Českým motoristům se po delší době opět vyplatí jezdit tankovat k polským čerpacím stanicím. Na plné nádrži ušetří i několik stovek korun.
Přestože cenu benzinu a nafty reguluje i česká vláda, ta polská zavedla opatření, která jsou ještě výhodnější. Při aktuálním kurzu polského zlotého vychází litr benzinu pod 40 korun a nafta se tankuje za méně než 45 korun.
Anketa: „Přijeli jsme z Ostravy a protože ráno nebyl benzin, 95 byla vyprodaná, tak jsme se vypravili odpoledne a je to tu 37 a nějaký halíř, myslím 37,60 nebo tak nějak. A jinak u nás to vychází na, co jsem počítala, 50 korun. Takže si myslím, že ten rozdíl a tím, že ta Ostrava je 17 až 18 kilometrů, tak se nám to vyplatí.“
Zájem českých motoristů u polských pump je znát a u stanic se vytvářejí fronty.
Anketa: „Přijeli jsme ze Zábřehu, tak to není tak daleko a je tam nějaké 4 koruny na litru. Takže se to vyplatí a ještě někde do Biedronky se podíváme.“
Anketa: Jak moc vám to pomůže? „Jako skoro tři stovky na nádrž, což nenajdu jen tak na zemi.“
Regulace cen pohonných hmot má v Polsku trvat minimálně do konce roku.
---
Ostrava se připravuje na další extrémní povodně. Povodí Odry po zkušenostech ze září 2024 vytipovalo čtyři místa, kde chce zvýšit hráze. První práce mají začít ještě letos, všechny čtyři úseky mají být hotové do konce příštího jara.
Právě tady u soutoku Odry s Opavou voda před dvěma lety hráz překonala a následně ji rozplavila. Po povodni byla opravena, zpevněna devítimetrovými štětovnicemi a zvýšena asi o 35 centimetrů. Teď se má zvýšit také navazující úsek směrem k železničnímu mostu.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Takže třeba tady v tomhle místě, kde se bavíme o soutoku Odry a Opavy, jsme chtěli, aby tak, jak byla navýšena tato hráz poměrně rychle, o 35 cm, aby takto o stejnou výšku jsme byli navýšeni až po železniční viadukt, protože on je samotnou přirozenou bariérou.“
Povodí Odry následně namodelovalo průběh povodně z roku 2024 a zaměřilo ostravské hráze. Ty jsou postavené na stoletou vodu ještě s osmdesáticentimetrovou rezervou. Předloňská povodeň ale byla podle Povodí Odry na některých místech více než pětisetletá.
Miroslav Janowiak, generální ředitel Povodí Odry: „A díky právě modelování té povodně do stávajících hrází my jsme zjistili další čtyři místa, která je potřeba zlepšit tak, aby při této extrémní povodni, která prostě tady byla, tak aby Ostrava byla chráněna. Tyto čtyři místa máme dneska zprojektovány, máme na ně nastavené rozpočty a minimálně tři bychom letos chtěli zahájit.“
Jde o Koblov–Vrbinu, Novou Ves u cyklostezky, Novou Ves nad soutokem Odry s Opavou a Přívoz u čistírny odpadních vod. Hráze budou zvýšeny asi o půl metru. Náklady budou do dvaceti milionů korun.
Ochranu Ostravy by měla posílit také opatření na okraji města.
Miroslav Janowiak, generální ředitel Povodí Odry: „My v tuto chvíli realizujeme malou vodní nádrž Rakovec. A právě tím, co se stalo, tak jsme zrychlili i přípravu malé vodní nádrže Polančice, která samozřejmě svým objemem už je, já bych řekl, velice robustní a velmi pomůže, protože při těch přívalových deštích bude schopna zachytit 210 tisíc kubíků vody.“
Rakovec má zadržet dalších zhruba 70 tisíc kubíků. Obě nádrže tak mohou při přívalových deštích zachytit dohromady téměř 300 tisíc kubíků vody, která by jinak pokračovala do Ostravy.
---
HRÁZE ODRY BUDOU NA ČTYŘECH MÍSTECH V OSTRAVĚ ZVÝŠENY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Ochranu Ostravy by měla posílit také opatření na okraji města.
---
Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě oslavilo významné jubileum - 70. let od svého založení. Škola připravila velkolepý program pro zaměstnance, současné i bývalé studenty, rodiče a také pro širokou veřejnost.
Historie školy je od počátku úzce spjata s rozvojem Poruby. První studenti nastoupili v roce 1956, gymnázium pak několikrát změnilo adresu i název. Ten současný získalo v roce 2006 a nese tedy jméno jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezce kontaktních čoček Otty Wichterleho. Letošní oslavy 70. výročí gymnázium nepojalo jen jako ohlédnutí do minulosti. Škola chtěla naopak ukázat, jak žije dnes.
Jan Netolička, ředitel Wichterlova gymnázia: "Jsem hrdý na instituce, které mají 70 let a vydržely 70 let, protože to znamená, že se umí přizpůsobit všem těm změnám. Bohužel zůstal stejný ten dům jako takový, včetně fasády. Ne všechno se daří zrekonstruovat. Navíc budova je kulturní památkou, takže je to trochu složitější. To, co zůstalo stejné, si myslím, jsou lidé, kteří do té školy chodí a kteří k té škole mají vztah. Cílem skutečně bylo lidi dostat zpátky dohromady a do kontaktu s tou školou. Takže tomu jsme přizpůsobili celý program. Návštěvníci si mohou zažít všechno to, co v té škole skutečně zažili. Sednout si do maturitní místnosti, znovu si vytáhnout maturitní otázku, mohou si poslechnout moderované diskuze se svými bývalými kantory. Mohou samozřejmě navštívit všechny odborné učebny."
Slavnostní zahájení celodenního programu se uskutečnilo na prostranství u kruhového objezdu na Hlavní třídě, odkud vyšel průvod ke gymnáziu, kde byl připraven den otevřených dveří s bohatým programem.
Jan Netolička, ředitel Wichterlova gymnázia: "Historicky šedesáté i padesáté oslavy vypadaly tak, že od Floridy šel průvod na Wichterleho gymnázium, takže v tomto jsme chtěli zachovat jakousi tradici. A já považuji Wichterleho gymnázium za součást Poruby a chceme, aby bylo vidět, že Wichterleho gymnázium do Poruby patří."
Martina Kaniová, pedagog Wichterlova gymnázia: "My jsme si s našimi kolegy připravili pro návštěvníky aktivitu, ve které hledají a hádají jména našich kolegů. Návštěvníci chtějí vidět své bývalé učitele, jak vypadali zamlada."
Adam Chvěja, student Wichterlova gymnázia: "Máme zde ukázku šíření mikrovlnného vlnění. Výkonný vysílač a přijímač pracují na frekvenci 10 GHz, což je blízko například tomu, co se používá v moderní Wi-Fi, datových přenosech, mobilních datech a podobně. Některými materiály mikrovlny procházejí různě, například tímto kusem překližky."
Do Poruby se vraceli absolventi různých generací, někteří naposledy seděli ve školních lavicích před desítkami let.
Bořivoj Bryks, absolvent Wichterlova gymnázia: "Je to už strašně dlouho, 65 let po absolutoriu. Pochopitelně měli jsme celou řadu zajímavých profesorů, jako profesora Palackého. Bylo nás celkem 36 ve třídě a sešlo se nás tady 11. Líbí se nám tady chodba, po které jsme takzvaně kolovali, museli jsme v přestávkách chodit, abychom nezlobili."
Jakub Hlosta, absolvent Wichterlova gymnázia: "Už je to strašně dávno a užili jsme si tady krásný čas, kdy jsme tady prožili naše dospívání. Měli jsme štěstí, že jsme zažili vlastně i kousek totality i kousek svobody, takže o to to bylo takové divočejší. Krásný čas. Změnilo se to, že to tady vypadá všechno upravené. Je tady krásné nové hřiště, to za nás nebylo."
Ema Ptáčková, studentka Wichterlova gymnázia: "Z pohledu studenta bych určitě řekla, že nejlepší je přístup učitelů. Všichni jsou tady na nás milí a určitě forma vzdělání a to, jak je to vzdělání posunuté daleko. Já si myslím, že určitě za 30 let sem přijdu, protože mám ráda ten pocit nostalgie a ráda si zavzpomínám, i když tady možná bude o dost více jiných kantorů, než tady máme teď, tak si myslím, že určitě přijdu."
Kdo nestihl na oslavy dorazit, může si alespoň prohlédnout probíhající výstavu ve venkovní galerii na ochozu na nové Floridě, která mapuje akce, které škola pořádala v průběhu roku.
---
Zájem o dění ve městě mají i mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo. Gymnázium Komenského v Havířově se proto rozhodlo uspořádat studentské komunální volby, a to nejen na jejich škole.
Volební lístek, zástěna, urna a rozhodování, komu dát svůj hlas. Tentokrát ale nešlo o skutečné komunální volby. Do role voličů se na Gymnáziu Komenského v Havířově postavili studenti.
Jan Vánský, organizátor studentských komunálních voleb: „Tak rozhodli jsme se proto primárně, abychom studentům více přiblížili průběh samotných voleb a abychom je trošku do té komunální politiky zasvětili. Tak vlastně my jsme dali za úkol učitelům společenských věd, aby žákům ty volby představili blíže a aby jim vlastně nějakým způsobem celý ten volební systém ukázali. Zároveň se třeba bavili o tom, co je v tom městě důležité. Tak víceméně ten názor necháváme na studentech, aby si ho utvořili sami. Každopádně já pevně věřím, že dneska budeme mít velkou volební účast, že se zúčastní na naší škole, troufám si říct, tak 250 studentů, a myslím si, že to bude určitě přínosné.“
Anketa: „Přijde mi to fajn, že se takhle zapojují i mladí a nějak se o to taky zajímají, takže je to určitě fajn.“
Anketa: Pokud bys mohl volit už dříve než v 18 letech, šel bys volit? „Nechtěl bych, takže nevím. Ještě mi přijde, že jsem prostě mladý, takže až později.“
Anketa: „Já jsem se koukala občas na zprávy a samozřejmě jsem viděla i různé posty od různých stran třeba na sociálních sítích, tak podle toho jsem se spíš rozhodovala.“ Pokud bys mohla volit před 18. rokem, šla bys k volbám? „No, spíš ano, protože si myslím, že mladí lidé by taky měli mít právo rozhodovat, co se bude dít ve městě, ve světě a tak dále.“
Anketa: „Tak za mě je to určitě nedílná součást vzdělávání, takže studentské komunální volby za mě patří do hodin ZSV a podle mě by se mělo jít volit. Měla by to být součást vyučování.“
Anketa: „Rozhodoval jsem se na základě toho, že jsem se díval na celkový program těch stran. A podle toho jsem se rozhodoval. Ale zase se tak extrémně v městské politice neorientuju. Když bych to srovnal třeba se státní politikou, tak se v tom zase tak neorientuju, ale mám nějaký všeobecný základní přehled.“
Studenti chtěli, aby se do komunálních voleb zapojilo co nejvíce středních škol.
Monika Bouchalová, ředitelka Gymnázia Komenského Havířov: „Jsem moc ráda, že se naši studenti ujali organizace komunálních voleb. Byla jsem trochu překvapená, že vlastně jenom tři havířovské školy se toho chtějí zúčastnit, protože jsem oslovovala všechny střední školy v Havířově. A nakonec se do toho zapojilo jenom horní gymnázium a elektropromyslovka. Přišlo mi to celkem zvláštní, protože myslím, že je fajn, abychom podporovali hlavně mladé v tom uvědomění si svého okolí. Že můžou něco ovlivnit sami. Že si mohou vybrat z té nabídky, která v okolí je, a změnit něco, co se jim třeba nelíbí.“
Výstupem studentských komunálních voleb má být porovnání toho, jak politická uskupení vnímá mladá generace, a následné srovnání výsledků se skutečnými komunálními volbami.
---
OSTRAVA DÁ 32 MILIONŮ NA PÉČI O SENIORY A HANDICAPOVANÉ
Ostrava mimořádně podpoří osm městských organizací, které zajišťují pobytové sociální služby pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z rozpočtové rezervy jim poskytne přes 32 milionů korun, aby mohly fungovat do konce roku. Celkově už teď chybí podle primátora přes 60 milionů.
---
Bývalá těžní věž František v Horní Suché stále více ožívá. Tentokrát se stala cílem premiérového závodu, který vedl od obecního úřadu až na její vrchol. Na start se postavily děti, zkušení běžci i senioři.
Na osmdesát lidí se zapojilo do prvního ročníku Běhu o přeborníka věže František v Horní Suché. Trasa od obecního úřadu k věži měřila 1,8 kilometru. Pak na všechny účastníky čekalo 385 schodů. Někteří to od začátku vzali sprintem, jiní zvolili rychlou chůzi.
Bogdan Nieszporek, člen sportovní komise: „Je to taková kombinace běhu a výběhu na naši věž František. Chceme tím trošku vzdát hold hornictví, té těžké práci, napodobit tu dřinu taky trochu naší vlastní dřinou. Pořádá to sportovní komise, takže já doufám, že se nám to podaří.“
Jako první celý závod zvládl pár ze Štramberka, a to v čase 8 minut 43 sekund.
Michal, účastník závodu: „Líbilo se mi, že před tím byl ten běh, protože jsem běžec a sedělo mi to trochu víc. To schodiště je po tom běhu docela náročné, ale líbilo se mi to moc.“
Lenka, účastnice závodu: „Přijeli jsme na tu věž, protože normálně závodíme v běhu do schodů. Vybíháme nejvyšší budovy v Evropě, takže ty schody jakž takž známe.“
Anketa: „Některé věci byly těžké, ale docela v pohodě. Běžel jsi poprvé tolik schodů? Ano, nikdy jsem zatím neběžel více schodů.“
Největší uznání si ale zasloužil Petr Stryja, který byl ve svých 79 letech nejstarším účastníkem.
Petr Stryja, účastník závodu: „Já jsem kdysi sportoval a říkám si, krásný den, s manželkou to zkusíme. Po těch schodech je to samozřejmě takové hrozné. Trošku jsme odpočívali, ale nakonec se nám to podařilo.“
První ročník Běhu o přeborníka věže František se vydařil a obec věří, že se závod stane novou tradicí.
---
Českým motoristům se po delší době opět vyplatí jezdit tankovat k polským čerpacím stanicím. Na plné nádrži ušetří i několik stovek korun.
Přestože cenu benzinu a nafty reguluje i česká vláda, ta polská zavedla opatření, která jsou ještě výhodnější. Při aktuálním kurzu polského zlotého vychází litr benzinu pod 40 korun a nafta se tankuje za méně než 45 korun.
Anketa: „Přijeli jsme z Ostravy a protože ráno nebyl benzin, 95 byla vyprodaná, tak jsme se vypravili odpoledne a je to tu 37 a nějaký halíř, myslím 37,60 nebo tak nějak. A jinak u nás to vychází na, co jsem počítala, 50 korun. Takže si myslím, že ten rozdíl a tím, že ta Ostrava je 17 až 18 kilometrů, tak se nám to vyplatí.“
Zájem českých motoristů u polských pump je znát a u stanic se vytvářejí fronty.
Anketa: „Přijeli jsme ze Zábřehu, tak to není tak daleko a je tam nějaké 4 koruny na litru. Takže se to vyplatí a ještě někde do Biedronky se podíváme.“
Anketa: Jak moc vám to pomůže? „Jako skoro tři stovky na nádrž, což nenajdu jen tak na zemi.“
Regulace cen pohonných hmot má v Polsku trvat minimálně do konce roku.
---
Ostrava se připravuje na další extrémní povodně. Povodí Odry po zkušenostech ze září 2024 vytipovalo čtyři místa, kde chce zvýšit hráze. První práce mají začít ještě letos, všechny čtyři úseky mají být hotové do konce příštího jara.
Právě tady u soutoku Odry s Opavou voda před dvěma lety hráz překonala a následně ji rozplavila. Po povodni byla opravena, zpevněna devítimetrovými štětovnicemi a zvýšena asi o 35 centimetrů. Teď se má zvýšit také navazující úsek směrem k železničnímu mostu.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Takže třeba tady v tomhle místě, kde se bavíme o soutoku Odry a Opavy, jsme chtěli, aby tak, jak byla navýšena tato hráz poměrně rychle, o 35 cm, aby takto o stejnou výšku jsme byli navýšeni až po železniční viadukt, protože on je samotnou přirozenou bariérou.“
Povodí Odry následně namodelovalo průběh povodně z roku 2024 a zaměřilo ostravské hráze. Ty jsou postavené na stoletou vodu ještě s osmdesáticentimetrovou rezervou. Předloňská povodeň ale byla podle Povodí Odry na některých místech více než pětisetletá.
Miroslav Janowiak, generální ředitel Povodí Odry: „A díky právě modelování té povodně do stávajících hrází my jsme zjistili další čtyři místa, která je potřeba zlepšit tak, aby při této extrémní povodni, která prostě tady byla, tak aby Ostrava byla chráněna. Tyto čtyři místa máme dneska zprojektovány, máme na ně nastavené rozpočty a minimálně tři bychom letos chtěli zahájit.“
Jde o Koblov–Vrbinu, Novou Ves u cyklostezky, Novou Ves nad soutokem Odry s Opavou a Přívoz u čistírny odpadních vod. Hráze budou zvýšeny asi o půl metru. Náklady budou do dvaceti milionů korun.
Ochranu Ostravy by měla posílit také opatření na okraji města.
Miroslav Janowiak, generální ředitel Povodí Odry: „My v tuto chvíli realizujeme malou vodní nádrž Rakovec. A právě tím, co se stalo, tak jsme zrychlili i přípravu malé vodní nádrže Polančice, která samozřejmě svým objemem už je, já bych řekl, velice robustní a velmi pomůže, protože při těch přívalových deštích bude schopna zachytit 210 tisíc kubíků vody.“
Rakovec má zadržet dalších zhruba 70 tisíc kubíků. Obě nádrže tak mohou při přívalových deštích zachytit dohromady téměř 300 tisíc kubíků vody, která by jinak pokračovala do Ostravy.
---
HRÁZE ODRY BUDOU NA ČTYŘECH MÍSTECH V OSTRAVĚ ZVÝŠENY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Ochranu Ostravy by měla posílit také opatření na okraji města.
---
Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě oslavilo významné jubileum - 70. let od svého založení. Škola připravila velkolepý program pro zaměstnance, současné i bývalé studenty, rodiče a také pro širokou veřejnost.
Historie školy je od počátku úzce spjata s rozvojem Poruby. První studenti nastoupili v roce 1956, gymnázium pak několikrát změnilo adresu i název. Ten současný získalo v roce 2006 a nese tedy jméno jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezce kontaktních čoček Otty Wichterleho. Letošní oslavy 70. výročí gymnázium nepojalo jen jako ohlédnutí do minulosti. Škola chtěla naopak ukázat, jak žije dnes.
Jan Netolička, ředitel Wichterlova gymnázia: "Jsem hrdý na instituce, které mají 70 let a vydržely 70 let, protože to znamená, že se umí přizpůsobit všem těm změnám. Bohužel zůstal stejný ten dům jako takový, včetně fasády. Ne všechno se daří zrekonstruovat. Navíc budova je kulturní památkou, takže je to trochu složitější. To, co zůstalo stejné, si myslím, jsou lidé, kteří do té školy chodí a kteří k té škole mají vztah. Cílem skutečně bylo lidi dostat zpátky dohromady a do kontaktu s tou školou. Takže tomu jsme přizpůsobili celý program. Návštěvníci si mohou zažít všechno to, co v té škole skutečně zažili. Sednout si do maturitní místnosti, znovu si vytáhnout maturitní otázku, mohou si poslechnout moderované diskuze se svými bývalými kantory. Mohou samozřejmě navštívit všechny odborné učebny."
Slavnostní zahájení celodenního programu se uskutečnilo na prostranství u kruhového objezdu na Hlavní třídě, odkud vyšel průvod ke gymnáziu, kde byl připraven den otevřených dveří s bohatým programem.
Jan Netolička, ředitel Wichterlova gymnázia: "Historicky šedesáté i padesáté oslavy vypadaly tak, že od Floridy šel průvod na Wichterleho gymnázium, takže v tomto jsme chtěli zachovat jakousi tradici. A já považuji Wichterleho gymnázium za součást Poruby a chceme, aby bylo vidět, že Wichterleho gymnázium do Poruby patří."
Martina Kaniová, pedagog Wichterlova gymnázia: "My jsme si s našimi kolegy připravili pro návštěvníky aktivitu, ve které hledají a hádají jména našich kolegů. Návštěvníci chtějí vidět své bývalé učitele, jak vypadali zamlada."
Adam Chvěja, student Wichterlova gymnázia: "Máme zde ukázku šíření mikrovlnného vlnění. Výkonný vysílač a přijímač pracují na frekvenci 10 GHz, což je blízko například tomu, co se používá v moderní Wi-Fi, datových přenosech, mobilních datech a podobně. Některými materiály mikrovlny procházejí různě, například tímto kusem překližky."
Do Poruby se vraceli absolventi různých generací, někteří naposledy seděli ve školních lavicích před desítkami let.
Bořivoj Bryks, absolvent Wichterlova gymnázia: "Je to už strašně dlouho, 65 let po absolutoriu. Pochopitelně měli jsme celou řadu zajímavých profesorů, jako profesora Palackého. Bylo nás celkem 36 ve třídě a sešlo se nás tady 11. Líbí se nám tady chodba, po které jsme takzvaně kolovali, museli jsme v přestávkách chodit, abychom nezlobili."
Jakub Hlosta, absolvent Wichterlova gymnázia: "Už je to strašně dávno a užili jsme si tady krásný čas, kdy jsme tady prožili naše dospívání. Měli jsme štěstí, že jsme zažili vlastně i kousek totality i kousek svobody, takže o to to bylo takové divočejší. Krásný čas. Změnilo se to, že to tady vypadá všechno upravené. Je tady krásné nové hřiště, to za nás nebylo."
Ema Ptáčková, studentka Wichterlova gymnázia: "Z pohledu studenta bych určitě řekla, že nejlepší je přístup učitelů. Všichni jsou tady na nás milí a určitě forma vzdělání a to, jak je to vzdělání posunuté daleko. Já si myslím, že určitě za 30 let sem přijdu, protože mám ráda ten pocit nostalgie a ráda si zavzpomínám, i když tady možná bude o dost více jiných kantorů, než tady máme teď, tak si myslím, že určitě přijdu."
Kdo nestihl na oslavy dorazit, může si alespoň prohlédnout probíhající výstavu ve venkovní galerii na ochozu na nové Floridě, která mapuje akce, které škola pořádala v průběhu roku.
---
Zájem o dění ve městě mají i mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo. Gymnázium Komenského v Havířově se proto rozhodlo uspořádat studentské komunální volby, a to nejen na jejich škole.
Volební lístek, zástěna, urna a rozhodování, komu dát svůj hlas. Tentokrát ale nešlo o skutečné komunální volby. Do role voličů se na Gymnáziu Komenského v Havířově postavili studenti.
Jan Vánský, organizátor studentských komunálních voleb: „Tak rozhodli jsme se proto primárně, abychom studentům více přiblížili průběh samotných voleb a abychom je trošku do té komunální politiky zasvětili. Tak vlastně my jsme dali za úkol učitelům společenských věd, aby žákům ty volby představili blíže a aby jim vlastně nějakým způsobem celý ten volební systém ukázali. Zároveň se třeba bavili o tom, co je v tom městě důležité. Tak víceméně ten názor necháváme na studentech, aby si ho utvořili sami. Každopádně já pevně věřím, že dneska budeme mít velkou volební účast, že se zúčastní na naší škole, troufám si říct, tak 250 studentů, a myslím si, že to bude určitě přínosné.“
Anketa: „Přijde mi to fajn, že se takhle zapojují i mladí a nějak se o to taky zajímají, takže je to určitě fajn.“
Anketa: Pokud bys mohl volit už dříve než v 18 letech, šel bys volit? „Nechtěl bych, takže nevím. Ještě mi přijde, že jsem prostě mladý, takže až později.“
Anketa: „Já jsem se koukala občas na zprávy a samozřejmě jsem viděla i různé posty od různých stran třeba na sociálních sítích, tak podle toho jsem se spíš rozhodovala.“ Pokud bys mohla volit před 18. rokem, šla bys k volbám? „No, spíš ano, protože si myslím, že mladí lidé by taky měli mít právo rozhodovat, co se bude dít ve městě, ve světě a tak dále.“
Anketa: „Tak za mě je to určitě nedílná součást vzdělávání, takže studentské komunální volby za mě patří do hodin ZSV a podle mě by se mělo jít volit. Měla by to být součást vyučování.“
Anketa: „Rozhodoval jsem se na základě toho, že jsem se díval na celkový program těch stran. A podle toho jsem se rozhodoval. Ale zase se tak extrémně v městské politice neorientuju. Když bych to srovnal třeba se státní politikou, tak se v tom zase tak neorientuju, ale mám nějaký všeobecný základní přehled.“
Studenti chtěli, aby se do komunálních voleb zapojilo co nejvíce středních škol.
Monika Bouchalová, ředitelka Gymnázia Komenského Havířov: „Jsem moc ráda, že se naši studenti ujali organizace komunálních voleb. Byla jsem trochu překvapená, že vlastně jenom tři havířovské školy se toho chtějí zúčastnit, protože jsem oslovovala všechny střední školy v Havířově. A nakonec se do toho zapojilo jenom horní gymnázium a elektropromyslovka. Přišlo mi to celkem zvláštní, protože myslím, že je fajn, abychom podporovali hlavně mladé v tom uvědomění si svého okolí. Že můžou něco ovlivnit sami. Že si mohou vybrat z té nabídky, která v okolí je, a změnit něco, co se jim třeba nelíbí.“
Výstupem studentských komunálních voleb má být porovnání toho, jak politická uskupení vnímá mladá generace, a následné srovnání výsledků se skutečnými komunálními volbami.
---
OSTRAVA DÁ 32 MILIONŮ NA PÉČI O SENIORY A HANDICAPOVANÉ
Ostrava mimořádně podpoří osm městských organizací, které zajišťují pobytové sociální služby pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z rozpočtové rezervy jim poskytne přes 32 milionů korun, aby mohly fungovat do konce roku. Celkově už teď chybí podle primátora přes 60 milionů.
---
Bývalá těžní věž František v Horní Suché stále více ožívá. Tentokrát se stala cílem premiérového závodu, který vedl od obecního úřadu až na její vrchol. Na start se postavily děti, zkušení běžci i senioři.
Na osmdesát lidí se zapojilo do prvního ročníku Běhu o přeborníka věže František v Horní Suché. Trasa od obecního úřadu k věži měřila 1,8 kilometru. Pak na všechny účastníky čekalo 385 schodů. Někteří to od začátku vzali sprintem, jiní zvolili rychlou chůzi.
Bogdan Nieszporek, člen sportovní komise: „Je to taková kombinace běhu a výběhu na naši věž František. Chceme tím trošku vzdát hold hornictví, té těžké práci, napodobit tu dřinu taky trochu naší vlastní dřinou. Pořádá to sportovní komise, takže já doufám, že se nám to podaří.“
Jako první celý závod zvládl pár ze Štramberka, a to v čase 8 minut 43 sekund.
Michal, účastník závodu: „Líbilo se mi, že před tím byl ten běh, protože jsem běžec a sedělo mi to trochu víc. To schodiště je po tom běhu docela náročné, ale líbilo se mi to moc.“
Lenka, účastnice závodu: „Přijeli jsme na tu věž, protože normálně závodíme v běhu do schodů. Vybíháme nejvyšší budovy v Evropě, takže ty schody jakž takž známe.“
Anketa: „Některé věci byly těžké, ale docela v pohodě. Běžel jsi poprvé tolik schodů? Ano, nikdy jsem zatím neběžel více schodů.“
Největší uznání si ale zasloužil Petr Stryja, který byl ve svých 79 letech nejstarším účastníkem.
Petr Stryja, účastník závodu: „Já jsem kdysi sportoval a říkám si, krásný den, s manželkou to zkusíme. Po těch schodech je to samozřejmě takové hrozné. Trošku jsme odpočívali, ale nakonec se nám to podařilo.“
První ročník Běhu o přeborníka věže František se vydařil a obec věří, že se závod stane novou tradicí.
---
