Město a kraj naznačili společnou vizi Hückelových vil

Rýsuje se koncept záchrany Hückelových vil. Město a Moravskoslezský kraj uzavřeli memorandum o spolupráci při obnově těchto památkově chráněných objektů. Dohodli se, že jednu z vil dají k užívání Muzeu Novojičínska.

Na rekonstrukci Hückelových vil je potřeba stovky milionů korun, což je pro rozpočet Nového Jičína, jako vlastníka, téměř nereálná zátěž. Situaci by mohl změnit podpis memoranda mezi městem a Moravskoslezským krajem.

Z ujednání vyplývá, že vilu Johanna Hückela, by mohlo využívat Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace kraje. Vlastníkem zůstane nadále město.

Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Hückelovy vily, kromě toho, že jsou to krásné objekty, tak se nám podařilo i najít s Novým Jičínem cestu, jakým způsobem je využít do budoucna, aby to nebylo vlastně jenom o opravě, která by neměla valného smyslu, ale Muzeum Novojičínska zde bude mít depozitář, já si myslím, že ty sbírky si zaslouží důstojné místo a je to vlastně spojení takové jako nutnosti a propojení na historii, mě se to moc líbí a věřím, že se to podaří.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je pravdou, že ten podpis to je jenom ta startovní čára a začínáme spolupráci s Moravskoslezským krajem. Ta cesta byla dlouhá, město Nový Jičín neustále hledalo využití, které by dávalo nějaký smysl a které by mělo i nějaké ekonomické racio. Vstoupili jsme v jednání s Moravskoslezským kraj, ale hlavně i s novojičínským muzeem a víme, že na území města ty depozity jsou různě rozházené v určitých budovách a je to nějaké logické vyústění toho, že ten depozit by mohl být na jednom místě.”

Depozitář muzejních sbírek, pokud bude v Hückelově vile realizován, by měl být v takzvaném otevřeném režimu, to znamená, že by měl být zpřístupněn i veřejnosti.

Společným úkolem města a kraje bude najít způsob financování rekonstrukce, například z národních nebo evropských zdrojů.

Vily Johanna a Augusta Hückelových byly postaveny na konci 19. století jako sídlo kloboučnické rodiny. V roce 1945 byly zestátněny a využívaly se především ke zdravotnickým účelům. Provoz v nich byl ukončen v polovině 90. let minulého století.

V roce 2003 získal nemovitosti Moravskoslezský kraj, o pět let později je prodal společnosti JTH. Město je vykoupilo v roce 2016.

Jaroslav Dvořák (SOCDEM), zastupitel Nového Jičína: “My jsme byli ti, kteří šli do toho velmi nepříjemného a v roce 2016 jsme Hückelovy vily odkoupili. Po deseti letech jsme prostě u něčeho hmatatelného, kdy máme memorandum, ale tam není žádná právní relevance, vymahatelnost, nic. Takže, blíží se komunální volby, je potřeba ukázat, že něco s Hückelovými vilami děláme. Tím nerozporuji, že docházelo k záchovným pracem, to ano, ale my jsme měli připravenou studii a před vysoutěžením, před vyhlášením veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace. Ta obsahová stránka v tom memorandu, která je prakticky nic neříkající, ale mluví  se tam, že by tam byl otevřený depozitář a já si troufnu říci, že tomu rozumím, tak otevřený depozitář za prvé žádná příspěvková organizace Morskoslouského kraje, žádné muzeum ještě nemá. Není to jednoduché, bavíme se o zákonu o ochraně sbírek muzejní povahy, o zabezpečení EPS, EBS, je to pod zákonem o centrální evidenci sbírek, není to tak jednoduché opravdu. Takže byl by silný provozovatel, do budoucna se od toho dá odrazit, a to je asi všechno.”

Memorandum už v červnu odsouhlasilo krajské i novojičínské zastupitelstvo. V Novém Jičíně pro hlasovala valná většina 25 zastupitelů.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Memorandum, které jsme schválili a které bylo právě podepsáno ze strany obou smluvních partnerů, vymezuje základní práva a povinnosti, hlavně tu deklaraci, snahu vyvinout úsilí k záchraně jedné z Hückelových vil. Následovat potom v rámci tohoto projektu určitě budou další realizační smlouvy, ať už majetkoprávního, finančního či dalšího charakteru, ať už se budou týkat vlastní budovy, případně toho areálu, příjezdy, úprava vnitroareálových komunikací, úprava celého toho parku a podobně. Takže to by mělo potom navazovat na toto memorandum až v dalších fázích tohoto projektu.”

Zatím nejsou ani rámcově specifikovány termín zahájení realizace rekonstrukce a její předpokládané náklady.

Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Jsme na začátku, a to bych tahal z rukávu, a já bych rád, aby, když ty informace budeme dávat, aby byly přesné, takže jsme úplně na začátku a já věřím, že budeme postupovat rychle.”

---

Tábor Veselé vědy vedl děti po stopách Nobelistů

Zvídavé děti, které baví zkoumat a dělat pokusy, našly o prázdninách vyžití na příměstském táboře Veselé vědy. Konal se v prostorách Základní školy Komenského 68.

Vytvořit fungující katapult, jednoduché létající těleso nebo pozorovat reakci různých kapalin - to vše a spousta dalších bádání bylo obsahem příměstského tábora pro malé objevitele. Pod záštitou neziskové organizace Veselá věda probíhal v Základní škole Komenského 68 osmým rokem.

Pavla Stanislavová, učitelka ZŠ Komenského 68, lektorka Veselé vědy: “Veselá věda pořádá nejenom tábory, ale i kroužky celoročně, a ty jsou zaměřené na bádání a zkoumání přírody a různých jevů, takže děti objevují svět kolem sebe prostřednictvím různých pokusů a různého vytváření, napodobením skutečných aktivit, které ve světě můžou pozorovat.”

Tématem tábora byli laureáti Nobelovy ceny a jejich objevy.

Pavla Stanislavová, učitelka ZŠ Komenského 68, lektorka Veselé vědy: “Děti se dozvídají o nejznámějších osobnostech, které dostaly Nobelovy ceny a samozřejmě s tím souvisejí i ty pokusy, které provádíme, jsou právě zaměřené tady na tyto osobnosti. Máme tady Marii Curie-Skłodowskou nebo Jaroslava Heyrovského, které, si myslím, že všeobecně všichni znají a můžou se o nich dočíst v dopisech, které dostávají každý den.”

Další dny byly věnovány třeba práci fyzika Alberta Einsteina nebo byl program inspirován dvojicí vědců Jamese Watsona a Francise Crieka, kteří získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. V jejich případě se ovšem činnost dětí zaměřila i na fungování v týmu.

Pavla Stanislavová, učitelka ZŠ Komenského 68, lektorka Veselé vědy: “Takže se děti učí spolupráci a objevují jednotlivé ctnosti Nobelistů, které bychom jako správní Nobelisté měli mít všichni, abychom tu Nobelovu cenu mohli získat.”

účastníci tábora:

“Já jsem si vybrala tenhle tábor, protože mě to baví a mám ráda vědu.”

“Bavilo mě míchání barviček, odpočinek a filmy.”

“Protože ráda bádám a taky ráda dělám různé pokusy a docela mám ráda i vyrábění, takže jsem se tu přihlásila.”

“Mícháme tady barvy, něco vyrábíme a to se mi líbí.” i

Pavla Stanislavová, učitelka ZŠ Komenského 68, lektorka Veselé vědy: “Samozřejmě děláme taky chemické pokusy s přírodninami, objevovali barviva a kapaliny, jak fungují, takže si hráli vlastně už od pondělka i s chemí trošičku, učili se s chemickým náčiním, s kapátky, kádinkami, odměrnými válci, takže se učili i pečlivosti a trpělivosti, zkoušeli nakapat, kolik kapek se vleze na pětikorunu. Myslím si, že si to užívali, že to byla pro ně zábava a legrace.”

A v rámci biologie lektoři dětem příměstský tábor zpestřili výjezdem do zoologické zahrady.

Týden bádání provedl účastníky mnoha zajímavými objevy a určitě i motivoval - kdo ví, na koho v budoucnu Nobelovka čeká.

---