Co může nabídnout dětem s lehčím a středním mentálním postižením Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně ukázaly Tvořivé dílny. Zájemci mohli vyzkoušet práce v kuchyni, se strojírenským nářadím nebo v zahradnictví.
Přípravu ingrediencí pro dokončení těstovinového salátu popsal Michal Kruliš z Vítkova, který se se svou asistentkou přijel podívat na Tvořiví dílny Odborného učiliště a praktické školy v Novém Jičíně.
Michal Kruliš, návštěvník akce: “Takže jsem si vyzkoušel vařit. Bylo to dobré. A chtěl by ses tady tady učit? Jo.”
Tvořivé dílny byly edukačním projektem, který konkrétně představil jednotlivé obory školy.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Napadlo nás ukázat tu školu i v tom reálu, jak to vypadá při učení, jak to vypadá při praxi. V praktické škole můžou vyzkoušet cvičnou kuchyni, kde si můžou připravit nějaký drobný pokrm, a v šicí dílně si můžou zkusit něco ušít nebo vyšít nebo nakreslit. A také odborné učiliště otevře své dílny, a to strojírenské dílny, zahradnické dílny a cvičné kuchyně kuchařských prací.”
návštěvníci akce:
“Přicházím z Jeseníku nad Odrou, z Polouvsí, a je to tady hezké.”
“Abychom to viděli naživo, aby tady byl s nějakými dětmi, abychom viděli to prostředí, velikost, jaké jsou tu možnosti, kde budou mít praxi a co budou dělat.”
Toto odborné učiliště a praktická škola je svým zaměřením jediná v oblasti Novojičínska. Díky internátu tu mohou přijímat také žáky z Olomouckého a Zlínského kraje, dojíždí sem děti i z Frýdku-Místku nebo Třince.
---
Mrazivé počasí je náročné pro všechny, ale pro lidi bez domova obzvláště. V následující reportáži si řekneme, jaké služby těmto lidem město nabízí.
Středisko Slezské diakonie Bethel Frýdek-Místek nabízí čtyři základní služby pro lidi bez domova.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "Pobytovou službu, azylový dům, kde mohou klienti být celý den, noclehárnu, která je přes noc, denní centrum, které je od osmi do sedmi večer, a potom terénní program, kde terénní pracovníci chodí do terénu a mluví s klienty. Přes zimu nabízíme ještě takovou službu navíc. Říkáme tomu "teplá židle", kde klienti mohou zdarma přečkat mrazivé noci. Tuto zimu jsme měli otevřeno asi osmnáct nocí a využilo ji něco přes 10 klientů. Padesát přespání už bylo. Předpovědi teď hlásí ještě nějakých čtrnáct dní mrazivých nocí, takže teď budeme asi mít tu teplou židli otevřenou 14 dní v kuse."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My lidem, kteří jsou bez domova a kteří potřebují pomoc, tak město Frýdek-Místek se Slezskou diakonií vlastně spolupracuje a financuje tyto služby, jako je azylový dům, jako je noclehárna, denní centrum. A právě i tady, v těchto mrazivých dnech, je to vlastně tzv. teplá židle, kdy osoby, které jsou na ulici, tak tady mohou přespat. Je to taková prosba na občany města, aby nedávali lidem bez domova finance, protože město Frýdek-Místek jim dokáže pomoct, ať už co se týká přespání, nebo máme také výdejnu potravinové pomoci a sociální šatník. Takže opravdu těch věcí, kterými pomáháme, je spousta. Takže pokud by vás třeba oslovili lidé bez domova na ulici, že by chtěli finance, tak prosím, spíš jim nabídněte, že se mohou třeba tady teď i v těchto mrazivých dnech odebrat do Bethelu, kde jim bude zajištěno přespání."
I lidé bez domova však musí dodržovat určitá pravidla.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "My se snažíme být co nejméně prahoví a úplně neřešíme, jestli jsou klienti pod vlivem. Pokud je člověk schopný komunikovat a není agresivní, tak může k nám přijít a využít jakoukoliv naši službu. Je to, když to hodně zjednoduším, o agresivitě. Pokud je klient v pohodě, tak tady může být. Samozřejmě máme pravidla, že nemohou tady kouřit, nemohou konzumovat nějaké návykové látky uvnitř, tak se s nimi snažíme domluvit, že buď přestanou, nebo odejdou. Většinou se domluvíme."
---
V OSTRAVĚ ZAČALA VÝSTAVA INFOTHERMA
Na výstavišti Černá louka v Ostravě běží do čtvrtku 22. ledna výstava Infotherma, zaměřená na vytápění, úspory energií a obnovitelné zdroje. Na největší specializované akci svého druhu v Česku se představí více než tři stovky firem z oblasti technologií pro domácnosti i průmysl.
Petr Kalenda, ředitel výstavy: „Je pokaždé vyprodaný v těch čtyřech halách, které tady tento areál nabízí. Ale určitě se rozrůstá o konferenční akce. Stále větší efektivita, stále větší ekologie a komfort pro uživatele. Ty výrobky, které se nabízely už před deseti lety jsou nesrovnatelné oproti těm dnešním, výkonem i parametry.“
---
Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Kulturní dům v Držkovicích je znovu otevřen. Budovu, kterou předloni v září vážně poškodila povodeň, se podařilo po patnácti měsících náročné rekonstrukce vrátit zpět do života. Obyvatelům se otevřela symbolicky při společenském večeru místních hasičů.
Obnova začala hned po opadnutí vody. Nejprve bylo nutné objekt vyklidit, odbahnit a vysušit. Následovaly stavební práce i kompletní proměna interiérů.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Zlepšili jsme větrání sálu, odhlučnění sálu na venek. Zřídili jsme klimatizační jednotky, aby došlo k lepšímu větrání. A vlastně celý kulturní dům jsme zrenovovali."
Nové je úplně vše. Podlahy, omítky, stropy, rozvody, sociální zařízení a také veškeré vybavení. Rekonstrukce vyšla přibližně na čtyři miliony korun včetně DPH. Hlavním investorem bylo statutární město Opava, část nákladů hradila také městská část Vávrovice ze svého rozpočtu. Součástí prací byla i výměna střešní krytiny.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Ještě nás čeká vlastně z jara příštího roku oprava fasády celé budovy, soklu a odvodnění budovy. To už jsme letos nestihli, ale interiéry máme hotové a můžeme vlastně spustit provoz pro veřejnost a pro naše spoluobčany.”
Kulturní dům je dlouhodobě centrem společenského dění v obci a důležitý je i pro sbor dobrovolných hasičů, který letos slaví 120 let od svého založení.
Pavel Malý, starosta SDH Držkovice: “V tomto sále byl ten sbor dobrovolných hasičů tenkrát založený. Takže bylo to v trošku jiné podobě, než je to teď, ale nicméně bylo to zde. Rekonstrukce je teda fantastická. Je to nádherně udělané.”
Zrekonstruovaný kulturní dům otevřel společenský večer pro všechny občany, kteří měli po povodních spoustu práce nejen se svými nemovitostmi, ale navíc pomáhali jak se dalo i samotné obci.
---
NA HOKEJI V OSTRAVĚ OŽIVOVALI FANOUŠKA
Dramatický boj o život zažila hokejová hala v Ostravě-Vítkovicích. Během utkání domácích s brněnskou Kometou zkolaboval jeden z fanoušků. Zdravotníci z Českého červeného kříže ho museli oživovat, použili i defibrilátor. Z publika se zapojili lékařka i záchranář.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Šestapadesátiletý muž byl v době příjezdu záchranářů již při vědomí. Díky využití laického defibrilátoru měl obnoven funkční srdeční rytmus. EKG vyšetření ukázalo nález typický pro akutní srdeční infarkt.“
---
Karvinský cestovatel Ivo Petr uspořádal v Kině Centrum bilanční přednášku o tom, kam se podíval v roce 2025. Celkem to bylo patnáct zemí, z toho jedna, kde ještě nikdy nebyl.
Cestovatel Ivo Petr roky mapuje své cesty po světě prostřednictvím přednášek pro karvinské obyvatele, u kterých nikdy neztratil důvěru. Letos na počátku roku 2026 opět přiblížil, kam se podíval v loňském roce a které země jej pohltily svou atmosférou.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Celkově patnáct zemí na třech kontinentech a Oceánie. Takže jsem byl na Tahiti, což není kontinent, ale je to pořád jakoby součást světa."
Cestovatel se však v roce 2025 podíval i do zemí, kde ještě nikdy nebyl.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Byla to Francouzská Polynésie, kde jsem ještě nikdy nebyl. A zbytek? Asi všechno už po několikáté."
Do roku 2026 plánuje Ivo Petr opět další cesty, avšak mnohem komornější jeho charakteru.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Chystám se znovu do Japonska, protože Japonsko, to je láska na první pohled. Možná Kanada, uvidíme. A asi země, kde jsem ještě nebyl, možná na podzim v listopadu Vietnam."
Cestovatel má svůj světonázor jasný. Nenechat se v žádném případě cestováním znervóznit a spoléhat na to, že lidé jsou všude stejní. Tedy i přes jazykovou bariéru se lze všude nějakým způsobem domluvit a cesty zvládnout bez konfliktů.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Já jsem motor, který to žene neustále dopředu a chci jezdit na místa, kde jsem ještě nikdy nebyl, neboť svět je velký a život krátký."
---
Co může nabídnout dětem s lehčím a středním mentálním postižením Odborné učiliště a praktická škola v Novém Jičíně ukázaly Tvořivé dílny. Zájemci mohli vyzkoušet práce v kuchyni, se strojírenským nářadím nebo v zahradnictví.
Přípravu ingrediencí pro dokončení těstovinového salátu popsal Michal Kruliš z Vítkova, který se se svou asistentkou přijel podívat na Tvořiví dílny Odborného učiliště a praktické školy v Novém Jičíně.
Michal Kruliš, návštěvník akce: “Takže jsem si vyzkoušel vařit. Bylo to dobré. A chtěl by ses tady tady učit? Jo.”
Tvořivé dílny byly edukačním projektem, který konkrétně představil jednotlivé obory školy.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Napadlo nás ukázat tu školu i v tom reálu, jak to vypadá při učení, jak to vypadá při praxi. V praktické škole můžou vyzkoušet cvičnou kuchyni, kde si můžou připravit nějaký drobný pokrm, a v šicí dílně si můžou zkusit něco ušít nebo vyšít nebo nakreslit. A také odborné učiliště otevře své dílny, a to strojírenské dílny, zahradnické dílny a cvičné kuchyně kuchařských prací.”
návštěvníci akce:
“Přicházím z Jeseníku nad Odrou, z Polouvsí, a je to tady hezké.”
“Abychom to viděli naživo, aby tady byl s nějakými dětmi, abychom viděli to prostředí, velikost, jaké jsou tu možnosti, kde budou mít praxi a co budou dělat.”
Toto odborné učiliště a praktická škola je svým zaměřením jediná v oblasti Novojičínska. Díky internátu tu mohou přijímat také žáky z Olomouckého a Zlínského kraje, dojíždí sem děti i z Frýdku-Místku nebo Třince.
---
Mrazivé počasí je náročné pro všechny, ale pro lidi bez domova obzvláště. V následující reportáži si řekneme, jaké služby těmto lidem město nabízí.
Středisko Slezské diakonie Bethel Frýdek-Místek nabízí čtyři základní služby pro lidi bez domova.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "Pobytovou službu, azylový dům, kde mohou klienti být celý den, noclehárnu, která je přes noc, denní centrum, které je od osmi do sedmi večer, a potom terénní program, kde terénní pracovníci chodí do terénu a mluví s klienty. Přes zimu nabízíme ještě takovou službu navíc. Říkáme tomu "teplá židle", kde klienti mohou zdarma přečkat mrazivé noci. Tuto zimu jsme měli otevřeno asi osmnáct nocí a využilo ji něco přes 10 klientů. Padesát přespání už bylo. Předpovědi teď hlásí ještě nějakých čtrnáct dní mrazivých nocí, takže teď budeme asi mít tu teplou židli otevřenou 14 dní v kuse."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My lidem, kteří jsou bez domova a kteří potřebují pomoc, tak město Frýdek-Místek se Slezskou diakonií vlastně spolupracuje a financuje tyto služby, jako je azylový dům, jako je noclehárna, denní centrum. A právě i tady, v těchto mrazivých dnech, je to vlastně tzv. teplá židle, kdy osoby, které jsou na ulici, tak tady mohou přespat. Je to taková prosba na občany města, aby nedávali lidem bez domova finance, protože město Frýdek-Místek jim dokáže pomoct, ať už co se týká přespání, nebo máme také výdejnu potravinové pomoci a sociální šatník. Takže opravdu těch věcí, kterými pomáháme, je spousta. Takže pokud by vás třeba oslovili lidé bez domova na ulici, že by chtěli finance, tak prosím, spíš jim nabídněte, že se mohou třeba tady teď i v těchto mrazivých dnech odebrat do Bethelu, kde jim bude zajištěno přespání."
I lidé bez domova však musí dodržovat určitá pravidla.
Jan Savický, vedoucí střediska Bethel Frýdek-Místek: "My se snažíme být co nejméně prahoví a úplně neřešíme, jestli jsou klienti pod vlivem. Pokud je člověk schopný komunikovat a není agresivní, tak může k nám přijít a využít jakoukoliv naši službu. Je to, když to hodně zjednoduším, o agresivitě. Pokud je klient v pohodě, tak tady může být. Samozřejmě máme pravidla, že nemohou tady kouřit, nemohou konzumovat nějaké návykové látky uvnitř, tak se s nimi snažíme domluvit, že buď přestanou, nebo odejdou. Většinou se domluvíme."
---
V OSTRAVĚ ZAČALA VÝSTAVA INFOTHERMA
Na výstavišti Černá louka v Ostravě běží do čtvrtku 22. ledna výstava Infotherma, zaměřená na vytápění, úspory energií a obnovitelné zdroje. Na největší specializované akci svého druhu v Česku se představí více než tři stovky firem z oblasti technologií pro domácnosti i průmysl.
Petr Kalenda, ředitel výstavy: „Je pokaždé vyprodaný v těch čtyřech halách, které tady tento areál nabízí. Ale určitě se rozrůstá o konferenční akce. Stále větší efektivita, stále větší ekologie a komfort pro uživatele. Ty výrobky, které se nabízely už před deseti lety jsou nesrovnatelné oproti těm dnešním, výkonem i parametry.“
---
Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Kulturní dům v Držkovicích je znovu otevřen. Budovu, kterou předloni v září vážně poškodila povodeň, se podařilo po patnácti měsících náročné rekonstrukce vrátit zpět do života. Obyvatelům se otevřela symbolicky při společenském večeru místních hasičů.
Obnova začala hned po opadnutí vody. Nejprve bylo nutné objekt vyklidit, odbahnit a vysušit. Následovaly stavební práce i kompletní proměna interiérů.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Zlepšili jsme větrání sálu, odhlučnění sálu na venek. Zřídili jsme klimatizační jednotky, aby došlo k lepšímu větrání. A vlastně celý kulturní dům jsme zrenovovali."
Nové je úplně vše. Podlahy, omítky, stropy, rozvody, sociální zařízení a také veškeré vybavení. Rekonstrukce vyšla přibližně na čtyři miliony korun včetně DPH. Hlavním investorem bylo statutární město Opava, část nákladů hradila také městská část Vávrovice ze svého rozpočtu. Součástí prací byla i výměna střešní krytiny.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Ještě nás čeká vlastně z jara příštího roku oprava fasády celé budovy, soklu a odvodnění budovy. To už jsme letos nestihli, ale interiéry máme hotové a můžeme vlastně spustit provoz pro veřejnost a pro naše spoluobčany.”
Kulturní dům je dlouhodobě centrem společenského dění v obci a důležitý je i pro sbor dobrovolných hasičů, který letos slaví 120 let od svého založení.
Pavel Malý, starosta SDH Držkovice: “V tomto sále byl ten sbor dobrovolných hasičů tenkrát založený. Takže bylo to v trošku jiné podobě, než je to teď, ale nicméně bylo to zde. Rekonstrukce je teda fantastická. Je to nádherně udělané.”
Zrekonstruovaný kulturní dům otevřel společenský večer pro všechny občany, kteří měli po povodních spoustu práce nejen se svými nemovitostmi, ale navíc pomáhali jak se dalo i samotné obci.
---
NA HOKEJI V OSTRAVĚ OŽIVOVALI FANOUŠKA
Dramatický boj o život zažila hokejová hala v Ostravě-Vítkovicích. Během utkání domácích s brněnskou Kometou zkolaboval jeden z fanoušků. Zdravotníci z Českého červeného kříže ho museli oživovat, použili i defibrilátor. Z publika se zapojili lékařka i záchranář.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Šestapadesátiletý muž byl v době příjezdu záchranářů již při vědomí. Díky využití laického defibrilátoru měl obnoven funkční srdeční rytmus. EKG vyšetření ukázalo nález typický pro akutní srdeční infarkt.“
---
Karvinský cestovatel Ivo Petr uspořádal v Kině Centrum bilanční přednášku o tom, kam se podíval v roce 2025. Celkem to bylo patnáct zemí, z toho jedna, kde ještě nikdy nebyl.
Cestovatel Ivo Petr roky mapuje své cesty po světě prostřednictvím přednášek pro karvinské obyvatele, u kterých nikdy neztratil důvěru. Letos na počátku roku 2026 opět přiblížil, kam se podíval v loňském roce a které země jej pohltily svou atmosférou.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Celkově patnáct zemí na třech kontinentech a Oceánie. Takže jsem byl na Tahiti, což není kontinent, ale je to pořád jakoby součást světa."
Cestovatel se však v roce 2025 podíval i do zemí, kde ještě nikdy nebyl.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Byla to Francouzská Polynésie, kde jsem ještě nikdy nebyl. A zbytek? Asi všechno už po několikáté."
Do roku 2026 plánuje Ivo Petr opět další cesty, avšak mnohem komornější jeho charakteru.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Chystám se znovu do Japonska, protože Japonsko, to je láska na první pohled. Možná Kanada, uvidíme. A asi země, kde jsem ještě nebyl, možná na podzim v listopadu Vietnam."
Cestovatel má svůj světonázor jasný. Nenechat se v žádném případě cestováním znervóznit a spoléhat na to, že lidé jsou všude stejní. Tedy i přes jazykovou bariéru se lze všude nějakým způsobem domluvit a cesty zvládnout bez konfliktů.
Ivo Petr, karvinský cestovatel: "Já jsem motor, který to žene neustále dopředu a chci jezdit na místa, kde jsem ještě nikdy nebyl, neboť svět je velký a život krátký."
---
