Rychlé řidiče v Rychvaldě zkrotí nové radary
Čtyři vjezdy do města Rychvaldu hlídají nové radary. Řidičům ukazují aktuální rychlost a kamery snímají registrační značky. Radary sice nejsou určené pro pokutování, ale radnice nevylučuje, že při vyšším počtu přestupků pořídí úsekové měření rychlosti, které by už policie mohla řešit.
Na čtyřech frekventovaných vjezdech do Rychvaldu se objevily nové radary, které nahradily starší modely. Prvořadým úkolem je preventivní působení na řidiče. Většina skutečně po spatření naměřené rychlosti zpomaluje na povolenou padesátku. Město navíc získává informace o počtech projíždějících vozidel.
Jak občané jistě stačili zaregistrovat, pořídili jsme nové radary, které nám měří rychlost vozidel na všech čtyřech příjezdech do města. Radary fungují od 29. ledna od 13 hodin. Okamžitě jsem měl nějaké reakce, protože potkal jsem známého a ten mi říká: “A jejda, už nás chcete okrádat!”. Prosím vás nechceme. Zatím opravdu radary jsou pouze na vyhodnocování průjezdu vozidel, upozorní řidiče, že jede rychle, dokonce při určité rychlosti mu načtou značku, ale je to pouhá výstraha. Nesankcionujeme. Já jsem to psal i ve zpravodaji, radary slouží k tomu, že my teď máme přehled kolik vozidel nám projede, kolik vozidel poruší eventuální rychlost. Samozřejmě, nejedná se o konkrétní vozidla, je to pouhá statistika, ale máme ji prakticky denně a okamžitě v počítači,” vysvětlil starosta Rychvaldu Milan Starostka (ANO).
Preventivní účel radarů schvaluje i policie.
“Policie České republiky rozhodně vítá každou snahu měst a obcí k zajištění bezpečnosti v dopravě. Samozřejmě, pomáhá to občanům a myslím si, že rozhodně se díky takovým radarům zvyšuje bezpečnost v obcích,” řekl vedoucí Územního odboru Policie ČR v Karviné Miloš Pollak.
“Řidiče si tady běžně prohánějí devadesátkou, nebo i stovkou. A nemusí to být jenom z okolních měst, ale i místní. Nám například už 2x zničili plot, na vlastní náklady jsme ho museli opravovat. Byla tady i jedna smrtelná nehoda,” popsal situaci místní občan.
V krajním případě rychvaldská radnice uvažuje o instalování stacionárních nebo úsekových radarů, které budou zaznamenávat přestupky.
“Samozřejmě budeme dokonce i zveřejňovat tu statistiku pro občany, ať máme i přehled, jak máme zatížené vozovky, kolik vozidel nám projede. A pokud bude opravdu neustále docházet k nějakému výraznému porušování rychlosti, u těchto radaru není problém je velice rychle přeorientovat na takzvané úsekové měření, kde už tedy bohužel bude nějaká ta pokuta,” dodal starosta Rychvaldu.
---
Strážníci bojují o větší sociální jistoty
Mnohá města bojují s nedostatkem strážníků. Ředitelé jsou názoru, že situaci by pomohly vyřešit benefity v podobě možnosti předčasného odchodu do důchodu, nebo výsluh. O novele zákona o obecní policii nyní jednají poslanci.
Práce policistů je fyzicky i psychicky náročná. Stejně tak ale i strážníků městských policií. Přesto mezi nimi existuje velký rozdíl a to v sociálních jistotách. Policisté mají ze zákona nárok po odpracovaných letech ve službě na rentu.
"My v rámci kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. města Prahy na tom pracujeme intenzivně už asi osm let. Nejdříve jsme chtěli výsluhy, abychom měli takové možnosti, jak má policie ČR, ale tam je to asi neprůchodné. Teď jsme se zaměřili na to, aby byla možnost odejít do předčasného důchodu, ale aby za to nebyly nějaké sankce,” řekl ředitel MP Havířov.
Podporu nalezli zástupci obecních policií u Svazu města a obcí co se týče odchodného.
Novela zákona o obecní policii se nyní projednává v poslanecké sněmovně.
"Ty jednotlivé změny, který ten konkrétní zákon přináší, jsou velmi pozitivní pro městskou policii a já je podporuji. V rámci poslanecké sněmovny věřím, že se nám podaří pro tuto novelu získat většinu ," řekl primátor Havířova a zároveň poslanec PS Parlamentu ČR Josef Bělica (ANO).
Právě větší sociální jistoty by mohli vyřešit problém s nedostatkem strážníků.
"Já sám bych to osobně uvítal a byl by to přínos i pro ostatní mé kolegy, že by to byl jeden z motivačních prvků vůči této nelehké práci," řekl strážník MP Havířov Michael Karkoška.
Konkrétně, jakým způsobem by se to mohlo vás dotknout?
“Mě konkrétně, že bych mohl jít do penze dřív než v 65 letech. Já bych mohl jít do penze před 62 rokem věku,” řekl strážní MP Havířov Michael Karkoška.
V Havířově mají nyní sedm lidí podstav. Pokud bude novela schválena, věří že o práci strážníků bude větší zájem.
---
Ostrava financuje provoz pět stanic měřících ovzduší
V Ostravě přibyla další, v pořadí již pátá měřící stanice, jejíž provoz financuje město. Byla umístěna do Hrušova, tedy do lokality nedaleko centra města, kde údaje o znečištění ovzduší chyběly. Obyvatelé této části města tak budou mít k dispozici informace o tom, co dýchají.
Poblíž ostravské koksovny Svoboda začala v Hrušově monitorovat stav ovzduší nová měřící stanice. Město tak reaguje na stížnosti občanů, kteří koksovnu vnímají jako významný zdroj znečištění ovzduší. Z této lokality dosud údaje o znečištění chyběly a město tak nyní bude moci lépe plánovat další opatření ke snížení prašnosti a navíc získá cenné informace pro jednání s provozovateli hlavních zdrojů znečištění. "My chceme měřit údaje o znečištění jak na vstupu ke koksovnám, tak na výstupu od koksoven, abychom mohli změřit přínos toho průmyslového znečišťovatele," vysvětluje náměstkyně primátora Ostravy Kateřina Šebestová.
Provozovatel koksovny uvádí, že dodržuje všechny ekologické limity a používá nejlepší dostupné technologie. Umístění nové měřící stanice v Hrušově na ulici Stará cesta proto vítá. "Nová měřící stanice je zhruba 800 metrů od našeho provozu. Rozšíření monitorovací sítě vítáme. Domníváme se, že měřící stanice by měly být poblíž všech větších znečišťovatelů v Ostravě," potvrzuje mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk.
Tato měřící stanice je v pořadí již pátá, která je financována městem. Rozpočet Ostravy to vyjde celkem na 3 a půl milionu korun ročně. Stanici provozuje Zdravotní ústav Ostrava. Kromě toho je ve městě ještě dalších 5 stanic, které spravuje Český hydrometeorologický ústav. Údaje lze sledovat na webových stránkách zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.
---
Senioři studují na Virtuální universitě třetího věku
Už druhým rokem probíhá ve Frýdlantu nad Ostravicí Virtuální univerzita třetího věku. Navštěvují ji senioři, kteří mají i ve stáří chuť učit se novým věcem. Za svou píli jsou odměněni nejen novými vědomostmi, ale i certifikátem o absolutoriu.
O tom, že i ve stáří lze studovat, něco ví i senioři z Frýdlantu nad Ostravicí. V kinosále kulturního centra totiž navštěvují Virtuální univerzitu třetího věku.
“V kinosále probíhá první hodina Virtuální univerzity třetího věku, kterou společně s Kulturním centrem pořádá Česká zemědělská univerzita v Praze. Studentem se může stát každý, kdo má status důchodce. Výuka probíhá v šesti přednáškách, které jsou formou videoprojekce, protože Frýdlant není univerzitním městem, ta možnost navštěvovat univerzitu přímo prezenčně tady není možná,” uvedla ředitelka Kulturního centra Frýdlantu nad Ostravicí Kateřina Kaiserová.
Jeden semestr trvá tři měsíce. Přednášky jsou co 14 dní. Tématem první lekce byla čínská medicína.
Anketa, studenti: 1. “Mám dost volného času a chci se lépe starat o své zdraví.” 2. “Je to zásluha kolegyně, že jsem tady. Po dlouhé době jsme se sešli a opravdu mě to zajímá.” 3.”Člověk by měl být pořád v obraze, neměl by zakrňovat mozek, měl by ho cvičit, a zjišťují, že čím je člověk starší, tím víc to potřebuje.”
Na konci každé přednášky si studenti své nově nabyté vědomosti ověří formou společného testu. Po absolvování všech přednášek na ně čeká závěrečný test, po jehož úspěšném vykonání získají účastnický list a postoupí do dalšího semestru.
---
Muzeum textilu Karnola bude menší než se plánovalo
Krnov se vzdal téměř stomilionové evropské dotace na revitalizaci bývalé textilky Karnola. Z národní kulturní památky tak plánované unikátní muzeum nebude. Alespoň ne podle původního projektu.
Krnov řeší, co s areálem bývalé textilky Karnola. Národní kulturní památku předloni v prosinci, tedy těsně před plánovanou revitalizací, zachvátil požár. Poničil zejména dílnu vzorkovny, která byla ve stavu posledního pracovního dne, čímž byla unikátní ve střední Evropě. Celý areál se tak měl proměnit v ojedinělé interaktivní muzeum textilu.
“Prostory Karnoly měly sloužit podle původního projektu celé pro městské muzeum v Krnově, nyní se uvažuje, že v areálu městské muzeum vznikne, ale bude podstatně prostorově skromnější. Při rozhodování zastupitelů hrála roli především vysoká částka, kterou se mělo město na projektu podílet,” uvádí Dita Círová, mluvčí MěÚ Krnov.
Ta po požáru vzrostla z 28 na 115 milionů korun a zastupitelé měli obavy i z vysokých provozních nákladů. Město náklady na opravy a údržbu budovy stejně nemine. Město zvažuje i možnost, že by požádalo o vyjmutí části areálu ze statutu národní kulturní památka.
Je to špatný přístup, protože ta budova vpředu, ta hlavní Karnola z těch 20.let 20.století má taky vysoké kvality technické, protože to je modulová budova, tam se teda dají měnit ty příčky a zároveň je i celkem dobře umělecky ztvárněná, takže byla by to škoda,” říká Lubica Mezerová, památkářka
Městu zůstala dotace z MS kraje na opravu ohořelých strojů a v současné době se dováží z Prahy vzácné vzorníky látek, kde se po požáru a následném zmrazení vysušovaly.
---
Rychlé řidiče v Rychvaldě zkrotí nové radary
Čtyři vjezdy do města Rychvaldu hlídají nové radary. Řidičům ukazují aktuální rychlost a kamery snímají registrační značky. Radary sice nejsou určené pro pokutování, ale radnice nevylučuje, že při vyšším počtu přestupků pořídí úsekové měření rychlosti, které by už policie mohla řešit.
Na čtyřech frekventovaných vjezdech do Rychvaldu se objevily nové radary, které nahradily starší modely. Prvořadým úkolem je preventivní působení na řidiče. Většina skutečně po spatření naměřené rychlosti zpomaluje na povolenou padesátku. Město navíc získává informace o počtech projíždějících vozidel.
Jak občané jistě stačili zaregistrovat, pořídili jsme nové radary, které nám měří rychlost vozidel na všech čtyřech příjezdech do města. Radary fungují od 29. ledna od 13 hodin. Okamžitě jsem měl nějaké reakce, protože potkal jsem známého a ten mi říká: “A jejda, už nás chcete okrádat!”. Prosím vás nechceme. Zatím opravdu radary jsou pouze na vyhodnocování průjezdu vozidel, upozorní řidiče, že jede rychle, dokonce při určité rychlosti mu načtou značku, ale je to pouhá výstraha. Nesankcionujeme. Já jsem to psal i ve zpravodaji, radary slouží k tomu, že my teď máme přehled kolik vozidel nám projede, kolik vozidel poruší eventuální rychlost. Samozřejmě, nejedná se o konkrétní vozidla, je to pouhá statistika, ale máme ji prakticky denně a okamžitě v počítači,” vysvětlil starosta Rychvaldu Milan Starostka (ANO).
Preventivní účel radarů schvaluje i policie.
“Policie České republiky rozhodně vítá každou snahu měst a obcí k zajištění bezpečnosti v dopravě. Samozřejmě, pomáhá to občanům a myslím si, že rozhodně se díky takovým radarům zvyšuje bezpečnost v obcích,” řekl vedoucí Územního odboru Policie ČR v Karviné Miloš Pollak.
“Řidiče si tady běžně prohánějí devadesátkou, nebo i stovkou. A nemusí to být jenom z okolních měst, ale i místní. Nám například už 2x zničili plot, na vlastní náklady jsme ho museli opravovat. Byla tady i jedna smrtelná nehoda,” popsal situaci místní občan.
V krajním případě rychvaldská radnice uvažuje o instalování stacionárních nebo úsekových radarů, které budou zaznamenávat přestupky.
“Samozřejmě budeme dokonce i zveřejňovat tu statistiku pro občany, ať máme i přehled, jak máme zatížené vozovky, kolik vozidel nám projede. A pokud bude opravdu neustále docházet k nějakému výraznému porušování rychlosti, u těchto radaru není problém je velice rychle přeorientovat na takzvané úsekové měření, kde už tedy bohužel bude nějaká ta pokuta,” dodal starosta Rychvaldu.
---
Strážníci bojují o větší sociální jistoty
Mnohá města bojují s nedostatkem strážníků. Ředitelé jsou názoru, že situaci by pomohly vyřešit benefity v podobě možnosti předčasného odchodu do důchodu, nebo výsluh. O novele zákona o obecní policii nyní jednají poslanci.
Práce policistů je fyzicky i psychicky náročná. Stejně tak ale i strážníků městských policií. Přesto mezi nimi existuje velký rozdíl a to v sociálních jistotách. Policisté mají ze zákona nárok po odpracovaných letech ve službě na rentu.
"My v rámci kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. města Prahy na tom pracujeme intenzivně už asi osm let. Nejdříve jsme chtěli výsluhy, abychom měli takové možnosti, jak má policie ČR, ale tam je to asi neprůchodné. Teď jsme se zaměřili na to, aby byla možnost odejít do předčasného důchodu, ale aby za to nebyly nějaké sankce,” řekl ředitel MP Havířov.
Podporu nalezli zástupci obecních policií u Svazu města a obcí co se týče odchodného.
Novela zákona o obecní policii se nyní projednává v poslanecké sněmovně.
"Ty jednotlivé změny, který ten konkrétní zákon přináší, jsou velmi pozitivní pro městskou policii a já je podporuji. V rámci poslanecké sněmovny věřím, že se nám podaří pro tuto novelu získat většinu ," řekl primátor Havířova a zároveň poslanec PS Parlamentu ČR Josef Bělica (ANO).
Právě větší sociální jistoty by mohli vyřešit problém s nedostatkem strážníků.
"Já sám bych to osobně uvítal a byl by to přínos i pro ostatní mé kolegy, že by to byl jeden z motivačních prvků vůči této nelehké práci," řekl strážník MP Havířov Michael Karkoška.
Konkrétně, jakým způsobem by se to mohlo vás dotknout?
“Mě konkrétně, že bych mohl jít do penze dřív než v 65 letech. Já bych mohl jít do penze před 62 rokem věku,” řekl strážní MP Havířov Michael Karkoška.
V Havířově mají nyní sedm lidí podstav. Pokud bude novela schválena, věří že o práci strážníků bude větší zájem.
---
Ostrava financuje provoz pět stanic měřících ovzduší
V Ostravě přibyla další, v pořadí již pátá měřící stanice, jejíž provoz financuje město. Byla umístěna do Hrušova, tedy do lokality nedaleko centra města, kde údaje o znečištění ovzduší chyběly. Obyvatelé této části města tak budou mít k dispozici informace o tom, co dýchají.
Poblíž ostravské koksovny Svoboda začala v Hrušově monitorovat stav ovzduší nová měřící stanice. Město tak reaguje na stížnosti občanů, kteří koksovnu vnímají jako významný zdroj znečištění ovzduší. Z této lokality dosud údaje o znečištění chyběly a město tak nyní bude moci lépe plánovat další opatření ke snížení prašnosti a navíc získá cenné informace pro jednání s provozovateli hlavních zdrojů znečištění. "My chceme měřit údaje o znečištění jak na vstupu ke koksovnám, tak na výstupu od koksoven, abychom mohli změřit přínos toho průmyslového znečišťovatele," vysvětluje náměstkyně primátora Ostravy Kateřina Šebestová.
Provozovatel koksovny uvádí, že dodržuje všechny ekologické limity a používá nejlepší dostupné technologie. Umístění nové měřící stanice v Hrušově na ulici Stará cesta proto vítá. "Nová měřící stanice je zhruba 800 metrů od našeho provozu. Rozšíření monitorovací sítě vítáme. Domníváme se, že měřící stanice by měly být poblíž všech větších znečišťovatelů v Ostravě," potvrzuje mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk.
Tato měřící stanice je v pořadí již pátá, která je financována městem. Rozpočet Ostravy to vyjde celkem na 3 a půl milionu korun ročně. Stanici provozuje Zdravotní ústav Ostrava. Kromě toho je ve městě ještě dalších 5 stanic, které spravuje Český hydrometeorologický ústav. Údaje lze sledovat na webových stránkách zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.
---
Senioři studují na Virtuální universitě třetího věku
Už druhým rokem probíhá ve Frýdlantu nad Ostravicí Virtuální univerzita třetího věku. Navštěvují ji senioři, kteří mají i ve stáří chuť učit se novým věcem. Za svou píli jsou odměněni nejen novými vědomostmi, ale i certifikátem o absolutoriu.
O tom, že i ve stáří lze studovat, něco ví i senioři z Frýdlantu nad Ostravicí. V kinosále kulturního centra totiž navštěvují Virtuální univerzitu třetího věku.
“V kinosále probíhá první hodina Virtuální univerzity třetího věku, kterou společně s Kulturním centrem pořádá Česká zemědělská univerzita v Praze. Studentem se může stát každý, kdo má status důchodce. Výuka probíhá v šesti přednáškách, které jsou formou videoprojekce, protože Frýdlant není univerzitním městem, ta možnost navštěvovat univerzitu přímo prezenčně tady není možná,” uvedla ředitelka Kulturního centra Frýdlantu nad Ostravicí Kateřina Kaiserová.
Jeden semestr trvá tři měsíce. Přednášky jsou co 14 dní. Tématem první lekce byla čínská medicína.
Anketa, studenti: 1. “Mám dost volného času a chci se lépe starat o své zdraví.” 2. “Je to zásluha kolegyně, že jsem tady. Po dlouhé době jsme se sešli a opravdu mě to zajímá.” 3.”Člověk by měl být pořád v obraze, neměl by zakrňovat mozek, měl by ho cvičit, a zjišťují, že čím je člověk starší, tím víc to potřebuje.”
Na konci každé přednášky si studenti své nově nabyté vědomosti ověří formou společného testu. Po absolvování všech přednášek na ně čeká závěrečný test, po jehož úspěšném vykonání získají účastnický list a postoupí do dalšího semestru.
---
Muzeum textilu Karnola bude menší než se plánovalo
Krnov se vzdal téměř stomilionové evropské dotace na revitalizaci bývalé textilky Karnola. Z národní kulturní památky tak plánované unikátní muzeum nebude. Alespoň ne podle původního projektu.
Krnov řeší, co s areálem bývalé textilky Karnola. Národní kulturní památku předloni v prosinci, tedy těsně před plánovanou revitalizací, zachvátil požár. Poničil zejména dílnu vzorkovny, která byla ve stavu posledního pracovního dne, čímž byla unikátní ve střední Evropě. Celý areál se tak měl proměnit v ojedinělé interaktivní muzeum textilu.
“Prostory Karnoly měly sloužit podle původního projektu celé pro městské muzeum v Krnově, nyní se uvažuje, že v areálu městské muzeum vznikne, ale bude podstatně prostorově skromnější. Při rozhodování zastupitelů hrála roli především vysoká částka, kterou se mělo město na projektu podílet,” uvádí Dita Círová, mluvčí MěÚ Krnov.
Ta po požáru vzrostla z 28 na 115 milionů korun a zastupitelé měli obavy i z vysokých provozních nákladů. Město náklady na opravy a údržbu budovy stejně nemine. Město zvažuje i možnost, že by požádalo o vyjmutí části areálu ze statutu národní kulturní památka.
Je to špatný přístup, protože ta budova vpředu, ta hlavní Karnola z těch 20.let 20.století má taky vysoké kvality technické, protože to je modulová budova, tam se teda dají měnit ty příčky a zároveň je i celkem dobře umělecky ztvárněná, takže byla by to škoda,” říká Lubica Mezerová, památkářka
Městu zůstala dotace z MS kraje na opravu ohořelých strojů a v současné době se dováží z Prahy vzácné vzorníky látek, kde se po požáru a následném zmrazení vysušovaly.
---
