Stovky milionů korun investuje Ostrava do vodohospodářské infrastruktury. Rozšiřuje kanalizační síť tam, kde dosud chyběla, a modernizuje desítky let staré vodovody i kanalizace, aby zlepšila kvalitu života obyvatel i životního prostředí.
Ostrava pokračuje v rekordních investicích, které mají zajistit spolehlivější odvádění odpadních vod i lepší ochranu životního prostředí. I v tomto roce přibude kanalizace pro další stovky domácností a modernější vodohospodářská síť. Ta je ještě stále na mnoha místech desítky let stará a nespolehlivá. V rámci investic do vodohospodářských staveb město ročně investuje zhruba 400 milionů korun.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Je to něco přes 300 milionů v rámci kanalizací a 100 milionů v rámci vodovodů. Tyto investice jsou vlastně čistě městské z městského rozpočtu, ale v posledních letech tady máme ještě investice buď z meziresortů, kdy vlastně jsme zadavateli společně s ministerstvem financí a máme třeba pro letošní rok kanalizaci Kunčice, která je velká a svým rozsahem třeba pro letošní rok bude zhruba 150 milionů korun. Čili po roce 2025, který byl rekordní, kdy jsme vlastně sanovali povodňové škody na Ústřední čistírně vod, kdy celkové investice vyšplhaly až k jedné miliardě, tak pro letošek to bude kolem 550 milionů korun."
V Ostravě je 165 kilometrů vodovodní a 951 kilometrů kanalizační sítě, kterou město významně rozšiřuje. Na veřejnou síť se nově budou moci připojit domácnosti například ve Slezské Ostravě, konkrétně v Kunčicích a Kunčičkách.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Momentálně teď běží jedna z největších staveb na území města, a to je odkanalizování Slezské Ostravy, Kunčice, Kunčičky od části Hranečník. Tady jsem rád, že se mi podařilo sehnat víc než půl miliardy korun z dotací mezirezortních z ministerstva financí. Je to projekt, který dlouhé roky stál, takže nebylo to jednoduché prosadit. Díky těmto penězům se právě stavba rozjela. Díky právě těmto novým kanalizacím se ruší volné vyústění do řek, což má vlastně příznivý dopad i na životní prostředí, protože díky tomu budou řeky čistější, zdravější, což je pro přírodu příznivé. Ale hlavně je třeba říci, že ten rozdíl, kdy byly napojené kanalizace do řek, sloužily převážně k odvádění dešťových vod a hlavně v těch dobách nebyly myčky, nebyly chemické prostředky a nemělo to tak negativní dopad, jako to má dneska."
V rámci projektu vznikne 11 kilometrů kanalizačních tras, tři čerpací stanice a 274 nových kanalizačních přípojek.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "To znamená obnova některých částí staré infrastruktury plus vybudování nižších řádů desítek kilometrů nové kanalizace, určité kilometry vodovodů."
Celkové náklady stavby přesáhnou 580 milionů a převážná část je financována ministerstvem financí za důlní škody. Letos bude zahájena také zcela nová výstavba kanalizace v Nové Bělé a Krásném Poli.
---
Havířov stále bojuje s nedostatkem parkovacích míst. Radnice ale nemůže dovolit, aby lidé nechávali stát auta v jednosměrných ulicích, kde nezbývá místo pro průjezd IZS. Situace se teď řeší v jednom vnitrobloku, kde se někteří obyvatelé rozhodli sepsat petici.
Napjatá atmosféra panuje mezi obyvateli domů v ulicích Haškova a M. Majerové v Havířově. Místní byli zvyklí parkovat v jednosměrné komunikaci, kde to však dopravní předpisy neumožňují. Město se proto chystá komunikaci opravit a už nyní zde nechalo vybudovat nové obrubníky. Ani ty ale některé řidiče od parkování neodradily. Obyvatelé sepisují i petici.
Antonín Hatlapatka, místní obyvatel: „S minimálními náklady by se to dalo rozšířit na pět metrů a umožnit průjezd jak sanitkám, tak hasičským vozům. A mohli by se bít v prsa při dalších volbách, že udělali dalších, dejme tomu, 30 parkovacích míst za minimální náklady. To je celý problém.“
Radnice ale komunikaci rozšířit nemůže. Na jedné straně tomu brání sloupy veřejného osvětlení, od nichž musí být vozovka vzdálena minimálně 50 centimetrů. Na druhé straně rozšíření neumožňují stromy, jejichž kořenový systém by stavební úpravy poškodily.
Petr Sobek, odbor komunálních služeb: „Rovněž je zde obecná úprava zákona, která stanoví, že řidič smí stát pouze tam, kde zůstává volný průjezd tři metry pro každý směr jízdy. To je dáno zákonem. To znamená, že tam, kde je to možné alespoň trochu, parkovací místa vytváříme. Tam, kde to možné není, se bohužel stát nesmí.“
Rekonstrukce povrchu těchto ulic začne ještě v srpnu. Na dodržování pravidel parkování a bezpečný průjezd komunikacemi bude dohlížet městská policie.
---
CYKLISTU SRAZIL V BRUNTÁLE KAMION
Ve čtvrtek před 13. hodinou srazil 74letého cyklistu na třídě Práce v Bruntále kamion. Senior přišel o nohu a v ohrožení života byl letecky přepraven do ostravské fakultní nemocnice. 45letý řidič kamionu měl negativní dechovou zkoušku, u cyklisty byl nařízen odběr krve. Policie zároveň hledá svědky nehody.
KAUZA HALDY HEŘMANICE V OSTRAVĚ
Kauza haldy Heřmanice v Ostravě má další pokračování. Ostravská radní a poslankyně Andrea Hoffmannová za Piráty podala trestní oznámení kvůli postupu Ministerstva životního prostředí. To případ vzalo České inspekci životního prostředí a rozhodlo, že za zavezení haldy statisíci tunami odpadu není nikdo odpovědný.
---
Sportovní areál u Bělského lesa v Ostravě-Jihu obohatila nová venkovní lezecká stěna. Deset metrů vysoká dominanta vznikla díky participativnímu rozpočtu a místním obyvatelům nabízí volně přístupné sportovní vyžití.
Ostrava-Jih má nové místo pro sport i odpočinek. U Bělského lesa vyrostla venkovní lezecká stěna. Měří deset metrů a vyžádala si investici kolem tří milionů korun. Doplňuje již fungující pump track a workoutové hřiště.
Martin Nadkanský, navrhovatel vítězného projektu: "Já bych chtěl lezeckou stěnu, protože s mojí malou dcerou, která je tady níž, kterou ukážu, chodíme rádi lozit a děláme různé volnočasové aktivity. A přišlo mi, že mít to u domu, mít tu možnost, vyjít ze vchodu a hned vlítnout na to, je super nápad."
Stěna je určena pro lezení s vlastním vybavením a jištěním. Lidé na ni mohou lézt zcela zdarma. Už během prvních dnů si novinku vyzkoušely desítky návštěvníků.
Michaela Petříková, instruktorka lezení: "Já si myslím, že to je souhra úplně více věcí, ať už jakoby fyzické zdatnosti, tak samozřejmě i té psychiky. Protože pokud můžu být šikovná fyzicky, ale pokud mám strach, tak nikam úplně nevylezu. Takže je to taková souhra více věcí a samozřejmě i techniky."
Anketa, návštěvník lezecké stěny: "Užil jsem si to nádherně, vylezl jsem až nahoru, takže za mě paráda."
Anketa, návštěvník lezecké stěny: "Mně se to líbilo skvěle, ten adrenalin v tom je perfektní."
Projekt Náš Jih ukazuje, že nápady obyvatel mají smysl. Lidé tak sami mění své okolí k lepšímu.
---
Na náměstí Republiky ve Studénce má stát nová kašna. Ta současná je za hranicí životnosti a nefunguje. Výměna vodního prvku měla začít na konci června, nicméně zhotovitel dosud práce nezahájil.
Studénecká radnice s vysoutěženou firmou uzavřela smlouvu o stavbě nové kašny na náměstí 5. června, 26. června převzal zhotovitel staveniště. Jak je ale vidět, práce nezahájil. Stojí tu stále původní kašna, která několik let nefunguje.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Převzal si staveniště a od té chvíle se stále posouvá termín telefonicky. Někdy se domluvíme, někdy se nedomluvíme, protože telefony nejsou vždycky z druhé strany vyslyšeny, není voláno zpět. Takže v této chvíli opravdu nevíme, jestli realizace proběhne.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to pro nás zvláštní, ale bohužel takový je aktuální stav a my ho nedokážeme v tuhle chvíli ovlivnit.”
Nový vodní prvek za 6 milionů 800 tisíc korun má být hotov do konce října.
Stávající kašna je z roku 2001, poškozená je její nádrž i potrubí a unikalo z ní velké množství vody.
Poslední léta tak místo nefunkční kašny osvěžuje centrum města alespoň vodní mlha.
obyvatelka města:
“Chvála bohu, že to tu je, je to teď lepší, mnohem lepší.”
Podobu nové fontány si lidé vybrali hlasováním ze čtyř variant. Kdy bude realizována, je v tuto chvíli otazníkem. Zhotoviteli běží smluvní termín pro dokončení díla, město připravuje kroky k ochraně svých práv a zájmů.
---
KARVINÁ PŘEDSTAVILA PROMĚNU LODIČEK
Oblíbený areál Lodičky v karvinském parku Boženy Němcové čeká rozsáhlá proměna. Přestavba za zhruba 46,5 milionu korun má začít letos v říjnu a hotovo by mělo být v květnu příštího roku.
---
Zřídelní plyn, léčivá minerální voda, mimořádně čistý vzduch a peloid, neboli léčivá rašelina. To jsou 4 přírodní léčivé zdroje, které pro léčbu využívají Horské lázně Karlova Studánka v Jeseníkách. Právě poslední z nich, léčivá rašelina se v nalezišti v lesích mezi Malou Morávkou a Karlovou Studánkou nachází neuvěřitelných 30 tisíc let.
Pouze jednou za rok je povoleno vytěžit maximálně 20 kubíků rašeliny. Její těžbu lázně nyní obnovily po téměř 80 letech.
Tomáš Kocman, balneolog: „Těžba od 10 do 20 kubíků se provádí každý rok. Provede se shrnutí toho horního drnu, který tam je, potom se s bagrem a s hodně manuální prací provádí odebrání té cenné rašeliny až po takový ten skalní podklad, ten skalní fundament a ta rašelina se převáží sem na tuto gravitační skládku rašeliny. Tady ta rašelina bude 30 dní, aby odtekla gravitační voda.“
Odvodněná rašelina má pak na tělo pacienta dvojí účinek. Termický pro stálost své teploty a chemický pro dodávání a odebírání léčivých složek do kůže a těla.
Petr Odnoga, (Ostrava), pacient: „Mám artrózu kloubů. Jsem tady 3x, ale ještě jsem jezdil do jiných lázní, Schrottových léčebných lázní. Účinky jsou dobré, já potom funguji přes zimu až do jara.“
Irena Vašicová, ředitelka Horských lázní: „Jsme jediné lázně na Moravě a v Česku, kdy aplikujeme tu rašelinu přímo na pokožku pacienta. Protože velká většin lázní na Moravě a v Česku všichni, mají vlastně takové ty pytlíky, které se nahřívají, ale ta rašelina na tu kůži tam prostě není.“
Stavu i množství rašeliny lázně věnují mimořádnou pozornost a vytěžená pole jsou přesně značena rokem těžby.
Tomáš Kocman, balneolog: „Musíme s tou rašelinou dobře hospodařit. Rašelina, která se vytěží, tak se vrací zpátky do toho ložiska, do těch vytěžených polí, které tady máme, v tom ložisku musí být 5 let, ona zaroste, zase se zavodní a potom se z ní berou vzorky. Když ty vzorky potvrdí, že ta rašelina je bakteriálně nezávadná a má ty léčebné účinky, tak se po 5 letech může zase pouze 50% z toho množství použít k léčebným účelům.“
Jen v loňském roce lázně evidovaly pře 10 tisíc klientů, z toho přes 3 tisíce indikovaných pacientů a přes 7 tisíc samoplátců. Možnost přímých rašelinových zábalů pro léčbu je od letošního roku nově otevřena také pro ně, což je hlavní letošní novinkou léčebné péče v Karlově Studánce.
---
Stovky milionů korun investuje Ostrava do vodohospodářské infrastruktury. Rozšiřuje kanalizační síť tam, kde dosud chyběla, a modernizuje desítky let staré vodovody i kanalizace, aby zlepšila kvalitu života obyvatel i životního prostředí.
Ostrava pokračuje v rekordních investicích, které mají zajistit spolehlivější odvádění odpadních vod i lepší ochranu životního prostředí. I v tomto roce přibude kanalizace pro další stovky domácností a modernější vodohospodářská síť. Ta je ještě stále na mnoha místech desítky let stará a nespolehlivá. V rámci investic do vodohospodářských staveb město ročně investuje zhruba 400 milionů korun.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Je to něco přes 300 milionů v rámci kanalizací a 100 milionů v rámci vodovodů. Tyto investice jsou vlastně čistě městské z městského rozpočtu, ale v posledních letech tady máme ještě investice buď z meziresortů, kdy vlastně jsme zadavateli společně s ministerstvem financí a máme třeba pro letošní rok kanalizaci Kunčice, která je velká a svým rozsahem třeba pro letošní rok bude zhruba 150 milionů korun. Čili po roce 2025, který byl rekordní, kdy jsme vlastně sanovali povodňové škody na Ústřední čistírně vod, kdy celkové investice vyšplhaly až k jedné miliardě, tak pro letošek to bude kolem 550 milionů korun."
V Ostravě je 165 kilometrů vodovodní a 951 kilometrů kanalizační sítě, kterou město významně rozšiřuje. Na veřejnou síť se nově budou moci připojit domácnosti například ve Slezské Ostravě, konkrétně v Kunčicích a Kunčičkách.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Momentálně teď běží jedna z největších staveb na území města, a to je odkanalizování Slezské Ostravy, Kunčice, Kunčičky od části Hranečník. Tady jsem rád, že se mi podařilo sehnat víc než půl miliardy korun z dotací mezirezortních z ministerstva financí. Je to projekt, který dlouhé roky stál, takže nebylo to jednoduché prosadit. Díky těmto penězům se právě stavba rozjela. Díky právě těmto novým kanalizacím se ruší volné vyústění do řek, což má vlastně příznivý dopad i na životní prostředí, protože díky tomu budou řeky čistější, zdravější, což je pro přírodu příznivé. Ale hlavně je třeba říci, že ten rozdíl, kdy byly napojené kanalizace do řek, sloužily převážně k odvádění dešťových vod a hlavně v těch dobách nebyly myčky, nebyly chemické prostředky a nemělo to tak negativní dopad, jako to má dneska."
V rámci projektu vznikne 11 kilometrů kanalizačních tras, tři čerpací stanice a 274 nových kanalizačních přípojek.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "To znamená obnova některých částí staré infrastruktury plus vybudování nižších řádů desítek kilometrů nové kanalizace, určité kilometry vodovodů."
Celkové náklady stavby přesáhnou 580 milionů a převážná část je financována ministerstvem financí za důlní škody. Letos bude zahájena také zcela nová výstavba kanalizace v Nové Bělé a Krásném Poli.
---
Havířov stále bojuje s nedostatkem parkovacích míst. Radnice ale nemůže dovolit, aby lidé nechávali stát auta v jednosměrných ulicích, kde nezbývá místo pro průjezd IZS. Situace se teď řeší v jednom vnitrobloku, kde se někteří obyvatelé rozhodli sepsat petici.
Napjatá atmosféra panuje mezi obyvateli domů v ulicích Haškova a M. Majerové v Havířově. Místní byli zvyklí parkovat v jednosměrné komunikaci, kde to však dopravní předpisy neumožňují. Město se proto chystá komunikaci opravit a už nyní zde nechalo vybudovat nové obrubníky. Ani ty ale některé řidiče od parkování neodradily. Obyvatelé sepisují i petici.
Antonín Hatlapatka, místní obyvatel: „S minimálními náklady by se to dalo rozšířit na pět metrů a umožnit průjezd jak sanitkám, tak hasičským vozům. A mohli by se bít v prsa při dalších volbách, že udělali dalších, dejme tomu, 30 parkovacích míst za minimální náklady. To je celý problém.“
Radnice ale komunikaci rozšířit nemůže. Na jedné straně tomu brání sloupy veřejného osvětlení, od nichž musí být vozovka vzdálena minimálně 50 centimetrů. Na druhé straně rozšíření neumožňují stromy, jejichž kořenový systém by stavební úpravy poškodily.
Petr Sobek, odbor komunálních služeb: „Rovněž je zde obecná úprava zákona, která stanoví, že řidič smí stát pouze tam, kde zůstává volný průjezd tři metry pro každý směr jízdy. To je dáno zákonem. To znamená, že tam, kde je to možné alespoň trochu, parkovací místa vytváříme. Tam, kde to možné není, se bohužel stát nesmí.“
Rekonstrukce povrchu těchto ulic začne ještě v srpnu. Na dodržování pravidel parkování a bezpečný průjezd komunikacemi bude dohlížet městská policie.
---
CYKLISTU SRAZIL V BRUNTÁLE KAMION
Ve čtvrtek před 13. hodinou srazil 74letého cyklistu na třídě Práce v Bruntále kamion. Senior přišel o nohu a v ohrožení života byl letecky přepraven do ostravské fakultní nemocnice. 45letý řidič kamionu měl negativní dechovou zkoušku, u cyklisty byl nařízen odběr krve. Policie zároveň hledá svědky nehody.
KAUZA HALDY HEŘMANICE V OSTRAVĚ
Kauza haldy Heřmanice v Ostravě má další pokračování. Ostravská radní a poslankyně Andrea Hoffmannová za Piráty podala trestní oznámení kvůli postupu Ministerstva životního prostředí. To případ vzalo České inspekci životního prostředí a rozhodlo, že za zavezení haldy statisíci tunami odpadu není nikdo odpovědný.
---
Sportovní areál u Bělského lesa v Ostravě-Jihu obohatila nová venkovní lezecká stěna. Deset metrů vysoká dominanta vznikla díky participativnímu rozpočtu a místním obyvatelům nabízí volně přístupné sportovní vyžití.
Ostrava-Jih má nové místo pro sport i odpočinek. U Bělského lesa vyrostla venkovní lezecká stěna. Měří deset metrů a vyžádala si investici kolem tří milionů korun. Doplňuje již fungující pump track a workoutové hřiště.
Martin Nadkanský, navrhovatel vítězného projektu: "Já bych chtěl lezeckou stěnu, protože s mojí malou dcerou, která je tady níž, kterou ukážu, chodíme rádi lozit a děláme různé volnočasové aktivity. A přišlo mi, že mít to u domu, mít tu možnost, vyjít ze vchodu a hned vlítnout na to, je super nápad."
Stěna je určena pro lezení s vlastním vybavením a jištěním. Lidé na ni mohou lézt zcela zdarma. Už během prvních dnů si novinku vyzkoušely desítky návštěvníků.
Michaela Petříková, instruktorka lezení: "Já si myslím, že to je souhra úplně více věcí, ať už jakoby fyzické zdatnosti, tak samozřejmě i té psychiky. Protože pokud můžu být šikovná fyzicky, ale pokud mám strach, tak nikam úplně nevylezu. Takže je to taková souhra více věcí a samozřejmě i techniky."
Anketa, návštěvník lezecké stěny: "Užil jsem si to nádherně, vylezl jsem až nahoru, takže za mě paráda."
Anketa, návštěvník lezecké stěny: "Mně se to líbilo skvěle, ten adrenalin v tom je perfektní."
Projekt Náš Jih ukazuje, že nápady obyvatel mají smysl. Lidé tak sami mění své okolí k lepšímu.
---
Na náměstí Republiky ve Studénce má stát nová kašna. Ta současná je za hranicí životnosti a nefunguje. Výměna vodního prvku měla začít na konci června, nicméně zhotovitel dosud práce nezahájil.
Studénecká radnice s vysoutěženou firmou uzavřela smlouvu o stavbě nové kašny na náměstí 5. června, 26. června převzal zhotovitel staveniště. Jak je ale vidět, práce nezahájil. Stojí tu stále původní kašna, která několik let nefunguje.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Převzal si staveniště a od té chvíle se stále posouvá termín telefonicky. Někdy se domluvíme, někdy se nedomluvíme, protože telefony nejsou vždycky z druhé strany vyslyšeny, není voláno zpět. Takže v této chvíli opravdu nevíme, jestli realizace proběhne.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to pro nás zvláštní, ale bohužel takový je aktuální stav a my ho nedokážeme v tuhle chvíli ovlivnit.”
Nový vodní prvek za 6 milionů 800 tisíc korun má být hotov do konce října.
Stávající kašna je z roku 2001, poškozená je její nádrž i potrubí a unikalo z ní velké množství vody.
Poslední léta tak místo nefunkční kašny osvěžuje centrum města alespoň vodní mlha.
obyvatelka města:
“Chvála bohu, že to tu je, je to teď lepší, mnohem lepší.”
Podobu nové fontány si lidé vybrali hlasováním ze čtyř variant. Kdy bude realizována, je v tuto chvíli otazníkem. Zhotoviteli běží smluvní termín pro dokončení díla, město připravuje kroky k ochraně svých práv a zájmů.
---
KARVINÁ PŘEDSTAVILA PROMĚNU LODIČEK
Oblíbený areál Lodičky v karvinském parku Boženy Němcové čeká rozsáhlá proměna. Přestavba za zhruba 46,5 milionu korun má začít letos v říjnu a hotovo by mělo být v květnu příštího roku.
---
Zřídelní plyn, léčivá minerální voda, mimořádně čistý vzduch a peloid, neboli léčivá rašelina. To jsou 4 přírodní léčivé zdroje, které pro léčbu využívají Horské lázně Karlova Studánka v Jeseníkách. Právě poslední z nich, léčivá rašelina se v nalezišti v lesích mezi Malou Morávkou a Karlovou Studánkou nachází neuvěřitelných 30 tisíc let.
Pouze jednou za rok je povoleno vytěžit maximálně 20 kubíků rašeliny. Její těžbu lázně nyní obnovily po téměř 80 letech.
Tomáš Kocman, balneolog: „Těžba od 10 do 20 kubíků se provádí každý rok. Provede se shrnutí toho horního drnu, který tam je, potom se s bagrem a s hodně manuální prací provádí odebrání té cenné rašeliny až po takový ten skalní podklad, ten skalní fundament a ta rašelina se převáží sem na tuto gravitační skládku rašeliny. Tady ta rašelina bude 30 dní, aby odtekla gravitační voda.“
Odvodněná rašelina má pak na tělo pacienta dvojí účinek. Termický pro stálost své teploty a chemický pro dodávání a odebírání léčivých složek do kůže a těla.
Petr Odnoga, (Ostrava), pacient: „Mám artrózu kloubů. Jsem tady 3x, ale ještě jsem jezdil do jiných lázní, Schrottových léčebných lázní. Účinky jsou dobré, já potom funguji přes zimu až do jara.“
Irena Vašicová, ředitelka Horských lázní: „Jsme jediné lázně na Moravě a v Česku, kdy aplikujeme tu rašelinu přímo na pokožku pacienta. Protože velká většin lázní na Moravě a v Česku všichni, mají vlastně takové ty pytlíky, které se nahřívají, ale ta rašelina na tu kůži tam prostě není.“
Stavu i množství rašeliny lázně věnují mimořádnou pozornost a vytěžená pole jsou přesně značena rokem těžby.
Tomáš Kocman, balneolog: „Musíme s tou rašelinou dobře hospodařit. Rašelina, která se vytěží, tak se vrací zpátky do toho ložiska, do těch vytěžených polí, které tady máme, v tom ložisku musí být 5 let, ona zaroste, zase se zavodní a potom se z ní berou vzorky. Když ty vzorky potvrdí, že ta rašelina je bakteriálně nezávadná a má ty léčebné účinky, tak se po 5 letech může zase pouze 50% z toho množství použít k léčebným účelům.“
Jen v loňském roce lázně evidovaly pře 10 tisíc klientů, z toho přes 3 tisíce indikovaných pacientů a přes 7 tisíc samoplátců. Možnost přímých rašelinových zábalů pro léčbu je od letošního roku nově otevřena také pro ně, což je hlavní letošní novinkou léčebné péče v Karlově Studánce.
---
