O biologickou rovnováhu a čistoty vody v rybníku Míčovec ve Stonavě, který v lednu postihla ekologická havárie, se nově starají speciální bakterie. Do vody budou od dubna až do podzimu dávkovány celkem sedmkrát.
Lednová ekologická havárie na rybníku Míčovec ve Stonavě, která zapříčinila úhyn dvou tun ryb je stále v šetření. Do rybníku se přítokem dostalo biologické hnojivo.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „Je to vytrasované z pole tady nad rybníkem. Viník ještě není znám, šetří to Policie ČR.“
Po jarních deštích se kvalita vody v rybníku zlepšila, rybáři začali s obnovou. Nasazeno zatím bylo 1200 kg ryb. O kvalitu vody se nyní nově starají speciální bakterie.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „To znečištění bylo tak velké, že ta příroda by to čistila rok až dva roky.“
Michal Bajnar, odborník na biologické čištění vody: „Bakterie umí rozložit organický odpad. Tzn. vycházíme z toho, že se jednalo o nějaké organické znečištění, narozdil od kauzy, kterou jsme měli na řece Bečvě, kde pravděpodobně došlo k úniku nějaké chemikálie. Bakterie způsobí to, že znečištění, které v tomto rybníku je, bude rozloženo na naprosto neškodné látky jako vodík a kyslík.“
Dušana Bernatíková, poradkyně na biologické čištění vody: „Bakterie jsou sypké, proto je aktivujeme ve vodě, kterou vezme z tohoto rybníka. V té vodě se aktivuje ta bakterie a začne pracovat. Budeme postupně, ať zasáhneme co největší plochu, to vlévat do toho rybníku.“
Během roku je naplánováno celkem sedm aplikací. Po prvotní očkovací dávce bude následovat dalších šest dávek. Začalo se v dubnu a skončí se na podzim.
---
Město Ostrava chce, aby se zranitelní účastníci silničního provozu cítili na ulici dobře a tak chystá další úpravu v Hrabůvce. Frekventovaný přechod na ulici Dr. Martínka bude bezpečnější a přehlednější. Rekonstrukce zklidní dopravu a zlepší pohyb přes tramvajovou trať.
Ulice Dr. Martínka v Ostravě-Jihu patří mezi velmi frekventované tahy v této nejlidnatější části města. Zejména dopravní špičce může být pro chodce a cyklisty problémem bezpečně tento bulvár překonat. Proto dopravní experti vyhodnotili tuto oblast jako rizikovou a čeká ji rekonstrukce.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Musím říct, že je to zejména pro imobilní občany nebo pro občany ve vyšším věku, kteří ještě chtějí jezdit na kole nebo chtějí přejít bezpečně po povrchu, tak je to velice důležité."
Kromě úprav stavebních bude toto místo osazeno semaforem a na závěr dojde k doplnění vodorovného i svislého dopravního značení.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Bude tam vybudován nově přechod, k němu cyklostezka, bude tam světelné signalizační zařízení a celkově by to mělo zklidnit dopravu."
Rekonstrukční práce by měly začít na přelomu letošního července a srpna, dokončení je plánováno v samotném závěru tohoto roku. Celkové náklady budou necelých 5 milionů korun a 85 procent bude uhrazeno ze zdrojů Evropské unie.
---
Zprávy krátké 17. 4. 2024 16.00 - 1
CVIČENÍ ZÁCHRANÁŘŮ NA NÁKAZU
Moravskoslezští záchranáři se zúčastnili cvičení v Otrokovicích, zaměřeného na zásah při podezření na vysoce nakažlivé onemocnění. Spolu s kolegy ze tří dalších krajů ošetřili figuranty a transportovali je v bioboxech do FN Bulovka. Cvičení prověřilo součinnost složek IZS i připravenost na podobné mimořádné události.
PŘÍPRAVA OBCHVATU KRNOVA POKRAČUJE
Ředitelství silnic a dálnic má aktuálně vykoupeno 77 % pozemků potřebných pro západní obchvat Krnova. Tato etapa přípravy se nyní soustředí na majetkoprávní vypořádání. Nová trasa silnice I/45 v délce asi 3,5 km odvede tranzitní dopravu mimo centrum města.
---
U památníku osvobození v Sudicích na Opavsku si lidé připomněli 80. výročí zahájení Ostravsko-opavské operace. Šlo o největší bojovou akci II. světové války na českém území a jejím cílem bylo uchránit průmyslovou oblast před Němci, pro které byla klíčová.
15. dubna roku 1945 v 10 dopoledne překročila hranici první československá samostatná tanková brigáda a právě v Sudicích byla zahájena ostravská operace. Právě pietním aktem u tamního památníku osvobození začaly oslavy Dne vítězství v Česku.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Dnes si připomínáme 80. výročí od ukončení 2.SV. V dnešních dnech je o to intenzivnější si připomínat tyto události a uvědomit si, v jaké demokracii a svobodě máme možnost žít. A není to obvyklé všude na světě.”
Petr Halfar (Nezávislí), starosta Sudic: “Nevím přesně, kolik zde padlo vojáků, ale ty boje tady byly dost významné a vlastně se tady válčilo několik týdnů než se fronta posunula dál na Rohov a potom dál na Bolatice a na Ostravu.”
Jiří Francírek, obyvatel Sudic: “Vzpomínám na Vladimíra Paličku, řidiče tanku Jan Žižka, který už tady v té fázi války jezdil s obrněným autem BA 64, on tady vyskočil v té vesnici a první co ho přivítala byla selka, která ho zmáčkla na svou hruď a on chudák vždycky říkal měl jsem 65 kilo a mával jsem nožičkama, protože jsem nemohl dýchat.”
Ostravská operace vyvrcholila 30. dubna osvobozením Ostravy.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: “To si připomínáme znovu každý rok v Komenského sadech a předpokládám, že vás mohu pozvat všechny na to, abyste toho 30. dubna v 10 hodin k památníku v Komenského sadech přišli za námi a společně by jsme se poklonili památce všech, kteří se zasloužili o to, že jsme porazili fašistické Německo a od té doby žijeme v míru.”
Během operace padlo více než 20 tisíc vojáků
---
Frýdek-Místek pokračuje ve velkém projektu digitalizace odpadového hospodářství. Všechny popelnice na směsný i tříděný odpad budou postupně opatřeny čipem, který umožní sledovat jejich vývoz v reálném čase. Do systému se zapojí přibližně 15 tisíc nádob a čipování potrvá zhruba dva roky.
Pracovníci Frýdecké skládky začali s dalším čipováním nádob na odpad u rodinných domů ve Frýdku-Místku.
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Musím přijít, navrtat všechny kovové popelnice, nanýtovat, olepit. Kolega načte čipy, zavede to do systému a mezi tím zkontrolujeme plastové, které už načipované byly. Přidáváme k tomu bio popelnice na biologicky rozložitelný odpad – musíme to olepit a uvést do systému."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek jsme si rozdělili na nějakých 17 zón a v každé té zóně bude probíhat postupně to čipování."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Všechny nádoby budou postupně opatřeny RFID čipem, který se automaticky načte při vysypání nádoby. Skládka tak bude mít přesnou identifikaci vyprázdněných nádob – dojde ke zlepšení organizace a zefektivnění svozu samotného."
O čipování informuje obyvatele dopředu v ulicích umístěná cedule. Zaměstnanci se snaží čipovat v době svozu odpadů. A očipovanou nádobu následně označí.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Teď potřebujeme spolupráci občanů, aby ve svozový den vystavili všechny nádoby, které doma mají, na stanoviště – abychom je mohli zkontrolovat a očipovat."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Těch nádob je ve městě přibližně 15 000 kusů, takže čipování bude probíhat po etapách a potrvá zhruba 2 roky. Bližší informace o lokalitách a termínech čipování najdou občané na webu města, frýdecké skládky nebo přes aplikaci Munipolis."
Ve městě už je očipováno 4 500 nádob na plasty u rodinných domů, dále volně dostupné nádoby na separovaný sběr a zhruba 1 080 odpadkových košů.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Je tu číslo jedinečné nádoby, ulice, stanoviště, je tu označení, jaká je to nádoba, zda na plasty, na komunál nebo bioodpad a podobně, objem nádoby. Já jsem si tady vybral nádoby na plasty, 1 100 litrové. Ve městě jich máme teď 649 už očipovaných. A tak, když si to propojíme s mapou, tak vidíme, kde ty nádoby v tom městě se přesně nacházejí."
Systém umožní lepší plánování tras, rovnoměrné vytížení posádek i zpětnou kontrolu. U každé nádoby se sleduje její poloha, interval svozu i konkrétní den výsypu.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Na každém vozidle na tom zařízení, které vysypává nádoby při té jízdě nahoru se načte do toho systému, takže se nám automaticky nádoba přiřadí. A vidíte, že když je označená zeleně, tak byla v ten daný den naplánovaná a vyvezená. Ten přínos je i v tom, že můžeme přetrasovat svozové trasy, abychom všem osádkám nadělili stejně, protože přibývají nádoby, ubývají, mění se intervaly svozů. Tak aby se to dalo lépe plánovat a systém umí propojit i více vozidel a více svozových tras v té dané lokalitě."
Denně je v terénu 15 vozů a kromě Frýdku-Místku spolupracuje Frýdecká skládka na svozu odpadů ještě s dalšími třemi desítkami okolních obcí.
---
Zprávy krátké 17. 4. 2024 16.00 - 2
OU ZMODERNIZUJE BUDOVY A VYBAVENÍ
Ostravská univerzita investuje téměř 455 milionů korun do rozsáhlé modernizace svých budov a vybavení. Projekty, které připravilo Centrum pro rozvoj a inovace, podpoří i přístupnost prostor pro studenty se specifickými potřebami. Financování zajišťuje operační program Jan Amos Komenský s podporou Evropské unie.
---
Hra v písku. To je terapeutická metoda, kterou využívají v zařízení Santé. Hendikepovaní klienti vytvářejí svůj obraz, který odráží jejich vnitřní cítění. Pomocí figurek vyjadřují své pocity, touhy, ale i obavy.
Lidé s mentálním hendikepem jsou velmi vnímaví a citliví. Mohou se u nich střídat nálady a je někdy těžké, aby dokázali své pocity vyjádřit slovy. Svůj bezpečný prostor nacházejí handicapovaní klienti zařízení Santé v Havířově pomocí terapeutické metody “hry v písku”.
Barbora Lužná, vedoucí sociálního úseku Santé: “Vystaví si tady to, co je trápí, to, co je těší a já je provedu těmi vnitřními pocity, provedu je tělem, co to s nimi dělá třeba emoce. Můžeme takto postavit konfliktní situaci, můžeme takto postavit přání, rodinu, přátelé. Je to úžasná věc, jak je přivést, aby lépe komunikovali o tom, co potřebují, co prožívají a jak jim případně pomoci.”
Pan Milan v písku vytvořil pyramidu. Popsal, že cestování s rodinou v něm vyvolává krásné vzpomínky. Do písku pak zasadil postavy, které má rád. Ať už to byl otec, sestra, umístil zde i anděla strážného, nebo zvířata.
pan Milan, klient Santé: ”Já většinou, když mám špatnou náladu, tak chodím zamračený, tak abych měl dneska krásný den a i pro ty další dny. A tady to ti pomáhá? “Pomáhá mi to hodně, je to taková terapie, je to takové uklidňující. Myslím na samé dobré věci, že to bude vše dobré.”
Zájem o hru v písku je velký. Santé chce pro tuto metodu proškolit více sociálních pracovníků, aby se terapie dostala ke všem klientům, kteří o ni projeví zájem.
---
O biologickou rovnováhu a čistoty vody v rybníku Míčovec ve Stonavě, který v lednu postihla ekologická havárie, se nově starají speciální bakterie. Do vody budou od dubna až do podzimu dávkovány celkem sedmkrát.
Lednová ekologická havárie na rybníku Míčovec ve Stonavě, která zapříčinila úhyn dvou tun ryb je stále v šetření. Do rybníku se přítokem dostalo biologické hnojivo.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „Je to vytrasované z pole tady nad rybníkem. Viník ještě není znám, šetří to Policie ČR.“
Po jarních deštích se kvalita vody v rybníku zlepšila, rybáři začali s obnovou. Nasazeno zatím bylo 1200 kg ryb. O kvalitu vody se nyní nově starají speciální bakterie.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „To znečištění bylo tak velké, že ta příroda by to čistila rok až dva roky.“
Michal Bajnar, odborník na biologické čištění vody: „Bakterie umí rozložit organický odpad. Tzn. vycházíme z toho, že se jednalo o nějaké organické znečištění, narozdil od kauzy, kterou jsme měli na řece Bečvě, kde pravděpodobně došlo k úniku nějaké chemikálie. Bakterie způsobí to, že znečištění, které v tomto rybníku je, bude rozloženo na naprosto neškodné látky jako vodík a kyslík.“
Dušana Bernatíková, poradkyně na biologické čištění vody: „Bakterie jsou sypké, proto je aktivujeme ve vodě, kterou vezme z tohoto rybníka. V té vodě se aktivuje ta bakterie a začne pracovat. Budeme postupně, ať zasáhneme co největší plochu, to vlévat do toho rybníku.“
Během roku je naplánováno celkem sedm aplikací. Po prvotní očkovací dávce bude následovat dalších šest dávek. Začalo se v dubnu a skončí se na podzim.
---
Město Ostrava chce, aby se zranitelní účastníci silničního provozu cítili na ulici dobře a tak chystá další úpravu v Hrabůvce. Frekventovaný přechod na ulici Dr. Martínka bude bezpečnější a přehlednější. Rekonstrukce zklidní dopravu a zlepší pohyb přes tramvajovou trať.
Ulice Dr. Martínka v Ostravě-Jihu patří mezi velmi frekventované tahy v této nejlidnatější části města. Zejména dopravní špičce může být pro chodce a cyklisty problémem bezpečně tento bulvár překonat. Proto dopravní experti vyhodnotili tuto oblast jako rizikovou a čeká ji rekonstrukce.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Musím říct, že je to zejména pro imobilní občany nebo pro občany ve vyšším věku, kteří ještě chtějí jezdit na kole nebo chtějí přejít bezpečně po povrchu, tak je to velice důležité."
Kromě úprav stavebních bude toto místo osazeno semaforem a na závěr dojde k doplnění vodorovného i svislého dopravního značení.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Bude tam vybudován nově přechod, k němu cyklostezka, bude tam světelné signalizační zařízení a celkově by to mělo zklidnit dopravu."
Rekonstrukční práce by měly začít na přelomu letošního července a srpna, dokončení je plánováno v samotném závěru tohoto roku. Celkové náklady budou necelých 5 milionů korun a 85 procent bude uhrazeno ze zdrojů Evropské unie.
---
Zprávy krátké 17. 4. 2024 16.00 - 1
CVIČENÍ ZÁCHRANÁŘŮ NA NÁKAZU
Moravskoslezští záchranáři se zúčastnili cvičení v Otrokovicích, zaměřeného na zásah při podezření na vysoce nakažlivé onemocnění. Spolu s kolegy ze tří dalších krajů ošetřili figuranty a transportovali je v bioboxech do FN Bulovka. Cvičení prověřilo součinnost složek IZS i připravenost na podobné mimořádné události.
PŘÍPRAVA OBCHVATU KRNOVA POKRAČUJE
Ředitelství silnic a dálnic má aktuálně vykoupeno 77 % pozemků potřebných pro západní obchvat Krnova. Tato etapa přípravy se nyní soustředí na majetkoprávní vypořádání. Nová trasa silnice I/45 v délce asi 3,5 km odvede tranzitní dopravu mimo centrum města.
---
U památníku osvobození v Sudicích na Opavsku si lidé připomněli 80. výročí zahájení Ostravsko-opavské operace. Šlo o největší bojovou akci II. světové války na českém území a jejím cílem bylo uchránit průmyslovou oblast před Němci, pro které byla klíčová.
15. dubna roku 1945 v 10 dopoledne překročila hranici první československá samostatná tanková brigáda a právě v Sudicích byla zahájena ostravská operace. Právě pietním aktem u tamního památníku osvobození začaly oslavy Dne vítězství v Česku.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Dnes si připomínáme 80. výročí od ukončení 2.SV. V dnešních dnech je o to intenzivnější si připomínat tyto události a uvědomit si, v jaké demokracii a svobodě máme možnost žít. A není to obvyklé všude na světě.”
Petr Halfar (Nezávislí), starosta Sudic: “Nevím přesně, kolik zde padlo vojáků, ale ty boje tady byly dost významné a vlastně se tady válčilo několik týdnů než se fronta posunula dál na Rohov a potom dál na Bolatice a na Ostravu.”
Jiří Francírek, obyvatel Sudic: “Vzpomínám na Vladimíra Paličku, řidiče tanku Jan Žižka, který už tady v té fázi války jezdil s obrněným autem BA 64, on tady vyskočil v té vesnici a první co ho přivítala byla selka, která ho zmáčkla na svou hruď a on chudák vždycky říkal měl jsem 65 kilo a mával jsem nožičkama, protože jsem nemohl dýchat.”
Ostravská operace vyvrcholila 30. dubna osvobozením Ostravy.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: “To si připomínáme znovu každý rok v Komenského sadech a předpokládám, že vás mohu pozvat všechny na to, abyste toho 30. dubna v 10 hodin k památníku v Komenského sadech přišli za námi a společně by jsme se poklonili památce všech, kteří se zasloužili o to, že jsme porazili fašistické Německo a od té doby žijeme v míru.”
Během operace padlo více než 20 tisíc vojáků
---
Frýdek-Místek pokračuje ve velkém projektu digitalizace odpadového hospodářství. Všechny popelnice na směsný i tříděný odpad budou postupně opatřeny čipem, který umožní sledovat jejich vývoz v reálném čase. Do systému se zapojí přibližně 15 tisíc nádob a čipování potrvá zhruba dva roky.
Pracovníci Frýdecké skládky začali s dalším čipováním nádob na odpad u rodinných domů ve Frýdku-Místku.
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Musím přijít, navrtat všechny kovové popelnice, nanýtovat, olepit. Kolega načte čipy, zavede to do systému a mezi tím zkontrolujeme plastové, které už načipované byly. Přidáváme k tomu bio popelnice na biologicky rozložitelný odpad – musíme to olepit a uvést do systému."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek jsme si rozdělili na nějakých 17 zón a v každé té zóně bude probíhat postupně to čipování."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Všechny nádoby budou postupně opatřeny RFID čipem, který se automaticky načte při vysypání nádoby. Skládka tak bude mít přesnou identifikaci vyprázdněných nádob – dojde ke zlepšení organizace a zefektivnění svozu samotného."
O čipování informuje obyvatele dopředu v ulicích umístěná cedule. Zaměstnanci se snaží čipovat v době svozu odpadů. A očipovanou nádobu následně označí.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Teď potřebujeme spolupráci občanů, aby ve svozový den vystavili všechny nádoby, které doma mají, na stanoviště – abychom je mohli zkontrolovat a očipovat."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Těch nádob je ve městě přibližně 15 000 kusů, takže čipování bude probíhat po etapách a potrvá zhruba 2 roky. Bližší informace o lokalitách a termínech čipování najdou občané na webu města, frýdecké skládky nebo přes aplikaci Munipolis."
Ve městě už je očipováno 4 500 nádob na plasty u rodinných domů, dále volně dostupné nádoby na separovaný sběr a zhruba 1 080 odpadkových košů.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Je tu číslo jedinečné nádoby, ulice, stanoviště, je tu označení, jaká je to nádoba, zda na plasty, na komunál nebo bioodpad a podobně, objem nádoby. Já jsem si tady vybral nádoby na plasty, 1 100 litrové. Ve městě jich máme teď 649 už očipovaných. A tak, když si to propojíme s mapou, tak vidíme, kde ty nádoby v tom městě se přesně nacházejí."
Systém umožní lepší plánování tras, rovnoměrné vytížení posádek i zpětnou kontrolu. U každé nádoby se sleduje její poloha, interval svozu i konkrétní den výsypu.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Na každém vozidle na tom zařízení, které vysypává nádoby při té jízdě nahoru se načte do toho systému, takže se nám automaticky nádoba přiřadí. A vidíte, že když je označená zeleně, tak byla v ten daný den naplánovaná a vyvezená. Ten přínos je i v tom, že můžeme přetrasovat svozové trasy, abychom všem osádkám nadělili stejně, protože přibývají nádoby, ubývají, mění se intervaly svozů. Tak aby se to dalo lépe plánovat a systém umí propojit i více vozidel a více svozových tras v té dané lokalitě."
Denně je v terénu 15 vozů a kromě Frýdku-Místku spolupracuje Frýdecká skládka na svozu odpadů ještě s dalšími třemi desítkami okolních obcí.
---
Zprávy krátké 17. 4. 2024 16.00 - 2
OU ZMODERNIZUJE BUDOVY A VYBAVENÍ
Ostravská univerzita investuje téměř 455 milionů korun do rozsáhlé modernizace svých budov a vybavení. Projekty, které připravilo Centrum pro rozvoj a inovace, podpoří i přístupnost prostor pro studenty se specifickými potřebami. Financování zajišťuje operační program Jan Amos Komenský s podporou Evropské unie.
---
Hra v písku. To je terapeutická metoda, kterou využívají v zařízení Santé. Hendikepovaní klienti vytvářejí svůj obraz, který odráží jejich vnitřní cítění. Pomocí figurek vyjadřují své pocity, touhy, ale i obavy.
Lidé s mentálním hendikepem jsou velmi vnímaví a citliví. Mohou se u nich střídat nálady a je někdy těžké, aby dokázali své pocity vyjádřit slovy. Svůj bezpečný prostor nacházejí handicapovaní klienti zařízení Santé v Havířově pomocí terapeutické metody “hry v písku”.
Barbora Lužná, vedoucí sociálního úseku Santé: “Vystaví si tady to, co je trápí, to, co je těší a já je provedu těmi vnitřními pocity, provedu je tělem, co to s nimi dělá třeba emoce. Můžeme takto postavit konfliktní situaci, můžeme takto postavit přání, rodinu, přátelé. Je to úžasná věc, jak je přivést, aby lépe komunikovali o tom, co potřebují, co prožívají a jak jim případně pomoci.”
Pan Milan v písku vytvořil pyramidu. Popsal, že cestování s rodinou v něm vyvolává krásné vzpomínky. Do písku pak zasadil postavy, které má rád. Ať už to byl otec, sestra, umístil zde i anděla strážného, nebo zvířata.
pan Milan, klient Santé: ”Já většinou, když mám špatnou náladu, tak chodím zamračený, tak abych měl dneska krásný den a i pro ty další dny. A tady to ti pomáhá? “Pomáhá mi to hodně, je to taková terapie, je to takové uklidňující. Myslím na samé dobré věci, že to bude vše dobré.”
Zájem o hru v písku je velký. Santé chce pro tuto metodu proškolit více sociálních pracovníků, aby se terapie dostala ke všem klientům, kteří o ni projeví zájem.
---
