.“
Škola prošla kompletní energetickou úsporou. Budova má nově zateplenou fasádu, stropy i střechu a vyměněná okna a dveře. Na střeše jsou fotovoltaické panely o výkonu 15 kilowattů, které vyrábějí elektřinu především pro vlastní spotřebu školy. Přebytečnou energii může ukládat baterie. Právě na tento typ rekonstrukcí se kraji daří získávat i evropské dotace.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Tato úsporná opatření spočívají v zateplení budovy, v instalaci nových oken a žaluzií. Tyto energetické úspory vyšly zhruba na 16 milionů korun a polovinu těchto peněz se podařilo získat z programu OPŽP, to znamená z dotačních peněz.“
Velkým přínosem modernizace jsou také rekuperační jednotky.
Anketa: „Je to o hodně lepší, protože třeba předtím tady fakt v létě, když bylo teplo, skoro nedalo dýchat. Bylo to fakt obtížné.“
Kvůli větší bezpečnosti žáků škola nově získala také elektrické zámky, které umožňují na dálku ovládat pět dveří a lépe kontrolovat pohyb lidí v budově. Rekonstrukce začala loni v říjnu a dokončena byla letos v červenci.
Kraj dal obcím na projekty přes 20 milionů
Moravskoslezský kraj rozdělil obcím přes 20 milionů korun na přípravu projektové dokumentace. Podpořil 38 projektů zaměřených například na dopravu, bydlení, školy nebo protipovodňová opatření. Dalších 5 milionů získalo deset projektů, především na přípravu fotovoltaik na obecních budovách. Kraj chce v podpoře pokračovat a usiluje o dalších zhruba 100 milionů korun.
Kraj rozdělí na filmy dalších 15 milionů
Moravskoslezský kraj pod poří dalších deset filmových projektů. Zastupitelé mezi ně rozdělili přes 15 milionů korun z programu Spravedlivá transformace. Peníze získají například celovečerní filmy, animované projekty nebo přírodopisný dokument. Celkem už kraj na filmovou tvorbu rozdělil bezmála 35 milionu korun.
OKD zasypává výdušnou jámu Dolu ČSM-sever
OKD zasypává výdušnou jámu Dolu ČSM-Sever. Do téměř kilometrové hloubky během 11 dnů nasype 44 tisíc kubíků hlušiny. Po vypnutí hlavních ventilátorů je důl zcela bez větrání. Důlní plyn ale OKD dál využije – od října z něj bude kogenerační jednotka vyrábět elektřinu a teplo.
Redakčně upraveno / zkráceno.
