V Dětmarovicích dlouhodobě přibývá obyvatel a s nimi i malých dětí. Obec proto rozšiřuje kapacitu mateřské školy a je připravena navýšit i počet tříd na základní škole.
Od roku 2010 přibývá v Dětmarovicích 50 až 70 nových obyvatel ročně. Mladí lidé zde zakládají rodiny. Na to musela radnice reagovat a připravila projekty na rozšíření kapacit školských zařízení. Jako první přišla na řadu Mateřská škola Koukolná.
Ladislav Rosman (BEZPP), starosta Dětmarovic: „Rozhodli jsme se, že školku zvětšíme a přibydou tady dvě třídy, každá pro 24 dětí. Určitě se nová kapacita nenaplní hned, ale postupně počítáme s tím, že bychom si tímto alespoň trochu ulevili od tlaku na naše školky. Co se týká základní školy, budeme ještě sledovat, jak se vyvíjí počet obyvatel a počet žáků. Podle toho bychom uvedli v činnost i nástavbu na základní škole, která je už připravena a má stavební povolení, takže nemáme problém s tím začít.“
Přístavba probíhá za plného provozu mateřské školy.
Kateřina Čempelová, zástupkyně ředitele MŠ Koukolná: „Zaměřujeme se hlavně na dvouleté děti, což je pro rodiče velká výhoda, protože v obci nemáme jesle. Proto se kapacita navyšuje, zároveň se ale snižuje o dvouleté děti, protože ty vyžadují více prostoru a péče. Proto přístavbu vítáme a myslím si, že pro děti bude opravdu skvělá.“
Přístavba i s vybavením bude stát zhruba 35 milionů korun. Obec získala na projekt devítimilionovou dotaci. Práce by měly být dokončeny do konce letních prázdnin.
---
Frýdek-Místek intenzivně rekonstruuje autobusové zastávky. Na ty nové se můžete podívat například u polikliniky v Místku. A obyvatelé novou podobu zastávek kvitují s povděkem.
Na území Frýdku-Místku je 165 zastávek, z nichž na 95 jsou čekárny. Snaha města o rekonstrukci autobusových zastávek trvá už dva roky a má za sebou už i hotové realizace.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Snažíme se v rámci modernizace dopravy vyměnit ty zastávky ještě na dalších místech. Tady na Anenské to vzniklo za účasti občanů v rámci našich plánovacích dnů, kdy víceméně došlo i k úpravě chodníku. A teď se ještě zaměřujeme s dopravcem, který provozuje u nás městskou hromadnou dopravu, na elektronické označníky, které nějakým způsobem chceme ještě dále doplňovat na určité zastávky."
V tomto roce ještě ve městě přibydou další zastávky, například u nemocnice.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Vždycky je tam problém naplánovat to místo tak, aby se to vyhnulo sítím, které jsou často pod těmi chodníky. No a co se týče toho vzhledu, tak jsme tady použili jednotný styl, který bude charakteristický pro Frýdek-Místek, a to i na novém dopravním terminálu u vlakového nádraží, a zastávky budou podobné. A na základě připomínek občanů jsme zvolili zastávku s bočnicemi, která se nám osvědčila. Je tam člověk trošku chráněný před nepřízní počasí, takže je to myslím k plné spokojenosti a máme velice mnoho kladných ohlasů."
Je to nějaký typizovaný tvar?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to typizovaný tvar, ale výrobce nám je schopen vyjít vstříc i při nějakých drobných úpravách. Ale vychází to z jednoho typizovaného tvaru, jeden atyp je na starém autobusovém nádraží. Tam jsme víceméně odstranili staré rezavé zastávky a tu jednu jsme repasovali, která má podobný vzhled. Takže v podstatě to přispívá k tomu jednotnému vzhledu, který je charakteristický pro Frýdek-Místek."
Musí ta zastávka splňovat nějaké bezpečnostní parametry?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No určitě musí. Musí být samozřejmě po odsouhlasení dopravní policie a musí samozřejmě ještě vyhovět těm požadavkům sítě."
Obyvatelé Frýdku-Místku si komfort nových zastávek pochvalují.
anketa: cestující: "Pěkné zastávky, že jo? Užívám si tady jezdit. Moc hezké. Můžu si sednout, neprší na mě, nesněží na mě, ideálka."
anketa: cestující: "Všimla jsem si na Riviéře, protože já jezdím tady a na tu Riviéru, tak tam jsem si všimla u toho Prioru. Je to pěkné, je to super, město se stará."
---
17:00 - 1
AKADEMIE ZDRAVÉHO SPORTU V OSTRAVĚ
Lékařská fakulta Ostravské univerzity zahájila další ročník Akademie zdravého sportu. Projekt propojuje trenéry, lékaře a fyzioterapeuty a zaměřuje se na prevenci zranění, správnou regeneraci i bezpečný sportovní trénink. Úvodního bloku se zúčastnily více než čtyři desítky odborníků z různých sportovních klubů v regionu.
NĚKTEŘÍ LIDÉ V OPAVĚ ŠPATNĚ TŘÍDÍ ODPAD
Zelené kontejnery na sklo v Opavě se začaly zamykat. Důvodem je bohužel nezodpovědnost některých lidí. Hází do nich totiž odpad, který tam nepatří. Sklárny už kvůli tomu vrátily dva kamiony silně znečištěného skla a likvidace vyšla město na čtvrt milionu korun. Poctivé třídění přitom pomáhá udržet cenu za svoz odpadů. Na nezodpovědnost některých pak doplácí všichni obyvatelé města.
---
Spolek Být spolu aktivní pořádal přednášku na téma využití umělé inteligence v životě seniorů. Lekce ukázala, kde může být AI dobrým pomocníkem.
Na vzdělávací lekci o využití umělé inteligence v každodenním životě dorazila do výukové místnosti městského úřadu na Divadelní ulici téměř třicítka seniorů. Spolek Být spolu aktivní její organizací navázal na přednáškovou činnost z loňského roku.
Vítězslava Lebeděvová, předsedkyně spolku Být spolu aktivní: “Co se týká těchto přednášek, domnívám se, že vybíráme témata, která jsou právě pro nás seniory nesmírně důležitá. V loňském roce to bylo školení na téma bezpečnostní problematiky v prostoru internetu. Dále jsme měli přednášku o nových pravidlech silničního provozu a v listopadu už jsme měli první přednášku na téma využití umělé inteligence v životě seniorů. My jsme generace, která nevyrůstala na mobilech, je to pro nás všechno nové. No a dnešní beseda nebo přednáška je vlastně pokračování, zopakování toho, co jsme dělali v listopadu, a prohloubení, abychom opravdu uměli využít v náš prospěch umělou inteligenci v životě a nemuseli jsme obtěžovat jiné.”
Jan Bobek, lektor přednášky: “Celá ta přednáška v podstatě je o možnostech využití AI v současné době. To znamená, ukázat ty praktické ukázky, jak právě důchodci mohou využít AI pro svou vlastní potřebu. Ukážeme si, jak využít na mobilu, ukážeme si, jak využít na počítači a projdeme takové standardní aplikace, jako je Gemini, ChatGPT, popřípadě Notebook LM.”
Přednášející, který je pedagogem Mendelovy střední školy, kde vyučuje odborné IT předměty, v úvodu upozornil na nutnost ověřování informací získaných AI a pak přítomným srozumitelnou formou vysvětlil, jak s umělou inteligencí pracovat při používání chytrých telefonů, internetových vyhledávačů nebo hlasových asistentů.
Novojičínský spolek Být spolu aktivní má již 115 členů. Vedle pořádání přednášek se věnuje i další činnosti. Akce připravuje každý měsíc.
Vítězslava Lebeděvová, předsedkyně spolku Být spolu aktivní: “Asi opravdu jsme velmi aktivní, protože jednak už nacvičujeme třetí pohádku pro mateřské školky. Ta současná pohádka se jmenuje Dvě sestry a nacvičujeme to v malém sále divadla. A budeme hrát v letošním roce skoro pro 530 dětí z mateřských škola a podotýkám, že hrajeme zadarmo. Kromě toho máme samozřejmě ta hudební odpoledne pro seniory, kde se schází měsíčně kolem devadesáti seniorů v Kavárně Praha v Novém Jičíně. No a potom děláme i takovou činnost jako jsou výlety za kulturou a poznáním, protože jsme byli na Drákulovi v Ostravě celý autobus, teď jedeme do Prahy do Studia 2 na Patrika Hartla, to zase jedeme vlakem, a pak děláme termály, děláme poznávací zájezd Bratislava a Vídeň lodí.”
Všechny aktivity spolku najdou zájemci na jeho webových stránkách.
---
Příznivci a zpracovatelé ovčí vlny zaplnili Národní zemědělské muzeum v Ostravě. Konal se zde totiž tzv. Woolfest. K této příležitosti byla vystavena také velkoplošná vlněná tapisérie Antonína Kybala.
Výstava různých plemen ovcí, workshopy, ukázky stříhání i zkoušky práce s vlnou. To vše a více si mohli užít návštěvníci festivalu Woolfest v ostravské pobočce Národního zemědělského muzea.
Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea: „Cílem je ukázat veřejnosti, že máme kvalitní vlnu, která se dá zpracovat do zároveň výrobky. Takže to je jeden z těch problémů, které trápí jak chovatele, tak i zpracovatele. Těch zpracovatelů není mnoho, často, když do toho vyrábí vlněné předměty, tak si nakupuje zahraniční vlnu, to je obrovská škoda. My máme kvalitní vlnu v Česku, máme 180 000 ovcí, takže několik 10 tun vlny ročně je k dispozicí a ne každá je využitá.“
Zároveň proběhla vernisáž vlněné tapisérie významného českého textilního výtvarníka Antonína Kybala. Dílo s názvem Přírodní bohatství ČSSR vzniklo v 60. letech minulého století.
Linda Kaplanová, vedoucí Ateliéru textilu na UMPRUM: „Tapisérie vznikla jako kolektivní dílo 17 studentů ateliéru Textilu pod vedením Antonína Kybala. Každý ze studentů stylizoval jedno ze zvířat a Antonín Kybal držel taktovku nad kompozicí. Je vytvořena čistě z československé vlny.
Tapisérie v rozměru 3 x 10 metrů zůstane v budově muzea i po ukončení festivalu. Po třech měsících vystavení se poté zase vrátí do depozitáře Pražského hradu.
---
17:00 – 2
VÝMĚNA VODOVODŮ V KARVINÉ-RÁJI
V Karviné-Ráji pokračuje rozsáhlá výměna starého vodovodního potrubí. Práce probíhají na etapy a pro místní znamenají postupné uzavírky a dopravní omezení. Nyní se pracuje v ulici Slepá a následovat budou Rájecká, Šeříková a Jabloňová.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: „V lokalitě vyměníme téměř jeden kilometr vodovodního potrubí převážně z druhé poloviny šedesátých let minulého století a přepojíme 57 vodovodních přípojek. Hotovo by mělo být do letních prázdnin.“
---
Ve Frýdku-Místku úspěšně funguje nový klub s názvem Pickleball Frýdek-Místek, který má už teď velmi slušnou základnu. A jak uvidíte, hráči tohoto klubu už zaznamenávají i mezinárodní úspěchy.
Pickleball přišel z Ameriky a velmi rychle se rozšiřuje po celém světě.
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "Tady ve Frýdku se na kurtech střídá tak 100 až 150 hráčů celkově, takže každým rokem toho přibývá, protože ty kurty jsou krásné a lidé jezdí kolem, vidí to, ptají se, začínají zkoušet a jezdit na turnaje a podobně."
Vy jste i prezidentem svazu, tak jak to s obalem vypadá celkově v republice?
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "V republice roste ten sport strašně rychle. Hlavně v těch větších městech, jako jsou Praha, Plzeň, Brno, a také tady ve Frýdku-Místku, v Olomouci a ve Zlíně. Takže se staví nová hřiště, staví se nové areály, kde pickleball taky do budoucna bude. Takže jde to všechno nahoru správným směrem."
Už dva a půl roku funguje klub Pickleball Frýdek-Místek, který je také zásobárnou reprezentantů, a ti už vozí úspěchy z těch největších světových turnajů.
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "My jsme za poslední dva měsíce absolvovali dva velké turnaje. Jeden byl mistrovství Evropy v Římě, kde jsme hráli za družstvo České republiky, a další turnaj byl na Floridě - Pickleball World Cup, kde byl i předtím mezinárodní velký turnaj, kde bylo víc než 4 tisíce hráčů, a mně se podařilo vyhrát kategorii 35 plus."
Na pickleballových turnajích máte možnost utkat se se slavnými sportovními osobnostmi.
Ivana Palkovská, pickleballová reprezentantka: "Na turnajích jsme potkali Andre Agassiho. Měli jsme tu čest trénovat s Ivanem Lendlem. To byl opravdu veliký zážitek. A manžel, jak byl teď na World Cupu, tak tam měl tu čest hrát s Romanem Hamrlíkem, vítězem z Nagana."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Sport se vždycky proměňoval, jsou tu tradiční sporty. Každý jsme začali běhat, hráli jsme fotbal za barákem. Nicméně každý nový sportovní klub, každý nový sport, který vznikne, tak přiláká zase nějaké další hráče, další mládež, další děti. Takže za mě je to určitě plus. A náš dotační program je postavený tak, že reaguje na množství dětí, které v tom klubu sportují. Takže každý nový klub, který zapojí děti, bude samozřejmě podpořen z rozpočtu města."
---
V Dětmarovicích dlouhodobě přibývá obyvatel a s nimi i malých dětí. Obec proto rozšiřuje kapacitu mateřské školy a je připravena navýšit i počet tříd na základní škole.
Od roku 2010 přibývá v Dětmarovicích 50 až 70 nových obyvatel ročně. Mladí lidé zde zakládají rodiny. Na to musela radnice reagovat a připravila projekty na rozšíření kapacit školských zařízení. Jako první přišla na řadu Mateřská škola Koukolná.
Ladislav Rosman (BEZPP), starosta Dětmarovic: „Rozhodli jsme se, že školku zvětšíme a přibydou tady dvě třídy, každá pro 24 dětí. Určitě se nová kapacita nenaplní hned, ale postupně počítáme s tím, že bychom si tímto alespoň trochu ulevili od tlaku na naše školky. Co se týká základní školy, budeme ještě sledovat, jak se vyvíjí počet obyvatel a počet žáků. Podle toho bychom uvedli v činnost i nástavbu na základní škole, která je už připravena a má stavební povolení, takže nemáme problém s tím začít.“
Přístavba probíhá za plného provozu mateřské školy.
Kateřina Čempelová, zástupkyně ředitele MŠ Koukolná: „Zaměřujeme se hlavně na dvouleté děti, což je pro rodiče velká výhoda, protože v obci nemáme jesle. Proto se kapacita navyšuje, zároveň se ale snižuje o dvouleté děti, protože ty vyžadují více prostoru a péče. Proto přístavbu vítáme a myslím si, že pro děti bude opravdu skvělá.“
Přístavba i s vybavením bude stát zhruba 35 milionů korun. Obec získala na projekt devítimilionovou dotaci. Práce by měly být dokončeny do konce letních prázdnin.
---
Frýdek-Místek intenzivně rekonstruuje autobusové zastávky. Na ty nové se můžete podívat například u polikliniky v Místku. A obyvatelé novou podobu zastávek kvitují s povděkem.
Na území Frýdku-Místku je 165 zastávek, z nichž na 95 jsou čekárny. Snaha města o rekonstrukci autobusových zastávek trvá už dva roky a má za sebou už i hotové realizace.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Snažíme se v rámci modernizace dopravy vyměnit ty zastávky ještě na dalších místech. Tady na Anenské to vzniklo za účasti občanů v rámci našich plánovacích dnů, kdy víceméně došlo i k úpravě chodníku. A teď se ještě zaměřujeme s dopravcem, který provozuje u nás městskou hromadnou dopravu, na elektronické označníky, které nějakým způsobem chceme ještě dále doplňovat na určité zastávky."
V tomto roce ještě ve městě přibydou další zastávky, například u nemocnice.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Vždycky je tam problém naplánovat to místo tak, aby se to vyhnulo sítím, které jsou často pod těmi chodníky. No a co se týče toho vzhledu, tak jsme tady použili jednotný styl, který bude charakteristický pro Frýdek-Místek, a to i na novém dopravním terminálu u vlakového nádraží, a zastávky budou podobné. A na základě připomínek občanů jsme zvolili zastávku s bočnicemi, která se nám osvědčila. Je tam člověk trošku chráněný před nepřízní počasí, takže je to myslím k plné spokojenosti a máme velice mnoho kladných ohlasů."
Je to nějaký typizovaný tvar?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to typizovaný tvar, ale výrobce nám je schopen vyjít vstříc i při nějakých drobných úpravách. Ale vychází to z jednoho typizovaného tvaru, jeden atyp je na starém autobusovém nádraží. Tam jsme víceméně odstranili staré rezavé zastávky a tu jednu jsme repasovali, která má podobný vzhled. Takže v podstatě to přispívá k tomu jednotnému vzhledu, který je charakteristický pro Frýdek-Místek."
Musí ta zastávka splňovat nějaké bezpečnostní parametry?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No určitě musí. Musí být samozřejmě po odsouhlasení dopravní policie a musí samozřejmě ještě vyhovět těm požadavkům sítě."
Obyvatelé Frýdku-Místku si komfort nových zastávek pochvalují.
anketa: cestující: "Pěkné zastávky, že jo? Užívám si tady jezdit. Moc hezké. Můžu si sednout, neprší na mě, nesněží na mě, ideálka."
anketa: cestující: "Všimla jsem si na Riviéře, protože já jezdím tady a na tu Riviéru, tak tam jsem si všimla u toho Prioru. Je to pěkné, je to super, město se stará."
---
17:00 - 1
AKADEMIE ZDRAVÉHO SPORTU V OSTRAVĚ
Lékařská fakulta Ostravské univerzity zahájila další ročník Akademie zdravého sportu. Projekt propojuje trenéry, lékaře a fyzioterapeuty a zaměřuje se na prevenci zranění, správnou regeneraci i bezpečný sportovní trénink. Úvodního bloku se zúčastnily více než čtyři desítky odborníků z různých sportovních klubů v regionu.
NĚKTEŘÍ LIDÉ V OPAVĚ ŠPATNĚ TŘÍDÍ ODPAD
Zelené kontejnery na sklo v Opavě se začaly zamykat. Důvodem je bohužel nezodpovědnost některých lidí. Hází do nich totiž odpad, který tam nepatří. Sklárny už kvůli tomu vrátily dva kamiony silně znečištěného skla a likvidace vyšla město na čtvrt milionu korun. Poctivé třídění přitom pomáhá udržet cenu za svoz odpadů. Na nezodpovědnost některých pak doplácí všichni obyvatelé města.
---
Spolek Být spolu aktivní pořádal přednášku na téma využití umělé inteligence v životě seniorů. Lekce ukázala, kde může být AI dobrým pomocníkem.
Na vzdělávací lekci o využití umělé inteligence v každodenním životě dorazila do výukové místnosti městského úřadu na Divadelní ulici téměř třicítka seniorů. Spolek Být spolu aktivní její organizací navázal na přednáškovou činnost z loňského roku.
Vítězslava Lebeděvová, předsedkyně spolku Být spolu aktivní: “Co se týká těchto přednášek, domnívám se, že vybíráme témata, která jsou právě pro nás seniory nesmírně důležitá. V loňském roce to bylo školení na téma bezpečnostní problematiky v prostoru internetu. Dále jsme měli přednášku o nových pravidlech silničního provozu a v listopadu už jsme měli první přednášku na téma využití umělé inteligence v životě seniorů. My jsme generace, která nevyrůstala na mobilech, je to pro nás všechno nové. No a dnešní beseda nebo přednáška je vlastně pokračování, zopakování toho, co jsme dělali v listopadu, a prohloubení, abychom opravdu uměli využít v náš prospěch umělou inteligenci v životě a nemuseli jsme obtěžovat jiné.”
Jan Bobek, lektor přednášky: “Celá ta přednáška v podstatě je o možnostech využití AI v současné době. To znamená, ukázat ty praktické ukázky, jak právě důchodci mohou využít AI pro svou vlastní potřebu. Ukážeme si, jak využít na mobilu, ukážeme si, jak využít na počítači a projdeme takové standardní aplikace, jako je Gemini, ChatGPT, popřípadě Notebook LM.”
Přednášející, který je pedagogem Mendelovy střední školy, kde vyučuje odborné IT předměty, v úvodu upozornil na nutnost ověřování informací získaných AI a pak přítomným srozumitelnou formou vysvětlil, jak s umělou inteligencí pracovat při používání chytrých telefonů, internetových vyhledávačů nebo hlasových asistentů.
Novojičínský spolek Být spolu aktivní má již 115 členů. Vedle pořádání přednášek se věnuje i další činnosti. Akce připravuje každý měsíc.
Vítězslava Lebeděvová, předsedkyně spolku Být spolu aktivní: “Asi opravdu jsme velmi aktivní, protože jednak už nacvičujeme třetí pohádku pro mateřské školky. Ta současná pohádka se jmenuje Dvě sestry a nacvičujeme to v malém sále divadla. A budeme hrát v letošním roce skoro pro 530 dětí z mateřských škola a podotýkám, že hrajeme zadarmo. Kromě toho máme samozřejmě ta hudební odpoledne pro seniory, kde se schází měsíčně kolem devadesáti seniorů v Kavárně Praha v Novém Jičíně. No a potom děláme i takovou činnost jako jsou výlety za kulturou a poznáním, protože jsme byli na Drákulovi v Ostravě celý autobus, teď jedeme do Prahy do Studia 2 na Patrika Hartla, to zase jedeme vlakem, a pak děláme termály, děláme poznávací zájezd Bratislava a Vídeň lodí.”
Všechny aktivity spolku najdou zájemci na jeho webových stránkách.
---
Příznivci a zpracovatelé ovčí vlny zaplnili Národní zemědělské muzeum v Ostravě. Konal se zde totiž tzv. Woolfest. K této příležitosti byla vystavena také velkoplošná vlněná tapisérie Antonína Kybala.
Výstava různých plemen ovcí, workshopy, ukázky stříhání i zkoušky práce s vlnou. To vše a více si mohli užít návštěvníci festivalu Woolfest v ostravské pobočce Národního zemědělského muzea.
Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea: „Cílem je ukázat veřejnosti, že máme kvalitní vlnu, která se dá zpracovat do zároveň výrobky. Takže to je jeden z těch problémů, které trápí jak chovatele, tak i zpracovatele. Těch zpracovatelů není mnoho, často, když do toho vyrábí vlněné předměty, tak si nakupuje zahraniční vlnu, to je obrovská škoda. My máme kvalitní vlnu v Česku, máme 180 000 ovcí, takže několik 10 tun vlny ročně je k dispozicí a ne každá je využitá.“
Zároveň proběhla vernisáž vlněné tapisérie významného českého textilního výtvarníka Antonína Kybala. Dílo s názvem Přírodní bohatství ČSSR vzniklo v 60. letech minulého století.
Linda Kaplanová, vedoucí Ateliéru textilu na UMPRUM: „Tapisérie vznikla jako kolektivní dílo 17 studentů ateliéru Textilu pod vedením Antonína Kybala. Každý ze studentů stylizoval jedno ze zvířat a Antonín Kybal držel taktovku nad kompozicí. Je vytvořena čistě z československé vlny.
Tapisérie v rozměru 3 x 10 metrů zůstane v budově muzea i po ukončení festivalu. Po třech měsících vystavení se poté zase vrátí do depozitáře Pražského hradu.
---
17:00 – 2
VÝMĚNA VODOVODŮ V KARVINÉ-RÁJI
V Karviné-Ráji pokračuje rozsáhlá výměna starého vodovodního potrubí. Práce probíhají na etapy a pro místní znamenají postupné uzavírky a dopravní omezení. Nyní se pracuje v ulici Slepá a následovat budou Rájecká, Šeříková a Jabloňová.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: „V lokalitě vyměníme téměř jeden kilometr vodovodního potrubí převážně z druhé poloviny šedesátých let minulého století a přepojíme 57 vodovodních přípojek. Hotovo by mělo být do letních prázdnin.“
---
Ve Frýdku-Místku úspěšně funguje nový klub s názvem Pickleball Frýdek-Místek, který má už teď velmi slušnou základnu. A jak uvidíte, hráči tohoto klubu už zaznamenávají i mezinárodní úspěchy.
Pickleball přišel z Ameriky a velmi rychle se rozšiřuje po celém světě.
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "Tady ve Frýdku se na kurtech střídá tak 100 až 150 hráčů celkově, takže každým rokem toho přibývá, protože ty kurty jsou krásné a lidé jezdí kolem, vidí to, ptají se, začínají zkoušet a jezdit na turnaje a podobně."
Vy jste i prezidentem svazu, tak jak to s obalem vypadá celkově v republice?
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "V republice roste ten sport strašně rychle. Hlavně v těch větších městech, jako jsou Praha, Plzeň, Brno, a také tady ve Frýdku-Místku, v Olomouci a ve Zlíně. Takže se staví nová hřiště, staví se nové areály, kde pickleball taky do budoucna bude. Takže jde to všechno nahoru správným směrem."
Už dva a půl roku funguje klub Pickleball Frýdek-Místek, který je také zásobárnou reprezentantů, a ti už vozí úspěchy z těch největších světových turnajů.
David Palkovský, pickleballový reprezentant, prezident svazu: "My jsme za poslední dva měsíce absolvovali dva velké turnaje. Jeden byl mistrovství Evropy v Římě, kde jsme hráli za družstvo České republiky, a další turnaj byl na Floridě - Pickleball World Cup, kde byl i předtím mezinárodní velký turnaj, kde bylo víc než 4 tisíce hráčů, a mně se podařilo vyhrát kategorii 35 plus."
Na pickleballových turnajích máte možnost utkat se se slavnými sportovními osobnostmi.
Ivana Palkovská, pickleballová reprezentantka: "Na turnajích jsme potkali Andre Agassiho. Měli jsme tu čest trénovat s Ivanem Lendlem. To byl opravdu veliký zážitek. A manžel, jak byl teď na World Cupu, tak tam měl tu čest hrát s Romanem Hamrlíkem, vítězem z Nagana."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Sport se vždycky proměňoval, jsou tu tradiční sporty. Každý jsme začali běhat, hráli jsme fotbal za barákem. Nicméně každý nový sportovní klub, každý nový sport, který vznikne, tak přiláká zase nějaké další hráče, další mládež, další děti. Takže za mě je to určitě plus. A náš dotační program je postavený tak, že reaguje na množství dětí, které v tom klubu sportují. Takže každý nový klub, který zapojí děti, bude samozřejmě podpořen z rozpočtu města."
---
