ZŠ M. Kudeříkové v Havířově zavedla nový způsob školního stravování. Děti si mohou samy poskládat oběd z několika variant hlavní suroviny, příloh i dalších doplňků. Nový systém má vést nejen k větší samostatnosti, ale také k menšímu plýtvání jídlem.
Tohle jsou prvňáci ze ZŠ M. Kudeříkové, kteří právě dorazili na oběd do zbrusu nové školní jídelny. Ta je v Havířově první, která se vydala modernějším směrem. Děti si tady totiž oběd nevyzvedávají klasicky u výdejního okénka.
Tomáš Valenta, šéfkuchař: „Snažíme se naučit, aby si každé dítě nabralo to, na co má chuť a kolik toho chce. A naučit je trošku soběstačnosti a zručnosti při nabírání. Pak se k tomu jídlu chovat hospodárně, tedy to, co si naberu, také sníst a zbytečně to nevyhazovat.“
Na jídelním lístku je vždy jedna hlavní surovina.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „To, co je v jídelním lístku, jako dneska například ryba, neznamená, že dostanu jenom jeden druh ryby. Mám na výběr z několika druhů ryb, několika druhů příloh a doplním si to celé nějakým salátem, kompotem a podobně.“
Anketa: „Vždycky si nabíráme sami a nabíráme si to, co chceme. Někdy, když to nesním, tak to vyhodím. Tak si vždycky dávám méně a nemusím vyhazovat.“
Anketa: „Já jsem si dala těstoviny a omáčku, protože nemám ráda maso.“
Při vydávání obědů formou rautu zaznamenává škola až o 90 % méně odpadu. Radnice bude chtít tento systém vydávání obědů zavést i na dalších školách.
---
ATRAKTIVNÍ JÍDELNÍČKY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Havířov chce tento koncept zavézt i v dalších školách.
V Ostravě například dlouhodobě funguje jiný projekt s názvem Fajne školní bistro. Základní školy pravidelně navštěvuje šéfkuchař, který pomáhá zpestřit školní jídelníčky a inspirovat tamní kuchařky.
---
Nové hřiště, více prostoru pro děti, ale také místo pro setkávání sousedů. Tak vypadá nově upravený vnitroblok na osmém stavebním obvodu v Ostravě-Porubě, který se proměnil díky participativnímu rozpočtu Naše Poruba.
Na ulici Zdeňka Štěpánka vznikl nový multifunkční prostor. Po několikaměsíční rekonstrukci původního dětského hřiště mohou vnitroblok, díky vítěznému návrhu participativního rozpočtu Hravý odpočinek na osmáku, využívat pro trávení volného času všechny generace.
Kristýna Marťanová, koordinátorka participativního rozpočtu ÚMOb Poruba: "Tento projekt zvítězil mezi třemi finálovými návrhy v hlasování a vlastně můžeme říci, že zvítězil s rekordním počtem hlasů za historii participativního rozpočtu od roku 2020, kdy vlastně děláme revitalizace celých dvorů."
Marek Ondruch, navrhovatel projektu: "Rozhodli jsme se zapojit z toho důvodu, že tady bydlíme a ten původní stav byl takový neutěšený. Prvky jsou v podstatě z 90 % zbrusu nové."
anketa: "Je to moc pěkné. Myslím si, že tady přibylo hodně prvků. Myslím si, že pro děti to bude fajn."
"Líbí se mi ten domeček a ta prolézačka."
Rozpočet na Hravý odpočinek na osmáku byl 5 milionů korun. Součástí prostoru jsou také komunitní prvky a centrální část doplňuje zastřešení.
Marek Ondruch, navrhovatel projektu: "V rámci komunitních prvků mohu zmínit knihobudku, je tady gril, jsou tady komunitní záhonky."
Kristýna Marťanová, koordinátorka participativního rozpočtu ÚMOb Poruba: "Do září letošního roku jsme chtěli, aby to hřiště bylo otevřené, což se povedlo. Už teď můžeme říct, že za sebou máme 4 úspěšné projekty a rádi bychom vyzvali všechny občany, aby se zapojili."
Nový ročník participativního rozpočtu Naše Poruba vyhlásí městský obvod na začátku příštího roku.
---
Tři studentky středních škol prokázali neskutečnou odvahu, když pomáhali se záchranou života u dvou nehod. Za to jim náměstek hejtmana Jan Veřmiřovský poděkoval a ocenil jejich činy.
Tři studentky zachránkyně a dvě nehody. V obou případech se středoškolačky zachovaly příkladně, byť ze dvou životů byl zachráněn pouze jeden.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Měla jsem odpolední na krytém bazéně Start a kolem třetí hodiny přišel telefonát a Janka pro mě přiběhla. Obě jsme běžely s taštičkou do restaurace, kde byl muž, který ležel, nedýchal a poskytovali jsme první pomoc, samozřejmě s pomocí Záchranné služby na telefonu."
Jak jste museli zachovat chladnou hlavu, dělat ty úkony přesně podle instrukcí?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Hodně, protože bylo mnoho diváků, protože se to stalo v restauraci. Takže to bylo těžší, ale zvládli jsme to."
Jaké bylo to vaše rozhodování? Jít do toho, nebo ne? Proč se do toho nezapojili třeba ostatní?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Tak asi z mojí strany nebylo rozhodování, jít do toho, nebo ne. Bylo to spíš: pomůžeme, jak nejvíc můžeme. A ostatní tak stáli, někteří pomáhali, někteří ne, ale někdy je lepší, když je méně lidí u toho."
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně: "První, když jsme přiběhly, tak určitě jsme braly nafukovací vak a masku, kterou jsme mu nasadili na hlavu. A kolegyně Terka zatím podávala ty výdechy, kde potom následně přiběhl plavčík Petr a zahájili jsme srdeční masáž."
Dopadlo to dobře. Takže v jakém stavu jste pána předávali záchranářům?
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně:: "Už když pán měl dech, už dýchal normálně."
Petr Polášek, instruktor plavání: "Já jsem prováděl srdeční masáž. Holky obsluhovaly vak s maskou a po tom, co jsme dali výboje, tak ještě byly asi zhruba čtyři série a pán se nám začal probouzet."
Vy jste profesionální plavčík. Z vašeho pohledu, jaká je ochota a schopnost mladých lidí poskytnout první pomoc?
Petr Polášek, instruktor plavání: "Po téhle zkušenosti vidím, že velká."
V druhém případě při pádu z okna to sice přes snahu studentky o záchranu života dobře nedopadlo, nicméně stejně jako její kolegyně si vysloužila poděkování na krajském úřadě.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Záchrana života by měla být z mého pohledu samozřejmost, že přeci jenom je to povinnost každého z nás. A já si cením každého, kdo je schopen a ochoten zachránit lidský život, protože z mého pohledu to není vždy samozřejmost."
Jste pyšný na to, že to jsou právě žáci vaší školy?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Jsem pyšný na každého žáka a je jedno, jestli to jsou žáci našich škol nebo jakékoliv školy, protože přeci jenom je vidět, že se s touto průpravou setkávají v rodinách i na našich školách."
Jaká je praxe? Slyšel jsem, že mladí jsou ochotni a schopni poskytnout první pomoc, zatímco třeba ti dospělí váhají a nevěří si.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Z mého pohledu výuka první pomoci je prakticky na každé škole a to je jedno, jestli je to základní, nebo střední škola. V současné chvíli se rozjíždí velké množství různých projektů, které právě nabízí výuku první pomoci různými formami. V současné době se zvažuje o využití třeba virtuální reality. To znamená, je to další z alternativ, jakou formou můžeme přiblížit první pomoc, řekněme běžné veřejnosti a zejména naší mladé generaci."
Všechny tři zachránkyně si přijetí na úřadu užily.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Moc mě to potěšilo, udělalo mi to radost."
---
Desítky ostravských strážníků převzaly ocenění za dlouholetou službu a mimořádné pracovní výsledky. Čtyři z nich působí u městské policie už třicet let. Slavnostní ceremoniál se konal v sále zastupitelstva města na Nové radnici.
U městské policie slouží deset, dvacet, někteří dokonce třicet let. Za věrnost, každodenní práci v ulicích i mimořádné pracovní výsledky převzalo ocenění celkem 51 ostravských strážníků.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "já jsem velmi rád, že jsme dneska našli prostor, aby jsme jim mohli poděkovat, protože si jich práce velmi vážíme a není to jenom práce, ta represivní část ulicích města, ale především ta preventivní, protože prevence je ten náš prvořadný úkol.
Šestatřicetiletou historii ostravské městské policie pamatují někteří ocenění téměř od jejích počátků. Za tu dobu se podle nich práce strážníků výrazně proměnila.
Jiří Hrbáč, 30 let ve službě u MP Ostrava: "Když jsem před více než třiceti lety nastupoval, tak jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se po třiceti letech tady ocitl a zůstal u jedné organizace. Ta práce mě stále baví, je různorodá. Není to už jen o nějaké represivní složce, ale připadá mi, že ta práce je spíš už i o pomoci, o komunikaci s občany.“
Ocenění převzali také strážníci, kteří se ve službě dlouhodobě věnují konkrétním oblastem. Karel Mellar spojil svou práci s celoživotním zájmem o kynologii.
Karel Mellar, oceněný strážník, kynolog: "Dneska je to vlastně celých téměř pětadvacet let a jsem rád, že jsem ten krok udělal, protože si myslím, že jsem se dokázal realizovat tady u Městské policie Ostrava. A samozřejmě dnešní ocenění mi udělalo obrovskou radost, protože jsem si uvědomil, že asi jsem tu nebyl zbytečně.“
Za deset let služby bylo oceněno 26 strážníků, za dvacet let dalších jedenáct a za třicet let čtyři. Deset strážníků získalo čestný odznak za mimořádné pracovní výsledky a reprezentaci městské policie.
---
KONTROLOŘI ODIS BUDOU POUŽÍVAT KAMERY
Přepravní kontroloři v regionální dopravě ODIS začnou od 13. prosince používat kamery. Doposud nahrávali pouze zvuk. Inovace má pomoci při řešení sporných situací nebo stížností. Kamera bude zapnutá po celou dobu kontroly od vstupu kontrolora do vozidla až do jeho vystoupení. Cestující budou o pořizování záznamu informováni.
---
Nový zápis do české knihy rekordů se podařil pěstiteli zeleniny z Frýdecko-Místecka, když vypěstoval nejtěžší cibuli. Prohlédnout si ji mohli návštěvníci výstavy ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Na tradiční výstavě ovoce, zeleniny a květin se zahrádkáři chlubí svými výpěstky a vzájemně si vyměňují rady a zkušenosti.
Petr Kamp, předseda MO ČZS Frýdlant nad Ostravicí: „Máme tady bonsaje, máme tady kaktusy, máme tady i fontány z Tiché, které oživí tu výstavu. Bohužel letos bylo málo ovoce, urodilo se pouze hodně švestek, ale přesto jsme sehnali spoustu jablek. Navíc se nám podařilo oslovit ZŠ TGM a děti tady donesly nádherné obrázky a to, co vytvořily s tematikou zahrádkářů.“
Součástí výstavy byla expozice zahradnických potřeb a raritou pak nejtěžší cibule v Česku o hmotnosti 1,6 kilogramu.
Ivan Haška, pěstitel: „Pěstuji cibuli už několik let a snažím se vždycky vypěstovat co největší. Sháněl jsem odrůdy, které prostě dorostou do velké velikosti. Je to cibule pěstovaná ze semene, v únoru vysévaná. Pak jde do skleníku a koncem dubna jde ven. A na záhoně je až někdy do srpna.“
Pěstitel zkoušel různé odrůdy a nakonec uspěl u té, která může dosáhnout až 5 kilogramů.
Ivan Haška, pěstitel: „Ale u nás v Beskydech se podařilo vypěstovat tohle. A nezjistil jsem, že by někde v České republice vypěstoval někdo větší. Tak jsme ji přihlásili a uznali nám český rekord.“
Velká cibule je spíše vhodná do větších kuchyní, kde ušetří práci s loupáním.
Anketa: „Tak ta je. My máme velkou spotřebu cibule a česneku.“
Ivan Haška, pěstitel: „Guláš se vaří tak, že kolik masa, tolik cibule. Takže když dělám 5 kg guláše, tak mám 5 kg masa a dám si k tomu tři až čtyři cibule. Když děláte cibulačku, tak potřebujete hromadu cibule. Tady ta stačí jedna. Ta cibule, když ji rozkrojíme, je šťavnatá, je sladká a hodí se za syrova do salátů.“
Který pokrm ochutí rekordní cibule, to její pěstitel neprozradil.
---
ZŠ M. Kudeříkové v Havířově zavedla nový způsob školního stravování. Děti si mohou samy poskládat oběd z několika variant hlavní suroviny, příloh i dalších doplňků. Nový systém má vést nejen k větší samostatnosti, ale také k menšímu plýtvání jídlem.
Tohle jsou prvňáci ze ZŠ M. Kudeříkové, kteří právě dorazili na oběd do zbrusu nové školní jídelny. Ta je v Havířově první, která se vydala modernějším směrem. Děti si tady totiž oběd nevyzvedávají klasicky u výdejního okénka.
Tomáš Valenta, šéfkuchař: „Snažíme se naučit, aby si každé dítě nabralo to, na co má chuť a kolik toho chce. A naučit je trošku soběstačnosti a zručnosti při nabírání. Pak se k tomu jídlu chovat hospodárně, tedy to, co si naberu, také sníst a zbytečně to nevyhazovat.“
Na jídelním lístku je vždy jedna hlavní surovina.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „To, co je v jídelním lístku, jako dneska například ryba, neznamená, že dostanu jenom jeden druh ryby. Mám na výběr z několika druhů ryb, několika druhů příloh a doplním si to celé nějakým salátem, kompotem a podobně.“
Anketa: „Vždycky si nabíráme sami a nabíráme si to, co chceme. Někdy, když to nesním, tak to vyhodím. Tak si vždycky dávám méně a nemusím vyhazovat.“
Anketa: „Já jsem si dala těstoviny a omáčku, protože nemám ráda maso.“
Při vydávání obědů formou rautu zaznamenává škola až o 90 % méně odpadu. Radnice bude chtít tento systém vydávání obědů zavést i na dalších školách.
---
ATRAKTIVNÍ JÍDELNÍČKY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Havířov chce tento koncept zavézt i v dalších školách.
V Ostravě například dlouhodobě funguje jiný projekt s názvem Fajne školní bistro. Základní školy pravidelně navštěvuje šéfkuchař, který pomáhá zpestřit školní jídelníčky a inspirovat tamní kuchařky.
---
Nové hřiště, více prostoru pro děti, ale také místo pro setkávání sousedů. Tak vypadá nově upravený vnitroblok na osmém stavebním obvodu v Ostravě-Porubě, který se proměnil díky participativnímu rozpočtu Naše Poruba.
Na ulici Zdeňka Štěpánka vznikl nový multifunkční prostor. Po několikaměsíční rekonstrukci původního dětského hřiště mohou vnitroblok, díky vítěznému návrhu participativního rozpočtu Hravý odpočinek na osmáku, využívat pro trávení volného času všechny generace.
Kristýna Marťanová, koordinátorka participativního rozpočtu ÚMOb Poruba: "Tento projekt zvítězil mezi třemi finálovými návrhy v hlasování a vlastně můžeme říci, že zvítězil s rekordním počtem hlasů za historii participativního rozpočtu od roku 2020, kdy vlastně děláme revitalizace celých dvorů."
Marek Ondruch, navrhovatel projektu: "Rozhodli jsme se zapojit z toho důvodu, že tady bydlíme a ten původní stav byl takový neutěšený. Prvky jsou v podstatě z 90 % zbrusu nové."
anketa: "Je to moc pěkné. Myslím si, že tady přibylo hodně prvků. Myslím si, že pro děti to bude fajn."
"Líbí se mi ten domeček a ta prolézačka."
Rozpočet na Hravý odpočinek na osmáku byl 5 milionů korun. Součástí prostoru jsou také komunitní prvky a centrální část doplňuje zastřešení.
Marek Ondruch, navrhovatel projektu: "V rámci komunitních prvků mohu zmínit knihobudku, je tady gril, jsou tady komunitní záhonky."
Kristýna Marťanová, koordinátorka participativního rozpočtu ÚMOb Poruba: "Do září letošního roku jsme chtěli, aby to hřiště bylo otevřené, což se povedlo. Už teď můžeme říct, že za sebou máme 4 úspěšné projekty a rádi bychom vyzvali všechny občany, aby se zapojili."
Nový ročník participativního rozpočtu Naše Poruba vyhlásí městský obvod na začátku příštího roku.
---
Tři studentky středních škol prokázali neskutečnou odvahu, když pomáhali se záchranou života u dvou nehod. Za to jim náměstek hejtmana Jan Veřmiřovský poděkoval a ocenil jejich činy.
Tři studentky zachránkyně a dvě nehody. V obou případech se středoškolačky zachovaly příkladně, byť ze dvou životů byl zachráněn pouze jeden.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Měla jsem odpolední na krytém bazéně Start a kolem třetí hodiny přišel telefonát a Janka pro mě přiběhla. Obě jsme běžely s taštičkou do restaurace, kde byl muž, který ležel, nedýchal a poskytovali jsme první pomoc, samozřejmě s pomocí Záchranné služby na telefonu."
Jak jste museli zachovat chladnou hlavu, dělat ty úkony přesně podle instrukcí?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Hodně, protože bylo mnoho diváků, protože se to stalo v restauraci. Takže to bylo těžší, ale zvládli jsme to."
Jaké bylo to vaše rozhodování? Jít do toho, nebo ne? Proč se do toho nezapojili třeba ostatní?
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Tak asi z mojí strany nebylo rozhodování, jít do toho, nebo ne. Bylo to spíš: pomůžeme, jak nejvíc můžeme. A ostatní tak stáli, někteří pomáhali, někteří ne, ale někdy je lepší, když je méně lidí u toho."
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně: "První, když jsme přiběhly, tak určitě jsme braly nafukovací vak a masku, kterou jsme mu nasadili na hlavu. A kolegyně Terka zatím podávala ty výdechy, kde potom následně přiběhl plavčík Petr a zahájili jsme srdeční masáž."
Dopadlo to dobře. Takže v jakém stavu jste pána předávali záchranářům?
Jana Cieslarová, studentka, plavčice, zachránkyně:: "Už když pán měl dech, už dýchal normálně."
Petr Polášek, instruktor plavání: "Já jsem prováděl srdeční masáž. Holky obsluhovaly vak s maskou a po tom, co jsme dali výboje, tak ještě byly asi zhruba čtyři série a pán se nám začal probouzet."
Vy jste profesionální plavčík. Z vašeho pohledu, jaká je ochota a schopnost mladých lidí poskytnout první pomoc?
Petr Polášek, instruktor plavání: "Po téhle zkušenosti vidím, že velká."
V druhém případě při pádu z okna to sice přes snahu studentky o záchranu života dobře nedopadlo, nicméně stejně jako její kolegyně si vysloužila poděkování na krajském úřadě.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Záchrana života by měla být z mého pohledu samozřejmost, že přeci jenom je to povinnost každého z nás. A já si cením každého, kdo je schopen a ochoten zachránit lidský život, protože z mého pohledu to není vždy samozřejmost."
Jste pyšný na to, že to jsou právě žáci vaší školy?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Jsem pyšný na každého žáka a je jedno, jestli to jsou žáci našich škol nebo jakékoliv školy, protože přeci jenom je vidět, že se s touto průpravou setkávají v rodinách i na našich školách."
Jaká je praxe? Slyšel jsem, že mladí jsou ochotni a schopni poskytnout první pomoc, zatímco třeba ti dospělí váhají a nevěří si.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Z mého pohledu výuka první pomoci je prakticky na každé škole a to je jedno, jestli je to základní, nebo střední škola. V současné chvíli se rozjíždí velké množství různých projektů, které právě nabízí výuku první pomoci různými formami. V současné době se zvažuje o využití třeba virtuální reality. To znamená, je to další z alternativ, jakou formou můžeme přiblížit první pomoc, řekněme běžné veřejnosti a zejména naší mladé generaci."
Všechny tři zachránkyně si přijetí na úřadu užily.
Tereza Žatkuláková, studentka, plavčice, zachránkyně: "Moc mě to potěšilo, udělalo mi to radost."
---
Desítky ostravských strážníků převzaly ocenění za dlouholetou službu a mimořádné pracovní výsledky. Čtyři z nich působí u městské policie už třicet let. Slavnostní ceremoniál se konal v sále zastupitelstva města na Nové radnici.
U městské policie slouží deset, dvacet, někteří dokonce třicet let. Za věrnost, každodenní práci v ulicích i mimořádné pracovní výsledky převzalo ocenění celkem 51 ostravských strážníků.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "já jsem velmi rád, že jsme dneska našli prostor, aby jsme jim mohli poděkovat, protože si jich práce velmi vážíme a není to jenom práce, ta represivní část ulicích města, ale především ta preventivní, protože prevence je ten náš prvořadný úkol.
Šestatřicetiletou historii ostravské městské policie pamatují někteří ocenění téměř od jejích počátků. Za tu dobu se podle nich práce strážníků výrazně proměnila.
Jiří Hrbáč, 30 let ve službě u MP Ostrava: "Když jsem před více než třiceti lety nastupoval, tak jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se po třiceti letech tady ocitl a zůstal u jedné organizace. Ta práce mě stále baví, je různorodá. Není to už jen o nějaké represivní složce, ale připadá mi, že ta práce je spíš už i o pomoci, o komunikaci s občany.“
Ocenění převzali také strážníci, kteří se ve službě dlouhodobě věnují konkrétním oblastem. Karel Mellar spojil svou práci s celoživotním zájmem o kynologii.
Karel Mellar, oceněný strážník, kynolog: "Dneska je to vlastně celých téměř pětadvacet let a jsem rád, že jsem ten krok udělal, protože si myslím, že jsem se dokázal realizovat tady u Městské policie Ostrava. A samozřejmě dnešní ocenění mi udělalo obrovskou radost, protože jsem si uvědomil, že asi jsem tu nebyl zbytečně.“
Za deset let služby bylo oceněno 26 strážníků, za dvacet let dalších jedenáct a za třicet let čtyři. Deset strážníků získalo čestný odznak za mimořádné pracovní výsledky a reprezentaci městské policie.
---
KONTROLOŘI ODIS BUDOU POUŽÍVAT KAMERY
Přepravní kontroloři v regionální dopravě ODIS začnou od 13. prosince používat kamery. Doposud nahrávali pouze zvuk. Inovace má pomoci při řešení sporných situací nebo stížností. Kamera bude zapnutá po celou dobu kontroly od vstupu kontrolora do vozidla až do jeho vystoupení. Cestující budou o pořizování záznamu informováni.
---
Nový zápis do české knihy rekordů se podařil pěstiteli zeleniny z Frýdecko-Místecka, když vypěstoval nejtěžší cibuli. Prohlédnout si ji mohli návštěvníci výstavy ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Na tradiční výstavě ovoce, zeleniny a květin se zahrádkáři chlubí svými výpěstky a vzájemně si vyměňují rady a zkušenosti.
Petr Kamp, předseda MO ČZS Frýdlant nad Ostravicí: „Máme tady bonsaje, máme tady kaktusy, máme tady i fontány z Tiché, které oživí tu výstavu. Bohužel letos bylo málo ovoce, urodilo se pouze hodně švestek, ale přesto jsme sehnali spoustu jablek. Navíc se nám podařilo oslovit ZŠ TGM a děti tady donesly nádherné obrázky a to, co vytvořily s tematikou zahrádkářů.“
Součástí výstavy byla expozice zahradnických potřeb a raritou pak nejtěžší cibule v Česku o hmotnosti 1,6 kilogramu.
Ivan Haška, pěstitel: „Pěstuji cibuli už několik let a snažím se vždycky vypěstovat co největší. Sháněl jsem odrůdy, které prostě dorostou do velké velikosti. Je to cibule pěstovaná ze semene, v únoru vysévaná. Pak jde do skleníku a koncem dubna jde ven. A na záhoně je až někdy do srpna.“
Pěstitel zkoušel různé odrůdy a nakonec uspěl u té, která může dosáhnout až 5 kilogramů.
Ivan Haška, pěstitel: „Ale u nás v Beskydech se podařilo vypěstovat tohle. A nezjistil jsem, že by někde v České republice vypěstoval někdo větší. Tak jsme ji přihlásili a uznali nám český rekord.“
Velká cibule je spíše vhodná do větších kuchyní, kde ušetří práci s loupáním.
Anketa: „Tak ta je. My máme velkou spotřebu cibule a česneku.“
Ivan Haška, pěstitel: „Guláš se vaří tak, že kolik masa, tolik cibule. Takže když dělám 5 kg guláše, tak mám 5 kg masa a dám si k tomu tři až čtyři cibule. Když děláte cibulačku, tak potřebujete hromadu cibule. Tady ta stačí jedna. Ta cibule, když ji rozkrojíme, je šťavnatá, je sladká a hodí se za syrova do salátů.“
Který pokrm ochutí rekordní cibule, to její pěstitel neprozradil.
---
