Textový přepis videa

Triumfoval projekt týkající se hřiště na Lamberku

Lidé rozhodli o vítězi letošního participativního rozpočtu. Vybírali z pěti projektů. Nejvíce hlasů dostal návrh na instalaci bezpečnostních sítí za branami fotbalového hřiště na Lamberku.

Výzva Projekty pro Nový Jičín letos aktivně zapojila do zájmu o rozvoj veřejného prostoru šest občanů města, kteří předložili své návrhy. Pět pak postoupilo do finále - hlasování veřejnosti.

Markéta Černochová, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Veřejné hlasování probíhalo od 1. do 30. září přes aplikaci Monipolis a celkem se do hlasování zapojilo 787 hlasujících. Vítězem se stal projekt zabezpečení sportovního areálu na Lamberku, který získal 675 hlasů.”

Předkladatelem návrhu je Jiří Marek, trenér fotbalistů TJ Sokol Žilina, kteří mají hřiště na Lamberku jako svůj domovský trávník.

Jiří Marek, předkladatel návrhu: “Určitě, jako ohromně mě to potěšilo, tím zdravím celou žilinskou komunitu. Neberu to jako vítězství svoje, beru to jako vítězství všech Žilíňáků a všech těch lidí, kteří pro tento projekt hlasovali, patří jim velké díky.”

Vítězný projekt tedy spočívá v instalaci ochranných sítí za branami hřiště.

Jiří Marek, předkladatel návrhu: “U topolů, tam je umístěná provizorní sítě, je to v podstatě sítě, kterou jsme si tady udělali svépomocí, a ta, co bude teď, tak ta bude mít trvanlivost padesát let. Sítě u topolů budou do výše šesti metrů a budou po celé šíři fotbalového hřiště za branou. A sítě, které se budou nacházet v blízkosti restaurace, tak budou měřit nějakých 20 metrů na šířku a budou o něco nižší, protože vlastně tady tomu pomůže břeh přilehlý.”

Především na straně brány směrem k restauraci s venkovním posezením a herními prvky pro děti bude mít síť význam z hlediska bezpečnosti, protože zde míč během fotbalových zápasů a zejména i tréninků zalétává poměrně často.

Jiří Marek, předkladatel návrhu: “Už se tady nejednou stalo, že to trefilo malé děti, které si tady hrajou blízkosti v fotbalového hřiště. Z toho důvodu je tady ten bezpečnostní prvek více než na místě.”

Realizace projektu včetně prací vyjde na bezmála 480 tisíc korun. Limitní částka participativního rozpočtu je 500 tisíc korun.

Markéta Černochová, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Tento projekt bude nyní předán odboru správy majetku města a ten ho bude v příštím roce realizovat.”

Zajímavostí je, že projekt související se sportovním areálem na Lamberku zvítězil v historii novojičínského participativního rozpočtu, který byl zaveden v roce 2018, již potřetí. Před několika lety to bylo workoutové hřiště, v loňském roce instalace nových fotbalových branek a úprava střídaček, která je v přípravě.

---

Na GEMMĚ šlo vybírat z téměř třiceti škol a učilišť

Prezentace desítek studijních a učebních oborů - to je přehlídka GEMMA, která se pro žáky osmých a devátých tříd konala v Novém Jičíně. Pozvání přijaly školy z regionu i ze sousedního Zlínska a Olomoucka.

Možnost setkat se osobně se zástupci zhruba tří desítek škol a získat přímé informace o studijních nebo učebních oborech, a také o přijímacím řízení - to všechno nabízí přehlídka GEMMA. V sále firmy OPmobility v Novém Jičíně ji po 32. pořádalo Krajské vzdělávací a informační centrum ve spolupráci s úřadem práce.

Zuzana Jandlová, pořadatel, KVIC Nový Jičín: “V letošním roce přijalo pozvání 28 škol nejen z okresu Nový Jičín a nejen z Moravskoslezského kraje, ale i z okolních krajů, hlavně je zastoupen Zlínský kraj. GEMMA je jedinečná zejména v tom, že si děti popovídají se svými vrstevníky, kteří už studují na těch školách a vlastně si osahají zejména učební obory, zemědělská škola, nábytkářská škola atd., že vlastně vidí, co přesně je výstupem jejich studia, dozví se, čím vlastně budou, až vystudují střední školu.”

návštěvníci akce:

“Už mám vybranou školu. A kam to bude? V Šenově obchodní akademie.“

“Já už mám docela jasno, ale ještě uvidím. Chtěla bych jít do Litomyšle na chovatelku cizokrajných zvířat.”

“Pořád vybírám, nemám jasno.”

Kontaktní přehlídku tváří v tváří oceňují i v době internetu a sociálních sítí zástupci napříč středními školami a učilišti.

Kamila Fabiánová, zástupkyně ředitelky, SŠ technická a zemědělská: “Já si myslím, že právě uchazeči o studium se můžou přímo zeptat našich studentů, a vlastně i nás, odpoledne tady budou i pánové mistři, takže mohou přímo jich se zeptat na ten obor, s čím vlastně ti žáci pracují, jak probíhá ta výuka ohledně odborných předmětů.”

David Kresta, student Lycea Mendelovy střední školy: “Myslím si, že je to unikátní příležitost se potkat s těmi budoucími studenty, předat si informace, které jen tak na internetu nemohou být zjištěny, a naopak zeptat se například na nějaké předměty, protože to na internetu třeba nenajdete, nebo například na aktuální informace, které se třeba ve škole dějí a třeba ještě nejsou vedené na internetu.”

Markéta Mikulová, studentka oboru Business a právo SOŠ Educa: “Naše škola je za mě velmi zajímavá. Máme spoustu fajn oborů, které si myslím, že deváťáci by mohli ocenit. Například Business a právo, který já studuju, je velmi zaměřený na ekonomiku a myslím si, že pokud by někdo chtěl být náhodou podnikatel, tak je to velmi fajn start.”

Karel Dostál, učitel a kariérový poradce, Gymnázium Nový Jičín: “Řada věcí se dá dohledat na internetu, to má dneska každá škola. Dneska každá střední škola většinou nabízí Erasmus, nějaké zahraniční partnery, nabídku jazyků, ale probrat to s těma lidma osobně, takhle z očí do oči, se domníváme, že je pořád klíčové a ta škola může tímhle tím způsobem ty lidi samozřejmě zase přitáhnout, pozvánka na Dny otevřených dveří a tak dále.”

GEMMA probíhala dva dny, seznámit se s možnostmi dalšího studia přicházely celé školní skupiny nebo rodiče s dětmi. Celkem na přehlídku dorazilo na dva tisíce návštěvníků.

---

Den s restaurátory prezentoval péči o kulturní dědictví

Muzeum Novojičínska připravilo Den s restaurátory, aby ukázalo, jak pečuje o kulturní dědictví. Veřejnosti otevřelo jinak nepřístupný ateliér, ve kterém odborníci restaurují obrazy a sochy.

V rámci Evropského dne konzervování a restaurování otevřelo Muzeum Novojičínska veřejnosti své restaurátorské centrum v Šenově u Nového Jičína. Zpřístupnilo prostory, ve kterých odborníci zachraňují, konzervují a opravují historická umělecká a řemeslná díla.

Stanislav Kľúčik, restaurátor, kurátor sbírky, Muzeum Novojičínska: “Jsou tu tři stanoviště, které prezentují studentům a také dospělým problematiku restaurování a konzervování, protože jsou to určité pojmy, které mnoho lidí neovládá. A zároveň ten dnešní den napomáhá tomu a otevírá dveře, aby sa ten návštěvník měl možnost se i zeptat, co je možné, co není možné, jak sa dá něco opravit a vylepšit.”

Návštěvníci mohli pozorovat princip restaurování a konzervování kovů, například čištění kovových artefaktů ultrazvukem. Na dalším pracovišti byla vidět, jak probíhají rekonstrukce kamenných soch a prvků, včetně používaných nástrojů a materiálů, a také metod pro jejich průzkum.

Kristýna Kľúčiková, restaurátorka malby, Muzeum Novojičínska: “My se snažíme dětem předat ty základní informace o tom, jaký je rozdíl mezi konzervováním a restaurováním a co obnáší moje práce, což je restaurování závěsných obrazů. Mám tam právě skvělý příklad toho, jak se odstraňují sekundární vrstvy. To znamená, primárně naznačeno, že jedna půlka obličeje je jiná než ta druhá, co to obnáší. A hlavně jim chci vysvětlit, co znamená nedestruktivní výzkum, co předchází tomu, než se na ten krok vrhnu. To znamená použití třeba rentgenu nebo jiných nedestruktivních průzkumu.”

Stanislav Kľúčik, restaurátor, kurátor sbírky, Muzeum Novojičínska: “Na tomto stanovišti máte možnost vidět takový sochařský ponk, který ukazuje práci restaurátora, ale i sochaře, protože jsou tu dvě neoddělitelné součásti, které ukazují, že někdy je potřeba vytvořit nejprve objekt z plastelíny, nebo z té hrnčířské hlíny, potom vytvořit jednodušší model a tečkovacím nástrojem se dokáže ten model prezentovat a přenést do dřevěné sochy, která nám dokáže doplnit originál díla.”

U dalšího pracovního stolu mohli zájemci zjistit, k čemu se třeba v restaurátorské dílně používá korkový špunt.

Kristýna Kľúčiková, restaurátorka malby, Muzeum Novojičínska: “Ukazuju i na korky, což lidem přijde docela směšné, k čemu můžeme používat takový korek z vína. Používá se to právě na vybrušování tmelů na závěsném obraze ještě s pomocí jelenice. Ukazují vlastně, co znamená nedestruktivní výzkum a co znamená zalít si vzorek do epoxidové pryskyřice. I takhle malilinkatý droboučký, v podstatě někdo by řekl drobek ze stolu, tak tenhle mi zalijeme a zkoumáme pod mikroskopem a vidíme tam například různé vrstvy, laky a podklady, které byly použity, jak na obraze, tak i na polychromované soše.”

Komentované prohlídky s výjimečným pohledem do zákulisí restaurátorských dílen, se konaly v pátek 16. října od devíti ráno do šesti večer. Využily jej desítky lidí.

---