Kompost spotřebuje město i zahrádkáři

Kompostárna v areálu technických služeb prošla modernizací. Součástí bylo pořízení přesívačky, díky které je kompost kvalitnější. Projekt radnice zařadila do soutěže Národní sítě Zdravých měst.

Městská kompostárna na ulici Propojovací byla zprovozněna v roce 2016. Bioodpad, který by jinak končil na skládce, se tu mění v certifikovaný kompost. Technické služby se ji snaží průběžně rozvíjet a modernizovat. Realizovat se nyní podařilo projekt zkapacitnění kompostárny.

Václav Nezval, odbor rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Součástí projektu bylo pořízení bubnové prosévačky kompostu, která odděluje ty hrubší frakce a pomáhá vlastně vytřídit ten kvalitnější kompost, drobnější. A dále bylo pořízeno dokončené oplocení, včetně vjezdové brány. Na celý projekt se podařilo získat městu dotaci ze Státního fondu životního prostředí v rámci Národního plánu obnovy ve výši jeden milion padesát tisíc korun. Celkové náklady na intenzifikaci kompostárny byly 1,8 milionu korun včetně DPH.”

Radnice se projekt rozhodla zařadit i do soutěže Národní sítě Zdravých měst pod názvem Intenzifikace kompostárny v Novém Jičíně.

Václav Nezval, odbor rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Soutěž se jmenuje NEJpraxe Zdravých měst pro rok 2026. Lidé mohou podpořit tento projekt prostřednictvím hlasování na internetových stránkách Národní sítě Zdravých měst.”

Nový Jičín dokončením tohoto projektu pokračuje v trendu udržitelného hospodaření s odpady. Šetří náklady na skládkování, chrání životní prostředí a zároveň vrací do přírody cenné živiny.

Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Od roku 2021 prodáváme kompost v bio kvalitě, který je průběžně certifikovaný ústavem hnojiv. A od roku 2021 se nám daří navyšovat produkci zpracované biohmoty. V roce 2021 to bylo 800 tun. Následně v roce 2022 jsme zvedli tuto produkční kapacitu na 1000 tun. A v uplynulém roce 2024 jsme navýšili tuto hodnotu na 1400 tun zpracovaných ročně.”

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “Na kompostárně se bioodpad zpracovává ze sečí z údržby veřejné zeleně, to znamená tráva, z podzimního úklidu listí a pak veškerý odpad z pletí, z řezu dřevin, stromů a z kácení. A dále je tady navážen bioodpad ze zahrádek. To jsou takové ty kontejnery kovové, které přistavuje středisko odpadové hospodářství.”

Část kompostu pak končí zpět v městské zeleni.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “To znamená, doplňuje se do záhonu květin, doplňuje se do výsadeb keřů, používá se k nakopčování růží. Mícháme si tady směs ornice s kompostem pro terénní úpravy.”

Zájem o kompost roste i ze strany veřejnosti. K dispozici je v měsících březen až červen a následně září až listopad za 721 korun za tunu.

Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Snažíme se zabezpečit zvedající se zájem o tento zpracovaný biokompost. V roce 2022 jsme již předali občanům 90 tun, v roce 2023 následně 120 tun. Za rok 2024 už to bylo 200 tun a v tomto roce 230 tun.”

Město kromě toho také dlouhodobě podporuje domácí kompostování, a proto opakovaně zahrádkářům rozdává velkoobjemové kompostéry.

---

Zahraniční stáž je nejen jazykovou prověrkou

Studenti Mendelovy střední školy prezentovali zahraniční stáže, financované z programu Erasmus+. Ve firmách a různých společnostech v šesti zemích Evropy pracovali tři týdny.

Zahraniční stáže absolvovali studenti napříč všemi obory Mendelovy střední školy, zdravotnického, ekonomického a IT. V šesti zemích Evropy strávili v květnu tři týdny, z toho čtrnáct dní bez pedagogického dozoru.

Kateřina Klevarová, koordinátorka Erasmus+, Mendelova střední škola: “V loňském školním roce jsme poslali studenty do šesti zemí, do Irska, Estonska, na Maltu, do Německa, Španělska a Finska. A naši studenti pracovali v různých firmách, malých a středních podnicích, domovech pro seniory, různých sociálních zařízení. Pracovali také v cestovních kancelářích, záleželo na oboru jejich studia.”

Teď, už jako čtvrťáci, prezentovali tito studenti své zkušenosti o rok mladším spolužákům, které možnost takto vycestovat teprve čeká.

Adéla Žingorová, studentka Mendelovy střední školy: “Já jsem byla na Maltě a pracovala jsem jako ošetřovatelka v domově důchodců. Určitě jsem se posunula hodně v té angličtině, protože na Maltě je úřední jazyk angličtina. Vyzkoušela jsem se, jak je to je pracovat v terénu se starýma lidmi.”

Samuel Mráz, student Mendelovy střední školy: “Já jsem byl tři týdny na Maltě, věnoval jsem se administrativě v domově důchodců a mou náplní byla práce v Excelu, ve Wordu, kde jsme se snažili digitalizovat ten jejich evidenční systém.”

Adam Vjaclovský, student Mendelovy střední školy: “Ve Finsku a byli jsme teda přímo v městě Turku, což je bývalé hlavní město Finska. Byli jsme ve firmě Shift a byla to vlastně firma zaměřená na propagaci různých akcí a vlastně zvou si tam přímo slavné osobnosti z celého Finska.”

Lucie Haitlová, ředitelka Mendelovy střední školy: “My se dlouhodobě zapojujeme do programů Erasmus plus. Dává nám to smysl, protože žáci mají možnost vycestovat do zahraničí a odzkoušet si své odborné znalosti. Osamostatní se ve svém životě, zdokonalí své jazykové dovednosti a samozřejmě musí umět spolupracovat na mezinárodní úrovni.”

Studenti stáž jednoznačně hodnotili jako velmi přínosnou, a to ve více ohledech.

Samuel Mráz, student Mendelovy střední školy: “Rozhodně je velice přínosná, jelikož jsem měl možnost si na tři týdny vyzkoušet bydlet nebo být ve vlastním ubytování. Museli jsme mezi sebou komunikovat, jak už na tom ubytování, tak na pracovišti. Takže rozhodně jsem se posunul v tom anglickém jazyce. Následně taky jsem si našel nové přátele, se kterými jsme získali, nebo máme spoustu nových zážitků a zkušeností. Nejen pracovních, ale i těch osobních.”

Adéla Žingorová, studentka Mendelovy střední školy: “Myslím si, že se osamostatníte, protože se musíte o sebe starat a vyzkoušíte, jestli to zdravotnictví je pro vás. A i tu angličtinu si polepšíte a myslím si, že i zážitky s těma kamarádkami, je to skvělá zkušenost, jako zopakovala bych s to určitě.”

Adam Vjaclovský, student Mendelovy střední školy: “Určitě, protože takovou zkušenost tady v Česku nikde neseženou, takže určitě bych doporučil. Tak rozhodně komunikace s lidmi a hlavně organizace, ať už sám sebe, tak i vlastně právě těch společenských akcí a celkově tedy tohle.”

Kateřina Klevarová, koordinátorka Erasmus+, Mendelova střední škola: “Samozřejmě, oni se nezlepšují jenom ve svých odborných kompetencích a dovednostech, ale posilují i takzvané soft skills, to znamená měkké dovednosti. To jsou hlavně kreativita, kritické myšlení, je to týmová práce a komunikace.”

O zahraniční praxe bývá vždy velký zájem. Kritérii pro účast jsou prospěch, zapojování se do aktivit školy i mimoškolní činnost studenta. Pro nadcházející období chce škola umožnit takto vycestovat většímu počtu žáků, mohlo by jich být téměř čtyřicet, a zapojit chce i další zemi - Rakousko.

---

Obyvatelé Bludovic chtějí tvořit svou budoucnost

Obyvatelé Bludovic vyrazili na úklid veřejných prostor. Dobrovolníci vyčistili oblast kolem Fojtství. Následně se konala diskuze o rozvoji této místní části, která vycházela z analýzy dotazníkového šetření.

Uklidit kousek Bludovic - to byla akce, kterou druhou říjnovou sobotu pořádal místní osadní výbor.

Petr Brandejs, osadní výbor v Bludovicích: “Uvidíme podle toho, kolik se dostaví občanů, počasí nám moc nepřeje, tak uklidíme větší nebo menší část v okolí v Fojtství. Což by měla být taková komunitní činnost, při které se lidi, kteří se normálně neznají, seznámí a udělají něco užitečného pro tu obec. Bohužel se to nepodařilo termínově, sladit s tradičním Ukliďme Česko, které se děje dvakrát ročně.”

Úklid byl byl ovšem jen doplňkovou akcí, která předcházela hlavnímu cíli sobotního setkání s názvem Společně pojďme tvořit vizi rozvoje. Osadní výbor připravil ve Fojtství prezentaci výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo v červenci. Obsahovalo otázky k aktuálním tématům, zaměřeným na rozvoj této městské části.

Iva Brandejsová, osadní výbor v Bludovicích: “Je prostě důležité, aby se lidé zajímali o svoje prostředí, o svůj domov. Bludovice jsou náš domov, je krásný, ale má spoustu problémů. A myslíme si, že může každý z nás je ovlivnit, jak se budou vyvíjet. Ty Bludovice zpětně zase ovlivňují nás. Nechceme čekat, co nám kdo tady nadiktuje, jak tu máme žít. Rádi bychom se účastnili minimálně diskuzí o tom.”

Dotazníkové šetření a jeho analýza proběhly ve spolupráci s nadací Open Society Fund. Zúčastnit se mohli i lidé mladší 18-ti let, všichni sdělovali své názory anonymně. Třeba i na to, na co jsou v Bludovicích pyšní nebo co jim tady chybí. Stěžejním problémem je frekventovaný hlavní tah směrem na Valašské Meziříčí, který obec dělí napůl.

Iva Brandejsová, osadní výbor v Bludovicích: “Máme takovou polohu, jakou máme, a vede přes nás rušná silnice, máme s tím spoustu problémů. Potok nám působí další problémy a myslíme si, že i s řešením toho můžeme dost pomoct my jako občané a chceme to všechno prodiskutovat.”

Dotazník ukázal, že lidem v Bludovicích citelně chybí obchod s potravinami, naopak si pochvalovali klid a současně blízkost města, přírodu a cyklostezku.

---