Nelegální nájemníci Karnoly děsí Opavany

Obyvatelům bytových domů u bývalé textilky Karnola vadí lidé, kteří tento chátrající objekt nelegálně obsadili. A klidný život zrovna nevedou: křik, demolování objektu a nedávno i požár – to vše musí strpět. A je to nekonečný kolotoč: když policie osoby vykáže ven, vzápětí se vrátí zpět.

Látky se v této chátrající budově netkají víc jak dvě desetiletí. A přestože jde o tovární areál určený k výrobě, v posledních letech jej obývají nelegální nájemníci. Jejich sousedské vztahy s obyvateli z okolních domů ale nejsou vůbec ideální.

obyvatelka nedalekého domu: „Je vidět, že to jsou bezdomovci, narkomani, kteří bývají agresivní i na lidi, kteří žijí kolem. Občas se stává, že tady padají okna. Když mají náladu, tak prostě rozbíjejí okna. Hrozně nás to tady terorizuje. Opravdu je to na hranici únosnosti.“

Není to nic neobvyklého, že sjednat pořádek do těchto míst přijíždí policie. Ovšem efekt má návštěva policejní hlídky jen krátkodobý. Pokud nežádoucí nájemníky textilky vykáže, ti se vzápětí vylomenou brankou a rozbitými okny vrátí zpět.

Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Většinou tam dochází k nějakému hluku nějaké rány, někdy tam někdo něco zapálí, takže je tam zakouřeno a lidé mají strach, že tam může vzniknout požár apod.“

O víkendu zde hořelo. Plameny zachvátily přízemí hlavního objektu. Hořely odpadky naházené ve výtahové šachtě. Naštěstí se požár dál nerozšířil a hasiči měli situaci brzy pod kontrolou.

Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Při příjezdu hasičů byly v budově tři osoby. Dvě utekly a třetího hasiči zachránili, vyvedli ho s pomocí paramasky.“

Majitel budovy, František Peringer, chtěl kdysi na místě bývalé Karnoly vystavět hotel a kanceláře. Projekt ale nevyšel. A tak je tovární areál už mnoho let opuštěný. A jak sám říká, přestože se jej snaží zabezpečit, nezvaní hosté si dovnitř vždy cestu najdou.

František Peringer, majitel budovy: „My si nemůžeme dovolit hlídat ten objekt nepřetržitě a ani tak se uhlídat nedá.

Stavební zákon ale ukládá majiteli objektu, aby se o něj staral. A to přesto, že jej nevyužívá.

Hana Vaculová, ved. odboru výstavby a územního plánování, Magistrát Opava „Vlastník stavby je povinen stavbu udržovat po celou dobu existence a stavbu užívat jen k povolenému účelu.“

Chátrající tovární objekt tedy k bydlení sloužit jistě nemůže. Za nerespektování zákona může hrozit majiteli finanční postih.

---

Geriatrické a doléčovací oddělení Slezské nemocnice

Geriatrické a doléčovací oddělení je jedním z nevytíženějších oddělení Slezské nemocnice. Přestože se před časem přestěhovalo do nových prostor a kapacita pacientů se o něco navýšila, nestačí to.

Geriatrické a doléčovací oddělení sídlí v nově opraveném pavilonu. K dispozici je tady 54 lůžek především pro starší pacienty, kteří se potřebují zotavit z náročnějších zákroků či onemocnění.

Ingrid Rýznarová, primářka geriatrického a doléčovacího oddělení, Slezská nemocnice Opava: „Pokud je zhoršená i mobilita, pacient není schopen se postavit na nohy a rodina neumí zajistit péči, tak zůstává dál v nemocnici. Tak, aby proběhla rekonvalescence, nácvik soběstačnosti.“

Nejčastěji sem přicházejí pacienti z interního, plicního, neurologického či ortopedického oddělení, kde jejich léčba už skončila, ale jejich stav stále není vhodný k převozu do domácího ošetření.

Jolana Švachová si zlomila krček a nebyla schopná jakéhokoliv pohybu. Nejprve ležela na ortopedii, pak ji převezli právě na geriatrické a doléčovací oddělení. Díky pravidelnému cvičení s fyzioterapeutem teď opět chodí.

Jolana Švachová, pacientka: „Jsem jenom ležela, vůbec jsme nemohla chodit. Teď se už postavím,  jsem mobilní. Takže mne už zítra pustí domů.“

Nový typem pacientů jsou ti, kteří onemocněli koronavirem, a potřebují čas na rekonvalescenci. Starším lidem často covid zhorší také další onemocnění, kterými trpěli.

Monika Janáčová, vrchní sestra, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Každý pacient potřebuje ten čas zcela jiný. Jednak je to fyzický stav, síly a zdravotní stránka.“

Kapacita tohoto oddělení je neustále na maximu. Pacienti jsou zde hospitalizovaní třeba jen pár dnů nebo také několik týdnů. Lékaři a zdravotní sestry pak poradí, jak o nemocného pečovat v domácím prostředí a nebo také která asociální zařízení jim mohou s péčí pomoci.

---

Ve Slezské nemocnici pracuje paliativní tým

Paliativní péče, tedy péče poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí. Toto poněkud opomíjené téma otevřeme v rozhovoru s primářkou geriatrického a doléčovacího oddělení Slezské nemocnice Ingrid Rýznarovou, která se mu dlouhodobě věnuje.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jaké to je pečovat o člověka, který trpí nevyléčitelnou nemocí? Jak se liší se ve srovnání s péčí o pacienta, u kterého předpokládáme uzdravení?

Ingrid Rýznarová, primářka geriatrického a doléčovacího oddělení, Slezská nemocnice Opava: „Každá nemoc zasáhne do života člověka. Pokud trpí akutním nemocněním, má bolesti, je mu špatně, sníží to jeho fyzickou aktivitu, nemůže se věnovat koníčkům. A to všechno má  vliv také na psychiku. Dále pak  na rodinu, děti i ekonomickou stabilitu. Pokud jde o vyléčitelné onemocnění, tak tyto obtíže trvají jen krátkou dobu a je předpoklad, že se vrátí do normálního života. A také život rodiny a blízkých se vrátí do optima. Pokud jde nevyléčitelné onemocnění, díky moderní medicíně jsme schopni obtíže určitou dobu stabilizovat. Ale jak člověk stárne, přidružují se další obtíže,  život se může stát nekomfortní díky progradujícímu onemocnění. Proto vznikly paliativní týmy.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak takový tým pracuje?

Ingrid Rýznarová, primářka geriatrického a doléčovacího oddělení, Slezská nemocnice Opava: „S pacientem musíme probrat celou problematiku: co nemoc obnáší a v jaké je fázi. Stanovujeme sociální priority, zjišťujeme, jaké má pacient psychologické obtíže, emocionální, religiózní. Výsledkem celé té práce je zajištění kvalitního života nejen pro pacienta, ale také pro celou jeho rodinu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Mluvíme hodně o pacientech, ale je to také na rodině, aby tu složitou situaci všichni dobře zvládli, že ano?

Ingrid Rýznarová, primářka geriatrického a doléčovacího oddělení, Slezská nemocnice Opava: „Jestliže se potřebují naučit, jak ošetřovat nemocného, tak vše jsme schopni na oddělení příbuzné naučit. Domlouváme se, kdy jim vyhovuje přijít k nám na oddělení, abychom je poučili. Zúčastní se ranní hygieny, toalety. Naučí se jak krmit, polohovat. Víme, že rodinný příslušník v tom nemůže zůstat sám. Proto nabízíme také spolupráci mobilního hospicu v domácím prostředí. Sestry navazují na to, co jsme naučili rodinu v nemocnici. V úvodu jim pomohou a jsou jim také psychickou oporou.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Pokud člověk nemá kvalifikovanou péči v nemocnici či v hospicu, tak se o něj starají příbuzní doma. Jak náročné to je a na co by se měli připravit?

Ingrid Rýznarová, primářka geriatrického a doléčovacího oddělení, Slezská nemocnice Opava: „Musí se připravit třeba na to, že nebudou moci chodit do práce. Je důležité vědět, že to bude fyzicky i psychicky náročné. A pokud jsou na to připraveni tím, že si vyzkouší péči o nemocného v areálu nemocnice pod dohledem zkušených zdravotníků, je to pro ně potom bude  daleko jednodušší.“

---