Stále platí, že Domov seniorů Slunečnice v Ostravě Porubě je největším ohniskem nákazy v MS kraji. Covid-19 má aktuálně 84 klientů a 44 zaměstnanců. Tedy zhruba každý třetí klient a každý čtvrtý zaměstnanec. Situace už je nezvladatelná a na pomoc zřejmě zavolá i armádu.
V Domově seniorů Slunečnice posilují noční služby, vyhlášen byl zákaz dovolených a čeká se na pomoc dobrovolníků a armády. To vše kvůli covidu-19, kterým se nakazila čtvrtina zaměstnanců a třetina klientů. Sedm z nich skončilo v nemocnici.
Radek Baran, ředitel Domova Slunečnice: “Armáda vám nepomůže ošetřovat klienty. Nemají lékaře, nemají ani zdravotní sestry, čili budou určeni jenom na logistické záležitosti.”
Přijet by mělo 11 vojáků a dneska nastoupil i první dobrovolník, další 3 by měli přijít v příštím týdnu, což je ale málo.
Radek Baran, ředitel Domova Slunečnice: “Potřebujeme asi tak 8 zdravotních sester a tak 12 minimálně pracovníků soc. služeb.”
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: “Snažíme se pomáhat i v zajištění personálu, myslím personálu z řad studentů, čili zprostředkováváme to přes přes pana docenta Procházku, který zastupuje děkana Lékařské fakulty.”
Stav pacientů, kteří se léčí s covidem-19 tady v domově seniorů není vážný. Všichni mají jen lehký průběh nemoci.
Kamarád jednoho z nakažených klientů: “Mám tady kamaráda, je v izolovaném oddělení, protože je pozitivní a tak mu nesu mu balíček, komunikuje telefonem, říká, že nemá žádné zvláštní problémy.”
Podobné problémy v menším rozsahu jsou i v Domově Čujkovova v Zábřehu, kde je momentálně 30 nakažených klientů a lidí z personálu.
---
Pořízením nových termovizí pro výkon práce strážníků, dochází ke zkvalitňování operativních zásahů, zvláště v součinnosti s policií. To uvedl ředitel Městské policie v Havířově při představení nové techniky. Osm termovizí město zakoupilo z prostředků ministerstva vnitra.
Strážníci městské policie zažívají situace, kdy jsou voláni, aby se zapojili do hledání pohřešované osoby. V tu chvíli jde o čas. Nyní mají k dispozici osm termovizí, které zachytí teplo až na jeden kilometr. Využívat je ale budou i k jiným účelům.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Na tom parkovišti vidí, které vozidlo je uvnitř teplejší a tím pádem se zaměří jenom na kontrolu těchto vozidel. To samé je u zahrádkářských osad, to samé je v lesoparku, pokud někoho hledáme. Ty termovize jsou natolik citlivé, že poznají, zda je tam osoba, nebo zvíře."
Mezi hlavní výhody termovizí patří pohotovostní režim, kapacita baterií a hlavně propojení s mobilním telefonem, kdy dva strážníci mohou sledovat jeden prostor.
Petr Šataník, druhý zástupce ředitele MP Havířov: "Mohou dělat fotografie, nahrávat videa, která mohou následně stáhnout do počítače. Následně se mohou podívat, jestli něco nepřehlédli."
Termovize mohla městská policie zakoupit díky projektu ministerstva vnitra.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Ty termovizní prostředky stály celkově 890 tisíc korun. Původně se počítalo, že to může sát až 1,2 milionu, ale v rámci výběrového řízení se nám podařilo vysoutěžit takto dobrou cenu. Já jsem moc rád, že se to povedlo.”
Dalším velkým krokem, na který se chce městská policie zaměřit, je centralizace městského kamerového dohlížecího systému, plus zkvalitnění kamer.
---
Před několika lety vzbudil pozornost záměr vodohospodářů na propojení Těrlické a Žermanické přehrady podzemním kanálem. Tím by se v době sucha převáděla voda mezi jednotlivými vodními nádržemi. Z plánů však nyní sešlo.
Zajímavé řešení, které by mohlo pomoci udržet dostatečnou zásobu vody v přehradních nádržích i v dobách extrémního sucha, zatím zůstane jen na papíře. Vodohospodáři ze společnosti Povodí Odry připravili projekt, podle kterého by byly Těrlická a Žermanická přehrada propojeny podzemním přivaděčem.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V letech 2015 až 2016 postihlo povodí Odry nejhlubší sucho za dobu pozorování meteorologických veličin. Proto byla v roce 2016 učiněna úvaha o propojení nádrží Těrlicko a Žermanice za účelem posílení zásobní funkce Vodohospodářské soustavy povodí Odry.
Voda z obou přehrad je využívána především pro průmysl. Dodávána je hutím, papírnám nebo šachtám. V době sucha však bylo nutné dodávky odběratelům snížit a někteří museli omezit výrobu. Nízká hladina se projevila také v rekreačním využití přehradních nádrží. problémy měli vodní lyžaři, ale i běžní návštěvníci a rekreanti.
Situaci by mohl vyřešit 4 kilometry dlouhý kanál. Ten by mohl obousměrně přečerpávat vodu mezi oběma nádržemi. Za jednu sekundu by mohl přečerpat až 1000 litrů vody. Do Těrlické přehrady přitom v době sucha nepřitéká více než 100 litrů za sekundu.
Při budování kanálu se počítalo s investicí okolo 700 milionů korun.
Odbornými posudky a propočty ale bylo zjištěno, že stavba kanálu nebude nutná.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V následných letech 2016 až 2019 byly provedeny podrobné analytické práce nad aktuálními hydrologickými daty s vývojem jejich trendů včetně prognózovaných klimatických změn, které byly promítnuty do řízení zmiňované vodohospodářské soustavy ve vazbě na zajišťované odběry pro průmysl a pitné účely při požadované zabezpečenosti dodávky vody, která je prakticky v našem regionu 100 %. Výsledky ukázaly, že Vodohospodářská soustava povodí Odry je robustní, zabezpečuje jak nyní, tak do budoucna požadované 100 % dodávky vody všem uživatelům a další úvahy o propojení nádrží Těrlicko a Žermanice nejsou nutné a dále není nutné tento námět podrobněji rozvíjet.”
Přerušení přípravy stavby přivaděče využila obec Těrlicko k rozšíření sportovního areálu.
Martin Polášek (NEZÁVISLÍ - Těrlická koalice), starosta Těrlicka: “Plánované propojení Těrlické přehrady se nebude realizovat. Díky tomu jsme mohli odkoupit pozemek od Lesů České republiky a taky od Povodí Odry, to znamená na tomto místě plánujeme výstavbu fotbalového hřiště pro děti a dále pumptrackové dráhy na kola, skateboardy a koloběžky. Samozřejmě tento propoj by se nějak výrazně Těrlicka nedotkl, ale trošičku by nám tady ovlivňoval omezení využití území v dané lokalitě. Takže pokud tento záměr skončil, pro nás je to samozřejmě lepší, ale myslím si, že i kdyby to bylo potřeba do budoucna, tak stále se to dá podvrtat a dají se najít i jiné možnosti.”
---
Na Domě včelařů v Chlebovicích už probíhá rekonstrukce. Ta přitom byla potřeba doslova jako sůl, do historické budovy z první poloviny 18. století totiž přes střechu zatékalo. Střešní trámy jsou dokonce poškozeny mnohem víc, než se čekalo. Nová střecha z přírodní břidlice by měla být hotová do konce roku.
Historická budova bývalého fojtství v Chlebovicích už je obehnaná lešením. Vše se připravuje na to, aby nynější Dům včelařů, barokní kulturní památka postavená v letech 1739 až 1743 dostala novou střechu, původní už je totiž v havarijním stavu.
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Přijde celkově demontovat, pod ní se odstraní hydroizolace a začnou se opravovat vnitřní trámy, krovy."
Pod střechu léta zatékalo a voda vážně poškodila většinu střešních trámů, stavební firma postupně zjišťuje, jak vážný je rozsah poškození.
Petr Vítek, stavební mistr: "Musí se provést sanace dalších prvků, které jsou označeny tady barvou, které nebyly ve výkresech, jelikož jsme zjistili, že nejsou staticky způsobilé dalším létům."
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Po odkrytí a odbroušení stávající malby je to poškození trámů větší. Jde vidět, že předtím, když docházelo k tomu zatíkání a k té hnilobě toho dřeva, tak se to úplně odborně neošetřovalo."
Rekonstrukci připravovalo město ve spolupráci s památkovým ústavem v Ostravě a dalšími odborníky na renovace historických památkově chráněných budov delší dobu. Práce začaly v září a hotovo by mělo být do konce roku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Jak jsme dneska viděli na stavbě, tak se to začíná komplikovat, protože těch trámů, které jsou zasaženy právě tou vlhkostí, případně nějakou dřevokaznou houbou nebo něčím dalším, je více než se původně čekalo. Ty sondy neodhalily všechno, protože když sundáte to bednění dřevěné, tak uvidíte těch více poruch, takže v současné době se to všechno sundává, demontují se ty trámy, které jsou napadeny a budou se muset vyměnit za nové."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Mám velkou radost z toho, že kulturní památka areál fojtství v Chlebovicích se letos dočká výměny střešní krytiny. Původní střešní krytina z eternitových šablon už je za svou životností a bude vyměněna za novou z přírodní břidlice. Jedná se o bezúdržbovou historickou krytinu vhodnou právě pro tento památkově chráněný objekt."
O budovu i areál se starají místní včelaři. Ti se už nemůžou dočkat, až bude střecha opravená.
Marie Knödlová, předsedkyně ZO Českého svazu včelařů Frýdek-Místek: "Možná se tam objevily nějaké věci, které se budou muset více opravovat, ale věřím tomu, že to všechno proběhne hladce a že výsledek bude skvělý. Museli jsme udělat nějaké opatření, třeba že je omezený provoz včelařského areálu i včelího obchůdku, ale v podstatě s tím jsme museli počítat a my budeme rádi a uděláme maximum proto, aby to bylo bezproblémové."
Hodnota rekonstrukce byla vysoutěžena za necelé 4 miliony korun.
---
Moravskoslezský kraj vyhlásil výsledky soutěže Knihovnická K2. Ta je výzvou pro knihovníky, kteří ve svém oboru vynikají mimořádnými aktivitami. Ceny převzali v Zámku Nová Horka na Novojičínsku.
V moravskoslezském regionu bylo letos na ocenění Knihovnická K2 nominováno 15 knihovníků. Na pomyslný vrchol vystoupala Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy, mimo jiné za inovativní přínos v práci se seniory a sociálně handicapovanými návštěvníky knihoven, a také za projekt Paměť Ostravy, který byl zahájen v roce 2014.
Jarmila Burešová, Knihovna města Ostravy, 1. místo: “Je to krásná práce. Oslovuje seniory nebo i mé kolegyně v knihovně, a buď se s nimi osobně setkávám a zapisuji vzpomínky, nebo někteří napíší sami, a z toho pak vznikají tyto knihy.”
Jiří Plešek, Univerzitní knihovna OU, 2. místo: “Na knihovnictví mě baví, že se tam setkávám s lidmi, kteří jsou srdcaři. Myslím si, že knihovníci musí tu práci brát srdcem, spíš jako poslání než jako job.”
Vyhlášeno bylo celkem 6 knihovníků, včetně udělení tří čestných uznání. Ceny putovaly také do Opavy, Stonavy nebo Třince.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: ”Někteří se věnovali digitalizaci a rozvoji on-line přístupu ke knihovnickému fondu. Někteří se zase zasloužili o zmapování vývoje knihovnictví a určitých segmentů právě ve vývoji našeho regionu nebo daného města.”
Knihovnickou K2 vyhlašuje kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. V příštím lichém roce zase ocení nejlepší knihovny jako instituce.
---
Stále platí, že Domov seniorů Slunečnice v Ostravě Porubě je největším ohniskem nákazy v MS kraji. Covid-19 má aktuálně 84 klientů a 44 zaměstnanců. Tedy zhruba každý třetí klient a každý čtvrtý zaměstnanec. Situace už je nezvladatelná a na pomoc zřejmě zavolá i armádu.
V Domově seniorů Slunečnice posilují noční služby, vyhlášen byl zákaz dovolených a čeká se na pomoc dobrovolníků a armády. To vše kvůli covidu-19, kterým se nakazila čtvrtina zaměstnanců a třetina klientů. Sedm z nich skončilo v nemocnici.
Radek Baran, ředitel Domova Slunečnice: “Armáda vám nepomůže ošetřovat klienty. Nemají lékaře, nemají ani zdravotní sestry, čili budou určeni jenom na logistické záležitosti.”
Přijet by mělo 11 vojáků a dneska nastoupil i první dobrovolník, další 3 by měli přijít v příštím týdnu, což je ale málo.
Radek Baran, ředitel Domova Slunečnice: “Potřebujeme asi tak 8 zdravotních sester a tak 12 minimálně pracovníků soc. služeb.”
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: “Snažíme se pomáhat i v zajištění personálu, myslím personálu z řad studentů, čili zprostředkováváme to přes přes pana docenta Procházku, který zastupuje děkana Lékařské fakulty.”
Stav pacientů, kteří se léčí s covidem-19 tady v domově seniorů není vážný. Všichni mají jen lehký průběh nemoci.
Kamarád jednoho z nakažených klientů: “Mám tady kamaráda, je v izolovaném oddělení, protože je pozitivní a tak mu nesu mu balíček, komunikuje telefonem, říká, že nemá žádné zvláštní problémy.”
Podobné problémy v menším rozsahu jsou i v Domově Čujkovova v Zábřehu, kde je momentálně 30 nakažených klientů a lidí z personálu.
---
Pořízením nových termovizí pro výkon práce strážníků, dochází ke zkvalitňování operativních zásahů, zvláště v součinnosti s policií. To uvedl ředitel Městské policie v Havířově při představení nové techniky. Osm termovizí město zakoupilo z prostředků ministerstva vnitra.
Strážníci městské policie zažívají situace, kdy jsou voláni, aby se zapojili do hledání pohřešované osoby. V tu chvíli jde o čas. Nyní mají k dispozici osm termovizí, které zachytí teplo až na jeden kilometr. Využívat je ale budou i k jiným účelům.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Na tom parkovišti vidí, které vozidlo je uvnitř teplejší a tím pádem se zaměří jenom na kontrolu těchto vozidel. To samé je u zahrádkářských osad, to samé je v lesoparku, pokud někoho hledáme. Ty termovize jsou natolik citlivé, že poznají, zda je tam osoba, nebo zvíře."
Mezi hlavní výhody termovizí patří pohotovostní režim, kapacita baterií a hlavně propojení s mobilním telefonem, kdy dva strážníci mohou sledovat jeden prostor.
Petr Šataník, druhý zástupce ředitele MP Havířov: "Mohou dělat fotografie, nahrávat videa, která mohou následně stáhnout do počítače. Následně se mohou podívat, jestli něco nepřehlédli."
Termovize mohla městská policie zakoupit díky projektu ministerstva vnitra.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Ty termovizní prostředky stály celkově 890 tisíc korun. Původně se počítalo, že to může sát až 1,2 milionu, ale v rámci výběrového řízení se nám podařilo vysoutěžit takto dobrou cenu. Já jsem moc rád, že se to povedlo.”
Dalším velkým krokem, na který se chce městská policie zaměřit, je centralizace městského kamerového dohlížecího systému, plus zkvalitnění kamer.
---
Před několika lety vzbudil pozornost záměr vodohospodářů na propojení Těrlické a Žermanické přehrady podzemním kanálem. Tím by se v době sucha převáděla voda mezi jednotlivými vodními nádržemi. Z plánů však nyní sešlo.
Zajímavé řešení, které by mohlo pomoci udržet dostatečnou zásobu vody v přehradních nádržích i v dobách extrémního sucha, zatím zůstane jen na papíře. Vodohospodáři ze společnosti Povodí Odry připravili projekt, podle kterého by byly Těrlická a Žermanická přehrada propojeny podzemním přivaděčem.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V letech 2015 až 2016 postihlo povodí Odry nejhlubší sucho za dobu pozorování meteorologických veličin. Proto byla v roce 2016 učiněna úvaha o propojení nádrží Těrlicko a Žermanice za účelem posílení zásobní funkce Vodohospodářské soustavy povodí Odry.
Voda z obou přehrad je využívána především pro průmysl. Dodávána je hutím, papírnám nebo šachtám. V době sucha však bylo nutné dodávky odběratelům snížit a někteří museli omezit výrobu. Nízká hladina se projevila také v rekreačním využití přehradních nádrží. problémy měli vodní lyžaři, ale i běžní návštěvníci a rekreanti.
Situaci by mohl vyřešit 4 kilometry dlouhý kanál. Ten by mohl obousměrně přečerpávat vodu mezi oběma nádržemi. Za jednu sekundu by mohl přečerpat až 1000 litrů vody. Do Těrlické přehrady přitom v době sucha nepřitéká více než 100 litrů za sekundu.
Při budování kanálu se počítalo s investicí okolo 700 milionů korun.
Odbornými posudky a propočty ale bylo zjištěno, že stavba kanálu nebude nutná.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V následných letech 2016 až 2019 byly provedeny podrobné analytické práce nad aktuálními hydrologickými daty s vývojem jejich trendů včetně prognózovaných klimatických změn, které byly promítnuty do řízení zmiňované vodohospodářské soustavy ve vazbě na zajišťované odběry pro průmysl a pitné účely při požadované zabezpečenosti dodávky vody, která je prakticky v našem regionu 100 %. Výsledky ukázaly, že Vodohospodářská soustava povodí Odry je robustní, zabezpečuje jak nyní, tak do budoucna požadované 100 % dodávky vody všem uživatelům a další úvahy o propojení nádrží Těrlicko a Žermanice nejsou nutné a dále není nutné tento námět podrobněji rozvíjet.”
Přerušení přípravy stavby přivaděče využila obec Těrlicko k rozšíření sportovního areálu.
Martin Polášek (NEZÁVISLÍ - Těrlická koalice), starosta Těrlicka: “Plánované propojení Těrlické přehrady se nebude realizovat. Díky tomu jsme mohli odkoupit pozemek od Lesů České republiky a taky od Povodí Odry, to znamená na tomto místě plánujeme výstavbu fotbalového hřiště pro děti a dále pumptrackové dráhy na kola, skateboardy a koloběžky. Samozřejmě tento propoj by se nějak výrazně Těrlicka nedotkl, ale trošičku by nám tady ovlivňoval omezení využití území v dané lokalitě. Takže pokud tento záměr skončil, pro nás je to samozřejmě lepší, ale myslím si, že i kdyby to bylo potřeba do budoucna, tak stále se to dá podvrtat a dají se najít i jiné možnosti.”
---
Na Domě včelařů v Chlebovicích už probíhá rekonstrukce. Ta přitom byla potřeba doslova jako sůl, do historické budovy z první poloviny 18. století totiž přes střechu zatékalo. Střešní trámy jsou dokonce poškozeny mnohem víc, než se čekalo. Nová střecha z přírodní břidlice by měla být hotová do konce roku.
Historická budova bývalého fojtství v Chlebovicích už je obehnaná lešením. Vše se připravuje na to, aby nynější Dům včelařů, barokní kulturní památka postavená v letech 1739 až 1743 dostala novou střechu, původní už je totiž v havarijním stavu.
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Přijde celkově demontovat, pod ní se odstraní hydroizolace a začnou se opravovat vnitřní trámy, krovy."
Pod střechu léta zatékalo a voda vážně poškodila většinu střešních trámů, stavební firma postupně zjišťuje, jak vážný je rozsah poškození.
Petr Vítek, stavební mistr: "Musí se provést sanace dalších prvků, které jsou označeny tady barvou, které nebyly ve výkresech, jelikož jsme zjistili, že nejsou staticky způsobilé dalším létům."
Petr Mikulenka, vedoucí investičního odboru: "Po odkrytí a odbroušení stávající malby je to poškození trámů větší. Jde vidět, že předtím, když docházelo k tomu zatíkání a k té hnilobě toho dřeva, tak se to úplně odborně neošetřovalo."
Rekonstrukci připravovalo město ve spolupráci s památkovým ústavem v Ostravě a dalšími odborníky na renovace historických památkově chráněných budov delší dobu. Práce začaly v září a hotovo by mělo být do konce roku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Jak jsme dneska viděli na stavbě, tak se to začíná komplikovat, protože těch trámů, které jsou zasaženy právě tou vlhkostí, případně nějakou dřevokaznou houbou nebo něčím dalším, je více než se původně čekalo. Ty sondy neodhalily všechno, protože když sundáte to bednění dřevěné, tak uvidíte těch více poruch, takže v současné době se to všechno sundává, demontují se ty trámy, které jsou napadeny a budou se muset vyměnit za nové."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Mám velkou radost z toho, že kulturní památka areál fojtství v Chlebovicích se letos dočká výměny střešní krytiny. Původní střešní krytina z eternitových šablon už je za svou životností a bude vyměněna za novou z přírodní břidlice. Jedná se o bezúdržbovou historickou krytinu vhodnou právě pro tento památkově chráněný objekt."
O budovu i areál se starají místní včelaři. Ti se už nemůžou dočkat, až bude střecha opravená.
Marie Knödlová, předsedkyně ZO Českého svazu včelařů Frýdek-Místek: "Možná se tam objevily nějaké věci, které se budou muset více opravovat, ale věřím tomu, že to všechno proběhne hladce a že výsledek bude skvělý. Museli jsme udělat nějaké opatření, třeba že je omezený provoz včelařského areálu i včelího obchůdku, ale v podstatě s tím jsme museli počítat a my budeme rádi a uděláme maximum proto, aby to bylo bezproblémové."
Hodnota rekonstrukce byla vysoutěžena za necelé 4 miliony korun.
---
Moravskoslezský kraj vyhlásil výsledky soutěže Knihovnická K2. Ta je výzvou pro knihovníky, kteří ve svém oboru vynikají mimořádnými aktivitami. Ceny převzali v Zámku Nová Horka na Novojičínsku.
V moravskoslezském regionu bylo letos na ocenění Knihovnická K2 nominováno 15 knihovníků. Na pomyslný vrchol vystoupala Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy, mimo jiné za inovativní přínos v práci se seniory a sociálně handicapovanými návštěvníky knihoven, a také za projekt Paměť Ostravy, který byl zahájen v roce 2014.
Jarmila Burešová, Knihovna města Ostravy, 1. místo: “Je to krásná práce. Oslovuje seniory nebo i mé kolegyně v knihovně, a buď se s nimi osobně setkávám a zapisuji vzpomínky, nebo někteří napíší sami, a z toho pak vznikají tyto knihy.”
Jiří Plešek, Univerzitní knihovna OU, 2. místo: “Na knihovnictví mě baví, že se tam setkávám s lidmi, kteří jsou srdcaři. Myslím si, že knihovníci musí tu práci brát srdcem, spíš jako poslání než jako job.”
Vyhlášeno bylo celkem 6 knihovníků, včetně udělení tří čestných uznání. Ceny putovaly také do Opavy, Stonavy nebo Třince.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: ”Někteří se věnovali digitalizaci a rozvoji on-line přístupu ke knihovnickému fondu. Někteří se zase zasloužili o zmapování vývoje knihovnictví a určitých segmentů právě ve vývoji našeho regionu nebo daného města.”
Knihovnickou K2 vyhlašuje kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. V příštím lichém roce zase ocení nejlepší knihovny jako instituce.
---
