Nejstarší obyvatelkou Nového Jičína je paní Marie Jakůbková, která žije ve svém domku v místní části Kojetín. V červenci oslavila 104. narozeniny.
Marie Jakůbková se v Kojetíně narodila 18. července 1922 a žije zde celý svůj život. Ke 104. narozeninám ji přišel popřát i novojičínský starosta.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to úžasný věk, paní Maruška je tou nejstarší obyvatelkou města. Mě fascinuje ten její temperament, její paměť a jak dokáže komunikovat. A nejvíc, co se těch lidí ptám, tak to jsou ty životní zkušenosti. Já osobně si velmi vážím toho stáří, protože řadu věcí se člověk dokáže naučit, ale některé věci zkrátka dobře musí prožít.”
Marie Jakůbková, oslavenkyně: “Osm roků a dva měsíce jsem pásla husy a četla jsem jenom čítanku, celou čítanku jsem znala nazpaměť. Potom jsem šla do služby do Studénky k panu učiteli, pochovaný je v Kopřivnici. Pak jsem se musela vrátit domů pomáhat s hospodářstvím. A co mě zpovídáte, starou babu, když je kolem tolik mladých.”
Od mala paní Jakůbková pracovala na poli, pásla krávy a husy. V roce 1942 se vdala. Na konci války spadla na jejich dům v Kojetíně bomba a střepiny ji zasáhly nohy. Dodnes má jejich úlomky v těle. Na svět přivedla dva syny, těší se ze tří vnuček, pěti pravnuků a jedné pravnučky. V roce 2005 ovdověla.
Tuhle básničku v chodském nářečí, kterou se naučila jako dítě ještě před 2. světovou válkou, zná dodnes nazpaměť. Pozoruhodné je také to, že pravidelně nebere žádné léky a s pomocí rodiny zvládá samostané bydlení ve svém domku. Radost jí dělá posezení na zahrádce a občas si dá skleničku plzeňského piva.
V Novém Jičíně aktuálně žijí dva století lidé lidé, respektive starší sta let. Kromě paní Marie Jakůbkové je to 101 letá Jana Junášková.
---
Rekonstrukce mrakodrapu na Ostrčilově ulici v centru Ostravy začne v nejbližší době. Primátor potvrdil, že město obdrželo na účet peníze za budovu a tak už nic nebrání zahájení prací.
Je to dva roky od chvíle, kdy jsme přinesli zprávu o podpisu smlouvy mezi Ostravou, společností First Skies Paper a Evou Jiřičnou, která znamenala, že se výškový dům na kostrč Tylově ulici bude rekonstruovat, a dokonce podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Nyní primátor Ostravy Jan Dohnal oznámil, že město má peníze za budovu na účtu a zahájení stavby nic nebrání.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k tomu, že nám investor uhradil kupní cenu. Na účet města přišlo 55 milionů a my jsme za skladovali změnu vlastnického práva k tomuto pozemku."
Budova je ve velmi špatném stavu a mezi investory o ni nebyl velký zájem. Město uvažovalo i o jejím zbourání. To už je ale minulostí a architektka Eva Jiřičná ji kreslila tak, že má ambici být novou dominantou.
Eva Jiřičná, architektka: "Tím, že zasklíme ty byty, tak nebude působit ten snížený prostor depresivně. Zatímco teď s těmi vysokými parapety a s těmi úzkými okny se tam necítíte opravdu dobře. Přitom je tam ten úžasný výhled. To, že my tam přidáváme balkóny v částech toho projektu, kde nám to statika umožní. Je to spočítané, tak na těch rozích jsou průvlaky, které mají v sobě kapacitu, že na něm můžeme ty balkóny zavěsit. Tak my víceméně rozšiřujeme ten vnitřní prostor tím externím růstem. Takže i když se třeba v zimě na to budou lidé jenom dívat, tak přesto nemáte ten pocit stísněnosti, který tam teď je. Já jsem vždycky naprosto posedlá tím, že tam musí být dost bezpečnostních únikových cest, protože já v Londýně bydlím a dívám se na budovu, kde 70 lidí uhořelo tím, že tam nebyly dobře navržené únikové cesty. My tam přidáváme jednak vstup a jednak únikové schodiště a snažíme se prostě jak můžeme, jednak ty byty oddělit, separovat, proti požáru. Pracujeme tam s izolací. Teď, když chodíte po té desce, tak slyšíte každý krok v tom bytě pod tím. Takže my se opravdu snažíme zabývat všemi problémy, které víme, že nastanou."
Dům bude mít 25 podlaží s byty od 30 do 200 metrů čtverečních. Balkóny budou osazeny zelení se zavlažovacím systémem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Projekt nabídne 111 bytů, nabídne zajímavou architekturu z pera architektky Jiřičné a samozřejmě v souvislosti s tou samotnou realizací dojde i k celkovému zvelebení veškerého veřejného prostoru kolem té budovy."
Práce by měly začít do konce července a potrvají tři roky. Byty už jsou nabízeny k prodeji a jejich cena se pohybuje od necelých čtyř milionů do téměř 11 milionů korun.
---
20:00 – 1
KARVINÁ PŘIPRAVUJE REKONSTRUKCI ZUŠ B. SMETANY
Karviná posouvá přípravu rozsáhlé rekonstrukce Základní umělecké školy Bedřicha Smetany do další fáze. Město nechá zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž součástí bude i návrh nového koncertního sálu pro zhruba 150 diváků.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: „Projektová dokumentace se zaměří hlavně na snížení energetické náročnosti budov. Počítá se se zateplením, výměnou a zastíněním oken a modernizací vytápění. Projektanti také prověří možnost využití fotovoltaiky. Navrhnou nové uspořádání některých prostor, úpravy rozvodů vody, kanalizace a elektřiny i modernizaci technického zázemí školy.“
---
Hlavní architekt Frýdku-Místku prezentoval vedení města výsledky plánovacího dne a dotazníkového průzkumu, ve kterých se obyvatelé města mohli vyjádřit k tomu, co by rádi měli na pozemku vedle baseballového hřiště na Riviéře. Jak to dopadlo, vám řekne následující reportáž.
Pozemky na Riviéře ještě nejsou definitivně majetkem města, byť Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl, že kupní smlouva z roku 2010 je neplatná.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Čeká nás ještě právní bitva s tím kdo vlastnil ty pozemky a který se odvolal ještě ke krajskému soudu. Já si myslím, že ten soud dopadne dobře, ale je tady určitá vlivná politická skupina, která si slibuje, že ten výsledek zvrátí. Může se to stát, samozřejmě. A potom, když ty pozemky skutečně budeme mít a budeme vlastníky potvrzenými soudem, tak můžeme udělat kombinaci těch závěrů."
Architekt Tomáš Čech vyhodnotil a prezentoval výsledky plánovacího dne a dotazníkového šetření mezi obyvateli Frýdku-Místku ohledně využití pozemků na Riviéře.
Tomáš Čech, architekt: "Myslím, že místo dnešního Scuba centra vyvolává mnoho možných očekávání, ale i nějaké obavy. To znamená, že mezi veřejností jistě není jasný názor, jak by mělo do budoucna vypadat. To, co je řekněme napříč shodou, tak je to místo asi úplně přehnaně nezastavovat a nabídnout ho třeba nějakým relaxačním volnočasovým funkcím. To, v jaké podobě, v jakém horizontu, to už je předmětem dalšího uvažování města, možná i navazujících participačních aktivit."
Byl tam návrh na baseballovou halu. Jaké byly ty další návrhy?
Tomáš Čech, architekt: "Baseballová hala se nabízí. Je to logické téma, protože jsme v těsné blízkosti baseballového areálu. Zároveň je to ale, řekněme, přání právě baseballového oddílu a jeho členů. Místní obyvatelé Riviéry by mnohem raději viděli klidnější aktivitu, která třeba nepřivede tolik automobilů, které budou parkovat v okolí jejich bydliště atd. A ti by se třeba přikláněli zase k tématu zeleň, odpočinek, relaxace, tak jako je tomu koneckonců i na dalších pozemcích v nejbližším okolí."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ta plocha skýtá určitý potenciál, je tam vodní prvek a je tam samozřejmě zeleň. Může se to prostě nějakým způsobem osadit stromy, ale je možno i vyhovět tím, že se tam podél cesty udělají nová parkovací místa. Takže nakonec to může být takový nějaký průsečík těch možností a budeme se to snažit splnit."
Místo je momentálně oplocené a zarostlé, pozemky s rybníkem leží ladem. Po znovunabytí budou každopádně využity ve prospěch města.
---
Historie sovětských pracovních táborů je plná bolesti. Politické represe zasáhly miliony nevinných lidí. Stát trestal lidi za jejich víru, původ nebo názory. Často se zapomíná, že mezi vězni trpělo také obrovské množství žen. Právě jejich tragické příběhy teď připomíná výstava Nitky vzpomínek - Osudy žen v Gulagu.
Historie sovětských pracovních táborů je plná bolesti. Politické represe zasáhly miliony nevinných lidí. Stát trestal lidi za jejich víru, původ nebo názory. Často se ale zapomíná, že mezi vězni trpělo také obrovské množství žen. Právě jejich tragické příběhy teď připomíná výstava "Ženy v gulagu".
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Je to další série z výstavy, kterou jsme podporovaly jako městský obvod, i já. Vězení v gulagu, které bylo minulý rok na Masarykově náměstí, tak ve spolupráci s ostravským muzeem jsme se rozhodli a s gulag.cz tady tu významnou výstavu, která putuje po celé republice. Vlastně jsou to nitky vzpomínek, ale podkres je Ženy v gulagu."
Podmínky v lágrech byly kruté, ženy musely těžce pracovat a čelily stejným trestům jako muži. Často zažívaly násilí, hlad a velké ponižování.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: "Ale na druhou stranu se jim často dařilo udržet si lidskost a navazovat nové vztahy, přátelství s ostatními vězeňkyněmi, což jim pomáhalo přežít tyto těžké podmínky."
Ústředním motivem celé výstavy jsou obyčejné nitky. Návštěvníci uvidí nitky vytržené ze starých šatů i nitky použité na krájení chleba. Ženy v lágrech tvořily výšivky a tajné dopisy pro své blízké.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: "Co mě se asi nejvíc osobně dotýká, je právě ta paralela se současností, že stále je možné, aby se takové věci děly a že bychom nad tím rozhodně neměli zavírat oči."
Kromě týdne od 10. do 16. 8. bude výstava k vidění až do konce srpna.
---
20:00 – 2
VLADIMÍR VLČEK SKONČIL U HZS ČR
Hasičský záchranný sbor České republiky opustil po téměř 42 letech služby generální ředitel Vladimír Vlček. Posledních 10 let vedl hasiče při pandemii, rozsáhlých požárech i ničivých povodních. Předtím sloužil 31 let u hasičů v Moravskoslezském kraji. V osobním životě by měl dát učit na Vysoké škole báňské.
OPAVA DOKONČILA ZASÍŤOVÁNÍ V MALÝCH HOŠTICÍCH
Opava dokončila přípravu nové lokality pro rodinné bydlení v Malých Hošticích. Na čtyřiadvaceti stavebních parcelách jsou hotové inženýrské sítě i komunikace a nic už nebrání zahájení výstavby rodinných domů.
---
Karvinská míle. Tak se jmenují plavecké závody, které se konají na Karvinském moři. Účastníci zdolávají trať o délce jedné námořní míle, tedy přibližně 1 852 metrů.
Závody jsou otevřené pro registrované sportovní plavce i širokou veřejnost. Pořadatelé byli okouzleni atmosférou právě Karvinského moře. Start.
Adam Valošek, organizátor Karvinské míle: "Protože ta lokalita tady je moc pěkná, rozhodli jsme se zpestřit ji nějakým plaveckým závodem. Ta voda tady je v porovnání s ostatními nádržemi přehrady v okolí relativně čistá, takže pro plavání je to tady ideální."
Závody Karvinská míle tak napsaly svůj druhý ročník a podmínky pro plavce tentokrát byly velmi dobré.
Daniel Mrózek, vítěz Karvinské míle 2026 z Třince: "Musím uznat, bylo to náročné, ale plavalo se mi skvěle. Ale bolelo to opravdu hodně. Nečekal jsem ten čas, ani nevím, jaký je, ale doufám, že je co nejlepší."
Tomáš Peklanský, plavec z Havířova, 2. místo: "Podmínky byly dneska nadprůměrné, bych řekl. Voda byla velice teplá a já bych svůj osobní výkon zhodnotil jako pozitivní. Kluk přede mnou byl samozřejmě na tom lépe, ale dneska to beru jako přípravu na zítřejší velké závody, takže jsem spokojený."
Matyáě Herman, účastník Karvinské míle 2026 z Bohumína: "Plavalo se mi celkem dobře. Voda se střídala, chvilku byla teplá, chvilku studená, někde hodně ledová. Zvládl jsem to v pohodě."
Karvinská míle se tak stala novou tradicí, která rozšiřuje atraktivitu Karvinského moře.
---
Nejstarší obyvatelkou Nového Jičína je paní Marie Jakůbková, která žije ve svém domku v místní části Kojetín. V červenci oslavila 104. narozeniny.
Marie Jakůbková se v Kojetíně narodila 18. července 1922 a žije zde celý svůj život. Ke 104. narozeninám ji přišel popřát i novojičínský starosta.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to úžasný věk, paní Maruška je tou nejstarší obyvatelkou města. Mě fascinuje ten její temperament, její paměť a jak dokáže komunikovat. A nejvíc, co se těch lidí ptám, tak to jsou ty životní zkušenosti. Já osobně si velmi vážím toho stáří, protože řadu věcí se člověk dokáže naučit, ale některé věci zkrátka dobře musí prožít.”
Marie Jakůbková, oslavenkyně: “Osm roků a dva měsíce jsem pásla husy a četla jsem jenom čítanku, celou čítanku jsem znala nazpaměť. Potom jsem šla do služby do Studénky k panu učiteli, pochovaný je v Kopřivnici. Pak jsem se musela vrátit domů pomáhat s hospodářstvím. A co mě zpovídáte, starou babu, když je kolem tolik mladých.”
Od mala paní Jakůbková pracovala na poli, pásla krávy a husy. V roce 1942 se vdala. Na konci války spadla na jejich dům v Kojetíně bomba a střepiny ji zasáhly nohy. Dodnes má jejich úlomky v těle. Na svět přivedla dva syny, těší se ze tří vnuček, pěti pravnuků a jedné pravnučky. V roce 2005 ovdověla.
Tuhle básničku v chodském nářečí, kterou se naučila jako dítě ještě před 2. světovou válkou, zná dodnes nazpaměť. Pozoruhodné je také to, že pravidelně nebere žádné léky a s pomocí rodiny zvládá samostané bydlení ve svém domku. Radost jí dělá posezení na zahrádce a občas si dá skleničku plzeňského piva.
V Novém Jičíně aktuálně žijí dva století lidé lidé, respektive starší sta let. Kromě paní Marie Jakůbkové je to 101 letá Jana Junášková.
---
Rekonstrukce mrakodrapu na Ostrčilově ulici v centru Ostravy začne v nejbližší době. Primátor potvrdil, že město obdrželo na účet peníze za budovu a tak už nic nebrání zahájení prací.
Je to dva roky od chvíle, kdy jsme přinesli zprávu o podpisu smlouvy mezi Ostravou, společností First Skies Paper a Evou Jiřičnou, která znamenala, že se výškový dům na kostrč Tylově ulici bude rekonstruovat, a dokonce podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Nyní primátor Ostravy Jan Dohnal oznámil, že město má peníze za budovu na účtu a zahájení stavby nic nebrání.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k tomu, že nám investor uhradil kupní cenu. Na účet města přišlo 55 milionů a my jsme za skladovali změnu vlastnického práva k tomuto pozemku."
Budova je ve velmi špatném stavu a mezi investory o ni nebyl velký zájem. Město uvažovalo i o jejím zbourání. To už je ale minulostí a architektka Eva Jiřičná ji kreslila tak, že má ambici být novou dominantou.
Eva Jiřičná, architektka: "Tím, že zasklíme ty byty, tak nebude působit ten snížený prostor depresivně. Zatímco teď s těmi vysokými parapety a s těmi úzkými okny se tam necítíte opravdu dobře. Přitom je tam ten úžasný výhled. To, že my tam přidáváme balkóny v částech toho projektu, kde nám to statika umožní. Je to spočítané, tak na těch rozích jsou průvlaky, které mají v sobě kapacitu, že na něm můžeme ty balkóny zavěsit. Tak my víceméně rozšiřujeme ten vnitřní prostor tím externím růstem. Takže i když se třeba v zimě na to budou lidé jenom dívat, tak přesto nemáte ten pocit stísněnosti, který tam teď je. Já jsem vždycky naprosto posedlá tím, že tam musí být dost bezpečnostních únikových cest, protože já v Londýně bydlím a dívám se na budovu, kde 70 lidí uhořelo tím, že tam nebyly dobře navržené únikové cesty. My tam přidáváme jednak vstup a jednak únikové schodiště a snažíme se prostě jak můžeme, jednak ty byty oddělit, separovat, proti požáru. Pracujeme tam s izolací. Teď, když chodíte po té desce, tak slyšíte každý krok v tom bytě pod tím. Takže my se opravdu snažíme zabývat všemi problémy, které víme, že nastanou."
Dům bude mít 25 podlaží s byty od 30 do 200 metrů čtverečních. Balkóny budou osazeny zelení se zavlažovacím systémem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Projekt nabídne 111 bytů, nabídne zajímavou architekturu z pera architektky Jiřičné a samozřejmě v souvislosti s tou samotnou realizací dojde i k celkovému zvelebení veškerého veřejného prostoru kolem té budovy."
Práce by měly začít do konce července a potrvají tři roky. Byty už jsou nabízeny k prodeji a jejich cena se pohybuje od necelých čtyř milionů do téměř 11 milionů korun.
---
20:00 – 1
KARVINÁ PŘIPRAVUJE REKONSTRUKCI ZUŠ B. SMETANY
Karviná posouvá přípravu rozsáhlé rekonstrukce Základní umělecké školy Bedřicha Smetany do další fáze. Město nechá zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž součástí bude i návrh nového koncertního sálu pro zhruba 150 diváků.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: „Projektová dokumentace se zaměří hlavně na snížení energetické náročnosti budov. Počítá se se zateplením, výměnou a zastíněním oken a modernizací vytápění. Projektanti také prověří možnost využití fotovoltaiky. Navrhnou nové uspořádání některých prostor, úpravy rozvodů vody, kanalizace a elektřiny i modernizaci technického zázemí školy.“
---
Hlavní architekt Frýdku-Místku prezentoval vedení města výsledky plánovacího dne a dotazníkového průzkumu, ve kterých se obyvatelé města mohli vyjádřit k tomu, co by rádi měli na pozemku vedle baseballového hřiště na Riviéře. Jak to dopadlo, vám řekne následující reportáž.
Pozemky na Riviéře ještě nejsou definitivně majetkem města, byť Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl, že kupní smlouva z roku 2010 je neplatná.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Čeká nás ještě právní bitva s tím kdo vlastnil ty pozemky a který se odvolal ještě ke krajskému soudu. Já si myslím, že ten soud dopadne dobře, ale je tady určitá vlivná politická skupina, která si slibuje, že ten výsledek zvrátí. Může se to stát, samozřejmě. A potom, když ty pozemky skutečně budeme mít a budeme vlastníky potvrzenými soudem, tak můžeme udělat kombinaci těch závěrů."
Architekt Tomáš Čech vyhodnotil a prezentoval výsledky plánovacího dne a dotazníkového šetření mezi obyvateli Frýdku-Místku ohledně využití pozemků na Riviéře.
Tomáš Čech, architekt: "Myslím, že místo dnešního Scuba centra vyvolává mnoho možných očekávání, ale i nějaké obavy. To znamená, že mezi veřejností jistě není jasný názor, jak by mělo do budoucna vypadat. To, co je řekněme napříč shodou, tak je to místo asi úplně přehnaně nezastavovat a nabídnout ho třeba nějakým relaxačním volnočasovým funkcím. To, v jaké podobě, v jakém horizontu, to už je předmětem dalšího uvažování města, možná i navazujících participačních aktivit."
Byl tam návrh na baseballovou halu. Jaké byly ty další návrhy?
Tomáš Čech, architekt: "Baseballová hala se nabízí. Je to logické téma, protože jsme v těsné blízkosti baseballového areálu. Zároveň je to ale, řekněme, přání právě baseballového oddílu a jeho členů. Místní obyvatelé Riviéry by mnohem raději viděli klidnější aktivitu, která třeba nepřivede tolik automobilů, které budou parkovat v okolí jejich bydliště atd. A ti by se třeba přikláněli zase k tématu zeleň, odpočinek, relaxace, tak jako je tomu koneckonců i na dalších pozemcích v nejbližším okolí."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ta plocha skýtá určitý potenciál, je tam vodní prvek a je tam samozřejmě zeleň. Může se to prostě nějakým způsobem osadit stromy, ale je možno i vyhovět tím, že se tam podél cesty udělají nová parkovací místa. Takže nakonec to může být takový nějaký průsečík těch možností a budeme se to snažit splnit."
Místo je momentálně oplocené a zarostlé, pozemky s rybníkem leží ladem. Po znovunabytí budou každopádně využity ve prospěch města.
---
Historie sovětských pracovních táborů je plná bolesti. Politické represe zasáhly miliony nevinných lidí. Stát trestal lidi za jejich víru, původ nebo názory. Často se zapomíná, že mezi vězni trpělo také obrovské množství žen. Právě jejich tragické příběhy teď připomíná výstava Nitky vzpomínek - Osudy žen v Gulagu.
Historie sovětských pracovních táborů je plná bolesti. Politické represe zasáhly miliony nevinných lidí. Stát trestal lidi za jejich víru, původ nebo názory. Často se ale zapomíná, že mezi vězni trpělo také obrovské množství žen. Právě jejich tragické příběhy teď připomíná výstava "Ženy v gulagu".
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Je to další série z výstavy, kterou jsme podporovaly jako městský obvod, i já. Vězení v gulagu, které bylo minulý rok na Masarykově náměstí, tak ve spolupráci s ostravským muzeem jsme se rozhodli a s gulag.cz tady tu významnou výstavu, která putuje po celé republice. Vlastně jsou to nitky vzpomínek, ale podkres je Ženy v gulagu."
Podmínky v lágrech byly kruté, ženy musely těžce pracovat a čelily stejným trestům jako muži. Často zažívaly násilí, hlad a velké ponižování.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: "Ale na druhou stranu se jim často dařilo udržet si lidskost a navazovat nové vztahy, přátelství s ostatními vězeňkyněmi, což jim pomáhalo přežít tyto těžké podmínky."
Ústředním motivem celé výstavy jsou obyčejné nitky. Návštěvníci uvidí nitky vytržené ze starých šatů i nitky použité na krájení chleba. Ženy v lágrech tvořily výšivky a tajné dopisy pro své blízké.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: "Co mě se asi nejvíc osobně dotýká, je právě ta paralela se současností, že stále je možné, aby se takové věci děly a že bychom nad tím rozhodně neměli zavírat oči."
Kromě týdne od 10. do 16. 8. bude výstava k vidění až do konce srpna.
---
20:00 – 2
VLADIMÍR VLČEK SKONČIL U HZS ČR
Hasičský záchranný sbor České republiky opustil po téměř 42 letech služby generální ředitel Vladimír Vlček. Posledních 10 let vedl hasiče při pandemii, rozsáhlých požárech i ničivých povodních. Předtím sloužil 31 let u hasičů v Moravskoslezském kraji. V osobním životě by měl dát učit na Vysoké škole báňské.
OPAVA DOKONČILA ZASÍŤOVÁNÍ V MALÝCH HOŠTICÍCH
Opava dokončila přípravu nové lokality pro rodinné bydlení v Malých Hošticích. Na čtyřiadvaceti stavebních parcelách jsou hotové inženýrské sítě i komunikace a nic už nebrání zahájení výstavby rodinných domů.
---
Karvinská míle. Tak se jmenují plavecké závody, které se konají na Karvinském moři. Účastníci zdolávají trať o délce jedné námořní míle, tedy přibližně 1 852 metrů.
Závody jsou otevřené pro registrované sportovní plavce i širokou veřejnost. Pořadatelé byli okouzleni atmosférou právě Karvinského moře. Start.
Adam Valošek, organizátor Karvinské míle: "Protože ta lokalita tady je moc pěkná, rozhodli jsme se zpestřit ji nějakým plaveckým závodem. Ta voda tady je v porovnání s ostatními nádržemi přehrady v okolí relativně čistá, takže pro plavání je to tady ideální."
Závody Karvinská míle tak napsaly svůj druhý ročník a podmínky pro plavce tentokrát byly velmi dobré.
Daniel Mrózek, vítěz Karvinské míle 2026 z Třince: "Musím uznat, bylo to náročné, ale plavalo se mi skvěle. Ale bolelo to opravdu hodně. Nečekal jsem ten čas, ani nevím, jaký je, ale doufám, že je co nejlepší."
Tomáš Peklanský, plavec z Havířova, 2. místo: "Podmínky byly dneska nadprůměrné, bych řekl. Voda byla velice teplá a já bych svůj osobní výkon zhodnotil jako pozitivní. Kluk přede mnou byl samozřejmě na tom lépe, ale dneska to beru jako přípravu na zítřejší velké závody, takže jsem spokojený."
Matyáě Herman, účastník Karvinské míle 2026 z Bohumína: "Plavalo se mi celkem dobře. Voda se střídala, chvilku byla teplá, chvilku studená, někde hodně ledová. Zvládl jsem to v pohodě."
Karvinská míle se tak stala novou tradicí, která rozšiřuje atraktivitu Karvinského moře.
---
