Odborná porota ocenila mimořádné zásahy v rámci Ankety Dobrovolní hasiči roku 2020. V Moravskoslezském kraji nejlepšího výsledku dosáhla jednotka z Havířova-Životic, která obsadila třetí místo za zásah při tragickém požáru.
V květnu loňského roku došlo k tragickému požáru v Havířově-Šumbarku. Po příjezdu na místo hasiči vyprostili z bytu dvě děti, které následně zemřely. Třetí dítě se podařilo zachránit díky obětavým lidem. Zásah byl náročný pro všechny složky. Na místě pomáhali také dobrovolní hasiči z Havířova-Životic.
Robert Ponzer, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Po příjezdu na místo jsme po dohodě z velitelem šli do toho bytu. Snažili jsme se zachránit, co se dalo. Po příjezdu byli všichni obyvatelé domu už pryč. Tam jsme se dozvěděli, že bohužel dvě děti bojují o život v sanitce. Pak se ukázalo, že ten boj nezvládly. Pracovat s tím, že někdo bojuje o život a nemyslet na to, je po psychické stránce strašně těžké."
Hasiči chtěli, aby široká veřejnost věděla o tomto náročném zásahu a práci všech složek a přihlásili se do 10. ročníku Ankety Dobrovolní hasiči roku, kde získali třetí místo. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v Brně.
Zoroslav Blaho, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Nečekali jsme to, zkusili jsme to a nepočítali jsme absolutně s tím, že si odvezeme nějakou cenu. Nás to velice mile potěšilo. Jsme za to rádi, všem každopádně děkujeme, kteří nám poslali hlasy. Bez nich by to nešlo.”
Hasiči kromě finanční odměny dostali novou vysílačku a led světlo. Největší odměnou jim však bylo uznání za jejich práci.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
Ostrava-Poruba už zná vítěze architektonické soutěže na proměnu zámeckého parku. Ta řeší nejen park, ale i jeho propojení s rybníkem a bezprostředním okolím v jeden celek. Povedlo se to i přesto, že je od sebe dělí rušná silnice Nad Porubkou.
Celkem dvakrát porubská radnice vyhlašovala architektonickou soutěž na revitalizaci zámeckého parku a jeho okolí. Zatímco v roce 2019 se do ní nikdo nepřihlásil, o rok později přímo oslovila tři účastníky a další vzešel z otevřeného kola soutěže. 3 z nich se do toho pustili a vítěz je na světě.
Petra Brodová, místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Výsledek je takový, že vítězem se stala slovenská společnost LABAK, Laboratórium architektúry krajiny z Bratislavy."
V parku se podle vítězného návrhu nově objeví hudební altán a sportoviště a elegantně je řešeno i okolí rybníku s terasou pro relaxaci a dřevěným molem.
Prokoukne i okolí azylového domu, kde vzniknou zahrady a dětské hřiště.
Petra Brodová, místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Ten návrh se opravdu nesnaží ohromit za každou cenu, ale ta jeho hlavní kvalita spočívá právě v jednoduchosti a přirozenosti."
Revitalizace zámeckého parku a jeho okolí bude rozdělena do několika etap a pokud vše půjde dobře, ta první by mohla začít už příští rok.
Martin Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “Veškeré návrhy z architektonické soutěže budou představeny i veřejnosti, a to na výstavě, která bude k dispozici v únoru v Malé Dukle. Návrhy budou představeny i na radnici.”
Lidé si je ale mohou prohlédnout už teď, a to na webu fajnovaporuba.cz.
---
V předchozí reportáži jsme přinesli informace o tom, že pilotům dronů hrozí pokuty za létání v zakázaných prostorech. Zjišťovali jsme, zda si vedle policie takové zakázané zóny nechají zřídit například průmyslové podniky.
Trvalé nebo dočasně zakázané prostory vyhlašuje Úřad civilního letectví. Samozřejmostí jsou bezletové zóny v okolí letišť, ve vojenských prostorech či u jaderných elektráren.
Z bezpečnostních důvodů si může o vyhrazení prostoru se zákazem letu požádat i policie nebo i kdokoli jiný. Žadatel však musí takový požadavek dostatečně odůvodnit.
Dotazovaní zástupci velkých podniků v MSK potvrdili, že zatím o vymezení bezletových prostorů pro drony neuvažují. Spoléhají na své interní směrnice a také další platné předpisy.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My máme bezletové zóny v rámci ČEZ nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Nad ostatními neuvažujeme o tom, že bychom požádali o bezletové zóny, nebo jiný speciální režim. My využíváme práva vlastníka, který si může určit pravidla využívání dronů nad jeho objekty. Takže například nad turisticky zajímavou lokalitou Dlouhé Stráně, kdo chce využívat dron, tak si musí požádat.”
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Pokud by chtěl někdo v průmyslových objektech OKD pořizovat fotografické nebo audiovizuální záznamy, tak by měl zažádat o povolení. Řídíme se interními směrnicemi bez toho není možné záběry pořizovat.”
Teoreticky vůbec by drony neměly létat nad hladinami a hrázemi přehradních nádrží.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V rámci ochranných pásem I. a II. stupně kolem vodních nádrží v povodí Odry se zakazuje pohyb vznášedel nebo například dronů níže než 150 metrů nad vodní hladinou. Navíc jako správci nesouhlasíme s přelety nad objekty přehradních hrází nebo odběrných objektů z důvodů provozní bezpečnosti a zabezpečení objektů proti narušení. Toto omezení se týká všech přehrad, tedy i nevodárenských.”
Piloti dronů by v každém případě měli vždy létat jen tak, aby svým strojem nikoho neohrozili, nezranili a nezpůsobili ani materiální škodu.
---
Vášní Milana Vítka je sbírání automobilů. Jeho úctyhodná sbírka je přehlídkou vozů nejrůznějších typů.
Milan Vítek propadl autům jako malý kluk. Dokonce už v té době snil o tom, že si nejzajímavější modely pořídí do sbírky.
Milan Vítek, sběratel: „Hrál jsem si s auty, s modely aut, že mám servis, půjčovnu, muzeum, nějakou sbírku. A toto přerostlo tak, že od 16 let začal sbírat automobily a motocykly.“
Sbírání automobilů se věnuje intenzivně posledních 10 let. Nejstarší sbírkové vozy jsou z 20. - 30. let minulého století. Ty nejmladší mají třeba jen dvě desítky let. Jsou to kabriolety, limuzíny, sportovní či závodní auta. Nebo také ty, které patřily slavným osobnostem. Například anglické princezně Anně, která propadla blankytně modrému vozu značky Rellaiant Scimitar.
Milan Vítek, sběratel: „Takže si každý rok a půl objednávala nový, stejného modelu. Celkem jich měla 9. Toto je jeden z nich, v malé sérii vyráběný britský sporťák.“
Mnohé exempláře jsou opravdu malým uměleckým dílem a tomu dříve odpovídala i jejich vysoká cena. A tak si kdysi koupit auto zdaleka nemohlo dovolit tolik lidí jako dnes. Některé své sběratelské skvosty vystavuje Milan Vítek v opavském obchodním centru Breda. Až se uvolní opatření a bude moci svou malou expozici opět otevřít, rád přidá i poutavé vyprávění.
---
Odborná porota ocenila mimořádné zásahy v rámci Ankety Dobrovolní hasiči roku 2020. V Moravskoslezském kraji nejlepšího výsledku dosáhla jednotka z Havířova-Životic, která obsadila třetí místo za zásah při tragickém požáru.
V květnu loňského roku došlo k tragickému požáru v Havířově-Šumbarku. Po příjezdu na místo hasiči vyprostili z bytu dvě děti, které následně zemřely. Třetí dítě se podařilo zachránit díky obětavým lidem. Zásah byl náročný pro všechny složky. Na místě pomáhali také dobrovolní hasiči z Havířova-Životic.
Robert Ponzer, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Po příjezdu na místo jsme po dohodě z velitelem šli do toho bytu. Snažili jsme se zachránit, co se dalo. Po příjezdu byli všichni obyvatelé domu už pryč. Tam jsme se dozvěděli, že bohužel dvě děti bojují o život v sanitce. Pak se ukázalo, že ten boj nezvládly. Pracovat s tím, že někdo bojuje o život a nemyslet na to, je po psychické stránce strašně těžké."
Hasiči chtěli, aby široká veřejnost věděla o tomto náročném zásahu a práci všech složek a přihlásili se do 10. ročníku Ankety Dobrovolní hasiči roku, kde získali třetí místo. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v Brně.
Zoroslav Blaho, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Nečekali jsme to, zkusili jsme to a nepočítali jsme absolutně s tím, že si odvezeme nějakou cenu. Nás to velice mile potěšilo. Jsme za to rádi, všem každopádně děkujeme, kteří nám poslali hlasy. Bez nich by to nešlo.”
Hasiči kromě finanční odměny dostali novou vysílačku a led světlo. Největší odměnou jim však bylo uznání za jejich práci.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
Ostrava-Poruba už zná vítěze architektonické soutěže na proměnu zámeckého parku. Ta řeší nejen park, ale i jeho propojení s rybníkem a bezprostředním okolím v jeden celek. Povedlo se to i přesto, že je od sebe dělí rušná silnice Nad Porubkou.
Celkem dvakrát porubská radnice vyhlašovala architektonickou soutěž na revitalizaci zámeckého parku a jeho okolí. Zatímco v roce 2019 se do ní nikdo nepřihlásil, o rok později přímo oslovila tři účastníky a další vzešel z otevřeného kola soutěže. 3 z nich se do toho pustili a vítěz je na světě.
Petra Brodová, místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Výsledek je takový, že vítězem se stala slovenská společnost LABAK, Laboratórium architektúry krajiny z Bratislavy."
V parku se podle vítězného návrhu nově objeví hudební altán a sportoviště a elegantně je řešeno i okolí rybníku s terasou pro relaxaci a dřevěným molem.
Prokoukne i okolí azylového domu, kde vzniknou zahrady a dětské hřiště.
Petra Brodová, místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Ten návrh se opravdu nesnaží ohromit za každou cenu, ale ta jeho hlavní kvalita spočívá právě v jednoduchosti a přirozenosti."
Revitalizace zámeckého parku a jeho okolí bude rozdělena do několika etap a pokud vše půjde dobře, ta první by mohla začít už příští rok.
Martin Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “Veškeré návrhy z architektonické soutěže budou představeny i veřejnosti, a to na výstavě, která bude k dispozici v únoru v Malé Dukle. Návrhy budou představeny i na radnici.”
Lidé si je ale mohou prohlédnout už teď, a to na webu fajnovaporuba.cz.
---
V předchozí reportáži jsme přinesli informace o tom, že pilotům dronů hrozí pokuty za létání v zakázaných prostorech. Zjišťovali jsme, zda si vedle policie takové zakázané zóny nechají zřídit například průmyslové podniky.
Trvalé nebo dočasně zakázané prostory vyhlašuje Úřad civilního letectví. Samozřejmostí jsou bezletové zóny v okolí letišť, ve vojenských prostorech či u jaderných elektráren.
Z bezpečnostních důvodů si může o vyhrazení prostoru se zákazem letu požádat i policie nebo i kdokoli jiný. Žadatel však musí takový požadavek dostatečně odůvodnit.
Dotazovaní zástupci velkých podniků v MSK potvrdili, že zatím o vymezení bezletových prostorů pro drony neuvažují. Spoléhají na své interní směrnice a také další platné předpisy.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My máme bezletové zóny v rámci ČEZ nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Nad ostatními neuvažujeme o tom, že bychom požádali o bezletové zóny, nebo jiný speciální režim. My využíváme práva vlastníka, který si může určit pravidla využívání dronů nad jeho objekty. Takže například nad turisticky zajímavou lokalitou Dlouhé Stráně, kdo chce využívat dron, tak si musí požádat.”
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Pokud by chtěl někdo v průmyslových objektech OKD pořizovat fotografické nebo audiovizuální záznamy, tak by měl zažádat o povolení. Řídíme se interními směrnicemi bez toho není možné záběry pořizovat.”
Teoreticky vůbec by drony neměly létat nad hladinami a hrázemi přehradních nádrží.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V rámci ochranných pásem I. a II. stupně kolem vodních nádrží v povodí Odry se zakazuje pohyb vznášedel nebo například dronů níže než 150 metrů nad vodní hladinou. Navíc jako správci nesouhlasíme s přelety nad objekty přehradních hrází nebo odběrných objektů z důvodů provozní bezpečnosti a zabezpečení objektů proti narušení. Toto omezení se týká všech přehrad, tedy i nevodárenských.”
Piloti dronů by v každém případě měli vždy létat jen tak, aby svým strojem nikoho neohrozili, nezranili a nezpůsobili ani materiální škodu.
---
Vášní Milana Vítka je sbírání automobilů. Jeho úctyhodná sbírka je přehlídkou vozů nejrůznějších typů.
Milan Vítek propadl autům jako malý kluk. Dokonce už v té době snil o tom, že si nejzajímavější modely pořídí do sbírky.
Milan Vítek, sběratel: „Hrál jsem si s auty, s modely aut, že mám servis, půjčovnu, muzeum, nějakou sbírku. A toto přerostlo tak, že od 16 let začal sbírat automobily a motocykly.“
Sbírání automobilů se věnuje intenzivně posledních 10 let. Nejstarší sbírkové vozy jsou z 20. - 30. let minulého století. Ty nejmladší mají třeba jen dvě desítky let. Jsou to kabriolety, limuzíny, sportovní či závodní auta. Nebo také ty, které patřily slavným osobnostem. Například anglické princezně Anně, která propadla blankytně modrému vozu značky Rellaiant Scimitar.
Milan Vítek, sběratel: „Takže si každý rok a půl objednávala nový, stejného modelu. Celkem jich měla 9. Toto je jeden z nich, v malé sérii vyráběný britský sporťák.“
Mnohé exempláře jsou opravdu malým uměleckým dílem a tomu dříve odpovídala i jejich vysoká cena. A tak si kdysi koupit auto zdaleka nemohlo dovolit tolik lidí jako dnes. Některé své sběratelské skvosty vystavuje Milan Vítek v opavském obchodním centru Breda. Až se uvolní opatření a bude moci svou malou expozici opět otevřít, rád přidá i poutavé vyprávění.
---
