Vítěz architektonické soutěže na Mural Bazaly je znám a v těchto dnech vrcholí přípravy na instalaci díla. Z jedenácti návrhů dostal nejvíce hlasů výtvor Jana Lörincze, který mapuje historii města od velkého třesku až po současnost. Autor chce na malbu využít stavební odpad a uhelný prach.
Vše začíná prvotním výkopem, který odkazuje na stoletou historii Baníku Ostrava a teprve potom následuje velký třesk a vznik života...takto pojal své vítězné dílo Jan "Bogy" Lörincz, jeden z 11 uchazečů v umělecké soutěži na ztvárnění historie Ostravy a celého kraje. Mural ozdobí 100 čtverečních metrů opěrné zdi nad stadionem Bazaly.
Jan Lorincz, autor vítězného návrhu: "Bral jsem to spíš z hlediska dlouhých časových úseků. Je tam velký třesk, jsou tam usazeniny, nález uhlí, Ostrava jako magnet, který přitahuje lidi za prací a takhle jsem uvažoval."
Na vítězný návrh bude navíc využito pigmentu, který bude vytvořen ze stavební suti a uhelného prachu z okolí Bazalů. V těchto dnech už vrcholí přípravy. Zeď musí být vyčištěna, opravena a naimpregnována.
Zuzana Bajgarová, členka poroty, náměstkyně primátora Ostravy: „Děkujeme za všechny návrhy, které se sešly, představovaly skutečně pestrou škálu možností, od velmi názorných až po ryze symbolické, avšak nápadité a odvážné. Porota i přizvaní odborníci je všechny řádně posoudili, a nakonec jednomyslně vybrali návrh, který je i příběhem našeho města a ohodnotili jej jako vysoce osobitý a originální výtvarný počin. Věřím, že zaujme kolemjdoucí či jedoucí nejen napoprvé, ale naopak dlouhodobě."
Jakub Unucka, člen poroty, náměstek hejtmana MS kraje: „Původním záměrem byla kombinace malby a popínavých či převislých rostlin z horní hrany stěny, ale po několika neúspěšných pokusech se musíme spokojit jen s malbou. Moc si přeji, aby veřejnost výsledný a netradiční návrh přijmula a zeď se tak stala novou turistickou atrakcí našeho kraje.“
Samotnou malbu začne umělec tvořit v srpnu a do září by mělo být hotovo. V Ostravě už se plánuje vznik dalšího muralu u zastávky Dřevoprodej v Hrabůvce a vhodným místem je i plocha pro tento druh umění je i náměstí Jurije Gagarina ve Slezské Ostravě.
---
7. července roku 1961 v bývalém Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Lidé si každoročně tuto tragédii společně připomínají při pietním aktu. K památníku obětem na hřbitově v Havířově-Šumbarku nově přibyla i svatá Barbora.
Rodinní příslušníci, bývalí horníci i široká veřejnost uctila památku 108 horníků, kteří zemřeli při tragédii v bývalém Dole Dukla. Pietní akt se konal na hřbitově v Havířově-Šumbarku, kde byl památník z areálu šachty přestěhován. Nově ho doplnila i socha svaté Barbory.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bylo to největší neštěstí v poválečné historii Československa. Myslím si, že je to velmi důležité si tyto události připomínat, aby se na ně nezapomnělo. Svatá Barborka toto pietní místo velmi vkusným způsobem doplnila."
Eduard Heczko (KSČM), zastupitel, předseda Klubu přátel hornického muzea Havířov: "Toto místo je velice pěkné. Zrovna z toho důvodu, že dneska v bývalém areálu Dukla by nebylo vůbec důstojné."
Každým rokem s bolestí v srdci, která nikdy nezmizí, přichází k pietnímu místu i pan František Štidnar, jehož otec zahynul v dole v pouhých nedožitých 29 letech.
František Štidnar, syn zesnulého horníka: "Bylo to těžké. Já jsem měl šest, sestra měla osm. Máma zůstala sama a tak jsme se potom protloukali, jak se dalo. Vzpomínáme pořád dál."
K tragédii došlo, když jeden horník procházel v chodbě kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o páku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Nikdo netušil, že v podzemí vznikne požár. Pak následoval sled různých špatných rozhodnutí a pochybení. Nejmladšímu havíři, který přišel o život, bylo pouhých 17 let.
---
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory a zjednoduší se tak pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž za každého počasí na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
Probíhá rekonstrukce vstupu na Krajský úřad. Bude rozšířen směrem k ulici 28. října a vstupovat se bude otočnými dveřmi. Místo dvou recepcí vznikne jedna centrální, po obou jejích stranách budou bezpečnostní rámy, za recepcí bude umístěn bezpečnostní rentgen. Upraveny budou také rozvody a venkovní prostor. Hlavní část rekonstrukce začne 15. srpna, od tohoto data budou lidé používat náhradní vstupy.
---
Uprchlická vlna v našem kraji stále slábne. Nikdo sice netuší, kolik zde žije Ukrajinců, ale do škol a školek se přihlásilo výrazně méně dětí, než se čekalo. Je možné, že se některé rodiny vrátily zpět a nebo odcestovaly jinam.
V Moravskoslezském kraji se od dosud zaevidovalo zhruba 22.000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří požádali o vízum strpění. Přibližně 19.500 z nich bylo registrováno prostřednictvím asistenčního centra na výstavišti Černá louka v Ostravě. Zatímco po vypuknutí války byly dny, kdy se registrovalo téměř tisíc uprchlíků, nyní jich není ani 50.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Pořád platí to, že KACPU má lidi, kteří přicházejí a žádají o pomoc, je to v průměru asi 47 lidí za den, z toho asi 11 z nich si ještě řekne o ubytování. Z pohledu ubytování zatím nemáme nějaké zásadní problémy a jsme schopni všechny ty, kteří si požádají, ubytovat.
Kraj zřídil dvě vlastní ubytovací zařízení v Ostravě, kde nyní dohromady žije 183 Ukrajinců. Ubytování ale nabídlo i mnoho obcí a soukromých ubytoven. Překvapivě málo dětí se přihlásilo k zápisu.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Někteří z nich už odešli, takže víme, že stav na základních školách je nyní 2043, ale to číslo se stále mění. Do příštího školního roku se zapsalo 248 dětí do mateřských škol, 489 žáků do základních škol."
Městská nemocnice Ostrava provádí očkování dětí, které je pro školní docházku povinné.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO
Kolik dětí skutečně na podzim nastoupí do škol a školek je ale otázkou. Podle hejtmana nemá kraj možnost nijak ověřit, kolik uprchlíků zde zůstává. Ministerstvo vnitra prý tyto údaje nedodává.
---
Nový Jičín v příštím roce rozdělí v dotačních programech o téměř 5 milionů korun více než letos. Celková částka na podporu například sportu, kultury a sociální oblasti bude více než 30 milionů korun.
Objem finančních prostředků z rozpočtu Nového Jičína, který podpoří programové dotace pro rok 2023, schválilo zastupitelstvo na své poslední schůzi. Částka je vyšší, než jakou město v dotačních programech rozděluje letos, což je 26 milionů korun.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Celkový objem finančních prostředků, který zastupitelstvo schválilo vyčlenit na tuto oblast je 30, 8 milionů korun, což je zhruba o 4,8 milionu více než v roce 2022. Reagujeme zejména na situaci týkající se všeobecného zdražování a inflace, že provozní náklady rostou.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jedná se o podporu sportu, kultury, sociálních služeb, životního prostředí a podporu pro zachování kulturních památek. Nejvyšší nárůst objemu finančních prostředků je v oblasti sociální, kde dochází k navýšení z 6, 5 milionu korun na 8,4 miliony.”
Na sport bude město přispívat částkou 18 milionů korun. Co se týče podpory sportu, ještě letos radnice pomůže tělovýchovné jednotě s rekonstrukcí hřiště s umělou trávou. Jeho oprava vyjde na 12 milionů korun, většinu zaplatí státní dotace.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Město tedy bude financovat 3, 9 milionu korun, zbytek pokryje dotace od Národní sportovní agentury.”
Nového umělého povrchu se tak fotbalisté dočkají na podzim.
---
Polovina mostu na silnici 1/56 v Bílé bude brzy dokončena. Připravuje se asfaltování a poté se stavbaři přesunou na druhou stranu, přičemž zůstane kyvadlový provoz 1 pruhem pro oba směry.
Během festivalu Colours of Ostrava budou mimořádně zpřístupněny prostory bývalých městských jatek v Ostravě včetně dvou výstav. Od 13. do 16. července v době od 10 do 18 hodin si budou moci zájemci naposledy prohlédnout výjimečný objekt památkově chráněných jatek, než se do budovy přestěhuje galerie Plato.
---
Po dvouleté pauze se konečně slavilo i v pěveckém sboru Permoník, a to 55. výročí jeho vzniku. Oslava probíhala několik dní za sebou, na několika různých místech a jak jinak, než zpěvem.
Letošní rok je pro pěvecký sbor Permoník výjimečný. A dá se říct, že hned v několika rovinách. Dosáhli na zlato v Carnegie Hall a to i přes to, že se kvůli dřívějším covidovým omezením nemohli scházet na zkoušky společně, úplně poprvé koncertovali na velkém festivalu Colours of Ostrava a ještě stihli dohnat loňské výročí - 55 let vzniku Permoníku. Oslava probíhala čtyři dny, na zámku, v domě kultury, v kostele, na ZUŠce i na Lodičkách.
Martina Juríková, sbormistryně Permoníku: "Je to open air koncert, takže se tady nebudeme věnovat duchovním tématům, na to jsou hezčí místa, ale tady to budou písničky z muzikálu, Permoník si tady zazpívá čtyři písně, které zpíval s Janáčkovou filharmonií a děti budou zpívat veselé písničky, které je dobré zpívat na open air koncertu."
Permoník není ale jen o zpěvu, ale také o zážitcích a pevném přátelství. Přáním všech je, aby vydržel pokračovat co nejdéle.
anketa: členky Permoníku: "Ať to všechny Permoníky baví tak, jako mě." "Aby pokračoval až do nekonečna. "Je to prostě boží."
Petr Kazík, prezident Pěveckého sboru Permoník: "Největší sen je, ať pořád máme dost dětí, ať karvinské děti najdou cestu k tomu zpívání, protože do života jim to dá strašně moc. Tomu zpěvu se nevěnuje skoro nikdo posléze, ale to, že se naučí pracovat, najdou celoživotní kamarády. Milujeme to, je to prostě krásné naplnění života a kéž se najdou další a další generace."
---
Vítěz architektonické soutěže na Mural Bazaly je znám a v těchto dnech vrcholí přípravy na instalaci díla. Z jedenácti návrhů dostal nejvíce hlasů výtvor Jana Lörincze, který mapuje historii města od velkého třesku až po současnost. Autor chce na malbu využít stavební odpad a uhelný prach.
Vše začíná prvotním výkopem, který odkazuje na stoletou historii Baníku Ostrava a teprve potom následuje velký třesk a vznik života...takto pojal své vítězné dílo Jan "Bogy" Lörincz, jeden z 11 uchazečů v umělecké soutěži na ztvárnění historie Ostravy a celého kraje. Mural ozdobí 100 čtverečních metrů opěrné zdi nad stadionem Bazaly.
Jan Lorincz, autor vítězného návrhu: "Bral jsem to spíš z hlediska dlouhých časových úseků. Je tam velký třesk, jsou tam usazeniny, nález uhlí, Ostrava jako magnet, který přitahuje lidi za prací a takhle jsem uvažoval."
Na vítězný návrh bude navíc využito pigmentu, který bude vytvořen ze stavební suti a uhelného prachu z okolí Bazalů. V těchto dnech už vrcholí přípravy. Zeď musí být vyčištěna, opravena a naimpregnována.
Zuzana Bajgarová, členka poroty, náměstkyně primátora Ostravy: „Děkujeme za všechny návrhy, které se sešly, představovaly skutečně pestrou škálu možností, od velmi názorných až po ryze symbolické, avšak nápadité a odvážné. Porota i přizvaní odborníci je všechny řádně posoudili, a nakonec jednomyslně vybrali návrh, který je i příběhem našeho města a ohodnotili jej jako vysoce osobitý a originální výtvarný počin. Věřím, že zaujme kolemjdoucí či jedoucí nejen napoprvé, ale naopak dlouhodobě."
Jakub Unucka, člen poroty, náměstek hejtmana MS kraje: „Původním záměrem byla kombinace malby a popínavých či převislých rostlin z horní hrany stěny, ale po několika neúspěšných pokusech se musíme spokojit jen s malbou. Moc si přeji, aby veřejnost výsledný a netradiční návrh přijmula a zeď se tak stala novou turistickou atrakcí našeho kraje.“
Samotnou malbu začne umělec tvořit v srpnu a do září by mělo být hotovo. V Ostravě už se plánuje vznik dalšího muralu u zastávky Dřevoprodej v Hrabůvce a vhodným místem je i plocha pro tento druh umění je i náměstí Jurije Gagarina ve Slezské Ostravě.
---
7. července roku 1961 v bývalém Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Lidé si každoročně tuto tragédii společně připomínají při pietním aktu. K památníku obětem na hřbitově v Havířově-Šumbarku nově přibyla i svatá Barbora.
Rodinní příslušníci, bývalí horníci i široká veřejnost uctila památku 108 horníků, kteří zemřeli při tragédii v bývalém Dole Dukla. Pietní akt se konal na hřbitově v Havířově-Šumbarku, kde byl památník z areálu šachty přestěhován. Nově ho doplnila i socha svaté Barbory.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bylo to největší neštěstí v poválečné historii Československa. Myslím si, že je to velmi důležité si tyto události připomínat, aby se na ně nezapomnělo. Svatá Barborka toto pietní místo velmi vkusným způsobem doplnila."
Eduard Heczko (KSČM), zastupitel, předseda Klubu přátel hornického muzea Havířov: "Toto místo je velice pěkné. Zrovna z toho důvodu, že dneska v bývalém areálu Dukla by nebylo vůbec důstojné."
Každým rokem s bolestí v srdci, která nikdy nezmizí, přichází k pietnímu místu i pan František Štidnar, jehož otec zahynul v dole v pouhých nedožitých 29 letech.
František Štidnar, syn zesnulého horníka: "Bylo to těžké. Já jsem měl šest, sestra měla osm. Máma zůstala sama a tak jsme se potom protloukali, jak se dalo. Vzpomínáme pořád dál."
K tragédii došlo, když jeden horník procházel v chodbě kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o páku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Nikdo netušil, že v podzemí vznikne požár. Pak následoval sled různých špatných rozhodnutí a pochybení. Nejmladšímu havíři, který přišel o život, bylo pouhých 17 let.
---
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory a zjednoduší se tak pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž za každého počasí na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
Probíhá rekonstrukce vstupu na Krajský úřad. Bude rozšířen směrem k ulici 28. října a vstupovat se bude otočnými dveřmi. Místo dvou recepcí vznikne jedna centrální, po obou jejích stranách budou bezpečnostní rámy, za recepcí bude umístěn bezpečnostní rentgen. Upraveny budou také rozvody a venkovní prostor. Hlavní část rekonstrukce začne 15. srpna, od tohoto data budou lidé používat náhradní vstupy.
---
Uprchlická vlna v našem kraji stále slábne. Nikdo sice netuší, kolik zde žije Ukrajinců, ale do škol a školek se přihlásilo výrazně méně dětí, než se čekalo. Je možné, že se některé rodiny vrátily zpět a nebo odcestovaly jinam.
V Moravskoslezském kraji se od dosud zaevidovalo zhruba 22.000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří požádali o vízum strpění. Přibližně 19.500 z nich bylo registrováno prostřednictvím asistenčního centra na výstavišti Černá louka v Ostravě. Zatímco po vypuknutí války byly dny, kdy se registrovalo téměř tisíc uprchlíků, nyní jich není ani 50.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Pořád platí to, že KACPU má lidi, kteří přicházejí a žádají o pomoc, je to v průměru asi 47 lidí za den, z toho asi 11 z nich si ještě řekne o ubytování. Z pohledu ubytování zatím nemáme nějaké zásadní problémy a jsme schopni všechny ty, kteří si požádají, ubytovat.
Kraj zřídil dvě vlastní ubytovací zařízení v Ostravě, kde nyní dohromady žije 183 Ukrajinců. Ubytování ale nabídlo i mnoho obcí a soukromých ubytoven. Překvapivě málo dětí se přihlásilo k zápisu.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Někteří z nich už odešli, takže víme, že stav na základních školách je nyní 2043, ale to číslo se stále mění. Do příštího školního roku se zapsalo 248 dětí do mateřských škol, 489 žáků do základních škol."
Městská nemocnice Ostrava provádí očkování dětí, které je pro školní docházku povinné.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO
Kolik dětí skutečně na podzim nastoupí do škol a školek je ale otázkou. Podle hejtmana nemá kraj možnost nijak ověřit, kolik uprchlíků zde zůstává. Ministerstvo vnitra prý tyto údaje nedodává.
---
Nový Jičín v příštím roce rozdělí v dotačních programech o téměř 5 milionů korun více než letos. Celková částka na podporu například sportu, kultury a sociální oblasti bude více než 30 milionů korun.
Objem finančních prostředků z rozpočtu Nového Jičína, který podpoří programové dotace pro rok 2023, schválilo zastupitelstvo na své poslední schůzi. Částka je vyšší, než jakou město v dotačních programech rozděluje letos, což je 26 milionů korun.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Celkový objem finančních prostředků, který zastupitelstvo schválilo vyčlenit na tuto oblast je 30, 8 milionů korun, což je zhruba o 4,8 milionu více než v roce 2022. Reagujeme zejména na situaci týkající se všeobecného zdražování a inflace, že provozní náklady rostou.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jedná se o podporu sportu, kultury, sociálních služeb, životního prostředí a podporu pro zachování kulturních památek. Nejvyšší nárůst objemu finančních prostředků je v oblasti sociální, kde dochází k navýšení z 6, 5 milionu korun na 8,4 miliony.”
Na sport bude město přispívat částkou 18 milionů korun. Co se týče podpory sportu, ještě letos radnice pomůže tělovýchovné jednotě s rekonstrukcí hřiště s umělou trávou. Jeho oprava vyjde na 12 milionů korun, většinu zaplatí státní dotace.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Město tedy bude financovat 3, 9 milionu korun, zbytek pokryje dotace od Národní sportovní agentury.”
Nového umělého povrchu se tak fotbalisté dočkají na podzim.
---
Polovina mostu na silnici 1/56 v Bílé bude brzy dokončena. Připravuje se asfaltování a poté se stavbaři přesunou na druhou stranu, přičemž zůstane kyvadlový provoz 1 pruhem pro oba směry.
Během festivalu Colours of Ostrava budou mimořádně zpřístupněny prostory bývalých městských jatek v Ostravě včetně dvou výstav. Od 13. do 16. července v době od 10 do 18 hodin si budou moci zájemci naposledy prohlédnout výjimečný objekt památkově chráněných jatek, než se do budovy přestěhuje galerie Plato.
---
Po dvouleté pauze se konečně slavilo i v pěveckém sboru Permoník, a to 55. výročí jeho vzniku. Oslava probíhala několik dní za sebou, na několika různých místech a jak jinak, než zpěvem.
Letošní rok je pro pěvecký sbor Permoník výjimečný. A dá se říct, že hned v několika rovinách. Dosáhli na zlato v Carnegie Hall a to i přes to, že se kvůli dřívějším covidovým omezením nemohli scházet na zkoušky společně, úplně poprvé koncertovali na velkém festivalu Colours of Ostrava a ještě stihli dohnat loňské výročí - 55 let vzniku Permoníku. Oslava probíhala čtyři dny, na zámku, v domě kultury, v kostele, na ZUŠce i na Lodičkách.
Martina Juríková, sbormistryně Permoníku: "Je to open air koncert, takže se tady nebudeme věnovat duchovním tématům, na to jsou hezčí místa, ale tady to budou písničky z muzikálu, Permoník si tady zazpívá čtyři písně, které zpíval s Janáčkovou filharmonií a děti budou zpívat veselé písničky, které je dobré zpívat na open air koncertu."
Permoník není ale jen o zpěvu, ale také o zážitcích a pevném přátelství. Přáním všech je, aby vydržel pokračovat co nejdéle.
anketa: členky Permoníku: "Ať to všechny Permoníky baví tak, jako mě." "Aby pokračoval až do nekonečna. "Je to prostě boží."
Petr Kazík, prezident Pěveckého sboru Permoník: "Největší sen je, ať pořád máme dost dětí, ať karvinské děti najdou cestu k tomu zpívání, protože do života jim to dá strašně moc. Tomu zpěvu se nevěnuje skoro nikdo posléze, ale to, že se naučí pracovat, najdou celoživotní kamarády. Milujeme to, je to prostě krásné naplnění života a kéž se najdou další a další generace."
---
