Koncerty, výstavy nebo svatby by na Slezskoostravském hradě měly získat nové zázemí. Připravovaný sál pro 150 až 200 lidí má umožnit i propojení akcí s nádvořím. Město teď poskytne čtyři a půl milionu korun na projektovou dokumentaci.
Slezskoostravský hrad vznikl ve druhé polovině třináctého století. Kvůli poddolování se postupně změnil ve zříceninu. Definitivně zastavila chátrání velká obnova v roce 2004, kdy se hrad znovu otevřel veřejnosti. Teď se chystá další proměna areálu. Současný velký sál, do kterého zatéká, má nahradit nová budova.
Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka, která hrad provozuje: „Ta situace by se dala řešit jedině demolicí a výstavbou nového objektu. Opravdu bohužel není a nemá smysl do této budovy víc investovat a další věc je, že i jako další provozní a provozní záležitosti jsou opravdu jako špatně řešené. Neumožňuje nám ten velký sál využívat tak, jak bychom chtěli a tak, jak by hlavně chtěli naši klienti a zájemci o pronájmy v tomto sálu.“
Nový sál má pojmout 150 až 200 lidí. Otevřením prosklené stěny se propojí s nádvořím a při dešti nabídne návštěvníkům akcí úkryt. Jeho podobu navrhli architekti z Atelieru 38.
Tomáš Bindr, architekt: „Ale tu novostavbu jsme pojali tak, že jsme se zamysleli, jaké jsou sémantické znaky středoevropského gotického hradu a na základě těchto sémantických znaků jsme vytvořili novostavbu.“
Architekti zachovají historickou hradební zeď za sálem. Na podobu středověkých hradů odkazují i jednotlivé části návrhu.
Alžběta Varyš Majnušová, architektka: „Náš návrh pracuje se čtyřmi motivy, které se objevovaly na středověkých hradech. Tím prvním motivem je motiv hradby. To znamená, my znova uzavíráme ten areál, doplňujeme tu severní hradbu, která tam byla a umožňujeme návštěvníkovi se znovu po těch hradbách procházet, dostat se i do různých výškových úrovních. Druhým motivem je motiv klenby. Je to právě místo vstupu do velkého sálu. Je to takové místo stísnění komprese, kdy vás ten prostor vtáhne a pozve dovnitř. A z tohoto klenutého prostoru pod klenbou se dostáváte dál do velkého sálu, což je vlastně třetí motiv, se kterým pracujeme. Motiv kazetového sálu, který je typicky právě v reprezentativních prostorech hradů.“
Čtvrtým motivem je vinice. Réva na střeše má přirozeně stínit terasu, ze které budou návštěvníci dál sledovat dění na nádvoří. Nový výtah zpřístupní také hradní věž. Toalety budou fungovat i při uzavřeném sálu. Město poskytne na projektovou dokumentaci čtyři a půl milionu korun a samotná stavba má podle odhadu stát asi 100 milionů. Termín realizace zatím stanovený není.
---
Českým motoristům se po delší době opět vyplatí jezdit tankovat k polským čerpacím stanicím. Na plné nádrži ušetří i několik stovek korun.
Přestože cenu benzinu a nafty reguluje i česká vláda, ta polská zavedla opatření, která jsou ještě výhodnější. Při aktuálním kurzu polského zlotého vychází litr benzinu pod 40 korun a nafta se tankuje za méně než 45 korun.
Anketa: „Přijeli jsme z Ostravy a protože ráno nebyl benzin, 95 byla vyprodaná, tak jsme se vypravili odpoledne a je to tu 37 a nějaký halíř, myslím 37,60 nebo tak nějak. A jinak u nás to vychází na, co jsem počítala, 50 korun. Takže si myslím, že ten rozdíl a tím, že ta Ostrava je 17 až 18 kilometrů, tak se nám to vyplatí.“
Zájem českých motoristů u polských pump je znát a u stanic se vytvářejí fronty.
Anketa: „Přijeli jsme ze Zábřehu, tak to není tak daleko a je tam nějaké 4 koruny na litru. Takže se to vyplatí a ještě někde do Biedronky se podíváme.“
Anketa: Jak moc vám to pomůže? „Jako skoro tři stovky na nádrž, což nenajdu jen tak na zemi.“
Regulace cen pohonných hmot má v Polsku trvat minimálně do konce roku.
---
PRODEJ AUTA SE ZMĚNIL V KRÁDEŽ
Tvrdil, že chce koupit auto a udělat si zkušební jízdu. Majitel nechal sednout 26letetého muže v Českém Těšíně do auta samotného. Ten ale místo projížďky po parkovišti ujel neznámo kam. Vůz i s řidičem odhalili policisté v Ostravě-Přívoze. Navíc zjistili, že muž má zákaz řízení. Teď mu hrozí až dva roky vězení.
---
Zájem o dění ve městě mají i mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo. Gymnázium Komenského v Havířově se proto rozhodlo uspořádat studentské komunální volby, a to nejen na jejich škole.
Volební lístek, zástěna, urna a rozhodování, komu dát svůj hlas. Tentokrát ale nešlo o skutečné komunální volby. Do role voličů se na Gymnáziu Komenského v Havířově postavili studenti.
Jan Vánský, organizátor studentských komunálních voleb: „Tak rozhodli jsme se proto primárně, abychom studentům více přiblížili průběh samotných voleb a abychom je trošku do té komunální politiky zasvětili. Tak vlastně my jsme dali za úkol učitelům společenských věd, aby žákům ty volby představili blíže a aby jim vlastně nějakým způsobem celý ten volební systém ukázali. Zároveň se třeba bavili o tom, co je v tom městě důležité. Tak víceméně ten názor necháváme na studentech, aby si ho utvořili sami. Každopádně já pevně věřím, že dneska budeme mít velkou volební účast, že se zúčastní na naší škole, troufám si říct, tak 250 studentů, a myslím si, že to bude určitě přínosné.“
Anketa: „Přijde mi to fajn, že se takhle zapojují i mladí a nějak se o to taky zajímají, takže je to určitě fajn.“
Anketa: Pokud bys mohl volit už dříve než v 18 letech, šel bys volit? „Nechtěl bych, takže nevím. Ještě mi přijde, že jsem prostě mladý, takže až později.“
Anketa: „Já jsem se koukala občas na zprávy a samozřejmě jsem viděla i různé posty od různých stran třeba na sociálních sítích, tak podle toho jsem se spíš rozhodovala.“ Pokud bys mohla volit před 18. rokem, šla bys k volbám? „No, spíš ano, protože si myslím, že mladí lidé by taky měli mít právo rozhodovat, co se bude dít ve městě, ve světě a tak dále.“
Anketa: „Tak za mě je to určitě nedílná součást vzdělávání, takže studentské komunální volby za mě patří do hodin ZSV a podle mě by se mělo jít volit. Měla by to být součást vyučování.“
Anketa: „Rozhodoval jsem se na základě toho, že jsem se díval na celkový program těch stran. A podle toho jsem se rozhodoval. Ale zase se tak extrémně v městské politice neorientuju. Když bych to srovnal třeba se státní politikou, tak se v tom zase tak neorientuju, ale mám nějaký všeobecný základní přehled.“
Studenti chtěli, aby se do komunálních voleb zapojilo co nejvíce středních škol.
Monika Bouchalová, ředitelka Gymnázia Komenského Havířov: „Jsem moc ráda, že se naši studenti ujali organizace komunálních voleb. Byla jsem trochu překvapená, že vlastně jenom tři havířovské školy se toho chtějí zúčastnit, protože jsem oslovovala všechny střední školy v Havířově. A nakonec se do toho zapojilo jenom horní gymnázium a elektropromyslovka. Přišlo mi to celkem zvláštní, protože myslím, že je fajn, abychom podporovali hlavně mladé v tom uvědomění si svého okolí. Že můžou něco ovlivnit sami. Že si mohou vybrat z té nabídky, která v okolí je, a změnit něco, co se jim třeba nelíbí.“
Výstupem studentských komunálních voleb má být porovnání toho, jak politická uskupení vnímá mladá generace, a následné srovnání výsledků se skutečnými komunálními volbami.
---
Také Ostrava si připomněla Václava Havla, který by se v pondělí dožil devadesáti let. Na Masarykově náměstí se setkali pamětníci i studenti porubských gymnázií, kteří jeho odkaz přiblížili divadlem, literaturou a hudbou.
Modlitba pro Martu zazněla hlasem mladé generace. Amálie Kacířová z porubského Jazykového gymnázia Pavla Tigrida do ní vložila vděčnost za svobodu.
Amálie Kacířová, studentka, Jazykové gymnázium Pavla Tygrida: "Je to jedna z mých nejoblíbenějších českých písní, jelikož nám to pořád připomíná možnost svobody, kterou si teď my jako studenti můžeme dovolit. Ta doba komunismu musela být nesmírně složitá pro naše rodiče, například i prarodiče."
Projekt Havel 90 propojil ostravská gymnázia i kulturní instituce.
Jiří Hruška, pedagog, Jazykové gymnázium Pavla Tygrida:: "Připomínat si odkaz Václava Havla je v dnešních dnech skutečně zásadní, protože vidíme ve veřejném prostoru, že ochota diskutovat a naslouchat je zmenšená. Mluví se o ztrátě hodnotové politiky a o tom, že je nutné myslet neustále na vlastní prospěch a byznys. A my se domníváme, že to tak není. Havel nám svým příběhem ukazuje, že lidé mohou být úspěšní, i když takhle nefungují."
Vzpomínky na komunistické pronásledování přidal signatář Charty 77 Jan Král.
Jan Král, signatář Charty 77: "Málo lidí ví, že nás vlastně pronásledovali stejní komunističtí fízlové. Byl to především František Kyncl, který dlouhá léta byl šéfem Krajské správy SNB v Ostravě. A ten se v říjnu 88 stal ministrem vnitra a jeho lidé zatýkali Havla v lednu na Václavském náměstí."
Díky angažovanosti dalších generací tak Havlův odkaz žije dál.
---
SOUSEDSKÁ LÁVKA ZÍSKALA CENU STAVBY MSK
Sousedská lávka přes řeku Olši mezi Karvinou-Louky a polským Hażlachem získala hlavní cenu v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje. Odborná porota ji ocenila v kategorii dopravních staveb.
---
Poprvé v životě se mohly některé děti podívat do kravína a pohladit si telátko. Farmáři z Dolní Lutyně neskrývali překvapení, kolik lidí je přišlo navštívit.
S opravdu velkým zájmem se setkal Den otevřených dveří na farmě v Dolní Lutyni. Lidé se mohli seznámit s moderním chovem skotu a výrobou mléka. Návštěvníků přišlo několik stovek. Farmáři pro ně zajistili prohlídky areálu s výkladem a pro děti i atrakce.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Jelikož jsme poslední tři roky hodně rekonstruovali a stavěli nové stáje, tak jsme se rozhodli otevřít se trošku veřejnosti. Na to, že jsme tu akci organizovali celkem rychle, tak jsme nečekali až takový zájem, takže nás to překvapilo.“
Anketa: „Jsme tady z Dolní Lutyně. Já jsem tady dneska viděla kravičky a nejvíce se mi líbila malá telátka. A ještě jsme byli na skákacím hradu.“
Anketa: „My jsme přijeli z Dětmarovic. Na té prohlídce se mi nejvíc líbily ty malé kravičky. A potom jsem se dozvěděl, že tady mají ty krávy na mlíko.“
Anketa: „Dozvěděli jsme se na Facebooku, že je dneska tady Den otevřených dveří, takže jsme neváhali a přijeli jsme se podívat, protože mě to aj zajímá z pohledu veterinárního technika, takže jsem se ráda přijela podívat, jak to tady vypadá a funguje. Tak je to určitě hezké, takové rozporuplné. Je mi líto těch malých telátek, že jo, že tady jsou tak jako bez maminek, ale je to pro potěchu člověka, no, potřebujeme mlíčko. Tak bohužel se to jinak nedá.“
Anketa: „Já jsem tady přišel s mojí mamkou a s mým taťkou. Přišel jsem tu hlavně se něco naučit a za kravičkami. Dozvěděl jsem se, že žluté jsou holky a červené jsou kluci.“
Na farmě v Dolní Lutyni je zhruba 900 dojnic, které produkují až 35 tisíc litrů mléka.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Plus k tomu v regionu máme 2 300 hektarů polí, kde pěstujeme ze 70 procent plodiny pro krmivo pro zvířata. Jsme hodně rádi, že lidé mají zájem, protože motivy byly dva k tomu udělat Den otevřených dveří. Jeden motiv je ukázat to zemědělství v tom moderním světle, ukázat, že je to obor, kde se hodně používá IT, který jde hodně dopředu, ukázat to hlavně mladým lidem. A druhý motiv byl ten, že je hodně negativních zpravodajských informací o chovech po České republice. A my si myslíme, že by bylo třeba ukazovat to zemědělství i z té druhé stránky. To znamená, aby lidé viděli, že těch firem, které to nedělají tak, jak by se to mělo, je málo, ale jsou hodně medializované, tak jsme se rozhodli otevřít se veřejnosti. Děkujeme všem, kteří se na tom podíleli, kteří to nějak organizovali, a hlavně všem lidem, kteří se přišli podívat se svými rodinkami. Přiznám se, že jsme opravdu nečekali takový zájem a jsme za to vděční. A věříme, že lidé se podívají a že to zemědělství pomaličku, po malých krůčcích začnou vnímat i trošku jinak.“
Farma v Dolní Lutyni je součástí tří zemědělských společností.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Celá skupina hospodaří zhruba na 4 000 hektarech polí. Máme aktuálně 1 600 dojnic, dodáváme zhruba 60 000 litrů mléka. Hospodaříme od Mostů u Jablunkova až po Ostravu. Aktuálně v rámci skupiny zaměstnáváme 170 zaměstnanců. V tom jsou započteni i zaměstnanci v rámci našich malých obchodů. Co se týče zaměstnanosti, tak tady Karvinský region má sice jednu z nejvyšších nezaměstnaností, ale do zemědělství je problém sehnat lidi. Jednak je to těžká práce, jednak zemědělství nepatří k těm oborům, které jsou zrovna na topu. A ještě bych to rozdělil na živočišnou a rostlinnou výrobu. V živočišné výrobě je ta práce těžká. V rostlinné výrobě chlapi pracují na strojích, které jsou velice komfortní. Takže do rostlinné výroby na traktory, na stroje se ještě dají lidé sehnat. Do živočišné výroby je to trošku větší problém a musíme sahat i do zahraničí.“
---
Koncerty, výstavy nebo svatby by na Slezskoostravském hradě měly získat nové zázemí. Připravovaný sál pro 150 až 200 lidí má umožnit i propojení akcí s nádvořím. Město teď poskytne čtyři a půl milionu korun na projektovou dokumentaci.
Slezskoostravský hrad vznikl ve druhé polovině třináctého století. Kvůli poddolování se postupně změnil ve zříceninu. Definitivně zastavila chátrání velká obnova v roce 2004, kdy se hrad znovu otevřel veřejnosti. Teď se chystá další proměna areálu. Současný velký sál, do kterého zatéká, má nahradit nová budova.
Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka, která hrad provozuje: „Ta situace by se dala řešit jedině demolicí a výstavbou nového objektu. Opravdu bohužel není a nemá smysl do této budovy víc investovat a další věc je, že i jako další provozní a provozní záležitosti jsou opravdu jako špatně řešené. Neumožňuje nám ten velký sál využívat tak, jak bychom chtěli a tak, jak by hlavně chtěli naši klienti a zájemci o pronájmy v tomto sálu.“
Nový sál má pojmout 150 až 200 lidí. Otevřením prosklené stěny se propojí s nádvořím a při dešti nabídne návštěvníkům akcí úkryt. Jeho podobu navrhli architekti z Atelieru 38.
Tomáš Bindr, architekt: „Ale tu novostavbu jsme pojali tak, že jsme se zamysleli, jaké jsou sémantické znaky středoevropského gotického hradu a na základě těchto sémantických znaků jsme vytvořili novostavbu.“
Architekti zachovají historickou hradební zeď za sálem. Na podobu středověkých hradů odkazují i jednotlivé části návrhu.
Alžběta Varyš Majnušová, architektka: „Náš návrh pracuje se čtyřmi motivy, které se objevovaly na středověkých hradech. Tím prvním motivem je motiv hradby. To znamená, my znova uzavíráme ten areál, doplňujeme tu severní hradbu, která tam byla a umožňujeme návštěvníkovi se znovu po těch hradbách procházet, dostat se i do různých výškových úrovních. Druhým motivem je motiv klenby. Je to právě místo vstupu do velkého sálu. Je to takové místo stísnění komprese, kdy vás ten prostor vtáhne a pozve dovnitř. A z tohoto klenutého prostoru pod klenbou se dostáváte dál do velkého sálu, což je vlastně třetí motiv, se kterým pracujeme. Motiv kazetového sálu, který je typicky právě v reprezentativních prostorech hradů.“
Čtvrtým motivem je vinice. Réva na střeše má přirozeně stínit terasu, ze které budou návštěvníci dál sledovat dění na nádvoří. Nový výtah zpřístupní také hradní věž. Toalety budou fungovat i při uzavřeném sálu. Město poskytne na projektovou dokumentaci čtyři a půl milionu korun a samotná stavba má podle odhadu stát asi 100 milionů. Termín realizace zatím stanovený není.
---
Českým motoristům se po delší době opět vyplatí jezdit tankovat k polským čerpacím stanicím. Na plné nádrži ušetří i několik stovek korun.
Přestože cenu benzinu a nafty reguluje i česká vláda, ta polská zavedla opatření, která jsou ještě výhodnější. Při aktuálním kurzu polského zlotého vychází litr benzinu pod 40 korun a nafta se tankuje za méně než 45 korun.
Anketa: „Přijeli jsme z Ostravy a protože ráno nebyl benzin, 95 byla vyprodaná, tak jsme se vypravili odpoledne a je to tu 37 a nějaký halíř, myslím 37,60 nebo tak nějak. A jinak u nás to vychází na, co jsem počítala, 50 korun. Takže si myslím, že ten rozdíl a tím, že ta Ostrava je 17 až 18 kilometrů, tak se nám to vyplatí.“
Zájem českých motoristů u polských pump je znát a u stanic se vytvářejí fronty.
Anketa: „Přijeli jsme ze Zábřehu, tak to není tak daleko a je tam nějaké 4 koruny na litru. Takže se to vyplatí a ještě někde do Biedronky se podíváme.“
Anketa: Jak moc vám to pomůže? „Jako skoro tři stovky na nádrž, což nenajdu jen tak na zemi.“
Regulace cen pohonných hmot má v Polsku trvat minimálně do konce roku.
---
PRODEJ AUTA SE ZMĚNIL V KRÁDEŽ
Tvrdil, že chce koupit auto a udělat si zkušební jízdu. Majitel nechal sednout 26letetého muže v Českém Těšíně do auta samotného. Ten ale místo projížďky po parkovišti ujel neznámo kam. Vůz i s řidičem odhalili policisté v Ostravě-Přívoze. Navíc zjistili, že muž má zákaz řízení. Teď mu hrozí až dva roky vězení.
---
Zájem o dění ve městě mají i mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo. Gymnázium Komenského v Havířově se proto rozhodlo uspořádat studentské komunální volby, a to nejen na jejich škole.
Volební lístek, zástěna, urna a rozhodování, komu dát svůj hlas. Tentokrát ale nešlo o skutečné komunální volby. Do role voličů se na Gymnáziu Komenského v Havířově postavili studenti.
Jan Vánský, organizátor studentských komunálních voleb: „Tak rozhodli jsme se proto primárně, abychom studentům více přiblížili průběh samotných voleb a abychom je trošku do té komunální politiky zasvětili. Tak vlastně my jsme dali za úkol učitelům společenských věd, aby žákům ty volby představili blíže a aby jim vlastně nějakým způsobem celý ten volební systém ukázali. Zároveň se třeba bavili o tom, co je v tom městě důležité. Tak víceméně ten názor necháváme na studentech, aby si ho utvořili sami. Každopádně já pevně věřím, že dneska budeme mít velkou volební účast, že se zúčastní na naší škole, troufám si říct, tak 250 studentů, a myslím si, že to bude určitě přínosné.“
Anketa: „Přijde mi to fajn, že se takhle zapojují i mladí a nějak se o to taky zajímají, takže je to určitě fajn.“
Anketa: Pokud bys mohl volit už dříve než v 18 letech, šel bys volit? „Nechtěl bych, takže nevím. Ještě mi přijde, že jsem prostě mladý, takže až později.“
Anketa: „Já jsem se koukala občas na zprávy a samozřejmě jsem viděla i různé posty od různých stran třeba na sociálních sítích, tak podle toho jsem se spíš rozhodovala.“ Pokud bys mohla volit před 18. rokem, šla bys k volbám? „No, spíš ano, protože si myslím, že mladí lidé by taky měli mít právo rozhodovat, co se bude dít ve městě, ve světě a tak dále.“
Anketa: „Tak za mě je to určitě nedílná součást vzdělávání, takže studentské komunální volby za mě patří do hodin ZSV a podle mě by se mělo jít volit. Měla by to být součást vyučování.“
Anketa: „Rozhodoval jsem se na základě toho, že jsem se díval na celkový program těch stran. A podle toho jsem se rozhodoval. Ale zase se tak extrémně v městské politice neorientuju. Když bych to srovnal třeba se státní politikou, tak se v tom zase tak neorientuju, ale mám nějaký všeobecný základní přehled.“
Studenti chtěli, aby se do komunálních voleb zapojilo co nejvíce středních škol.
Monika Bouchalová, ředitelka Gymnázia Komenského Havířov: „Jsem moc ráda, že se naši studenti ujali organizace komunálních voleb. Byla jsem trochu překvapená, že vlastně jenom tři havířovské školy se toho chtějí zúčastnit, protože jsem oslovovala všechny střední školy v Havířově. A nakonec se do toho zapojilo jenom horní gymnázium a elektropromyslovka. Přišlo mi to celkem zvláštní, protože myslím, že je fajn, abychom podporovali hlavně mladé v tom uvědomění si svého okolí. Že můžou něco ovlivnit sami. Že si mohou vybrat z té nabídky, která v okolí je, a změnit něco, co se jim třeba nelíbí.“
Výstupem studentských komunálních voleb má být porovnání toho, jak politická uskupení vnímá mladá generace, a následné srovnání výsledků se skutečnými komunálními volbami.
---
Také Ostrava si připomněla Václava Havla, který by se v pondělí dožil devadesáti let. Na Masarykově náměstí se setkali pamětníci i studenti porubských gymnázií, kteří jeho odkaz přiblížili divadlem, literaturou a hudbou.
Modlitba pro Martu zazněla hlasem mladé generace. Amálie Kacířová z porubského Jazykového gymnázia Pavla Tigrida do ní vložila vděčnost za svobodu.
Amálie Kacířová, studentka, Jazykové gymnázium Pavla Tygrida: "Je to jedna z mých nejoblíbenějších českých písní, jelikož nám to pořád připomíná možnost svobody, kterou si teď my jako studenti můžeme dovolit. Ta doba komunismu musela být nesmírně složitá pro naše rodiče, například i prarodiče."
Projekt Havel 90 propojil ostravská gymnázia i kulturní instituce.
Jiří Hruška, pedagog, Jazykové gymnázium Pavla Tygrida:: "Připomínat si odkaz Václava Havla je v dnešních dnech skutečně zásadní, protože vidíme ve veřejném prostoru, že ochota diskutovat a naslouchat je zmenšená. Mluví se o ztrátě hodnotové politiky a o tom, že je nutné myslet neustále na vlastní prospěch a byznys. A my se domníváme, že to tak není. Havel nám svým příběhem ukazuje, že lidé mohou být úspěšní, i když takhle nefungují."
Vzpomínky na komunistické pronásledování přidal signatář Charty 77 Jan Král.
Jan Král, signatář Charty 77: "Málo lidí ví, že nás vlastně pronásledovali stejní komunističtí fízlové. Byl to především František Kyncl, který dlouhá léta byl šéfem Krajské správy SNB v Ostravě. A ten se v říjnu 88 stal ministrem vnitra a jeho lidé zatýkali Havla v lednu na Václavském náměstí."
Díky angažovanosti dalších generací tak Havlův odkaz žije dál.
---
SOUSEDSKÁ LÁVKA ZÍSKALA CENU STAVBY MSK
Sousedská lávka přes řeku Olši mezi Karvinou-Louky a polským Hażlachem získala hlavní cenu v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje. Odborná porota ji ocenila v kategorii dopravních staveb.
---
Poprvé v životě se mohly některé děti podívat do kravína a pohladit si telátko. Farmáři z Dolní Lutyně neskrývali překvapení, kolik lidí je přišlo navštívit.
S opravdu velkým zájmem se setkal Den otevřených dveří na farmě v Dolní Lutyni. Lidé se mohli seznámit s moderním chovem skotu a výrobou mléka. Návštěvníků přišlo několik stovek. Farmáři pro ně zajistili prohlídky areálu s výkladem a pro děti i atrakce.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Jelikož jsme poslední tři roky hodně rekonstruovali a stavěli nové stáje, tak jsme se rozhodli otevřít se trošku veřejnosti. Na to, že jsme tu akci organizovali celkem rychle, tak jsme nečekali až takový zájem, takže nás to překvapilo.“
Anketa: „Jsme tady z Dolní Lutyně. Já jsem tady dneska viděla kravičky a nejvíce se mi líbila malá telátka. A ještě jsme byli na skákacím hradu.“
Anketa: „My jsme přijeli z Dětmarovic. Na té prohlídce se mi nejvíc líbily ty malé kravičky. A potom jsem se dozvěděl, že tady mají ty krávy na mlíko.“
Anketa: „Dozvěděli jsme se na Facebooku, že je dneska tady Den otevřených dveří, takže jsme neváhali a přijeli jsme se podívat, protože mě to aj zajímá z pohledu veterinárního technika, takže jsem se ráda přijela podívat, jak to tady vypadá a funguje. Tak je to určitě hezké, takové rozporuplné. Je mi líto těch malých telátek, že jo, že tady jsou tak jako bez maminek, ale je to pro potěchu člověka, no, potřebujeme mlíčko. Tak bohužel se to jinak nedá.“
Anketa: „Já jsem tady přišel s mojí mamkou a s mým taťkou. Přišel jsem tu hlavně se něco naučit a za kravičkami. Dozvěděl jsem se, že žluté jsou holky a červené jsou kluci.“
Na farmě v Dolní Lutyni je zhruba 900 dojnic, které produkují až 35 tisíc litrů mléka.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Plus k tomu v regionu máme 2 300 hektarů polí, kde pěstujeme ze 70 procent plodiny pro krmivo pro zvířata. Jsme hodně rádi, že lidé mají zájem, protože motivy byly dva k tomu udělat Den otevřených dveří. Jeden motiv je ukázat to zemědělství v tom moderním světle, ukázat, že je to obor, kde se hodně používá IT, který jde hodně dopředu, ukázat to hlavně mladým lidem. A druhý motiv byl ten, že je hodně negativních zpravodajských informací o chovech po České republice. A my si myslíme, že by bylo třeba ukazovat to zemědělství i z té druhé stránky. To znamená, aby lidé viděli, že těch firem, které to nedělají tak, jak by se to mělo, je málo, ale jsou hodně medializované, tak jsme se rozhodli otevřít se veřejnosti. Děkujeme všem, kteří se na tom podíleli, kteří to nějak organizovali, a hlavně všem lidem, kteří se přišli podívat se svými rodinkami. Přiznám se, že jsme opravdu nečekali takový zájem a jsme za to vděční. A věříme, že lidé se podívají a že to zemědělství pomaličku, po malých krůčcích začnou vnímat i trošku jinak.“
Farma v Dolní Lutyni je součástí tří zemědělských společností.
Robert Cieślar, Netis, generální ředitel: „Celá skupina hospodaří zhruba na 4 000 hektarech polí. Máme aktuálně 1 600 dojnic, dodáváme zhruba 60 000 litrů mléka. Hospodaříme od Mostů u Jablunkova až po Ostravu. Aktuálně v rámci skupiny zaměstnáváme 170 zaměstnanců. V tom jsou započteni i zaměstnanci v rámci našich malých obchodů. Co se týče zaměstnanosti, tak tady Karvinský region má sice jednu z nejvyšších nezaměstnaností, ale do zemědělství je problém sehnat lidi. Jednak je to těžká práce, jednak zemědělství nepatří k těm oborům, které jsou zrovna na topu. A ještě bych to rozdělil na živočišnou a rostlinnou výrobu. V živočišné výrobě je ta práce těžká. V rostlinné výrobě chlapi pracují na strojích, které jsou velice komfortní. Takže do rostlinné výroby na traktory, na stroje se ještě dají lidé sehnat. Do živočišné výroby je to trošku větší problém a musíme sahat i do zahraničí.“
---
