Na vrchol Lysé hory se i letos podívalo několik vozíčkářů, které tam společnými silami dotáhli, dotlačili a ve finále i donesli dobrovolníci.
Z někdejší menší akce se stala tradice, které se každý rok účastní několik desítek lidí. Týmy tvoří rotariáni, sportovci, úředníci, studenti nebo prostě jen party přátel, kteří chtějí pomoci.
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: „Letos je to už sedmý ročník akce Vozíčkem ke královně Beskyd. Pořádají ji čtyři Rotary kluby, které už si tímhle získaly určité renomé. Jsme rádi, že letos se podařilo opět vytáhnout 14 vozíčkářů na Lysou horu. Je to pro nás vždycky takový závazek, dovést je nahoru v pořádku a zpátky. A je to obrovský zážitek jak pro ně, tak i pro ty, kteří tlačí. Momentálně už to funguje tak, že ten tým si svého vozíčkáře sežene, takže vlastně už nemáme starost získávat vozíčkáře, ale týmy se nám hlásí rovnou s vozíčkářem a my akorát zorganizujeme všechno kolem dokola, ať to klapne.“
Zdatnější týmy berou akci sportovně a více než 8 kilometrů dlouhou trasu zdolají svižným tempem.
Tomáš Mlčák, předseda Parahokej Havířov: „Jsem neskutečně pyšný na můj tým, protože nás bylo o něco méně a dosáhli jsme prvního místa. Já vím, že to není žádný závod, ale dali jsme to za jednu hodinu 25 minut a já jsem neskutečně pyšný na můj tým a samozřejmě na všechny organizátory. Nebylo to jednoduché. Náš parahokejový tým je tady posedmé a já s týmem Leporelo jsme tu podruhé.“
Marcel Sikora (SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Město Frýdek-Místek se i potřetí zapojilo do toho projektu a myslím si, že to je úplně skvělý projekt, kdy jsme vlastně pomohli dostat vozíčkáře na Lysou horu, kam by se vlastně normálně za normálních okolností nepodívali. A my, zrovna náš tým, který je složený i ze zaměstnanců radnice, tak jsme pomohli uživateli naší příspěvkové organizace Žirafa.“
Podle možností jsou někteří vozíčkáři až na samotný vrchol doneseni nebo se tam za podpory dostanou vlastními silami.
Paní Lenka, účastnice akce: „Když já se tak pekelně soustředím na to, jak dělám ty kroky, ty brďo, že já si málem překousnu jazyk vždycky.“
Bohulibou akci podporuje Moravskoslezský kraj, přičemž se aktivně zapojuje i náměstkyně hejtmana.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: „Moravskoslezský kraj podporuje Vozíčkem ke královně Beskyd, protože je to krásná akce. Nejenom že se sejde spousta nadšenců, ale také je to velká radost pro vozíčkáře, kteří mají až slzy v očích.“
Po výstupu na Lysou horu nechybělo společné fotografování, oběd a zpívání.
---
Ostravská univerzita otevřela ve Vítkovicích nové vědecko-výzkumné centrum LERCO. Projekt za téměř dvě miliardy korun má posílit špičkový výzkum v regionu a propojit vědce Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Ostrava a VŠB-Technické univerzity.
Výzkum nádorových onemocnění, vývoj nových léčebných metod, 3D tisk nebo umělá inteligence ve zdravotnictví. To vše dostalo nové zázemí v centru LERCO v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity ve Vítkovicích. Celý projekt vyšel na 1 miliardu 850 milionů korun. Z této částky stála 850 milionů samotná budova, 160 milionů vybavení laboratoří a dalších zhruba 850 milionů půjde na provoz.
Roman Hájek, hlavní řešitel projektu LERCO: „To, co si od toho slibujeme, je, že tím, že konečně můžeme dát výzkumníky do důstojné kvalitní budovy s kvalitním zázemím a budou spolu, tak to bude takový vědecko-výzkumný akcelerátor.“
LERCO má devět výzkumných programů, pět týmů bude působit přímo v nové budově. Zajímavá je i samotná stavba, která má mít velmi nízké náklady na energie.
Petr Kopecký, rektor Ostravské univerzity: „Je to unikátní budova, která má minimální náklady na energie, protože stojí energie na geotermálních vrtech, kterých je tady téměř 70. Máme tady přes 400 fotovoltaických panelů.“
Významnou část budovy využije Lékařská fakulta. Kromě vědeckých týmů zde najdou zázemí také studenti.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Hlavně věříme, že je to bude inspirovat, aby viděli krásné moderní technologie, špičkové vědce nejenom od nás, ale z celého světa. Aby je to inspirovalo k tomu, že by se sami chtěli podílet na medicínském vědeckém výzkumu, protože díky tomu vzniká pokrok medicíny a díky tomu se zachraňují lidské životy.“
LERCO je první velkou stavbou podpořenou z Operačního programu Spravedlivá transformace, která zahajuje provoz. Tyto peníze pokryjí asi 85 procent nákladů.
---
VÁŽNÁ NEHODA MOTORKÁŘE NA BÍLÉ
73letý motorkář nezvládl průjezd zatáčkou u Bílé a vyletěl ze silnice. Po nehodě skončil ve svahu osm metrů pod silnicí. Jako první mu pomohli dobrovolní hasiči ze Starých Hamrů. S profesionálními hasiči, policií a záchranáři ho dostali z příkopu. Záchranáři mu ošetřili krvácející zranění a museli mu dát transfuzi. Pak jej vrtulník transportoval do ostravské fakultní nemocnice.
---
V prvních školních dnech se policisté i v Novém Jičíně zapojili do akce „Zebra se za tebe nerozhlédne” a upozorňovali děti na bezpečné přecházení silnice. U přechodů pro chodce v okolí škol hlídkují pravidelně i městští strážníci.
Začátek školního roku provází také větší pohyb dětí v silničním provozu. Právě proto policie opět vyrazila k přechodům pro chodce u škol s preventicvní akcí „Zebra se za tebe nerozhlédne“. Vidět byli i v Novém Jičíně.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “V Česku neplatí absolutní přednost pro chodce a tedy je nutné umět sám sebe zabezpečit. Zejména správně se rozhlédnout, to je doleva, doprava, doleva. Nenosit na hlavách kapuce, sluchátka, která nám zamezí nějaký sluchový vjem. Nedívat se do telefonu a nespoléhat na to, že ten řidič nám přednost dá. To je jedna z nejdůležitějších věcí.”
chodci:
“Mám zkušenosti takové, že mě zatím auto nesrazilo, takže asi něco dělám správně.”
“Jsem opatrná, že dokud fakt nezastaví, tak čekám než přijedou.”
Ilona Majorošová, preventistka MP Nový Jičín: “Strážnici naší městské policie po celý školní rok dohlíží na bezpečný přechod dětí u základních škol. Máme vytipované přechody, kde dohlížíme v ranních hodinách, aby děti mohly bezpečně dojít do školy.”
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “U těch škol je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Děti jsou roztěkané, ještě mají větší radost z toho, že opět potkaly své kamarády, které dlouho neviděly. Nevěnují se situaci v provozu. Proto řidič by měl opravdu být ten zodpovědnější a koukat se kolem sebe.”
Preventisté doporučují dětem, i když mají výrazné prvky třeba na aktovkách a batozích, aby si reflexní pásek navíc umístili i na viditelnou pohyblivou část těla, na ruku nebo na nohu
---
Dny rodin jsou důležitou a velmi oceňovanou akcí sociálních služeb v MS kraji. Jde o tradiční setkání klientů a poskytovatelů s cílem pomoci neúplným rodinám. Podpora a pomoc v pěstounské péči či osvojování dětí je chrání před umisťování do ústavů a dětských domovů.
Na zámku ve Slezských Rudolticích, přezdívanému také Slezská Versailles, se konala první z letošní série tří Dnů rodin.
Stanislav Kopecký, náměstek hejtmana MS kraje: „Dnes začínáme akce v MS kraji, které mají podpořit rodinu. Pěstounství, ať je to dlouhodobé nebo na přechodnou dobu, je velmi důležité a tato akce má tuto problematiku nějakým způsobem akcentovat. Zhruba MS kraj v současnosti potřebuje 800 náhradních rodin.“
Ladislav Václavec, senátor: „Tato akce je obrovsky důležitá, protože opravdu, jak se vždycky říkalo, základ stádu je rodina a měla by to být úplná rodiny a každé dítě si zaslouží, vyrůstat v rodině, ať normální a nebo pěstounské.“
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: „Akce je velice důležitá pro děti. Pro ty nejmenší děti, které nemohou vyrůstat v biologické rodině, ať lidé, kteří nás navštíví, ať se jim zalíbí náhradní rodinná péče pěstounská nebo osvojení a ať projeví zájem o tento druh péče o děti.“
Eva Bruštíková, vedoucí Odboru sociálních věcí MS krajského úřadu: „Význam této akce je určitě veliký, protože je to celé propagace náhradní rodinné péče, podpora rodin a podpora dětí, které neměly takové štěstí jako ostatní děti, takže je to poděkování nejenom těm náhradním pěstounům, náhradním rodinám, a ten den patří jim.“
Na zámek přijeli nejen pěstouni a děti v náhradní rodinné péči, ale především zástupci sociální služeb i obcí regionu.
Anketa: prezentující sociální služby: „Jsme ze DVOPu Pampeliška v Janovicích. ZDVOP je zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc. My tady nabízíme výrobu klíčenek, různou výrobu z papíru, nějaké medúzy tam máme, lapače, mimoně ještě, housenky vlastně si můžou děti vyrobit.“
„Náš stánek je stánek kampaně Dejme dětem rodinu, která vlastně propaguje náhradní rodinnou péči a všechny její formy a zároveň jsme tady provázející žadatelů o osvojení, to jsou dvě kolegyně a zbylé kolegyně jsme z Krajského úřadu MS kraje a věnujeme se zprostředkování náhradní rodinné péče.“
„My jsme Eurotopia, která sídlí v několika městech. V Opavě, Krnově, Bruntále i v Jeseníku, věnujeme se hlavně podpoře pěstounským rodinám, dále sociálně aktivizačním službám a dneska tady vlastně se těšíme na setkání s dětmi, které si můžou u nás vytvořit náramky, různé řetízky a tak dále.“
My jsme Pluto, podpora rodin, jsme zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc a nově jsme od 1.7. otevřeli dvě služby, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a krizovou pomoc. Jsme z Havířova, Prostřední Suché.“
„Jsme bruntálská pobočka Centra rodinné podpory a zabýváme se problematikou jak náhradní rodinné péče, tak sociálního poradenství.“
Mojmír Pargač (nez.) starosta Slezských Rudoltic: „Jako obec Slezské Rudoltice rádi podpoříme tady tu chvályhodnou činnost tady těch pěstounů, protože vždycky to nemají tak lehké, jak chtěli, tak jim přispějeme alespoň malou kapkou k té jejich činnosti.“
Bohatý program, plný her a soutěží a byl připraven pro děti i jejich náhradní rodiče.
Klaun: „My jsme klauni z Balónkova, jsme tady už poněkolikáté na dnech rodin a máme tady připravený program, tři vystoupení pro děti – foukání balónků, nějaká kouzla atd.“
Andrea, pěstounka: „Mám tři děti v dlouhodobé pěstounské péči a předtím jsem byla přechodnou pěstounkou.“
Pěstounka: „Mám dvě, dvě děti mám.“
„Jsme bruntálská pobočka Centra rodinné podpory a zabýváme se problematikou jak náhradní rodinné péče, tak odborného sociálního poradenství. Jsme tam dva psychologové a dvě sociální pracovnice na pobočce.“
Jan Koloničný, pěstoun: „Dvě děti máme v pěstounské péči dlouhodobé. Přes dva roky jsou u nás a myslím si, že se jim daří dobře.“
„Pěstounka: Ano, jsem spokojená.“
Další ze Dnů rodin se bude konat 13.září v Novém Jičíně a 26. září v Ostravě v Trojhalí.
---
LIDÉ V KARVINÉ HLÁSÍ PŘESTUPKY STRÁŽNÍKŮM
Lidé vidí problém a píšou to na sociální sítě. Situace, se kterou se často setkávají strážníci v Karviné. Ti připomínají, aby lidé přestupky hlásili i na bezplatnou linku 156. Včasné oznámení totiž pomáhá strážníkům zasáhnout rychleji, příspěvek na sítích se k nim nemusí dostat.
Monika Danková, mluvčí Karviné: „Denně přijme karvinská městská policie v průměru 20 až 30 oznámení různého charakteru. Od narušování veřejného pořádku, přes vandalismus, až po dopravní přestupky. Mezi nimiž převazuje nesprávné parkování.“
---
Rekordní účast měl letošní Ostrava City Marathon. Na start jeho 67. ročníku se přihlásilo přes tři tisíce běžců a organizátoři dokonce museli registraci předčasně zastavit. Nejrychlejší ženou byla domácí Petra Pastorová, která byla dokonce 13. celkově.
Více než tři tisíce přihlášených běžců zaplnilo centrum Ostravy při 67. ročníku nejstaršího maratonu v Česku. Zájem byl letos rekordní a pořadatelé museli registraci zastavit už týden před závodem. Na výběr byl maraton, půlmaraton, desítka, štafety i dětské závody.
Jiří Kozubík, ředitel závodu: „Máme za sebou 67. ročník Brembo Ostrava City Marathonu v rekordní účasti, předem přihlášených více než tři tisíce lidí. Museli jsme zastavit registraci týden dopředu. Počasí nám krásně vyšlo, bylo to super.“
Centrum závodu bylo tradičně na Masarykově náměstí. Maratonská trať vedla centrem města, přes Komenského sady i po březích Ostravice. Běžci tak téměř polovinu trasu běželi také na území Slezské Ostravy. Závod odstartoval starosta městského obvodu Richard Vereš.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: „Ostrava City Marathon je jedinečným maratonem, protože se běží opravdu v centru města, takže jeho návštěvníci si mohou užít krásy Ostravy. A zároveň je to velmi zajímavá trasa, protože se běží i přes Komenského sady, přes slezskoostravský břeh řeky Ostravice, což je určitě krásné prostředí.“
Nejrychleji zvládl maratonskou trať Španěl Jaime Gutiérrez Vicente. V cíli mu naměřili 2 hodiny 38 minut a 40 sekund.
Jaime Gutiérrez Vicente, vítěz Brembo Ostrava City Marathonu: "Fantastické, čtyři krásná kola, tento matraton se mi líbí, je to můj první start tady a jsem rád , že jsem vyhrál, jsou tady super lidé."
Mezi ženami zvítězila domácí Petra Pastorová časem 3 hodiny 3 minuty a 31 sekund. Ostravskou trať dobře zná, přesto by podle ní rekordní účast měla přinést i změnu její podoby.
Petra Pastorová, vítězka maratonu: „Běželo se mi dobře, já si myslím, že dneska bylo dobré počasí. Celkem jsem měla trošku strach z toho sluníčka na té otevřené cestě, ale tím, jak to občas zašlo, občas vyšlo, tak v pohodě. Já bych spíš k té trase – ta trasa je taková na ty čtyři okruhy. A to si opravdu myslím, že Ostrava si zaslouží větší závod. Je tady hodně závodníků, takže už bychom mohli postoupit na tu půlmaratonskou trasu. To kroužení je takové trošku nepříjemné.“
Jiří Kozubík, ředitel závodu: „Rádi bychom ten závod dál posouvali, především v kapacitě trasy. To znamená, že bychom chtěli bojovat, abychom si příští rok dokázali vyjednat takovou trasu, která by nám tu kapacitu ještě dokázala zvýšit, abychom mohli pozvat více než tři tisíce běžců a nemuseli odmítat před závodem.“
Skvělý výkon předvedl také několikanásobný vítěz ostravského maratonu Mulugeta Serbessa, který v 55 letech doběhl za 2 hodiny 46 minut a 9 sekund třetí absolutně a vyhrál svou věkovou kategorii.
Mulugeta Serbessa, vítěz kategorie M50: „Pocházím z Etiopie. Tady jsem dneska běžel po několikáté a taky jsem to už několikrát vyhrál."
Pořadatelé už proto přemýšlejí o příštím ročníku. Chtějí především kapacitnější trasu, aby mohli na start pustit ještě více běžců. Je tedy potřeba delší okruh, aby se běžci na trati nepotkávali.
---
Na vrchol Lysé hory se i letos podívalo několik vozíčkářů, které tam společnými silami dotáhli, dotlačili a ve finále i donesli dobrovolníci.
Z někdejší menší akce se stala tradice, které se každý rok účastní několik desítek lidí. Týmy tvoří rotariáni, sportovci, úředníci, studenti nebo prostě jen party přátel, kteří chtějí pomoci.
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: „Letos je to už sedmý ročník akce Vozíčkem ke královně Beskyd. Pořádají ji čtyři Rotary kluby, které už si tímhle získaly určité renomé. Jsme rádi, že letos se podařilo opět vytáhnout 14 vozíčkářů na Lysou horu. Je to pro nás vždycky takový závazek, dovést je nahoru v pořádku a zpátky. A je to obrovský zážitek jak pro ně, tak i pro ty, kteří tlačí. Momentálně už to funguje tak, že ten tým si svého vozíčkáře sežene, takže vlastně už nemáme starost získávat vozíčkáře, ale týmy se nám hlásí rovnou s vozíčkářem a my akorát zorganizujeme všechno kolem dokola, ať to klapne.“
Zdatnější týmy berou akci sportovně a více než 8 kilometrů dlouhou trasu zdolají svižným tempem.
Tomáš Mlčák, předseda Parahokej Havířov: „Jsem neskutečně pyšný na můj tým, protože nás bylo o něco méně a dosáhli jsme prvního místa. Já vím, že to není žádný závod, ale dali jsme to za jednu hodinu 25 minut a já jsem neskutečně pyšný na můj tým a samozřejmě na všechny organizátory. Nebylo to jednoduché. Náš parahokejový tým je tady posedmé a já s týmem Leporelo jsme tu podruhé.“
Marcel Sikora (SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Město Frýdek-Místek se i potřetí zapojilo do toho projektu a myslím si, že to je úplně skvělý projekt, kdy jsme vlastně pomohli dostat vozíčkáře na Lysou horu, kam by se vlastně normálně za normálních okolností nepodívali. A my, zrovna náš tým, který je složený i ze zaměstnanců radnice, tak jsme pomohli uživateli naší příspěvkové organizace Žirafa.“
Podle možností jsou někteří vozíčkáři až na samotný vrchol doneseni nebo se tam za podpory dostanou vlastními silami.
Paní Lenka, účastnice akce: „Když já se tak pekelně soustředím na to, jak dělám ty kroky, ty brďo, že já si málem překousnu jazyk vždycky.“
Bohulibou akci podporuje Moravskoslezský kraj, přičemž se aktivně zapojuje i náměstkyně hejtmana.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: „Moravskoslezský kraj podporuje Vozíčkem ke královně Beskyd, protože je to krásná akce. Nejenom že se sejde spousta nadšenců, ale také je to velká radost pro vozíčkáře, kteří mají až slzy v očích.“
Po výstupu na Lysou horu nechybělo společné fotografování, oběd a zpívání.
---
Ostravská univerzita otevřela ve Vítkovicích nové vědecko-výzkumné centrum LERCO. Projekt za téměř dvě miliardy korun má posílit špičkový výzkum v regionu a propojit vědce Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Ostrava a VŠB-Technické univerzity.
Výzkum nádorových onemocnění, vývoj nových léčebných metod, 3D tisk nebo umělá inteligence ve zdravotnictví. To vše dostalo nové zázemí v centru LERCO v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity ve Vítkovicích. Celý projekt vyšel na 1 miliardu 850 milionů korun. Z této částky stála 850 milionů samotná budova, 160 milionů vybavení laboratoří a dalších zhruba 850 milionů půjde na provoz.
Roman Hájek, hlavní řešitel projektu LERCO: „To, co si od toho slibujeme, je, že tím, že konečně můžeme dát výzkumníky do důstojné kvalitní budovy s kvalitním zázemím a budou spolu, tak to bude takový vědecko-výzkumný akcelerátor.“
LERCO má devět výzkumných programů, pět týmů bude působit přímo v nové budově. Zajímavá je i samotná stavba, která má mít velmi nízké náklady na energie.
Petr Kopecký, rektor Ostravské univerzity: „Je to unikátní budova, která má minimální náklady na energie, protože stojí energie na geotermálních vrtech, kterých je tady téměř 70. Máme tady přes 400 fotovoltaických panelů.“
Významnou část budovy využije Lékařská fakulta. Kromě vědeckých týmů zde najdou zázemí také studenti.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Hlavně věříme, že je to bude inspirovat, aby viděli krásné moderní technologie, špičkové vědce nejenom od nás, ale z celého světa. Aby je to inspirovalo k tomu, že by se sami chtěli podílet na medicínském vědeckém výzkumu, protože díky tomu vzniká pokrok medicíny a díky tomu se zachraňují lidské životy.“
LERCO je první velkou stavbou podpořenou z Operačního programu Spravedlivá transformace, která zahajuje provoz. Tyto peníze pokryjí asi 85 procent nákladů.
---
VÁŽNÁ NEHODA MOTORKÁŘE NA BÍLÉ
73letý motorkář nezvládl průjezd zatáčkou u Bílé a vyletěl ze silnice. Po nehodě skončil ve svahu osm metrů pod silnicí. Jako první mu pomohli dobrovolní hasiči ze Starých Hamrů. S profesionálními hasiči, policií a záchranáři ho dostali z příkopu. Záchranáři mu ošetřili krvácející zranění a museli mu dát transfuzi. Pak jej vrtulník transportoval do ostravské fakultní nemocnice.
---
V prvních školních dnech se policisté i v Novém Jičíně zapojili do akce „Zebra se za tebe nerozhlédne” a upozorňovali děti na bezpečné přecházení silnice. U přechodů pro chodce v okolí škol hlídkují pravidelně i městští strážníci.
Začátek školního roku provází také větší pohyb dětí v silničním provozu. Právě proto policie opět vyrazila k přechodům pro chodce u škol s preventicvní akcí „Zebra se za tebe nerozhlédne“. Vidět byli i v Novém Jičíně.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “V Česku neplatí absolutní přednost pro chodce a tedy je nutné umět sám sebe zabezpečit. Zejména správně se rozhlédnout, to je doleva, doprava, doleva. Nenosit na hlavách kapuce, sluchátka, která nám zamezí nějaký sluchový vjem. Nedívat se do telefonu a nespoléhat na to, že ten řidič nám přednost dá. To je jedna z nejdůležitějších věcí.”
chodci:
“Mám zkušenosti takové, že mě zatím auto nesrazilo, takže asi něco dělám správně.”
“Jsem opatrná, že dokud fakt nezastaví, tak čekám než přijedou.”
Ilona Majorošová, preventistka MP Nový Jičín: “Strážnici naší městské policie po celý školní rok dohlíží na bezpečný přechod dětí u základních škol. Máme vytipované přechody, kde dohlížíme v ranních hodinách, aby děti mohly bezpečně dojít do školy.”
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “U těch škol je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Děti jsou roztěkané, ještě mají větší radost z toho, že opět potkaly své kamarády, které dlouho neviděly. Nevěnují se situaci v provozu. Proto řidič by měl opravdu být ten zodpovědnější a koukat se kolem sebe.”
Preventisté doporučují dětem, i když mají výrazné prvky třeba na aktovkách a batozích, aby si reflexní pásek navíc umístili i na viditelnou pohyblivou část těla, na ruku nebo na nohu
---
Dny rodin jsou důležitou a velmi oceňovanou akcí sociálních služeb v MS kraji. Jde o tradiční setkání klientů a poskytovatelů s cílem pomoci neúplným rodinám. Podpora a pomoc v pěstounské péči či osvojování dětí je chrání před umisťování do ústavů a dětských domovů.
Na zámku ve Slezských Rudolticích, přezdívanému také Slezská Versailles, se konala první z letošní série tří Dnů rodin.
Stanislav Kopecký, náměstek hejtmana MS kraje: „Dnes začínáme akce v MS kraji, které mají podpořit rodinu. Pěstounství, ať je to dlouhodobé nebo na přechodnou dobu, je velmi důležité a tato akce má tuto problematiku nějakým způsobem akcentovat. Zhruba MS kraj v současnosti potřebuje 800 náhradních rodin.“
Ladislav Václavec, senátor: „Tato akce je obrovsky důležitá, protože opravdu, jak se vždycky říkalo, základ stádu je rodina a měla by to být úplná rodiny a každé dítě si zaslouží, vyrůstat v rodině, ať normální a nebo pěstounské.“
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: „Akce je velice důležitá pro děti. Pro ty nejmenší děti, které nemohou vyrůstat v biologické rodině, ať lidé, kteří nás navštíví, ať se jim zalíbí náhradní rodinná péče pěstounská nebo osvojení a ať projeví zájem o tento druh péče o děti.“
Eva Bruštíková, vedoucí Odboru sociálních věcí MS krajského úřadu: „Význam této akce je určitě veliký, protože je to celé propagace náhradní rodinné péče, podpora rodin a podpora dětí, které neměly takové štěstí jako ostatní děti, takže je to poděkování nejenom těm náhradním pěstounům, náhradním rodinám, a ten den patří jim.“
Na zámek přijeli nejen pěstouni a děti v náhradní rodinné péči, ale především zástupci sociální služeb i obcí regionu.
Anketa: prezentující sociální služby: „Jsme ze DVOPu Pampeliška v Janovicích. ZDVOP je zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc. My tady nabízíme výrobu klíčenek, různou výrobu z papíru, nějaké medúzy tam máme, lapače, mimoně ještě, housenky vlastně si můžou děti vyrobit.“
„Náš stánek je stánek kampaně Dejme dětem rodinu, která vlastně propaguje náhradní rodinnou péči a všechny její formy a zároveň jsme tady provázející žadatelů o osvojení, to jsou dvě kolegyně a zbylé kolegyně jsme z Krajského úřadu MS kraje a věnujeme se zprostředkování náhradní rodinné péče.“
„My jsme Eurotopia, která sídlí v několika městech. V Opavě, Krnově, Bruntále i v Jeseníku, věnujeme se hlavně podpoře pěstounským rodinám, dále sociálně aktivizačním službám a dneska tady vlastně se těšíme na setkání s dětmi, které si můžou u nás vytvořit náramky, různé řetízky a tak dále.“
My jsme Pluto, podpora rodin, jsme zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc a nově jsme od 1.7. otevřeli dvě služby, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a krizovou pomoc. Jsme z Havířova, Prostřední Suché.“
„Jsme bruntálská pobočka Centra rodinné podpory a zabýváme se problematikou jak náhradní rodinné péče, tak sociálního poradenství.“
Mojmír Pargač (nez.) starosta Slezských Rudoltic: „Jako obec Slezské Rudoltice rádi podpoříme tady tu chvályhodnou činnost tady těch pěstounů, protože vždycky to nemají tak lehké, jak chtěli, tak jim přispějeme alespoň malou kapkou k té jejich činnosti.“
Bohatý program, plný her a soutěží a byl připraven pro děti i jejich náhradní rodiče.
Klaun: „My jsme klauni z Balónkova, jsme tady už poněkolikáté na dnech rodin a máme tady připravený program, tři vystoupení pro děti – foukání balónků, nějaká kouzla atd.“
Andrea, pěstounka: „Mám tři děti v dlouhodobé pěstounské péči a předtím jsem byla přechodnou pěstounkou.“
Pěstounka: „Mám dvě, dvě děti mám.“
„Jsme bruntálská pobočka Centra rodinné podpory a zabýváme se problematikou jak náhradní rodinné péče, tak odborného sociálního poradenství. Jsme tam dva psychologové a dvě sociální pracovnice na pobočce.“
Jan Koloničný, pěstoun: „Dvě děti máme v pěstounské péči dlouhodobé. Přes dva roky jsou u nás a myslím si, že se jim daří dobře.“
„Pěstounka: Ano, jsem spokojená.“
Další ze Dnů rodin se bude konat 13.září v Novém Jičíně a 26. září v Ostravě v Trojhalí.
---
LIDÉ V KARVINÉ HLÁSÍ PŘESTUPKY STRÁŽNÍKŮM
Lidé vidí problém a píšou to na sociální sítě. Situace, se kterou se často setkávají strážníci v Karviné. Ti připomínají, aby lidé přestupky hlásili i na bezplatnou linku 156. Včasné oznámení totiž pomáhá strážníkům zasáhnout rychleji, příspěvek na sítích se k nim nemusí dostat.
Monika Danková, mluvčí Karviné: „Denně přijme karvinská městská policie v průměru 20 až 30 oznámení různého charakteru. Od narušování veřejného pořádku, přes vandalismus, až po dopravní přestupky. Mezi nimiž převazuje nesprávné parkování.“
---
Rekordní účast měl letošní Ostrava City Marathon. Na start jeho 67. ročníku se přihlásilo přes tři tisíce běžců a organizátoři dokonce museli registraci předčasně zastavit. Nejrychlejší ženou byla domácí Petra Pastorová, která byla dokonce 13. celkově.
Více než tři tisíce přihlášených běžců zaplnilo centrum Ostravy při 67. ročníku nejstaršího maratonu v Česku. Zájem byl letos rekordní a pořadatelé museli registraci zastavit už týden před závodem. Na výběr byl maraton, půlmaraton, desítka, štafety i dětské závody.
Jiří Kozubík, ředitel závodu: „Máme za sebou 67. ročník Brembo Ostrava City Marathonu v rekordní účasti, předem přihlášených více než tři tisíce lidí. Museli jsme zastavit registraci týden dopředu. Počasí nám krásně vyšlo, bylo to super.“
Centrum závodu bylo tradičně na Masarykově náměstí. Maratonská trať vedla centrem města, přes Komenského sady i po březích Ostravice. Běžci tak téměř polovinu trasu běželi také na území Slezské Ostravy. Závod odstartoval starosta městského obvodu Richard Vereš.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: „Ostrava City Marathon je jedinečným maratonem, protože se běží opravdu v centru města, takže jeho návštěvníci si mohou užít krásy Ostravy. A zároveň je to velmi zajímavá trasa, protože se běží i přes Komenského sady, přes slezskoostravský břeh řeky Ostravice, což je určitě krásné prostředí.“
Nejrychleji zvládl maratonskou trať Španěl Jaime Gutiérrez Vicente. V cíli mu naměřili 2 hodiny 38 minut a 40 sekund.
Jaime Gutiérrez Vicente, vítěz Brembo Ostrava City Marathonu: "Fantastické, čtyři krásná kola, tento matraton se mi líbí, je to můj první start tady a jsem rád , že jsem vyhrál, jsou tady super lidé."
Mezi ženami zvítězila domácí Petra Pastorová časem 3 hodiny 3 minuty a 31 sekund. Ostravskou trať dobře zná, přesto by podle ní rekordní účast měla přinést i změnu její podoby.
Petra Pastorová, vítězka maratonu: „Běželo se mi dobře, já si myslím, že dneska bylo dobré počasí. Celkem jsem měla trošku strach z toho sluníčka na té otevřené cestě, ale tím, jak to občas zašlo, občas vyšlo, tak v pohodě. Já bych spíš k té trase – ta trasa je taková na ty čtyři okruhy. A to si opravdu myslím, že Ostrava si zaslouží větší závod. Je tady hodně závodníků, takže už bychom mohli postoupit na tu půlmaratonskou trasu. To kroužení je takové trošku nepříjemné.“
Jiří Kozubík, ředitel závodu: „Rádi bychom ten závod dál posouvali, především v kapacitě trasy. To znamená, že bychom chtěli bojovat, abychom si příští rok dokázali vyjednat takovou trasu, která by nám tu kapacitu ještě dokázala zvýšit, abychom mohli pozvat více než tři tisíce běžců a nemuseli odmítat před závodem.“
Skvělý výkon předvedl také několikanásobný vítěz ostravského maratonu Mulugeta Serbessa, který v 55 letech doběhl za 2 hodiny 46 minut a 9 sekund třetí absolutně a vyhrál svou věkovou kategorii.
Mulugeta Serbessa, vítěz kategorie M50: „Pocházím z Etiopie. Tady jsem dneska běžel po několikáté a taky jsem to už několikrát vyhrál."
Pořadatelé už proto přemýšlejí o příštím ročníku. Chtějí především kapacitnější trasu, aby mohli na start pustit ještě více běžců. Je tedy potřeba delší okruh, aby se běžci na trati nepotkávali.
---
