Jistě nyní potěšíme všechny Ostravany, kteří milují kulturu nebo historii. Rekonstrukce památkově chráněných městských jatek se blíží k úspěšnému konci a tak už galerie Plato, která bude v objektu sídlit, plánuje první výstavy a akce.
Rekonstrukce městských jatek v Ostravě byla pro všechny velkou výzvou. Ani spolčenost Zlínstav nikdy nedělala tak komplikovanou opravu. Památkáři chtěli, aby bylo zachováno vše, co jen jde, architekt vymyslel pár unikátních řešení a k tomu ještě budova připravila několik nepříjemných překvapení. Což stavbu prodloužilo.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Stavba má ty nejsložitější věci za sebou a v této chvíli se skutečně finalizuje a řeší se dokončování."
Unikátní je téměř vše. Okna jsou na míru dělaná a mají 5 vrstev, zhruba polovina cihel zůstala původí a zbytek je sice nový, ale každá cihla musela být ručně tzv. zestařena a jinde v celé zemi neuvidíte ani otočné obrovské dveře, kterých je v budově šest.
Lukáš Poncza, vedoucí projektu: "Vrata jsou tvořeny ocelovým rámem, jehož výplň tvoří plechové krabice, na ty se navařuje rastrování a do něj se nafoukává izolace."
Na dokončení rekonstrukce naváže úprava okolí, protože na propojení jatek a venkovního prostoru si dali architekti velmi záležet. Náklady se blíží 200 milionů korun a jsou o asi třetinu vyšší, než bylo v plánu.
---
Verdikt Nejvyššího správního soudu v Brně neovlivní práce na celém obchvatu Frýdku-Místku. Rozsudek, kterým soud znepravomocnil jedno ze stavebních povolení, neomezí I. etapu obchvatu. Ta by měla být dokončena v termínu.
Minulý týden rozhodl Nejvyšší správní soud v Brně, že obchvat Frýdku-Místku má nepravomocné stavební povolení z roku 2006. Soud tím vyhověl ekologickému spolku Děti Země a rozhodnutí všechny velmi zaskočilo.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Já mohu pouze zopakovat, že ta situace nám připadá velice absurdní. Takto marginální záležitost, která není porušením zákona, neovlivňuje žádné zásadní věci k té výstavbě. Stále hrozí tím, že část výstavby toho obchvatu opravdu bude muset být zastavena. A může znamenat několikaměsíční, možná i několikaleté zpoždění."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z minulého týdne je velice šokující. Vůbec si nedokážu představit, jak mohli soudci takto rozhodnout, kdy došlo ke znepravomocnění stavebního povolení k první části obchvatu."
Podle ŘSD se rozhodnutí týká jenom části stavby. Většina prací tak může dál pokračovat.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Zčásti musíme přestat s pracovní činností. Nicméně zároveň musíme zajistit, aby nedocházelo ke škodám. A to, jak na majetku, tak i na zdraví. Zároveň jsme povinni zajistit speciálně jednu oblast té stavby, kde procházíme sesuvným územím. A to znamená, že my ani toto území nemůžeme zcela ze dne na den opustit, protože tam by potom docházelo nejenom k nárůstu ceny stavby jako takové, ale i ke škodě, kterou by bylo třeba znovu po oživení té stavby sanovat."
Děti Země si stěžovaly na to, že krajská hygienická stanice nezapracovala do stanoviska k budoucímu obchvatu jejich připomínku ke způsobu měření hlučnosti po zprovoznění obchvatu.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "My jako vedení města znovu apelujeme na všechny, abychom vyvinuli maximální úsilí a hledaly všechny zákonné cesty k tomu, aby obchvat města, který je naprosto životně důležitý nejenom pro město, ale i pro kraj, pro republiku i pro tu evropskou síť, aby byl dostavěn co nejrychleji. Byl otevřen, zkolaudován, odvedl tranzitní dopravu z města a umožnil tomu městu se nadechnout."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "V současné době jednáme s ŘSD i s ministerstvem dopravy, aby ochvat byl zprůjezdněn v celé své délce co nejrychleji. To znamená co nejdříve tady ty překážky odstranit a pokračovat ve stavbě první i druhé části obchvatu tak, ať je dokončen co nejdříve, Frýdek-Místek je dopravně obsloužen a konečně nejezdí auto skrz město."
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Po velmi detailní revizi a analýze toho rozhodnutí zjišťujeme jednu velmi dobrou zprávu, která nám říká, že ta první etapa, kterou máme naplánovanou zprovoznit do poloviny letošního roku, tak té se to netýká. A skutečně ji dostavíme a zprovozníme, což jsme velmi rádi. Takže to slibujeme široké veřejnosti, ale i Frýdku-Místku, že tu první část zprovozníme letos v červnu."
ŘSD zároveň doufá, že do dvou měsíců doplní potřebné dokumenty a stavební povolení na zbytek obchvatu díky tomu bude opět znovu pravomocné.
---
Největší očkovací centrum v Moravskoslezském kraji, které je na Černé louce v Ostravě, končí. Zájem o vakcíny klesá a tak už budou stačit menší centra v nemocnicích. Pavilon na Černé louce bude využit jako centrum pro pomoc Ukrajině.
Velkokapacitní očkovací centrum na Černé louce po roce fungování končí. O vakcinaci není zájem. Počet naočkovaných lidí je už prý asi 2 měsíce stejný a těch pár zájemců mohou naočkovat praktičtí lékaři a nebo malá centra, která stále fungují například ve fakultní nemocnici, fifejdské nemocnici nebo v Nové Karolině.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: „Byl to pro všechny krok do neznáma, projekt postavený takzvaně na zelené louce. Děkuji zdravotníkům, nezdravotníkům, administrátorům, koordinátorům, záchranářům, zkrátka všem, kdo se jakkoliv podíleli na chodu centra. Bez vašeho osobního nasazení a snahy pomoci očkováním ochránit co nejrychleji maximum lidí, by nebylo možné vše takto skvěle zvládnout."
Rastislav Maďar, epidemiolog, děkan Lékařské fakulty OU: „Všichni doufáme, že se epidemiologická situace v letošním roce nezhorší tak, aby bylo nezbytné velkokapacitní centrum znovu aktivovat. Pokud by to však bylo nutné, zkušenosti z minulého roku nám umožní rychle reagovat, ať už v rámci pandemie nebo jiných případných budoucích hrozeb."
Prostory výstavního pavilonu na Černé louce mají okamžitě nové uplatnění. Bude je využívat Český červený kříž jako asistenční centrum pro uprchlíky, kteří k nám přijíždějí z Ukrajiny.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi už od konce 18. století. A zásadně pomohla i v boji proti novému koronaviru a k postupnému návratu do normálního života. Očkovací centrum na Černé louce v tom sehrálo významnou roli. Přál bych si, aby se covid stal běžným lehkým sezónním onemocněním. A i když to vypadá, že k tomu máme našlápnuto, stále platí, že očkování je jediným východiskem z koronavirové krize. Nechejte se proto očkovat u svého praktického lékaře nebo na dalších místech. Velké prostory na ostravském výstavišti teď poslouží k řešení další krizové situace, kterou, věřím, také zvládneme."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Prostory na Černé louce posloužily v krizové pandemické situaci obyvatelům Ostravy i regionu významným a skutečně efektivním způsobem. Další využití prostor v rámci asistenčního centra pomoci je logickým řešením nastalé situace stále se zvyšujícího počtu uprchlíků, kteří se k nám uchylují do bezpečí. Prostory tak poslouží v krizové situaci opětovně. Je to však jen jeden ze způsobů, jak Ostrava může Ukrajině pomoci, v řešení je celá řada dalších kroků."
Provoz očkovacího centra vyšel na 56 milionů korun a jde plně ze zdravotního pojištění. Vyočkováno bylo 380 tisíc vakcín. Centrum Českého červeného kříže pro uprchlíky by mělo být otevřeno v úterý.
---
Od 1. března je v budově polikliniky v Karviné-Mizerově otevřeno sběrné místo humanitární pomoci pro Ukrajinu. Lidé jsou velmi solidární, přivážejí potřebné věci od drogistických výrobků přes spacáky a deky až po vybavení do domácnosti i z okolních měst a obcí.
Sběrné místo humanitární pomoci pro Ukrajinu v prostoru bývalé lékárny v budově Polikliniky v Karviné-Mizerově se od úterý 1. března, kdy bylo otevřeno, zaplnilo nejrůznějšími věcmi od drogerie a potravin, přes oblečení, deky, spacáky, nádobí, karimatky a mnoho dalších. Lidé je sem doslova nosí nepřetržitě.
Marie Pollaková, pracovnice Odboru sociálního MMK: "Pomoc je obrovská, chodí hodně lidí, vracejí se i několikrát. Je třeba hodně poděkovat Karviňákům, ale i z jiných měst, kteří přijeli."
anketa: dárci: "Přispět jsme se rozhodla spacákem dětským, který dostala dcera od svého dědy a dostala minulý týden nový, tak jsme se s ním rozloučili, dekami a drogerie, co je potřeba. "My pomáháme hlavně maminkám a dětem, protože to asi musí být hrozné." "Doufám, že více lidí přispěje." "Dovezla jsem peřiny, polštáře, deky, co je třeba do těch hotelů, co potřebují."
V současné době je dostatek oblečení, naopak lidé mohou stále přinášet hlavně vybavení pro děti, od plenek přes nočníky, hračky, lahvičky na krmení, postýlky, kočárky, ale i drobnou elektroniku jako jsou třeba žehličky a i vybavení do domácností, hlavně do kuchyně a potřebné jsou i čistící prostředky.
V příštím týdnu bude sběrné místo ještě otevřeno od pondělí do čtvrtku od 13 do 19 hodin.
---
Havířovský malíř Ladislav Tobola i ve svých 76 letech stále maluje a uspořádal v Galerii Maryčka prodejní výstavu. Výtěžek se rozhodl darovat organizaci ADRA, která a jej použije na pomoc Ukrajině.
Ladislav Tobola si kresbu zamiloval už v dětství a láska k malování mu vydržela po celý život. Výstava, kterou připravil nyní, má ale hlubší smysl.
Ladislav Tobola, malíř: "Jsem rád, že jsem mohl tuto výstavu uskutečnit a do budoucna, pokud budu zdráv, tak bych chtěl ještě něco dokázat a nějaké výstavy ještě vytvořit a darovat penízky z výstav pro dobrou věc. Tento výtěžek půjde pro lidi, kteří strádají na Ukrajině. I když těch peněz nebude statisíce, jako u některých lidí, co dávají peníze, že to prospěje dobré věci.”
Malíř se rozhodl darovat peníze humanitární organizaci ADRA.
Jana Žoričová, hlavní koordinátorka dobrovolníků: "Pan Tobola velmi rád maluje krásné obrazy. Nádherné obrazy květin, krajin a to vše dělá srdcem. Sám řekl, že si uvědomil, že je ve věku, kdy možná sám bude potřebovat pomoc a když ADRA pomáhá, tak on chce také pomáhat.”
anketa: "Já mám ráda zeleň a je mi to blízké ta jeho tvorba. Podíváme se s manželem, popřemýšlíme a ráda podpořím dobrou věc.”
Prodejní výstavu mohou lidé navštívit do konce března.
---
ADRA hledá dobrovolníky k seniorům do Domova Duha v Novém Jičíně. Dobře fungující síť lidí ochotných pomáhat zpřetrhal covid. Dobrovolníkem se může stát téměř každý, stačí si najít třeba dvě hodiny času týdně.
Pět let působí jako dobrovolník v Novém Jičíně Pavel Rozbroj. Dobrovolníkem se stal proto, že chtěl smysluplně využít svůj volný čas. Se svým seniorem se stává jednou za týden nebo za dva zhruba na dvě hodiny.
Pavel Rozbroj, dobrovolník: “Abych přinesl dobrou náladu, abych toho člověka, který se cítí sám, bych vyplnil jeho čas, tak jsme třeba chodili na pivo, hráli jsme šachy nebo jsme si vyprávěli své životní zkušenosti.”
Přímo v novojičínském Domově Duha pro seniory funguje dobrovolnictví ve spolupráci s ADROU více než deset let. Teď ale dobrovolníci chybí a ADRA zahájila náborovou kampaň.
Dana Jančálková, ředitelka Domova Duha Nový Jičín: “Dobrovolníci jsou strašně důležití pro naše uživatele a tady ta covidová doba nám je vzala a my bychom je tím náborem potřebovali zpátky do našeho domova dostat.”
Adéla Výskalová, koordinátorka dobrovolnického centra ADRA pro NJ: “V posledním březnovém týdnu budou probíhat individuální pohovory přímo tady v této organizaci. Následující týden proběhne školení a začlenění dobrovolníka do této organizace. Jde vlastně o to, aby dokázal věnovat kousek svého volného času pro toho seniora, ať už procházkou nebo obyčejným zahráním si Člověče, nezlob se.”
Dobrovolníkem se může stát každý starší 15 let. Informace a kontakty jsou na webu ADRY Frýdek-Místek.
---
Jistě nyní potěšíme všechny Ostravany, kteří milují kulturu nebo historii. Rekonstrukce památkově chráněných městských jatek se blíží k úspěšnému konci a tak už galerie Plato, která bude v objektu sídlit, plánuje první výstavy a akce.
Rekonstrukce městských jatek v Ostravě byla pro všechny velkou výzvou. Ani spolčenost Zlínstav nikdy nedělala tak komplikovanou opravu. Památkáři chtěli, aby bylo zachováno vše, co jen jde, architekt vymyslel pár unikátních řešení a k tomu ještě budova připravila několik nepříjemných překvapení. Což stavbu prodloužilo.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Stavba má ty nejsložitější věci za sebou a v této chvíli se skutečně finalizuje a řeší se dokončování."
Unikátní je téměř vše. Okna jsou na míru dělaná a mají 5 vrstev, zhruba polovina cihel zůstala původí a zbytek je sice nový, ale každá cihla musela být ručně tzv. zestařena a jinde v celé zemi neuvidíte ani otočné obrovské dveře, kterých je v budově šest.
Lukáš Poncza, vedoucí projektu: "Vrata jsou tvořeny ocelovým rámem, jehož výplň tvoří plechové krabice, na ty se navařuje rastrování a do něj se nafoukává izolace."
Na dokončení rekonstrukce naváže úprava okolí, protože na propojení jatek a venkovního prostoru si dali architekti velmi záležet. Náklady se blíží 200 milionů korun a jsou o asi třetinu vyšší, než bylo v plánu.
---
Verdikt Nejvyššího správního soudu v Brně neovlivní práce na celém obchvatu Frýdku-Místku. Rozsudek, kterým soud znepravomocnil jedno ze stavebních povolení, neomezí I. etapu obchvatu. Ta by měla být dokončena v termínu.
Minulý týden rozhodl Nejvyšší správní soud v Brně, že obchvat Frýdku-Místku má nepravomocné stavební povolení z roku 2006. Soud tím vyhověl ekologickému spolku Děti Země a rozhodnutí všechny velmi zaskočilo.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Já mohu pouze zopakovat, že ta situace nám připadá velice absurdní. Takto marginální záležitost, která není porušením zákona, neovlivňuje žádné zásadní věci k té výstavbě. Stále hrozí tím, že část výstavby toho obchvatu opravdu bude muset být zastavena. A může znamenat několikaměsíční, možná i několikaleté zpoždění."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z minulého týdne je velice šokující. Vůbec si nedokážu představit, jak mohli soudci takto rozhodnout, kdy došlo ke znepravomocnění stavebního povolení k první části obchvatu."
Podle ŘSD se rozhodnutí týká jenom části stavby. Většina prací tak může dál pokračovat.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Zčásti musíme přestat s pracovní činností. Nicméně zároveň musíme zajistit, aby nedocházelo ke škodám. A to, jak na majetku, tak i na zdraví. Zároveň jsme povinni zajistit speciálně jednu oblast té stavby, kde procházíme sesuvným územím. A to znamená, že my ani toto území nemůžeme zcela ze dne na den opustit, protože tam by potom docházelo nejenom k nárůstu ceny stavby jako takové, ale i ke škodě, kterou by bylo třeba znovu po oživení té stavby sanovat."
Děti Země si stěžovaly na to, že krajská hygienická stanice nezapracovala do stanoviska k budoucímu obchvatu jejich připomínku ke způsobu měření hlučnosti po zprovoznění obchvatu.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "My jako vedení města znovu apelujeme na všechny, abychom vyvinuli maximální úsilí a hledaly všechny zákonné cesty k tomu, aby obchvat města, který je naprosto životně důležitý nejenom pro město, ale i pro kraj, pro republiku i pro tu evropskou síť, aby byl dostavěn co nejrychleji. Byl otevřen, zkolaudován, odvedl tranzitní dopravu z města a umožnil tomu městu se nadechnout."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "V současné době jednáme s ŘSD i s ministerstvem dopravy, aby ochvat byl zprůjezdněn v celé své délce co nejrychleji. To znamená co nejdříve tady ty překážky odstranit a pokračovat ve stavbě první i druhé části obchvatu tak, ať je dokončen co nejdříve, Frýdek-Místek je dopravně obsloužen a konečně nejezdí auto skrz město."
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Po velmi detailní revizi a analýze toho rozhodnutí zjišťujeme jednu velmi dobrou zprávu, která nám říká, že ta první etapa, kterou máme naplánovanou zprovoznit do poloviny letošního roku, tak té se to netýká. A skutečně ji dostavíme a zprovozníme, což jsme velmi rádi. Takže to slibujeme široké veřejnosti, ale i Frýdku-Místku, že tu první část zprovozníme letos v červnu."
ŘSD zároveň doufá, že do dvou měsíců doplní potřebné dokumenty a stavební povolení na zbytek obchvatu díky tomu bude opět znovu pravomocné.
---
Největší očkovací centrum v Moravskoslezském kraji, které je na Černé louce v Ostravě, končí. Zájem o vakcíny klesá a tak už budou stačit menší centra v nemocnicích. Pavilon na Černé louce bude využit jako centrum pro pomoc Ukrajině.
Velkokapacitní očkovací centrum na Černé louce po roce fungování končí. O vakcinaci není zájem. Počet naočkovaných lidí je už prý asi 2 měsíce stejný a těch pár zájemců mohou naočkovat praktičtí lékaři a nebo malá centra, která stále fungují například ve fakultní nemocnici, fifejdské nemocnici nebo v Nové Karolině.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: „Byl to pro všechny krok do neznáma, projekt postavený takzvaně na zelené louce. Děkuji zdravotníkům, nezdravotníkům, administrátorům, koordinátorům, záchranářům, zkrátka všem, kdo se jakkoliv podíleli na chodu centra. Bez vašeho osobního nasazení a snahy pomoci očkováním ochránit co nejrychleji maximum lidí, by nebylo možné vše takto skvěle zvládnout."
Rastislav Maďar, epidemiolog, děkan Lékařské fakulty OU: „Všichni doufáme, že se epidemiologická situace v letošním roce nezhorší tak, aby bylo nezbytné velkokapacitní centrum znovu aktivovat. Pokud by to však bylo nutné, zkušenosti z minulého roku nám umožní rychle reagovat, ať už v rámci pandemie nebo jiných případných budoucích hrozeb."
Prostory výstavního pavilonu na Černé louce mají okamžitě nové uplatnění. Bude je využívat Český červený kříž jako asistenční centrum pro uprchlíky, kteří k nám přijíždějí z Ukrajiny.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi už od konce 18. století. A zásadně pomohla i v boji proti novému koronaviru a k postupnému návratu do normálního života. Očkovací centrum na Černé louce v tom sehrálo významnou roli. Přál bych si, aby se covid stal běžným lehkým sezónním onemocněním. A i když to vypadá, že k tomu máme našlápnuto, stále platí, že očkování je jediným východiskem z koronavirové krize. Nechejte se proto očkovat u svého praktického lékaře nebo na dalších místech. Velké prostory na ostravském výstavišti teď poslouží k řešení další krizové situace, kterou, věřím, také zvládneme."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Prostory na Černé louce posloužily v krizové pandemické situaci obyvatelům Ostravy i regionu významným a skutečně efektivním způsobem. Další využití prostor v rámci asistenčního centra pomoci je logickým řešením nastalé situace stále se zvyšujícího počtu uprchlíků, kteří se k nám uchylují do bezpečí. Prostory tak poslouží v krizové situaci opětovně. Je to však jen jeden ze způsobů, jak Ostrava může Ukrajině pomoci, v řešení je celá řada dalších kroků."
Provoz očkovacího centra vyšel na 56 milionů korun a jde plně ze zdravotního pojištění. Vyočkováno bylo 380 tisíc vakcín. Centrum Českého červeného kříže pro uprchlíky by mělo být otevřeno v úterý.
---
Od 1. března je v budově polikliniky v Karviné-Mizerově otevřeno sběrné místo humanitární pomoci pro Ukrajinu. Lidé jsou velmi solidární, přivážejí potřebné věci od drogistických výrobků přes spacáky a deky až po vybavení do domácnosti i z okolních měst a obcí.
Sběrné místo humanitární pomoci pro Ukrajinu v prostoru bývalé lékárny v budově Polikliniky v Karviné-Mizerově se od úterý 1. března, kdy bylo otevřeno, zaplnilo nejrůznějšími věcmi od drogerie a potravin, přes oblečení, deky, spacáky, nádobí, karimatky a mnoho dalších. Lidé je sem doslova nosí nepřetržitě.
Marie Pollaková, pracovnice Odboru sociálního MMK: "Pomoc je obrovská, chodí hodně lidí, vracejí se i několikrát. Je třeba hodně poděkovat Karviňákům, ale i z jiných měst, kteří přijeli."
anketa: dárci: "Přispět jsme se rozhodla spacákem dětským, který dostala dcera od svého dědy a dostala minulý týden nový, tak jsme se s ním rozloučili, dekami a drogerie, co je potřeba. "My pomáháme hlavně maminkám a dětem, protože to asi musí být hrozné." "Doufám, že více lidí přispěje." "Dovezla jsem peřiny, polštáře, deky, co je třeba do těch hotelů, co potřebují."
V současné době je dostatek oblečení, naopak lidé mohou stále přinášet hlavně vybavení pro děti, od plenek přes nočníky, hračky, lahvičky na krmení, postýlky, kočárky, ale i drobnou elektroniku jako jsou třeba žehličky a i vybavení do domácností, hlavně do kuchyně a potřebné jsou i čistící prostředky.
V příštím týdnu bude sběrné místo ještě otevřeno od pondělí do čtvrtku od 13 do 19 hodin.
---
Havířovský malíř Ladislav Tobola i ve svých 76 letech stále maluje a uspořádal v Galerii Maryčka prodejní výstavu. Výtěžek se rozhodl darovat organizaci ADRA, která a jej použije na pomoc Ukrajině.
Ladislav Tobola si kresbu zamiloval už v dětství a láska k malování mu vydržela po celý život. Výstava, kterou připravil nyní, má ale hlubší smysl.
Ladislav Tobola, malíř: "Jsem rád, že jsem mohl tuto výstavu uskutečnit a do budoucna, pokud budu zdráv, tak bych chtěl ještě něco dokázat a nějaké výstavy ještě vytvořit a darovat penízky z výstav pro dobrou věc. Tento výtěžek půjde pro lidi, kteří strádají na Ukrajině. I když těch peněz nebude statisíce, jako u některých lidí, co dávají peníze, že to prospěje dobré věci.”
Malíř se rozhodl darovat peníze humanitární organizaci ADRA.
Jana Žoričová, hlavní koordinátorka dobrovolníků: "Pan Tobola velmi rád maluje krásné obrazy. Nádherné obrazy květin, krajin a to vše dělá srdcem. Sám řekl, že si uvědomil, že je ve věku, kdy možná sám bude potřebovat pomoc a když ADRA pomáhá, tak on chce také pomáhat.”
anketa: "Já mám ráda zeleň a je mi to blízké ta jeho tvorba. Podíváme se s manželem, popřemýšlíme a ráda podpořím dobrou věc.”
Prodejní výstavu mohou lidé navštívit do konce března.
---
ADRA hledá dobrovolníky k seniorům do Domova Duha v Novém Jičíně. Dobře fungující síť lidí ochotných pomáhat zpřetrhal covid. Dobrovolníkem se může stát téměř každý, stačí si najít třeba dvě hodiny času týdně.
Pět let působí jako dobrovolník v Novém Jičíně Pavel Rozbroj. Dobrovolníkem se stal proto, že chtěl smysluplně využít svůj volný čas. Se svým seniorem se stává jednou za týden nebo za dva zhruba na dvě hodiny.
Pavel Rozbroj, dobrovolník: “Abych přinesl dobrou náladu, abych toho člověka, který se cítí sám, bych vyplnil jeho čas, tak jsme třeba chodili na pivo, hráli jsme šachy nebo jsme si vyprávěli své životní zkušenosti.”
Přímo v novojičínském Domově Duha pro seniory funguje dobrovolnictví ve spolupráci s ADROU více než deset let. Teď ale dobrovolníci chybí a ADRA zahájila náborovou kampaň.
Dana Jančálková, ředitelka Domova Duha Nový Jičín: “Dobrovolníci jsou strašně důležití pro naše uživatele a tady ta covidová doba nám je vzala a my bychom je tím náborem potřebovali zpátky do našeho domova dostat.”
Adéla Výskalová, koordinátorka dobrovolnického centra ADRA pro NJ: “V posledním březnovém týdnu budou probíhat individuální pohovory přímo tady v této organizaci. Následující týden proběhne školení a začlenění dobrovolníka do této organizace. Jde vlastně o to, aby dokázal věnovat kousek svého volného času pro toho seniora, ať už procházkou nebo obyčejným zahráním si Člověče, nezlob se.”
Dobrovolníkem se může stát každý starší 15 let. Informace a kontakty jsou na webu ADRY Frýdek-Místek.
---
