Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Ostravské minuty

Ostravské minuty

Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava zvládla obnovu po protržení hrází a pokračuje v proměnách, posiluje protipovodňová opatření, řeší ekologické výzvy a buduje nové parky. O tom, co se už povedlo a co město čeká dál, mluvíme s náměstkem primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Naším prvním tématem je návrat k povodním. Nebudeme rekapitulovat, co se všechno dělo, ale spíš co se už stačilo opravit. A věnujme se teď té poslední, té největší hrázi, která byla tehdy hodně diskutována, která byla tzv. vyplavená – jak používá ten správný termín Povodí Odry – tak ta už je opravena. V jakém stavu je a jak komunikujete aktuálně s Povodím Odry? Jako město?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak já si myslím, že v paměti občanů a určitě města ty povodně ještě dlouho budou a ne všechno je ještě dáno do pořádku. A bohužel mnozí se dostali do ekonomických problémů a dluhů a některé firmy už se po povodních ani nerozjely, což udělalo jakýsi problém na Ostravsku. Ale když se chceme bavit pozitivně, tak musím říct, že Ostrava má většinu svých zařízení, která byla zničena, opravená. Ústřední čistírna odpadních vod je v plném provozu. Ty škody na majetku Ostravy přesahovaly jednu miliardu korun, takže i s tímto jsme se nějakým způsobem vypořádali. Zde nám pomohla vláda s některými prostředky právě na tu vodárenskou infrastrukturu. A když se budeme dostávat k diskuzi s Povodím Odry, tak já jsem dneska pozitivně naladěný. Jsem rád, že se vedení tohoto podniku vyměnilo, že má jiný přístup ke zvládání protipovodňových opatření a jejich zesílení. Ukazuje se, že do budoucna bude potřeba nějakým způsobem reagovat na klimatické změny a poměrně časté přívalové deště a lokální intenzivní srážky. Ano, ta hráz byla v podstatě už opravena. Ta část hráze je opravena úplně jiným způsobem než předtím. Já jsem s tímto stavem spokojený. Vnitřní konstrukce je vyztužena železem, má betonové podloží a na vzdušné straně, kde by voda být neměla a kde tehdy došlo k průtoku, je speciální fólie, která by tomu měla odolávat. Takže toto je něco jiného než bylo předtím na soutoku. Já jsem za to rád. Každopádně to ale není ten největší problém, který o povodních nastal. Těch problémů bylo několik, tento byl jenom nejvíce vidět. A pokud se má Ostrava posunout a lépe reagovat na tyto klimatické změny, vytipovali jsme ještě šest takových míst, o kterých nyní intenzivně probíhají diskuse – jak je zvednout, jak je přizpůsobit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na vás navážu. Vybavení a reakce na to, co se děje, se týká také hlavně hasičů. Vy kladete velký důraz na to, aby byli dobře vybaveni – tak co pro ně chystáte?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak vzhledem k tomu, že jsou to ještě pořád moji kolegové a jsem aktivní z hlediska hasičů minimálně s minulostí, rozeznávám ta zařízení, tak jsem rád za to, že dali ruku k dílu. Myslím si, že by si Ostrava nedokázala představit ani evakuaci, ani následky povodní, ani jejich likvidaci bez hasičů. Velké poděkování patří celému IZS, ale samozřejmě i dobrovolným hasičům. Tam to nejde dělat bez techniky a bez zařízení. Ostrava se proto snaží vybavovat. Do konce roku bude mít 11 vytipovaných sborů rafty, které dosud neměly a které jsou hlavně potřeba například k evakuaci nebo k obhlídkám a kontrolám některých míst. Další vybavení se týká vest, helem, které nebudou klasické zásahové požární, ale určené právě pro technické zásahy, jiných rukavic, sušících skříní i drobnějšího vybavení. K tomu ale přibývají i velké věci, jako jsou auta a obměna zařízení. Myslím si, že si lidé uvědomují, jak je to důležité, a že bez techniky nemohou být evakuováni ani zachraňováni. Proto na to Ostrava klade důraz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Možná bychom to téma uzavřeli. Kolik peněz vás stála tato příprava na případné budoucí povodně?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak jak jsem říkal, doufám, že to nebude potřeba využít, ale většina věcí už byla zakoupena při samotných povodních. Akorát jsme se tím zbytečně museli zdržovat, protože jsme tady předtím nic takového neměli. Něco už tedy zakoupeno bylo a je to uskladněno u hasičů. Teď, co se týká výměny techniky, helem, raftů a dalšího vybavení, bavíme se o částce kolem šesti milionů korun, které budou do konce roku rozděleny mezi dobrovolné hasiče a použity na dovybavení jednotlivých hasičáren. U aut má Ostrava do konce roku nasmlouvaných 7 vozů na výměnu, přičemž každé auto je v hodnotě zhruba 11 milionů korun. Do budoucna bude během dvou let vyměněno dalších 12 aut, což je za posledních 20 let nejvíce. Pravdou je, že na jedno auto je dotace 4 až 4,5 milionu od ministerstva vnitra a 2,5 milionu z Moravskoslezského kraje. Díky tomu, že to řešíme takovýmto balíkem a ve spolupráci s těmito organizacemi, se Ostravě podaří pořídit techniku za výrazně výhodnější a za cenu dvou aut koupit pět.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k dalšímu tématu, a to je Hranická halda. Staronové téma. Já jenom pro diváky – halda se prohřívá už více než 30 let. Stále se řeší, co s ní, jak se zlikviduje, jestli se vůbec dá zlikvidovat. Aktuálně se před nějakou dobou rozhodlo, že možnou sanací by mohl být sarkofág. Teď se ale zjistilo, že DIAMO nevybralo ani projektanta a chce si sarkofág a tuto sanaci projektovat samo. Co na to říkáte vy?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Aktuálně nechci používat žádné invektivy, ale opravdu mě to nadzvedává. Je podle mě nepřijatelné, aby před dvěma lety ministerstvo oznámilo, že tady bude sarkofág, a po dvou letech se dozvíte, že neexistuje projektová dokumentace a nikdo neví, kdo ji zhotovuje. Je to smutný příběh – další v řadě v této Heřmanické haldě. Nicméně za město je kontinuální požadavek, aby halda dál nebyla využívaná k jiným účelům – ke skládkování, k rozebírání – aby tam zbytečně nevznikaly další emise. Myslím si, že dnes, kdy se na ní skoro nepracuje, lidé ve svém okolí poznali rozdíl – snížila se prašnost a všechno ostatní. Klademe důraz na to, že pokud by se tam měly rozjet jakékoliv práce, tak ať tam je myčka, ať je tam skrápění, ať co nejvíc jede po kolejích, a ne po silnicích. To jsou ty drobné požadavky. Nicméně ten hlavní požadavek je opravdu: s tím něco udělat co nejrychleji, oddělit tu termicky aktivní část od té neaktivní. To tady říkáme dlouhodobě. A když se mi někdo před rokem nebo rokem a půl pustí do argumentace, že to nejde, že nejsou pozemky nebo povolení, tak říkám – nic podle nás nebrání tomu, aby to DIAMO začalo dělat. Je to jen o tom chtít. A teď evidentně zjistili, že nepotřebují ani projekt, ani projektanta, a že to mají možnost dělat vlastními silami. No tak dobře – zbytečně jsme ztratili rok a půl, ale pojďme to co nejrychleji dělat, ať nám hoří jen to, co je nezbytně nutné. A pokud jde o to, jestli bude zdolávání toho hořícího ložiska formou sarkofágu nebo ne – dlouho jsme čekali, jak ten projekt bude vypadat. Co vlastně ten sarkofág je? To se dá chápat velice nadneseně, ale také to může být něco technicky skromného. Tak uvidíme, s čím přijdou – co vlastně ten sarkofág bude. Začali jsme u betonových zdí, pak jsme mluvili o uzavření, teď jsme u nějakého materiálního přikrytí. Tak je otázka, co teď bude výsledkem. A to už je na dohodě expertů – co ten sarkofág může přinést a co nám také může případně ještě uškodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se ještě věnovat Parku nad rybníkem ve Vítkovicích, jehož realizace stála přes 20 milionů korun. Co za ty peníze všechno vzniklo?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Je tam kromě mobiliáře a košů také revitalizace a prořezání jednotlivých stromů, které už logicky neodpovídaly svou životností. Vznikly nové cestičky, korýtka a hlavně prvek, který děti nejvíce baví – hra s vodou. Pumpou si načerpají vodu nad povrch a mohou si s ní hrát, přičemž voda pak opět odtéká a vrací se do oběhu. Park navazuje na stavbu v Ostravě-Jihu, kde je skatepark, a dohromady tvoří areál se zázemím, WC i správcem. Dohodli jsme se s Ostravou-Jih, že půjde o takový vstup do lesa, kde si přijdou na své jak malé děti, tak teenageři díky skateparku, a poté se mohou vydat po povahových chodnících i dalších cestách do samotného lesa. Mohou tak poznávat přírodní stezky, běžecké okruhy i novou část, která bude vznikat směrem ke Staré Bělé. Myslím si, že dnes už je to skvělé místo, které má několik vstupů, a nyní se pustíme do úprav, abychom zprůchodnili i ty části, které dosud nebylo možné projít „suchou nohou“.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Ostravské minuty končí. Mějte se moc hezky a přeji  hezké léto.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Ostravské minuty
Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka
18. srpna 2025, 17:45

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava zvládla obnovu po protržení hrází a pokračuje v proměnách, posiluje protipovodňová opatření, řeší ekologické výzvy a buduje nové parky. O tom, co se už povedlo a co město čeká dál, mluvíme s náměstkem primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Naším prvním tématem je návrat k povodním. Nebudeme rekapitulovat, co se všechno dělo, ale spíš co se už stačilo opravit. A věnujme se teď té poslední, té největší hrázi, která byla tehdy hodně diskutována, která byla tzv. vyplavená – jak používá ten správný termín Povodí Odry – tak ta už je opravena. V jakém stavu je a jak komunikujete aktuálně s Povodím Odry? Jako město?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak já si myslím, že v paměti občanů a určitě města ty povodně ještě dlouho budou a ne všechno je ještě dáno do pořádku. A bohužel mnozí se dostali do ekonomických problémů a dluhů a některé firmy už se po povodních ani nerozjely, což udělalo jakýsi problém na Ostravsku. Ale když se chceme bavit pozitivně, tak musím říct, že Ostrava má většinu svých zařízení, která byla zničena, opravená. Ústřední čistírna odpadních vod je v plném provozu. Ty škody na majetku Ostravy přesahovaly jednu miliardu korun, takže i s tímto jsme se nějakým způsobem vypořádali. Zde nám pomohla vláda s některými prostředky právě na tu vodárenskou infrastrukturu. A když se budeme dostávat k diskuzi s Povodím Odry, tak já jsem dneska pozitivně naladěný. Jsem rád, že se vedení tohoto podniku vyměnilo, že má jiný přístup ke zvládání protipovodňových opatření a jejich zesílení. Ukazuje se, že do budoucna bude potřeba nějakým způsobem reagovat na klimatické změny a poměrně časté přívalové deště a lokální intenzivní srážky. Ano, ta hráz byla v podstatě už opravena. Ta část hráze je opravena úplně jiným způsobem než předtím. Já jsem s tímto stavem spokojený. Vnitřní konstrukce je vyztužena železem, má betonové podloží a na vzdušné straně, kde by voda být neměla a kde tehdy došlo k průtoku, je speciální fólie, která by tomu měla odolávat. Takže toto je něco jiného než bylo předtím na soutoku. Já jsem za to rád. Každopádně to ale není ten největší problém, který o povodních nastal. Těch problémů bylo několik, tento byl jenom nejvíce vidět. A pokud se má Ostrava posunout a lépe reagovat na tyto klimatické změny, vytipovali jsme ještě šest takových míst, o kterých nyní intenzivně probíhají diskuse – jak je zvednout, jak je přizpůsobit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na vás navážu. Vybavení a reakce na to, co se děje, se týká také hlavně hasičů. Vy kladete velký důraz na to, aby byli dobře vybaveni – tak co pro ně chystáte?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak vzhledem k tomu, že jsou to ještě pořád moji kolegové a jsem aktivní z hlediska hasičů minimálně s minulostí, rozeznávám ta zařízení, tak jsem rád za to, že dali ruku k dílu. Myslím si, že by si Ostrava nedokázala představit ani evakuaci, ani následky povodní, ani jejich likvidaci bez hasičů. Velké poděkování patří celému IZS, ale samozřejmě i dobrovolným hasičům. Tam to nejde dělat bez techniky a bez zařízení. Ostrava se proto snaží vybavovat. Do konce roku bude mít 11 vytipovaných sborů rafty, které dosud neměly a které jsou hlavně potřeba například k evakuaci nebo k obhlídkám a kontrolám některých míst. Další vybavení se týká vest, helem, které nebudou klasické zásahové požární, ale určené právě pro technické zásahy, jiných rukavic, sušících skříní i drobnějšího vybavení. K tomu ale přibývají i velké věci, jako jsou auta a obměna zařízení. Myslím si, že si lidé uvědomují, jak je to důležité, a že bez techniky nemohou být evakuováni ani zachraňováni. Proto na to Ostrava klade důraz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Možná bychom to téma uzavřeli. Kolik peněz vás stála tato příprava na případné budoucí povodně?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak jak jsem říkal, doufám, že to nebude potřeba využít, ale většina věcí už byla zakoupena při samotných povodních. Akorát jsme se tím zbytečně museli zdržovat, protože jsme tady předtím nic takového neměli. Něco už tedy zakoupeno bylo a je to uskladněno u hasičů. Teď, co se týká výměny techniky, helem, raftů a dalšího vybavení, bavíme se o částce kolem šesti milionů korun, které budou do konce roku rozděleny mezi dobrovolné hasiče a použity na dovybavení jednotlivých hasičáren. U aut má Ostrava do konce roku nasmlouvaných 7 vozů na výměnu, přičemž každé auto je v hodnotě zhruba 11 milionů korun. Do budoucna bude během dvou let vyměněno dalších 12 aut, což je za posledních 20 let nejvíce. Pravdou je, že na jedno auto je dotace 4 až 4,5 milionu od ministerstva vnitra a 2,5 milionu z Moravskoslezského kraje. Díky tomu, že to řešíme takovýmto balíkem a ve spolupráci s těmito organizacemi, se Ostravě podaří pořídit techniku za výrazně výhodnější a za cenu dvou aut koupit pět.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k dalšímu tématu, a to je Hranická halda. Staronové téma. Já jenom pro diváky – halda se prohřívá už více než 30 let. Stále se řeší, co s ní, jak se zlikviduje, jestli se vůbec dá zlikvidovat. Aktuálně se před nějakou dobou rozhodlo, že možnou sanací by mohl být sarkofág. Teď se ale zjistilo, že DIAMO nevybralo ani projektanta a chce si sarkofág a tuto sanaci projektovat samo. Co na to říkáte vy?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Aktuálně nechci používat žádné invektivy, ale opravdu mě to nadzvedává. Je podle mě nepřijatelné, aby před dvěma lety ministerstvo oznámilo, že tady bude sarkofág, a po dvou letech se dozvíte, že neexistuje projektová dokumentace a nikdo neví, kdo ji zhotovuje. Je to smutný příběh – další v řadě v této Heřmanické haldě. Nicméně za město je kontinuální požadavek, aby halda dál nebyla využívaná k jiným účelům – ke skládkování, k rozebírání – aby tam zbytečně nevznikaly další emise. Myslím si, že dnes, kdy se na ní skoro nepracuje, lidé ve svém okolí poznali rozdíl – snížila se prašnost a všechno ostatní. Klademe důraz na to, že pokud by se tam měly rozjet jakékoliv práce, tak ať tam je myčka, ať je tam skrápění, ať co nejvíc jede po kolejích, a ne po silnicích. To jsou ty drobné požadavky. Nicméně ten hlavní požadavek je opravdu: s tím něco udělat co nejrychleji, oddělit tu termicky aktivní část od té neaktivní. To tady říkáme dlouhodobě. A když se mi někdo před rokem nebo rokem a půl pustí do argumentace, že to nejde, že nejsou pozemky nebo povolení, tak říkám – nic podle nás nebrání tomu, aby to DIAMO začalo dělat. Je to jen o tom chtít. A teď evidentně zjistili, že nepotřebují ani projekt, ani projektanta, a že to mají možnost dělat vlastními silami. No tak dobře – zbytečně jsme ztratili rok a půl, ale pojďme to co nejrychleji dělat, ať nám hoří jen to, co je nezbytně nutné. A pokud jde o to, jestli bude zdolávání toho hořícího ložiska formou sarkofágu nebo ne – dlouho jsme čekali, jak ten projekt bude vypadat. Co vlastně ten sarkofág je? To se dá chápat velice nadneseně, ale také to může být něco technicky skromného. Tak uvidíme, s čím přijdou – co vlastně ten sarkofág bude. Začali jsme u betonových zdí, pak jsme mluvili o uzavření, teď jsme u nějakého materiálního přikrytí. Tak je otázka, co teď bude výsledkem. A to už je na dohodě expertů – co ten sarkofág může přinést a co nám také může případně ještě uškodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se ještě věnovat Parku nad rybníkem ve Vítkovicích, jehož realizace stála přes 20 milionů korun. Co za ty peníze všechno vzniklo?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Je tam kromě mobiliáře a košů také revitalizace a prořezání jednotlivých stromů, které už logicky neodpovídaly svou životností. Vznikly nové cestičky, korýtka a hlavně prvek, který děti nejvíce baví – hra s vodou. Pumpou si načerpají vodu nad povrch a mohou si s ní hrát, přičemž voda pak opět odtéká a vrací se do oběhu. Park navazuje na stavbu v Ostravě-Jihu, kde je skatepark, a dohromady tvoří areál se zázemím, WC i správcem. Dohodli jsme se s Ostravou-Jih, že půjde o takový vstup do lesa, kde si přijdou na své jak malé děti, tak teenageři díky skateparku, a poté se mohou vydat po povahových chodnících i dalších cestách do samotného lesa. Mohou tak poznávat přírodní stezky, běžecké okruhy i novou část, která bude vznikat směrem ke Staré Bělé. Myslím si, že dnes už je to skvělé místo, které má několik vstupů, a nyní se pustíme do úprav, abychom zprůchodnili i ty části, které dosud nebylo možné projít „suchou nohou“.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Ostravské minuty končí. Mějte se moc hezky a přeji  hezké léto.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/ostravske-minuty/ostravske-minuty-18-08-2025-17-46