Paljanycja se rozšiřuje díky dobrovolníkům

Letos na jaře bylo v Opavě otevřeno dobrovolnické centrum Paljanycja, kde se soustředí pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nejprve si tady chodili jen pro oblečení či hygienické potřeby. Časem se aktivity centra rozšířily. Vyučuje se tady čeština, cvičí jóga, svá setkání tady mají senioři. V létě tady uspořádají příměstský tábor pro děti. Pomáhají tady kromě českých, také ukrajinští dobrovolníci.

Dobrovolnické centrum se nastěhovalo do objektu bývalých tiskáren v Opavě na začátku dubna. Pomáhají tady nejen čeští, ale také ukrajinští dobrovolníci. Nejprve tady byl otevřený free shop, tedy místo, kam si mohli ukrajinští běženci přijít pro potřebné oblečení, hygienické potřeby nebo hračky. Tato pomoc funguje stále a zdarma. K ní časem přibyly další. Velmi žádaná je dětská skupina, která nabízí péči o nejmenší děti.

Martina Minařík Pavelková, vedoucí, Palanycja - dobrovolnické komunitní centrum pomoci: „Máme tady 10 – 12 dětí. Od tří do 8 let věku. Maminky služeb dětské skupiny plně využívají.“

Zvlášť ty, kterým se podařilo nastoupit do práce.                                                                                                                                                                        Pomáhá tady ukrajinská dobrovolnice Nataša, která v době míru pracovala ve školce.

Nataša, ukrajinská dobrovolnice: „Věnujeme se zde ukrajinským dětem, které mají za sebou těžké období. Žily ve sklepích, bály se. Snažíme se, aby se daly psychicky do pořádku.“

Starší děti mohou přijít do výtvarných dílen nebo si zamuzicírovat. Děti i dospělí mohou jednou týdně navštěvovat na hodinu češtiny.

Lenka Pavelková, učitelka, Palanycja - dobrovolnické komunitní centrum pomoci: „Probíráme nejrůznější témata, která by se mohla nyní hodit. Momentálně  je to tělo.

V hodinách se především mluví. Aby se Ukrajinci naučili češtinu používat v praxi. A učivo se také často opakuje. Složení skupiny se totiž neustále proměňuje. Do hodin přicházejí noví žáci a někteří zase odcházejí, protože se vrací zpět na Ukrajinu.

Své místo má v dobrovolnickém centru také setkávání seniorů nebo cvičení jógy. Ukrajinská psychoterapeutka Marina Kovalova, pořádá už od března společná setkání, kde mohou váleční uprchlíci, sdílet své emoce.

Marina Kovalova, psychoterapeutka: „Hodně to pomáhá. Je to důležité pro lidi, kteří přijeli sami, bez rodiny. Nemají si s kým popovídat. A nebo se třeba o něčem poradit.“

Denně dobrovolnickým centrem projde 200 až 300 lidí. Starají se o ně desítky dobrovolníků z nejrůznějších organizací, například Českého červeného kříže, opavské Charity nebo Slezské univerzity. Ale aktivně se zapojují sami běženci. Plánů tady mají pořád dost.

Veronika Vlčková, dobrovolnice: „Chtěli bychom upravit také venkovní prostory, kde by měla být komunitní zahrádka, kde by se mohlo i něco pěstovat pro děti, plus menší hřiště."

Na dobu letních prázdnin je připravený příměstský tábor pro děti. Kromě zábavy je tady čeká také poučení: dozví se mnohé zajímavosti o Opavě. O městě, které se na čas stalo jejích druhým domovem.

---

Děti se v kroužku učí pracovat na 3D tiskárně

V letošním roce se mohli zájemci poprvé zapsat do kroužku, kde se naučí pracovat s 3D tiskárnou. Sami si model vymyslí, navrhnou a pak vytvoří. Vyrábějí věci pro zábavu i poučení. Kroužek zajišťuje opavské středisko volného času a v letošním školním roce jej měly děti zdarma.

První 3D tiskárnu získalo opavské středisko volného času vloni přímo od výrobce, a to v rámci projektu Průša pro školy. Za zařízení platit nemuseli. Podmínkou ovšem bylo, vytvořit zdarma nějakou edukační pomůcku. A tak jako jeden z prvních tisků vznikla tato poznávací sada stop lesních zvířat.

Poté přibyly další tři tiskárny a kroužek pro děti se zájmem o techniku mohl být otevřený. Osm nabídnutých míst bylo hned obsazeno.

Marek, člen kroužku: „Já jsem strašně rád na počítači. Přihlásil jsem se proto že jsem měl možnost si vyrobit si nějakou věc na 3D tiskárně."

Kroužek vede student ostravské Vysoké školy báňské Jan Hradílek. Hned na první pohled je znát, že 3D tisk je jeho velkým koníčkem. V první lekci spolu s dětmi sestavil všechny tiskárny a vysvětlil, jak fungují. Nyní trpělivě popisuje, jak si připravit model pro výrobu. Společně vytvářejí růži. Její okvětní plátky dají dětem docela zabrat.

Jan Hradílek, lektor, SVČ Opava: „Není to až tak složité, ale chce to zkušenost. U  návrhu je důležité umět obsluhovat nějaký kreslící program. Bez toho nelze pracovat.  Nejdříve je nutné si vytvořit návrh dílu.“

V poslední době je zájem o technické volnočasové aktivity velký. Děti mají rády elektrokroužek a také kroužek modelářský či kutilský.

---

Festival Slunovrat se přestěhoval z Hradce do Opavy

Kvůli rekonstrukci hradeckého zámku, který byl dlouholetým hostitelem multižánrového festivalu Hradecký slunovrat, se tato kulturní událost přestěhovala do Opavy. Koncerty, divadelní představení, přednášky či výstavy se rozprostřely po centru města. Z pestré nabídky vybíráme třeba divadelní soubor Cirk La Putyka, zpěváka Davida Kollera nebo spisovatele Simona Mawera.

Historie festivalu sahá do roku 2014, kdy jej hostily prostory zámku v Hradci nad Moravicí. Nyní se kvůli rekonstrukci tohoto objektu přestěhoval do Opavy. Třídenní program se stovkami účinkujících mohli návštěvníci sledovat třeba v parku, v minoritském klášteře, na půdě Slezské univerzity či Církevní konzervatoře nebo v kostele.

Petra Charmite, dramaturgyně festivalu: „My si neklademe žádné limity co se týká žánrů nebo stylů. Zajímají nás aktuální témata. A je pro nás důležité publiku dát prostor k debatám, aby spolu lidé komunikovali.“

Do Opavy se sjely tisíce návštěvníků. Program byl připravený také pro děti. Na festivalu se představily i charitativní organizace, soustředěné v neplacené zóně, stejně jako stánky s občerstvením.

účastnice festivalu: „Hradecký slunovrat býval super, tak Slunovrat v Opavě bude určitě taky.“

Cirk La Putyka převedl své vystoupení, které vzniklo v době koronaviru, pod širým nebem. Představení Kaleidoscope nabídlo skoky na trampolíně i závěsnou akrobacii.

Také výtvarník Jaromír 99 alias Jaromír Švejdík představil na prodejní výstavě svá „koronavirová díla.“

Jaromír Švejdík, výtvarník: „Mně vždycky bavila krajinomalba, landscape, ale nikdy jsem se k tomu nedostal. Tak jsem si říkal, i když to neumím, tak to můžu zkusit.“

Člen kapely Priessnitz a Umakart se hned po zahájení výstavy přesunul z gotického sálu v Minoritském klášteře na pódium v zahradě a odehrál tady krátký koncert.

Hvězdou festivalu byl jistě britský spisovatel Simon Mawer, autor hned několika bestsellerů. Mnohé jeho knihy jsou tematicky propojené s českou historií. Vystudovaný biolog se o ni začal zajímat skrz zakladatele genetiky Johana Gregora Mendela, o kterém napsal kninu. Pak přidal román o brněnské vile Tugendhat či o událostech roku 1968 v Praze.

Simon Mawer, spisovatel: „Miluju ta místa a fascinují mne svou pohnutou historií. Na druhou stranu tato země je nádherná. Jsou tady krásná města.“

Na festivalu zahrál také David Koller nebo Radůza, přijela i novinářka americko-čínského původu Melissa Chan nebo karikaturista Mirek Kemel. Na welcom stage se představilo deset začínajících kapel.

---