Policisté dopadli zloděje, který našel inspiraci pro zametání stop v amerických filmech. Při výslechu se přiznal ke 12 vykradeným objektům. Mezi nimi byla například hasičská zbrojnice ve Vřesině, kde odcizil radiostanice, čímž hasičům velmi zkomplikoval jejich práci.
Na jaře jsme vám přinesli zprávu o zloději, který paralyzoval dobrovolné hasiče z Vřesiny, když se jim vloupal do zbrojnice. Ukradl totiž vysílačky a pokusil se také vniknout do trezoru, který měli v budově obecní policisté na zbraně. To se mu naštěstí nepovedlo. Hasiči ale museli omezit své nasazení na jednoduché zásahy.
Stanislav Drastich, velitel JSDH Vřesina: "Jednotka je akce schopna jen velmi omezeně. Zasahovat můžeme pouze u technických záležitostí, ale třeba u požárů a nebo tam, kde je důležitá komunikace, nejsme schopni zasahovat."
Podobných krádeží, kdy zloděj bral na co přišel, zaznamenali policisté v okolí Ostravy více a tak případy začali spojovat. Vloupání se stala v mateřských, základních i středních školách, vykraden byl obecní úřad nebo právě hasičská zbrojnice.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Způsob vloupání byl téměř stejný. Za použití nářadí násilně vniknul do vnitřních prostor, ze kterých měl vzít vše, co našel. Například fotoaparáty, tablety, finanční hotovost, ale také svazky klíčů či násadu na koště. U posledního skutku měl odejít jen s čokoládou."
Policisté už také věděli, jak zloděj přibližně vypadá. Natočila ho totiž kamera. Kulhání je ale nahrané, aby zmátl stopu.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Když věděl, že ho při činu snímá kamerový systém, změnil chůzi a dělal ze sebe postižnou osobu. Ve chvíli, kdy vniknul do vnitřních prostor objektů, tak v několika případech se snažil zamést stopy. Na místě činu rozléval chemikálie nebo čisticí prostředky."
Nakonec ho policisté dopadli. Zjistili, že jde o 33letého muže. Přiznal se k vykradení 12 objektů s celkovou škodou 600 tisíc korun. Hrozí mu 5 let vězení.
---
Silnice I/56 je velmi frekventovanou výpadovkou z Ostravy a Frýdku-Místku do Beskyd. Současně ji však každé ráno v opačném směru používají lidé mířící z Beskyd do měst za prací.
Cestu tisícům lidí každý den v obou směrech už delší dobu komplikují omezení související s opravami silnice. Někteří motoristé si dokonce myslí, že se cesta opravuje zbytečně, protože asfalt je na první pohled v pořádku.
Anketa: “Cesta odpoledne se mi prodlouží až o půl hodiny minimálně. V těch špičkách je to katastrofa. Třeba přes Frýdek přejet a tento úsek trvá i tři čtvrtě hodiny někdy. Cesta chvílí přijet a tady vlastně tento úsek trvá tři čtvrtě hodiny někde. Nevypadá to, že by to bylo nějak zničené ten asfalt. Mám dojem, že se to před čtyřmi roky měnilo.”
Řidičům dává za pravdu i starosta beskydské obce Malenovice.
Pavel Kuběna, starosta Malenovic: “Řada občanů Malenovice dojíždí každý den do práce až do Ostravy nebo do Frýdku-Místku. Takže na té silnici I/56, o které se bavíme, je to pro ně dost velká komplikace. Každodenně tam narážejí na nějaká zúžení, omezení a tak podobně. Určitě se to dá pochopit, některá ta omezení v souvislosti třeba se stavbou obchvatu ve Frýdku-Místku, ale ta omezení na úseku mezi Místkem a Frýdlantem, tak to je hotová katastrofa. Protože tam už tak posledních možná 10 či 15 let si opravdu nepamatuji, že by se jezdilo bez omezení, že by tam nebyla nějaká uzavírka, nějaké omezení, zúžení, nebo něco podobného. Přitom ten úsek má tak možná necelých deset kilometrů, ale řekl bych, že neustále dokola, včetně teď aktuální situace, kdy vlastně se tam v srpnu začalo zase něco kopat a mění se tam, myslím si, relativně nový a relativně zachovalý asfalt.”
Silničáři však mají silnici za poškozenou, a to natolik, že odklad by pozdější opravy neúměrně prodražil.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Silnice I/56 se opravuje z důvodu objektivního zjištění provozních škod, jako jsou staré vysprávky, příčné a podélné trhliny, ztráta makrotextury, trvalé deformace, vyjeté koleje, mozaikové trhliny nebo síťové trhliny. Nedokonalosti vozovky vznikly v průběhu její vysoké zátěže a všechny vady byly vyhodnoceny jako prvky ohrožující bezpečnost i plynulost silničního provozu. Včasná oprava šetří náklady, pozdější řešení možná lépe viditelných nerovností by mohlo trvat déle a stát daleko více peněz. Omlouváme se za možná zdržení, snahou všech zúčastněných stran je opravu dokončit co nejdříve bez úlevy na kvalitě.”
A zatímco v jednom úseku se právě vyměňuje asfalt, v dalším se připravuje instalace lanových svodidel. Ta mají zvýšit bezpečnost na silnici, kde se jezdí poměrně rychle a jednotlivé směry tam dosud nejsou oddělené.
---
Již druhý den po zahájení hlavního líčení s Lubomírem Gavendou, který se přiznal k zardoušení své milenky, vynesl senát Krajského soudu v Ostravě rozsudek. Vrah stráví za mřížemi 16 let. Motivem byl dluh, který u ženy měl a nechtěl ho vracet.
Když se loni v létě nevrátila domu 42letá žena z Havířova, zalarmoval její manžel policii, která ženu začala hledat. Zároveň s pátrací akcí, vyslýchali kriminalisté osoby z jejího okolí. To je dovedlo až ke 41letému Lubomíru Gavendovi, který byl její milenec a jak se později ukázalo i její vrah.
Michal Król, státní zástupce: "K usmrcení mělo dojít v rámci jejich vzájemného intimního aktu."
Gavenda tělo odhodil v lese a zaházel ho větvemi. Později si opatřil nářadí, na místo se vrátil a 5 hodin kopal hrob, aby tělo schoval. Po odhalení tvrdil, že šlo o nešťastnou náhodu při sexu, když přehnal rdoušení, které partnerka vyžadovala. Žalobce mu ale neuvěřil, protože ještě s tělem v kufru jel do jejího bytu, kde zřejmě hledal peníze. Navíc se ukázalo, že měl u ženy dluh.
Michal Król, státní zástupce: "Z pozice obžaloby je jeho počínání spíše dokladem jakési předpřipravenosti, úkladnosti a snahy zamést stopy."
Lubomír Gavenda, obžalovaný: "Mi je to líto a omlouvám se."
Obžalovaný se před soudem přiznal a řešila se tedy hlavně výška jeho trestu. Ohrožen byl sazbou15 - 20 let nebo výjimečným trestem. Soud se nakonec rozhodl pro 16 let za mřížemi.
Veronika Ralevská, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Soud přihlédl jako k polehčující okolnosti zejména k prohlášení viny u hlavního líčení a obžalovanému dále polehčoval jeho řádný způsob života před spácháním činu a projevená lítost."
Gavenda musí také zaplatit manželovi zavražděné ženy odškodné ve výši 800 tisíc korun. Obžalovaný trest přijal a pouze pozůstalí budou řešit, zda se spokojí s přiznanou škodou.
---
Primář dětského oddělení havířovské nemocnice Hynek Canibal se stal vítězem 13. ročníku celonárodní ankety v kategorii Lékař lůžkového zařízení. Z prestižního úspěchu má radost celé oddělení i vedení nemocnice.
Vstřícný a pozitivní vztah k malým pacientům i jejich rodičům stojí za úspěchem dětského oddělení v havířovské nemocnici. V celostátní anketě, kde bylo nominováno na 600 lékařů, získal primář Hynek Canibal první místo v kategorii lékař lůžkového zařízení.
Hynek Canibal, oceněný primář dětského oddělení: "To, co jsme změnili, je spolupráce s rodiči a nastavení, my tomu říkáme Family centered care. To je něco, na co jsme pyšní a věříme, že jsme průkopníci v republice. Chceme, aby se rodič, který doprovází své nemocné dítě do nemocnice, se stal naším partnerem, byl rovnocenným partnerem a ty vztahy byly takové, že ho potřebujeme v té nemocnici a v tom si myslím, že jsme takový unikát a je to asi důsledek, proč ta cena zůstala u nás.”
Citlivý přístup ocenila i paní Romana Zuková, která mohla se svým synem s autismem až na operační sál.
Romana Zuková, rodič: "Bylo úžasné, že sestřička ještě před operačním sálem mi nabídla, že mohu jít s ním a přímo ho uspat. Pan anesteziolog mi dal masku. Já jsem mu masku podržela přímo na puse, odpočítala jsem ho a on byl neuvěřitelně klidný a projevilo se to i na tom probuzení na JIP, kde jsem také okamžitě byla s ním.”
Přání dětského oddělení je, aby rodiče s dětmi mohli být při zákrocích na všech odděleních, a aby si tento přístup osvojily nemocnice napříč Českou republikou.
---
Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek hledá nové dobrovolníky. Přihlásit se může každý starší patnácti let a sám si následně vybrat, kde chce pomáhat. Dobrovolníci všeobecně chodí za dětmi nebo postiženými, ale hlavně za osamělými seniory, kterým dělají společnost a tím i velkou radost.
Jsem turistka, ochrupka, švadlenka, lysař, skautka. Ale také mnoho dalších, kteří mají jedno společné. Jsou dobrovolníci centra ADRA Frýdek-Místek. To teď jednoduchým videem motivuje další, aby se připojili a přišli pomáhat. Konečně se totiž naplno rozjely dobrovolnické programy.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Problém je, že v rámci toho omezení spousty dobrovolníků přestalo docházet a my potřebujeme nutně obsadit ta místa, která se nám ztratila tím, že jsme byli zavření."
Zájemci tak mohou chodit například za osamělými seniory a dělat jim radost.
Vladimír Walach, dobrovolník: "Bydlím v Dobraticích a dojíždím tu za Jardou každý týden. Prožíváme tak hodinu a půl spolu. Nejprve si vyprávíme, co prožil, přes týden. Mezitím si také voláme ještě."
Jaroslav Urbiš: "Povykládáme, pohrajeme dámu, tu už hrajeme 5 let. Je to takové nerozhodné, záleží na psychice. Jednou vyhraje ten, podruhé ten."
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Nesmírně si vážíme toho, že ve Frýdku-Místku jich máme zatím dostatek. A tak se těšíme, že i po tom, kdy se chceme letos nějakým způsobem zase zviditelnit a ukázat lidem, co děláme. Že i pomocí toho videa, které jsme natočili, že se přihlásí noví dobrovolníci a že budou dělat radost spolu s námi."
Rozália Lukačová: "Já jsem ráda, že přijde někdo, jinak jsem sama, takže jsem ráda, když někdo přijde."
Marie Godišová, dobrovolnice: "Mě to nevadí, já jsem taky sama, takže jsem ráda, když za ní zajdu. Občas jak říkala, chodíme tady do parku, do Sokolovny."
Dobrovolníka může dělat téměř každý, bez ohledu na věk.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Co se týká věku dobrovolníků, tak samozřejmě ideální je více jak patnáct let. A potom pokud se člověk cítí fit a chce pomáhat, tak 101."
Pokud byste chtěli pomáhat, stačí se jednoduše přihlásit vyplněním formuláře na internetových stránkách dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek. Případně zavolat vedoucímu koordinátorovi nebo přijít na pobočku na Radniční ulici.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Budeme s ním mít přijímací pohovor a potom mu nabídneme ty možnosti, které máme. Kam by mohl docházet a za kým. Sám si může vybrat. Ta paleta je nepřeberná. Od dětí až po seniory, po zdravotně postižené, tam všude pomáháme."
Aktuálně pomáhá Adře přes 100 dobrovolníků. Běžný potřebný stav je přitom kolem 150.
---
Střední průmyslová škola v Karviné slaví sto let od svého vzniku. Přesně před sto lety, v říjnu 1921, usedli do lavic její první žáci. Od té doby změnila 17krát svůj název, několikrát své sídlo. Nyní patří mezi nejprestižnější technicky zaměřené školy v regionu.
Karvinská průmyslovka oslavila 100 let od svého vzniku. Tento významný milník školy bude připomínat i slavnostně vysazená lípa. Před deseti lety, u příležitosti 90 let školy bylo před školou vysazeno devět líp, za každé desetileté jedna. Nyní na zvlášť čestném místě přibyla desátá.
Česlava Lukaštíková, ředitelka SPŠ Karviná: "Naším zřizovatelem je kraj, který opravdu dbá na to, aby technické školy měly dobré vybavení, které odpovídá současným trendům v technice. Máme výborně vybavené laboratoře, učebny, nemáme se za co stydět a jdeme s dobou."
Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana MSK: "Sto let pro školu není to stejné, co sto let pro člověka. Tato škola je mladá, je mladá svým obsahem, tím myslím žáky i vyučovací obsah a je mladá i svou obálkou, protože vidíme, že má krásnou budovu, krásně vybavenou. Studované obory jsou tady velmi perspektivní, žáci jsou připraveni na trh práce a je o ně velký zájem."
Po vysazení lípy, vypustili studenti do nebe balonky a pro všechny přítomné hosté byla připravena prohlídka školy, včetně výuky, laboratoří, dílen a učeben.
---
Policisté dopadli zloděje, který našel inspiraci pro zametání stop v amerických filmech. Při výslechu se přiznal ke 12 vykradeným objektům. Mezi nimi byla například hasičská zbrojnice ve Vřesině, kde odcizil radiostanice, čímž hasičům velmi zkomplikoval jejich práci.
Na jaře jsme vám přinesli zprávu o zloději, který paralyzoval dobrovolné hasiče z Vřesiny, když se jim vloupal do zbrojnice. Ukradl totiž vysílačky a pokusil se také vniknout do trezoru, který měli v budově obecní policisté na zbraně. To se mu naštěstí nepovedlo. Hasiči ale museli omezit své nasazení na jednoduché zásahy.
Stanislav Drastich, velitel JSDH Vřesina: "Jednotka je akce schopna jen velmi omezeně. Zasahovat můžeme pouze u technických záležitostí, ale třeba u požárů a nebo tam, kde je důležitá komunikace, nejsme schopni zasahovat."
Podobných krádeží, kdy zloděj bral na co přišel, zaznamenali policisté v okolí Ostravy více a tak případy začali spojovat. Vloupání se stala v mateřských, základních i středních školách, vykraden byl obecní úřad nebo právě hasičská zbrojnice.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Způsob vloupání byl téměř stejný. Za použití nářadí násilně vniknul do vnitřních prostor, ze kterých měl vzít vše, co našel. Například fotoaparáty, tablety, finanční hotovost, ale také svazky klíčů či násadu na koště. U posledního skutku měl odejít jen s čokoládou."
Policisté už také věděli, jak zloděj přibližně vypadá. Natočila ho totiž kamera. Kulhání je ale nahrané, aby zmátl stopu.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Když věděl, že ho při činu snímá kamerový systém, změnil chůzi a dělal ze sebe postižnou osobu. Ve chvíli, kdy vniknul do vnitřních prostor objektů, tak v několika případech se snažil zamést stopy. Na místě činu rozléval chemikálie nebo čisticí prostředky."
Nakonec ho policisté dopadli. Zjistili, že jde o 33letého muže. Přiznal se k vykradení 12 objektů s celkovou škodou 600 tisíc korun. Hrozí mu 5 let vězení.
---
Silnice I/56 je velmi frekventovanou výpadovkou z Ostravy a Frýdku-Místku do Beskyd. Současně ji však každé ráno v opačném směru používají lidé mířící z Beskyd do měst za prací.
Cestu tisícům lidí každý den v obou směrech už delší dobu komplikují omezení související s opravami silnice. Někteří motoristé si dokonce myslí, že se cesta opravuje zbytečně, protože asfalt je na první pohled v pořádku.
Anketa: “Cesta odpoledne se mi prodlouží až o půl hodiny minimálně. V těch špičkách je to katastrofa. Třeba přes Frýdek přejet a tento úsek trvá i tři čtvrtě hodiny někdy. Cesta chvílí přijet a tady vlastně tento úsek trvá tři čtvrtě hodiny někde. Nevypadá to, že by to bylo nějak zničené ten asfalt. Mám dojem, že se to před čtyřmi roky měnilo.”
Řidičům dává za pravdu i starosta beskydské obce Malenovice.
Pavel Kuběna, starosta Malenovic: “Řada občanů Malenovice dojíždí každý den do práce až do Ostravy nebo do Frýdku-Místku. Takže na té silnici I/56, o které se bavíme, je to pro ně dost velká komplikace. Každodenně tam narážejí na nějaká zúžení, omezení a tak podobně. Určitě se to dá pochopit, některá ta omezení v souvislosti třeba se stavbou obchvatu ve Frýdku-Místku, ale ta omezení na úseku mezi Místkem a Frýdlantem, tak to je hotová katastrofa. Protože tam už tak posledních možná 10 či 15 let si opravdu nepamatuji, že by se jezdilo bez omezení, že by tam nebyla nějaká uzavírka, nějaké omezení, zúžení, nebo něco podobného. Přitom ten úsek má tak možná necelých deset kilometrů, ale řekl bych, že neustále dokola, včetně teď aktuální situace, kdy vlastně se tam v srpnu začalo zase něco kopat a mění se tam, myslím si, relativně nový a relativně zachovalý asfalt.”
Silničáři však mají silnici za poškozenou, a to natolik, že odklad by pozdější opravy neúměrně prodražil.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Silnice I/56 se opravuje z důvodu objektivního zjištění provozních škod, jako jsou staré vysprávky, příčné a podélné trhliny, ztráta makrotextury, trvalé deformace, vyjeté koleje, mozaikové trhliny nebo síťové trhliny. Nedokonalosti vozovky vznikly v průběhu její vysoké zátěže a všechny vady byly vyhodnoceny jako prvky ohrožující bezpečnost i plynulost silničního provozu. Včasná oprava šetří náklady, pozdější řešení možná lépe viditelných nerovností by mohlo trvat déle a stát daleko více peněz. Omlouváme se za možná zdržení, snahou všech zúčastněných stran je opravu dokončit co nejdříve bez úlevy na kvalitě.”
A zatímco v jednom úseku se právě vyměňuje asfalt, v dalším se připravuje instalace lanových svodidel. Ta mají zvýšit bezpečnost na silnici, kde se jezdí poměrně rychle a jednotlivé směry tam dosud nejsou oddělené.
---
Již druhý den po zahájení hlavního líčení s Lubomírem Gavendou, který se přiznal k zardoušení své milenky, vynesl senát Krajského soudu v Ostravě rozsudek. Vrah stráví za mřížemi 16 let. Motivem byl dluh, který u ženy měl a nechtěl ho vracet.
Když se loni v létě nevrátila domu 42letá žena z Havířova, zalarmoval její manžel policii, která ženu začala hledat. Zároveň s pátrací akcí, vyslýchali kriminalisté osoby z jejího okolí. To je dovedlo až ke 41letému Lubomíru Gavendovi, který byl její milenec a jak se později ukázalo i její vrah.
Michal Król, státní zástupce: "K usmrcení mělo dojít v rámci jejich vzájemného intimního aktu."
Gavenda tělo odhodil v lese a zaházel ho větvemi. Později si opatřil nářadí, na místo se vrátil a 5 hodin kopal hrob, aby tělo schoval. Po odhalení tvrdil, že šlo o nešťastnou náhodu při sexu, když přehnal rdoušení, které partnerka vyžadovala. Žalobce mu ale neuvěřil, protože ještě s tělem v kufru jel do jejího bytu, kde zřejmě hledal peníze. Navíc se ukázalo, že měl u ženy dluh.
Michal Król, státní zástupce: "Z pozice obžaloby je jeho počínání spíše dokladem jakési předpřipravenosti, úkladnosti a snahy zamést stopy."
Lubomír Gavenda, obžalovaný: "Mi je to líto a omlouvám se."
Obžalovaný se před soudem přiznal a řešila se tedy hlavně výška jeho trestu. Ohrožen byl sazbou15 - 20 let nebo výjimečným trestem. Soud se nakonec rozhodl pro 16 let za mřížemi.
Veronika Ralevská, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Soud přihlédl jako k polehčující okolnosti zejména k prohlášení viny u hlavního líčení a obžalovanému dále polehčoval jeho řádný způsob života před spácháním činu a projevená lítost."
Gavenda musí také zaplatit manželovi zavražděné ženy odškodné ve výši 800 tisíc korun. Obžalovaný trest přijal a pouze pozůstalí budou řešit, zda se spokojí s přiznanou škodou.
---
Primář dětského oddělení havířovské nemocnice Hynek Canibal se stal vítězem 13. ročníku celonárodní ankety v kategorii Lékař lůžkového zařízení. Z prestižního úspěchu má radost celé oddělení i vedení nemocnice.
Vstřícný a pozitivní vztah k malým pacientům i jejich rodičům stojí za úspěchem dětského oddělení v havířovské nemocnici. V celostátní anketě, kde bylo nominováno na 600 lékařů, získal primář Hynek Canibal první místo v kategorii lékař lůžkového zařízení.
Hynek Canibal, oceněný primář dětského oddělení: "To, co jsme změnili, je spolupráce s rodiči a nastavení, my tomu říkáme Family centered care. To je něco, na co jsme pyšní a věříme, že jsme průkopníci v republice. Chceme, aby se rodič, který doprovází své nemocné dítě do nemocnice, se stal naším partnerem, byl rovnocenným partnerem a ty vztahy byly takové, že ho potřebujeme v té nemocnici a v tom si myslím, že jsme takový unikát a je to asi důsledek, proč ta cena zůstala u nás.”
Citlivý přístup ocenila i paní Romana Zuková, která mohla se svým synem s autismem až na operační sál.
Romana Zuková, rodič: "Bylo úžasné, že sestřička ještě před operačním sálem mi nabídla, že mohu jít s ním a přímo ho uspat. Pan anesteziolog mi dal masku. Já jsem mu masku podržela přímo na puse, odpočítala jsem ho a on byl neuvěřitelně klidný a projevilo se to i na tom probuzení na JIP, kde jsem také okamžitě byla s ním.”
Přání dětského oddělení je, aby rodiče s dětmi mohli být při zákrocích na všech odděleních, a aby si tento přístup osvojily nemocnice napříč Českou republikou.
---
Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek hledá nové dobrovolníky. Přihlásit se může každý starší patnácti let a sám si následně vybrat, kde chce pomáhat. Dobrovolníci všeobecně chodí za dětmi nebo postiženými, ale hlavně za osamělými seniory, kterým dělají společnost a tím i velkou radost.
Jsem turistka, ochrupka, švadlenka, lysař, skautka. Ale také mnoho dalších, kteří mají jedno společné. Jsou dobrovolníci centra ADRA Frýdek-Místek. To teď jednoduchým videem motivuje další, aby se připojili a přišli pomáhat. Konečně se totiž naplno rozjely dobrovolnické programy.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Problém je, že v rámci toho omezení spousty dobrovolníků přestalo docházet a my potřebujeme nutně obsadit ta místa, která se nám ztratila tím, že jsme byli zavření."
Zájemci tak mohou chodit například za osamělými seniory a dělat jim radost.
Vladimír Walach, dobrovolník: "Bydlím v Dobraticích a dojíždím tu za Jardou každý týden. Prožíváme tak hodinu a půl spolu. Nejprve si vyprávíme, co prožil, přes týden. Mezitím si také voláme ještě."
Jaroslav Urbiš: "Povykládáme, pohrajeme dámu, tu už hrajeme 5 let. Je to takové nerozhodné, záleží na psychice. Jednou vyhraje ten, podruhé ten."
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Nesmírně si vážíme toho, že ve Frýdku-Místku jich máme zatím dostatek. A tak se těšíme, že i po tom, kdy se chceme letos nějakým způsobem zase zviditelnit a ukázat lidem, co děláme. Že i pomocí toho videa, které jsme natočili, že se přihlásí noví dobrovolníci a že budou dělat radost spolu s námi."
Rozália Lukačová: "Já jsem ráda, že přijde někdo, jinak jsem sama, takže jsem ráda, když někdo přijde."
Marie Godišová, dobrovolnice: "Mě to nevadí, já jsem taky sama, takže jsem ráda, když za ní zajdu. Občas jak říkala, chodíme tady do parku, do Sokolovny."
Dobrovolníka může dělat téměř každý, bez ohledu na věk.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Co se týká věku dobrovolníků, tak samozřejmě ideální je více jak patnáct let. A potom pokud se člověk cítí fit a chce pomáhat, tak 101."
Pokud byste chtěli pomáhat, stačí se jednoduše přihlásit vyplněním formuláře na internetových stránkách dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek. Případně zavolat vedoucímu koordinátorovi nebo přijít na pobočku na Radniční ulici.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Budeme s ním mít přijímací pohovor a potom mu nabídneme ty možnosti, které máme. Kam by mohl docházet a za kým. Sám si může vybrat. Ta paleta je nepřeberná. Od dětí až po seniory, po zdravotně postižené, tam všude pomáháme."
Aktuálně pomáhá Adře přes 100 dobrovolníků. Běžný potřebný stav je přitom kolem 150.
---
Střední průmyslová škola v Karviné slaví sto let od svého vzniku. Přesně před sto lety, v říjnu 1921, usedli do lavic její první žáci. Od té doby změnila 17krát svůj název, několikrát své sídlo. Nyní patří mezi nejprestižnější technicky zaměřené školy v regionu.
Karvinská průmyslovka oslavila 100 let od svého vzniku. Tento významný milník školy bude připomínat i slavnostně vysazená lípa. Před deseti lety, u příležitosti 90 let školy bylo před školou vysazeno devět líp, za každé desetileté jedna. Nyní na zvlášť čestném místě přibyla desátá.
Česlava Lukaštíková, ředitelka SPŠ Karviná: "Naším zřizovatelem je kraj, který opravdu dbá na to, aby technické školy měly dobré vybavení, které odpovídá současným trendům v technice. Máme výborně vybavené laboratoře, učebny, nemáme se za co stydět a jdeme s dobou."
Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana MSK: "Sto let pro školu není to stejné, co sto let pro člověka. Tato škola je mladá, je mladá svým obsahem, tím myslím žáky i vyučovací obsah a je mladá i svou obálkou, protože vidíme, že má krásnou budovu, krásně vybavenou. Studované obory jsou tady velmi perspektivní, žáci jsou připraveni na trh práce a je o ně velký zájem."
Po vysazení lípy, vypustili studenti do nebe balonky a pro všechny přítomné hosté byla připravena prohlídka školy, včetně výuky, laboratoří, dílen a učeben.
---
