Opavští zastupitelé se připojili k výzvě části rodičů, kteří požadují přehodnocení způsobu antigenního testování dětí ve školách. Po ministerstvu zdravotnictví požadují přesnější PCR testování s tím, že by pak žáci nemuseli mít během vyučování roušky. Dosavadní testování dětí nepřineslo žádný pozitivní vzorek.
Školní jídelna se mění na testovací místo. Čtyřicítka dětí z této vávrovické malotřídky přichází kvůli odběru vzorků 2x týdně do školy dřív. Každý už přesně ví, co má dělat. Testují se tady už po páté. Kdo přece jen váhá, najde nápovědu v kresleném návodu.
Pavel Gregor, ředitel ZŠ Vávrovice: „V současné době už testování nezdržuje výuku. Výuka začíná tak, jak má. Je to výhoda malé školy. Množství dětí, které máme, to zvládne za 30 min.“
Antigennímu testování se v Opavě od poloviny dubna každý týden podrobuje více než 2 000 dětí ze základních a mateřských škol.
Andrea Štenclová, vedoucí odb. školství, Magistrát Opava: „V souvislosti s testováním na školách jsme nezaznamenali žádný pozitivní případ.“
Někteří rodiče ale s testováním svých dětí nesouhlasí. A tak je nechali raději doma. Podle nich je takováto podmínka pro vstup do školy nezákonná.
Michal Holý, iniciativa Nesahejte nám na děti, Opava: „Je to ústavní právo dětí na vzdělání bez podmínek, které nelze podmiňovat žádnými testy ani rouškami.“
Většina rodičů ale své potomky do školy posílá. Přesto by si představovali zjišťování zdravotního stavu dětí jinak.
Pavel Bárta, otec žákyně 2. třídy: „Já bych byl pro testy PCR jednou týdně. Mně to přijde lepší.“
K rodičům se připojili také zastupitelé Opavy, kteří adresovali ministerstvu zdravotnictví výzvu, aby se způsob provádění školních testů změnil z antigenních na PCR. Město, jako zřizovatel základních a mateřských škol, by za ně bylo ochotno i připlatit.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Ta přidaná hodnota je to, že by děti mohly být všechny ve škole a bez roušek.“
Nicméně odpověď byla negativní. Ministr zdravotnictví ale naznačil, že o PCR testech pro žáky uvažuje. ovšem během následujícího měsíce budou školy dále zásobovány antigenními testy. Pokud by mělo dojít ke změně metodiky testování, bude to zřejmě až od června.
---
Některé světelné křižovatky v Opavě čeká modernizace. Na obnovu se podařilo městu získat peníze z Evropského strukturálního a investičního fondu. Nový systém umožní plynulý průjezd městem nebo preferenční průjezd záchranářů.
Během následujících pěti měsíců dojde k modernizaci řídících i komunikačních technologií světelných signalizačních zařízení na některých opavských křižovatkách.
Jan Hazucha, ředitel Technických služeb Opava: „V Opavě máme 15 světelně řízených křižovatek. Nejstarší už má 24 let a je na hraně své životnosti. Myslíme si, že je teď nejvhodnější doba abychom začali s jejich obnovou.“
Čas od času se stane, že světelná signalizace vypoví službu a to pak hustou dopravu ve městě musí řídit policisté. Rekonstrukce zajistí spolehlivější fungování semaforů.
Michal Jedlička (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Některé už jsou technicky zastaralé. Novější moduly už na ně nemůžeme aplikovat. V poslední době se nám stávaly i výpadky funkčnosti těchto křižovatek.“
Nový systém umožní preferenční průjezd vozidel záchranářů. Řidiči si budou muset zvyknout také na noční celo červenou fázi.
Obnova se týká prozatím 6 z celkem 15 křižovatek ve městě. Práce na jednotlivých úsecích budou probíhat postupně.
Michal Jedlička (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Po dobu rekonstrukce křižovatky uzavřeny nebudou. Vše by mělo probíhat za stávajícího chodu a provozu. Určitě bych chtěl požádal řidiče o toleranci.“
Modernizace semaforů bude trvat až do podzimu. Zkušební provoz začne v říjnu. Opravy za necelých 35 mil. korun pokryje z 85 % dotace z Evropského strukturálního a investičního fondu.
---
Slezská univerzita oslaví v letošním roce 30 let své existence. Rektor Pavel Tuleja shrne uplynulé tři dekády a řekne, jaký směr univerzita nabere v dalších letech.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak se během tří desetiletí proměnilo směřování Slezské univerzity?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě:„Z mého pohledu se změnilo poměrně výrazně. My jsme na začátku měli pouze dvě fakulty Obchodně podnikatelskou a Filosoficko – přírodovědeckou, které nabízely studijní programy odpovídající jejich zaměření. V současné době máme tři fakulty a dva vysokoškolské ústavy. Na fakultách se snažíme kombinovat akademické a profesní studijní programy. Ústavy se věnují čisté vědě.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vymezili jste strategický záměr pro rozvoj SU od roku 2021. A je to běžné, že si vysoké školy takovýto plán připravují?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „Je to běžné. Všechny vysoké školy musí svůj strategický záměr. My ho v tomto okamžiku máme sestavený v podstatě na 10 let. Není ukončený, říkáme mu Strategický záměr 21+. Byla i jiná jeho tvorba. Snažili jsme se oslovit co nejširší skupinu lidí, kteří by nám řekli něco ke strategii Slezské univerzity. Ptali jsme se nejen uvnitř univerzity, ale i i vně. Oslovili jsme významné stakeholdery, politiky, lidi z kultury, z podnikatelské sféry. Ptali jsme se jich na to, jak si představují Slezskou univerzitu a co si myslí, že by Slezská univerzita měla dělat.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Motivem tohoto dokumentu je propojení podnikatelské a akademické sféry. Znamená to, že tomu tak dosud nebylo? Jakou o tom máte představu?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „Já myslím, že to probíhalo. Ale ne tak intenzivně, jak bychom si přáli. My máme problém s orientací naší školy. Jsme společenskovědní a humanitní škola. Nejsme žádnou technikou. Takže máme komplikovanější vztah s podnikatelským sektorem. A může to vypadat, že nemáme co nabídnout. Snažíme se to změnit. Chtěli bychom se více propojit s podnikatelským sektorem a nabídnout mu naše služby, zkušenosti. A pomoci v rozvoji.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Znamená to že chcete více ukotvit studenty do praxe?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „To v každém případě. A chceme je také ukotvit v regionu. To je jedna z našich rolí. Víme, že dlouhodobě dochází k odchodu mladých lidí z regionu. A naším cílem je také je v regionu udržet. Nabídnout jim tady dobré a kvalitní studijní programy. A přimět je k tomu, aby v regionu dále zůstali.“
---
Galerie zůstávají stále zavřené, a tak umění vyráží ven. Přímo pod pod širým nebem u Obecního domu v Opavě můžete najít výstavu soch Jakuba Trpáka. Vystavené objekty si můžete nejen prohlédnout, ale dovoleno je také na ně sahat.
Opavský Obecní dům obklopily sochy Michala Trpáka. Až do podzimu tyto výrazné instalace ozdobí i přilehlý park.
Dominik Beneš, dramaturg Opavské kulturní organizace: „Teď mohou lidé vidět umění leda venku. A proto my pod názvem basking jdeme do veřejného prostoru.“
Právě pro výstavu v Opavě ztvárnil sochař nynější čas koronakrize. Sedící žena s notebookem přímo uvnitř viru dala výstavě také název Pojď si ke mně sednout.
Michal Trpák, sochař: „Je to o současné době, kdy bychom měli držet společenský distanc. Být dál od sebe.“
Kolemjdoucí ohromí 4 metrová socha Myslitele. Místo k oddechu nabízí stůl se čtyřmi židlemi ve tvaru lidských těl. Posezení je možné. Stejně, jako dovádění se smečkou těchto přerostlých Mazlíků, jak autor nazývá tyto zvláštní živočichy. Zajímaví jsou nejen na pohled, ale i na omak: obložení jsou mramorem, keramikou nebo sklem. A představují zvětšené mikroorganismy.
Michal Trpák, sochař: „Já jsem viděl nějaké fotky z elektronových mikroskopů různých bakterií. Zaujalo mne, že to jsou vlastně taková zvířátka.“
Zatímco stojící sochy jsou z betonu, aby odolaly povětrnostním vlivům a snad i nenechavcům, tělo muže a ženy vznášející se nad ulicí vytvořil sochař z lehkého laminátu. Tato instalace dává kolemjdoucím okusit Pocit svobody, tak se sousoší i jmenuje, a alespoň na chvíli vrací dojem, který se kvůli koronavirové krizi stává stále vzácnějším.
---
Opavští zastupitelé se připojili k výzvě části rodičů, kteří požadují přehodnocení způsobu antigenního testování dětí ve školách. Po ministerstvu zdravotnictví požadují přesnější PCR testování s tím, že by pak žáci nemuseli mít během vyučování roušky. Dosavadní testování dětí nepřineslo žádný pozitivní vzorek.
Školní jídelna se mění na testovací místo. Čtyřicítka dětí z této vávrovické malotřídky přichází kvůli odběru vzorků 2x týdně do školy dřív. Každý už přesně ví, co má dělat. Testují se tady už po páté. Kdo přece jen váhá, najde nápovědu v kresleném návodu.
Pavel Gregor, ředitel ZŠ Vávrovice: „V současné době už testování nezdržuje výuku. Výuka začíná tak, jak má. Je to výhoda malé školy. Množství dětí, které máme, to zvládne za 30 min.“
Antigennímu testování se v Opavě od poloviny dubna každý týden podrobuje více než 2 000 dětí ze základních a mateřských škol.
Andrea Štenclová, vedoucí odb. školství, Magistrát Opava: „V souvislosti s testováním na školách jsme nezaznamenali žádný pozitivní případ.“
Někteří rodiče ale s testováním svých dětí nesouhlasí. A tak je nechali raději doma. Podle nich je takováto podmínka pro vstup do školy nezákonná.
Michal Holý, iniciativa Nesahejte nám na děti, Opava: „Je to ústavní právo dětí na vzdělání bez podmínek, které nelze podmiňovat žádnými testy ani rouškami.“
Většina rodičů ale své potomky do školy posílá. Přesto by si představovali zjišťování zdravotního stavu dětí jinak.
Pavel Bárta, otec žákyně 2. třídy: „Já bych byl pro testy PCR jednou týdně. Mně to přijde lepší.“
K rodičům se připojili také zastupitelé Opavy, kteří adresovali ministerstvu zdravotnictví výzvu, aby se způsob provádění školních testů změnil z antigenních na PCR. Město, jako zřizovatel základních a mateřských škol, by za ně bylo ochotno i připlatit.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Ta přidaná hodnota je to, že by děti mohly být všechny ve škole a bez roušek.“
Nicméně odpověď byla negativní. Ministr zdravotnictví ale naznačil, že o PCR testech pro žáky uvažuje. ovšem během následujícího měsíce budou školy dále zásobovány antigenními testy. Pokud by mělo dojít ke změně metodiky testování, bude to zřejmě až od června.
---
Některé světelné křižovatky v Opavě čeká modernizace. Na obnovu se podařilo městu získat peníze z Evropského strukturálního a investičního fondu. Nový systém umožní plynulý průjezd městem nebo preferenční průjezd záchranářů.
Během následujících pěti měsíců dojde k modernizaci řídících i komunikačních technologií světelných signalizačních zařízení na některých opavských křižovatkách.
Jan Hazucha, ředitel Technických služeb Opava: „V Opavě máme 15 světelně řízených křižovatek. Nejstarší už má 24 let a je na hraně své životnosti. Myslíme si, že je teď nejvhodnější doba abychom začali s jejich obnovou.“
Čas od času se stane, že světelná signalizace vypoví službu a to pak hustou dopravu ve městě musí řídit policisté. Rekonstrukce zajistí spolehlivější fungování semaforů.
Michal Jedlička (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Některé už jsou technicky zastaralé. Novější moduly už na ně nemůžeme aplikovat. V poslední době se nám stávaly i výpadky funkčnosti těchto křižovatek.“
Nový systém umožní preferenční průjezd vozidel záchranářů. Řidiči si budou muset zvyknout také na noční celo červenou fázi.
Obnova se týká prozatím 6 z celkem 15 křižovatek ve městě. Práce na jednotlivých úsecích budou probíhat postupně.
Michal Jedlička (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Po dobu rekonstrukce křižovatky uzavřeny nebudou. Vše by mělo probíhat za stávajícího chodu a provozu. Určitě bych chtěl požádal řidiče o toleranci.“
Modernizace semaforů bude trvat až do podzimu. Zkušební provoz začne v říjnu. Opravy za necelých 35 mil. korun pokryje z 85 % dotace z Evropského strukturálního a investičního fondu.
---
Slezská univerzita oslaví v letošním roce 30 let své existence. Rektor Pavel Tuleja shrne uplynulé tři dekády a řekne, jaký směr univerzita nabere v dalších letech.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak se během tří desetiletí proměnilo směřování Slezské univerzity?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě:„Z mého pohledu se změnilo poměrně výrazně. My jsme na začátku měli pouze dvě fakulty Obchodně podnikatelskou a Filosoficko – přírodovědeckou, které nabízely studijní programy odpovídající jejich zaměření. V současné době máme tři fakulty a dva vysokoškolské ústavy. Na fakultách se snažíme kombinovat akademické a profesní studijní programy. Ústavy se věnují čisté vědě.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vymezili jste strategický záměr pro rozvoj SU od roku 2021. A je to běžné, že si vysoké školy takovýto plán připravují?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „Je to běžné. Všechny vysoké školy musí svůj strategický záměr. My ho v tomto okamžiku máme sestavený v podstatě na 10 let. Není ukončený, říkáme mu Strategický záměr 21+. Byla i jiná jeho tvorba. Snažili jsme se oslovit co nejširší skupinu lidí, kteří by nám řekli něco ke strategii Slezské univerzity. Ptali jsme se nejen uvnitř univerzity, ale i i vně. Oslovili jsme významné stakeholdery, politiky, lidi z kultury, z podnikatelské sféry. Ptali jsme se jich na to, jak si představují Slezskou univerzitu a co si myslí, že by Slezská univerzita měla dělat.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Motivem tohoto dokumentu je propojení podnikatelské a akademické sféry. Znamená to, že tomu tak dosud nebylo? Jakou o tom máte představu?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „Já myslím, že to probíhalo. Ale ne tak intenzivně, jak bychom si přáli. My máme problém s orientací naší školy. Jsme společenskovědní a humanitní škola. Nejsme žádnou technikou. Takže máme komplikovanější vztah s podnikatelským sektorem. A může to vypadat, že nemáme co nabídnout. Snažíme se to změnit. Chtěli bychom se více propojit s podnikatelským sektorem a nabídnout mu naše služby, zkušenosti. A pomoci v rozvoji.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Znamená to že chcete více ukotvit studenty do praxe?
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity v Opavě: „To v každém případě. A chceme je také ukotvit v regionu. To je jedna z našich rolí. Víme, že dlouhodobě dochází k odchodu mladých lidí z regionu. A naším cílem je také je v regionu udržet. Nabídnout jim tady dobré a kvalitní studijní programy. A přimět je k tomu, aby v regionu dále zůstali.“
---
Galerie zůstávají stále zavřené, a tak umění vyráží ven. Přímo pod pod širým nebem u Obecního domu v Opavě můžete najít výstavu soch Jakuba Trpáka. Vystavené objekty si můžete nejen prohlédnout, ale dovoleno je také na ně sahat.
Opavský Obecní dům obklopily sochy Michala Trpáka. Až do podzimu tyto výrazné instalace ozdobí i přilehlý park.
Dominik Beneš, dramaturg Opavské kulturní organizace: „Teď mohou lidé vidět umění leda venku. A proto my pod názvem basking jdeme do veřejného prostoru.“
Právě pro výstavu v Opavě ztvárnil sochař nynější čas koronakrize. Sedící žena s notebookem přímo uvnitř viru dala výstavě také název Pojď si ke mně sednout.
Michal Trpák, sochař: „Je to o současné době, kdy bychom měli držet společenský distanc. Být dál od sebe.“
Kolemjdoucí ohromí 4 metrová socha Myslitele. Místo k oddechu nabízí stůl se čtyřmi židlemi ve tvaru lidských těl. Posezení je možné. Stejně, jako dovádění se smečkou těchto přerostlých Mazlíků, jak autor nazývá tyto zvláštní živočichy. Zajímaví jsou nejen na pohled, ale i na omak: obložení jsou mramorem, keramikou nebo sklem. A představují zvětšené mikroorganismy.
Michal Trpák, sochař: „Já jsem viděl nějaké fotky z elektronových mikroskopů různých bakterií. Zaujalo mne, že to jsou vlastně taková zvířátka.“
Zatímco stojící sochy jsou z betonu, aby odolaly povětrnostním vlivům a snad i nenechavcům, tělo muže a ženy vznášející se nad ulicí vytvořil sochař z lehkého laminátu. Tato instalace dává kolemjdoucím okusit Pocit svobody, tak se sousoší i jmenuje, a alespoň na chvíli vrací dojem, který se kvůli koronavirové krizi stává stále vzácnějším.
---
