Textový přepis videa

Město a Charita pomohou lidem v bytové nouzi

Město poskytlo Charitě čtyři byty. Ta je přidělila lidem, kteří si nemohou dovolit běžné tržní nájemné. Současně jim poskytuje odbornou sociální pomoc, která podporuje nájemníky při stabilizaci jejich životní situaci.

Charita Nový Jičín zavedla před necelým rokem novou službu. Jedná se o sociální rehabilitace - středisko sv. Josefa. Jeho posláním je pomoc lidem ohroženým ztrátou bydlení. Vznikla i na základě diskuzních fór Komunitního plánu sociálních služeb města, která se vyslovila také pro potřebu řešit nedostatek sociálního bydlení zejména pro rodiny.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Město poskytlo do pachtu Charitě Nový Jičín čtyři byty, dva se nacházejí na ulici Jičínská v Loučce, jeden na Hřbitovní ulici a jeden na Křížkovského náměstí. Cílem tady této spolupráce nebo tohoto formátu je, že Charita bude pronajímat byty svým klientům, se kterými bude pracovat v rámci poskytování poradenství a sociálních služeb.”

Markéta Brožová, Charita Nový Jičín: “Město Charitě poskytne několik bytů, které Charita může dál pronajímat rodinám nebo jednotlivcům, které propadají tím tou bytovou směrnicí, to znamená se do standardních bytů jako nemají šanci dostat. Nicméně tu bytovou potřebu mají, nemají kde bydlet, je to velký sociální problém, protože veškerá sociální práce je budovaná na tom, že ten člověk opravdu někde bydlí a má nějaké své zázemí. I přesto, že to byli lidé, kteří jsou v nějakých dluhových spirálách nebo je tam nějaká závislost nebo cokoliv, co je předtím o to bydlení připravilo.”

Charita přidělené byty okamžitě obsadila. Nový domov tak našla i pětičlenná rodina, které dlouhodobě spolupracuje se sociálně aktivizační službou.

nájemnice bytu: “Bydlíme od 1. srpna, jsme neskutečně rádi a zabydleli jsme se celkem rychle. Samozřejmě chce to ještě nějaké dodělávky, ale to časem, nejde všechno hned. Jsme šťastní všichni, hlavně děti. Loučku známe, kdysi jsme tady bydleli a postupně si zvykáme na to, že to je nový domov.”

Markéta Brožová, Charita Nový Jičín: “První rodinky už se nastěhovaly, jsou za to jako opravdu momentálně velmi vděčné, protože to byly rodiny v dlouhodobé bytové nouzi, bydlely někde na ubytovnách nebo v azylovém domě, takže je to pro ně takový velký restart. A my tam fungujeme jako takový prostředník, takový ten klíček k tomu bytu, protože můžeme ty lidi doprovázet tak, aby se podařilo nastavit veškeré platby, řeší se postupně nějaké třeba insolvence, celý ten život tak dát dohromady, aby opravdu získali ty kompetence k tomu, že nejprve bydlení a potom ostatní věci, které je potřeba zaplatit a na tom můžeme pracovat.”

Pokud si nájemce bez problémů udrží toto bydlení dva roky, to znamená bude řádně platit a nebude docházet k narušování sousedských vztahů, dostane na daný byt klasickou nájemní smlouvu od města. Charita pak získá k dispozici nový sociální byt.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Formát spolupráce je domluvený tak, že městu bude Charita platit 65 korun za metr čtvereční a měsíc pachtovné, a Charita bude za 90 korun pronajímat těm koncovým uživatelům, těm nájemcům. Přičemž ten rozdíl bude směřovat k pokrytí nákladů souvisejících s provozem těch bytů, případnou náhradou škod, které by vznikly, dluhů a podobně.”

Markéta Brožová, Charita Nový Jičín: “Do budoucna snad předpokládáme, že těch bytů bude i víc, že ty první jsou takové první vlaštovky, abychom si vyzkoušeli a vzájemně si osahali, jak ta spolupráce bude vypadat a jak to bude fungovat.”

Dohoda o spolupráci mezi Charitou a městem v oblasti prevence ztráty bydlení je uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce.

---

Patronem vzpomínky na srpen 68 byla Tyršova škola

Tragické srpnové události roku 1968 si lidé připomněli napříč Českem, a také tradičně v Novém Jičíně. Pietní akt se konal na Nádvoří Václava Havla.

Srpen 1968 patří k nejvýznamnějším a zároveň nejtragičtějším okamžikům našich moderních dějin. Osudy lidí, kteří se postavili okupaci, a význam svobody, demokracie a naší historické paměti připomnělo pietní setkání Nádvoří Václava Havla.

Sára Hendrychová, absolventka ZŠ Tyršova: “Pro mě je to hodně důležité, protože hlavně prarodiče mi to pořád připomínají a celkově se o tom hodně bavíme. Takže každý rok se to připomínám, stejně jako 17. listopad, stejně jako další důležité data.”

Kryštof Adamec, absolvent ZŠ Tyršova: “Je to pro mě dost důležité, protože to pro nás znamená, že můžeme být svobodní a že musíme si připomínat tady tu událost a musíme se hlavně vyvarovat tomu, aby se to opakovalo.”

Pořadateli vzpomínkové akce byli právě Základní škola Tyršova pod vedením učitelky Ivany Žárské, ve spolupráci s Novojičínskou otevřenou společností.

Lubomír Sazovský, Novojičínská otevřená společnost: “Pro mě osobně srpen 68, měl jsem 12 let a zažil jsem emotivně příjezd sovětských vojsk přímo do Frenštátu, kde já jsem teda původně Frenštátčan, takže se nás to dotýkalo strašidelně. Dvacet let jsme vlastně bydleli sto metrů od kasáren, takže jsme jejich způsoby života a panování zažili vrchovatou měrou. Takže špatné vzpomínky, ale doufám, proto tady vzpomínáme tohle datum, protože bychom neradili, aby se něco takového opravdu stalo, což není až tak moc nemožného.”

Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Za mě je to taková vystraha, že musíme být obezřetní, že si musíme tu demokracii, tu svobodu hlídat, protože v tom šedesátém osmém roce, když lidi večer šli spát, tak netušili, že to je jejich nadlouho poslední, asi do půlnoci nebo tak nějak, svobodná noc, že přijdou vlastně o sami sebe, protože oni se snažili i naše mozky přeprogramovat, abychom byli někdo jiný, abychom byli poslušní a budovali komunismu a Sovětský svaz. Takže ono to všechno pořád visí ve vzduchu, oni ty snahy mají pořád.”

Andrej Droščín (Piráti), radní Nového Jičína: “Šedesátý osmý rok jsem zaplať pán Bůh nezažil, ale v rodině jsme to s prarodiči a rodiči toto téma rozebírali poměrně často. Nějaké rány na duši měl každý z nich. A v kontextu dnešní doby od roku 2014 je prostě šedesátý osmý pro mě teda znovu připomenutí toho, co dokáže Sovětský svaz, potažmo Rusko dneska dokázat.”

Okupační vojska vtrhla do Nového Jičína 21. srpna 1968 kolem sedmé hodiny ráno. Kolona tanků a zásobovacích vozů přijela směrem od Příbora, ihned se začaly objevovat první známky odporu obyvatel.

---

Muzejní škola zve k zápisu, koná se 1. září

Nové poznatky a zajímavosti z regionální historie budou moci opět načerpat účastníci Muzejní školy. Ta se v Žerotínském zámku otevře na podzim. Zápis bude 1. září.

Oblíbená Muzejní škola nejen pro seniory otevře své brány, respektive dveře Trámového sálu Žerotínského zámku, v dalším pokračování 21 září. Už teď je ale dobré myslet na termín zápisu 1. září.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Přednášek bude devět, tak jak jsme zvyklí, od 21. září. do 23. listopadu. Polovina přednášek ještě bude v duchu 150. výročí Františka Palackého, kdy si ještě připomeneme jeho osobnost s odborníky, se kterými jsme to nestihli na té naší výroční zimní Palackého muzejní škole. Takže nám tady přijde přednášet třeba doktorka Vanda Marešová z Prahy, která se stará o památník Palackého a Riegra. Bude nám povídat o tom, jak fungoval jejich salon v McNehenově paláci u Palackých a Riegrů.”

Další lekce, rovněž ve spojitosti s výročím úmrtí Otce národa, připomene jeho poslední léta a rozloučení s ním.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Tady pozveme doktora Pavla Mášu, který nám připomene i tyto velké události. Palacký měl, říká se, druhý největší pohřeb v historii hned po Karlu IV. Takže to byla veliká událost pro všechny spolky, které v té době vznikaly, takže si tímto připomeneme i ten jeho slavný odchod.”

Posluchači budou také seznámeni s novými výzkumy v rodném domě Františka Palackého v Hodslavicích, které prováděla Jana Koudelová z Národního památkového ústavu. A představen bude lidový kroji, který nosila i nejmladší sestra Františka Palackého Rozina.

Eva Glogarová, Muzeum Novojičínska: “Já se na posluchače těším s tématem lidového oděvu v Hoslovicích, převážně v druhé polovině 19. století. A v rámci Muzejní školy představím také projekt uskutečněný za finanční podpory Ministerstva kultury, repliku lidového oděvu vdané ženy z Hodslavic.”

Kroj, který Muzeum Novojičínska nechalo zrekonstruovat, byl dosud vystaven v Národním muzeu a nyní již je natrvalo uložen v rodném domě Františka Palackého.

Ostatní témata Muzejní školy se pak budou týkat dalších zajímavostí a osobností z regionu. Třeba Eva Sulovská se ujme netypické přednášky nazvané “Nitě života”.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Tady se podíváme do jedné korespondence z let 1936 až 1945, které byly adresované jedné švadlence tady z okolí Nového Jičína. Takže je to takový zajímavý vhled do jejího života, ale i do života tady místních obyvatel.”

Archivář a historik Martin Vitko bude zase vyprávět o životě kněze a pedagoga Bedřicha Hýži, který v Novém Jičíně působil a zemřel v roce 1968.

---