Město prodalo přístavbu Hotelu Praha

Přístavba Hotelu Praha mění majitele. Zastupitelé souhlasili s jejím prodejem kupci, který uvnitř vybuduje byty. Městu za budovu zaplatí necelých 14 milionů korun.

O prodeji přístavby Hotelu Praha, kterou města nemá jak využít, rozhodla radnice v loňském roce. Kupec se přihlásil až ve čtvrtém nabídkového řízení, pro které byla původní cena zhruba 17 milionů korun snížena na 13,7 milionů.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V aktuálním nabídkovém řízení, kdy už po druhé byla snížená cena, jsme obdrželi nabídku jednoho zájemce, který splnil všechny podmínky. Nabídl částku 13 801 000 korun za výkup objektu přístavby Hotelu Praha a zastupitelstvo na svém červnovém zasedání schválilo prodej tomuto vítěznému zájemci.”

V betonové přístavbě secesního hotelu hodlá nový majitel, společnost VRCHY 31 vybudovat byty, v přízemí budou parkovací místa pro jejich obyvatele.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V podmínkách nabídkového řízení byly i časové lhůty pro zahájení rekonstrukce a pro její dokončení i s ohledem na to, že se objekt nachází v centru města a v městské památkové rezervaci. Nicméně ten zájemce deklaroval ve své nabídce ještě zkrácení těch lhůt, to znamená, že rekonstrukce by měla začít do 18 měsíců od podpisu kupní smlouvy a potom kolaudace objektu, těch nově vybudovaných prostor, by měla proběhnout do 18. měsíců od zahájení stavby.”

Jaroslav Dvořák (SOCDEM), zastupitel Nového Jičína: “Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji, náš klub hlasoval proti nebo se zdržel, protože si myslíme, že to, že si vlastně vymínila rada, nás přehlasovali na jednom z předcházejících zastupitelstvo, vymínila se tu pravomoc rozhodovat o ceně. To znamená, ta se dvakrát snížila, to znamená o zhruba 3,5 milionů, jsme šli dolů a to už je výrazná suma a kupec se objevil.”

Bývalé vedení města v čele se tehdejším starostou Jaroslavem Dvořákem plánovalo přístavbu proměnit v kulturní zařízení. Nicméně nové složení radnice po roce 2018 od těchto plánů odstoupilo. Pro tyto účely vykoupilo objekt Nového Slunce, který v minulosti jako kulturní stánek sloužil, a připravuje jeho rekonstrukci.

Jaroslav Dvořák (SOCDEM), zastupitel Nového Jičína: “Ta vize kulturního domu Nového Slunce, nemáme žádná čísla relevantní a uvidíme, jak až opravdu, teď je totiž veřejná zakázka, výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace, a že až se objeví nějaká čísla, což už bude zase v novém volebním období, že se možná budeme divit, na jakých sumách jsme.”

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Ten původní zamýšlený účel pro tento objekt, to znamená kulturní dům města, by sice technicky, stavebně šlo vybudovat, ostatně první etapa už v letech 2018 a 2019 proběhla, nicméně ten zamýšlený účel nebyl vhodný z mnoha důvodů. Ať už je to osm sloupů v hlavním sále, ať už je to ne úplně atraktivní a důstojný vstup do tohoto kulturního zařízení, ať už je to nízká světlá výška prvního nadzemního podlaží, celková kapacita, ale taktéž i protihluková opatření s ohledem na zástavbu pro bydlení v bezprostředním blízkém okolí. Z tohoto důvodu jsme od tohoto projektu ustoupili a naopak se soustředili na možnost získat areál Nového Slunce, což se podařilo, a nyní v letošním roce začne zpracování projektové dokumentace na přestavbu tohoto objektu na kulturní zařízení.”

Přístavba Hotelu Praha byla postavena v 70. letech minulého století jako jídelna. Stravovacím účelům přestala sloužit na konci 20. století.

---

Výstava absolventů odhaluje i jejich osobnosti

Výstavní prostory na baště obsadila více než dvacítka mladých autorů. Jedná se o absolventy výtvarného oboru základní umělecké školy, kteří tu prezentují své závěrečné práce.

Klub rodáků a přátel města vždy jednou za rok propůjčí své sídlo, kamennou baštu, mladým výtvarníkům - absolventům novojičínské Základní umělecké školy. Na letošní červnové výstavě se podílí rekordní počet 23 žáků.

Lada Poulová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Nový Jičín: “Jsou to absolventi prvního i druhého stupně studia. To znamená, že ti, kteří jsou absolventy druhého stupně, chodili do Zušky 11 let. Tak to je úctyhodný výkon, ale nijak to neumenšuje ty, kteří končí ten první stupeň. Myslím si, že představují krásnou kolekci, která je pro mě výjimečná, nebo možná hodně osobní v tom, že se podařil získat takový opravdu hodně intenzivní a osobní vhled přímo těch osobností žáků naší školy.”

Výstava absolventských prací je završením cyklu vzdělávání, ve kterém nejde jen o zvolenou výtvarnou techniku a téma, ale také o zpracování prožitků a svědectví dané generace.

Lada Poulová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Nový Jičín: “Jedno z témat byl kalendář. Kalendář jako svědectví, dalo by si říct, průběhu roku, ale ten průběh roku často šel hodně do hloubky. Zpracovávali emoce, vlastně ukázalo se, že ten svět a otevřenost našich absolventů je hrozně bohatý. Moc si cením toho, jak upřímní byli v tom projevu, protože oni doplnili tu práci taky krátkými texty. A musím říct, že ty texty mě často až dojaly v tom, do jaké hloubky šly, jak žáci vyzráli a jak byli upřímní v tom, co chtějí sdělit.”

Helena Dostálová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Chtěla bych se stát architektkou zahrad, takže moje první část je teda příprava na vysokou školu. Na prvním obrázku jsem se snažila načrtnout budovu soudu tady v Novém Jičíně a pak jsem si nakreslila teda rostlinu a abych si udělala svoji tvorbu trošku zajímavější, tak jsem se tam dokreslila malé postavy víl. A druhá část mojí tvorby se skládá z překreslení nějakých emocí.”

Ztvárnila hudbu, kterou nahrávala jako zvukový doprovod k tanečnímu vystoupení jedna z žákyň základní umělecké školy, a dále vnímání pohybu.

Helena Dostálová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Kvůli své diagnóze se nemůžu některé dny volně hýbat a ve chvíli, kdy se volně hýbat můžu, tak si toho velmi cením, ale sama si všímám, že ne každý vlastně tomu pohybu dává takovou váhu. A chtěla jsem to teda tady vyjádřit, že je potřeba využívat toho, že se můžete hýbat.”

František Machetanz, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Dnešní práce je jedna a týká se několika témat. Jednak řeší můj traumatický zážitek, který jsem prožil v dětství, potom také otázky, které jsou s tím spojené a konečně i to, jak se takové malé dítě s takovým zážitkem může vyrovnat. Forma je taková netradiční, tím, že je to příběh, tak jsem zvolil knižní formát, který je takový objemnější, řekněme. Je to leporelo, které vlastně symbolizuje i to, jakým způsobem funguje naše paměť, jak ty myšlenky jsou potom fragmentované, jak vlastně už to není lineární příběh.”

Julia Elle Jakešová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Moje absolventská práce je udělaná jako tři typy hmyzu a každý hmyz je inspirovaný nějakou emocí. Třeba ruměnice je inspirovaná hněvem, proto je v takových oranžových až růžových tónech. Pak mám vážku, ta je udělaná jako nějaká něha a smutek. A pak poslední je nějaký brouk, který je udělaný jako nějaká nechuť.”

Na výstavě je dále k vidění i spousta prostorových děl, práce s textilem, a také klasické kresby, malba a grafika. Vystaveny budou na baště do 24. června.

---

Klub capoeiry pořádal seminář s obřadem páskování

Novojičínský klub capoeiry hostil seminář, kterého se zúčastnili vyznavači tohoto brazilského bojového umění z velké části republiky. Součástí bylo takzvané “páskování”, tedy skládání zkoušek pro získání vyšší úrovně.

Capoeiristé se v Novém Jičíně scházejí v tělocvičně Základní školy Jubilejní, tréninky tu probíhají v pondělí a středy. Během víkendu tu teď navíc uspořádali seminář pro zájemce z různých koutů celé republiky.

Ondřej Novák, trenér Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Máme tady hlavně Novojičínky, samozřejmě, pak tady přijeli capoeiristé z Olomouce, z Opavy, z Přerova a dokonce z Hradce Králové, jinak tady máme hosty z celé České republiky a trenéry, Liberec, Jablonec, Mladá Boleslav, ale hlavní host je náš Mestre Paçoca, což je rodilý Brazilec, který teď bydlí v Klagenfurtu v Rakousku.”

Důležitou součástí semináře bylo takzvané batizado nebo-li páskování nových a stávajících členů klubu.

Ondřej Novák, trenér Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Jednoduše řečeno, je to podobné jako v karate nebo v dalších bojových uměních, že ti cvičenci dostanou buď svůj první pásek nebo přebarví na nějaký vyšší pásek. Nejvyšší pásek z řadu dospělých bude udělen oranžový pásek, corda laranja, a právě bude to Vojta Merhout, a pak z těch dětských pásků tam máme azul ponta laranja, což je vlastně půlka modrá a koneček oranžový, a ten dostane Honza Šafra z Hradce Králové.”

Vojtěch Merhout, Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Já už tady chodím 11 let, už je to 11 rok, a dovedl mě k tomu kamarád, který vlastně tady začíná a pak s tím bohužel skončil. Já rád sportuju a rád zpívám, takže pro mě hudba a sport ještě k tomu spojené, tak to byla jasná volba.”

František Sulovský, Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Já jsem se díval na nějaké takové filmy, tak mě to zaujalo, jak jsem byl malý, tak capoeiru dělám přes 7 let asi. Baví mě na tom, že se můžu protahovat, že mi to dává pohyblivost, a ještě, že tady chodím s kamarádem, tak mě to baví.”

Tadeáš Loučka, Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Věnuji se tomu pět nebo šest let Vlastně chtěl jsem dělat nějaký sport, a hlavně, když jsem se díval na bojové filmy, přišlo mi to husté, tak mě mamka přihlásila do capoeiry. Je to takové živé, hýbeme se tu, někdy i zpíváme a asi mě hodně baví ty kopy a taky ten rytmus.”

Brazilskému bojovému umění v asociaci Vem Camará Capoeira se v Novém Jičíně věnují děti od sedmi let až po dospělé. Zájem o tento druh pohybu je stále velký.

Ondřej Novák, trenér Vem Camará Capoeira, Nový Jičín: “Já teda musím zaklepat, že ty naše řady se stále rozrůstají nebo minimálně zůstává stejný počet, že když někdo odejde, tak zase někdo nový přijde. Takže ten zájem je pořád velký a právě díky tomu jsme i před dvěma třema rokama měnili tělocvičnu. Byli jsme na malé tělocvičně a teďka jsme tady v těch větších prostorách, kdy jsme třeba ve 20 až 25 na tréninku, a do malé už jsme se nevlezli.”

---