Škola jako prostředí, kde se žáci i učitelé cítí dobře. To je poslání iniciativy Wellbeing, která pro školy každoročně pořádá také celorepublikovou týdenní akci. Opět se do ní zapojila i základní škola Karla Pokorného v Ostravě-Porubě.
Do Týdne pro wellbeing ve škole, za kterým stojí Partnerství pro vzdělávání 2030+, se zapojily stovky organizací a škol po celé republice. Porubská základní škola Karla Pokorného myšlenku wellbeingu rozvíjí už třetím rokem.
Jaroslava Naďová, ředitelka ZŠ K. Pokorného: "Vytvářeli jsme tady samozřejmě pro to nejdříve podmínky, ale všechno u wellbeingu začíná a končí u dětí a u pedagogů. Nabídka pro děti, aby se cítily opravdu v pohodě a v bezpečí, je široká.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "V rámci wellbeingu je určitě nejdůležitější prevence. Podporujeme školy, aby měly dostatek nástrojů a možností, jak pečovat o atmosféru ve škole."
Škola má připravený program nejen o přestávkách, ale zařazuje jej i do výuky.
Jaroslava Naďová, ředitelka ZŠ K. Pokorného: "Primární reflexy, uvolňovací pohybové cviky v hodinách. Dnes jsme začali, co se týče pedagogického sboru, snídaní. Během přestávek ping pong, fotbálek, taneční přestávky."
žáci ZŠ K. Pokorného: "Tančíme a vlastně můžeme alespoň o přestávce něco dělat."
"Máme hodiny osobnostně sociální výchovy, kde se třeba řeší klima třídy."
Wellbeing ve škole pomáhá rozvíjet také žákovský parlament.
Nela Dušková, koordinátorka žákovského parlamentu ZŠ K. Pokorného: "Zrovna probíhá další oblíbená tematická akce, kdy máme barevný týden. Děti mají každý den přidělenou nějakou barvu, do které se mají obléct."
Poruba podporuje wellbeing na školách také spolufinancováním podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové nebo sociální pedagogové.
---
Karvinské moře se stalo místem speciálního cvičení. Studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku si vyzkoušeli, jaké to je zachraňovat člověka propadlého ledem. Tyto zkušenosti využijí jak ve své budoucí profesi, tak v běžném životě.
Studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku si na zamrzlém Karvinském moři vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody. Zkušení lektoři je naučili dovednosti, které se ve školních lavicích těžko simulují.
Zdeněk Orel, učitel Střední odborné školy ochrany osob a majetku: "Kdykoliv můžou být ve svém občanském civilním životě venku na ledě nebo tam můžou být s někým. Uvidí, že se někdo topí, můžou mu pomoci, ať už je to zvíře nebo člověk. A potom, pokud se dostanou k nějakým bezpečnostním složkám, tak například u některých speciálních jednotek nebo i pořádkových jednotek je to dokonce součástí výcviku s hasiči, kdy se jde na led a zachraňuje se. Ale není to úplně běžné, protože ne vždycky ta policie na to má ty prostředky a čas. Takhle oni už vlastně jdou připraveni. No a pokud půjdou třeba k záchranářům, zase taky možnost, kam se můžou vydat, tak to jsou věci, které by se tam stejně učili, tak budou dopředu vědět."
Budoucí policisté, vojáci, hasiči i záchranáři se učili rozhodovat pod velkým tlakem a spolupracovat jako jeden tým. Naučili se k záchraně využít žebřík, paddleboard i házečku.
Štěpán Klen, lektor vodní záchrany: "Určitě musíte zapřemýšlet nad tím, jaké jsou vaše možnosti. O jaký led jde, jestli je to tlustý led, stabilní, nebo jestli je to led nějaký nestabilní, který je probublinkovaný, propadá se, nebo je to úplně tenký led. To znamená, čím větší vzdálenost potom u toho nestabilního ledu, tím je potom ta situace mnohonásobně složitější, protože prolamovat se potom i zpátky tím ledem. Zvláště pokud nemáte třeba nějaký ochranný oblek, nemáte nějaké pomůcky, nemáte ledovcové hřeby, tak v tom okamžiku jsou vaše šance velmi malé."
Ani ledová voda neodradila studenty od toho, aby si v extrémních podmínkách rozšířili své dovednosti. Celkem 24 odvážlivců se vrhlo do výcviku, aby získali cenné zkušenosti.
Anketa, studenti: "Já si myslím, že pro každého to je nějakým způsobem přínosné, takže to bude fajn."
Anketa, studenti: "Já se bojím, že mě chytne křeč a konec. Ne, mě zachrání kamarádka."
Anketa studenti: "Tož zima nejvíc na ruky. No jak to zmrzne, tak to nejde ani pokrčit ty prsty a udržet pak tam toho tonoucího. Tož to je masakr, no."
Karvinské moře bylo pro výcvik ideální díky skvělé dostupnosti i dobře vybavenému zázemí.
Pilotní projekt praktické výuky bude pro velký zájem pokračovat i v dalších letech.
---
MUZEUM HLUČÍNSKA BUDE MÍT NOVÝ DEPOZITÁŘ
Muzeum Hlučínska bude mít nový depozitář. Postaví ho město za téměř 50 milionů korun. Téměř polovinu nákladů pokryje evropská dotace a na zbytek si město vezme úvěr. Nový objekt zajistí bezpečné uložení sbírek i zázemí pro vzdělávací aktivity muzea. Stavět se má letos na podzim a hotovo bude do dubna 2028.
---
Fakultní nemocnice Ostrava má za sebou mimořádný případ. Lékaři zde úspěšně zvládli rizikové těhotenství ženy s velmi vzácnými protilátkami v krvi, pro kterou v České republice neexistuje vhodný dárce. Díky pečlivé přípravě a využití moderních metod se nakonec narodil zdravý chlapeček.
Těhotenství komplikovala vcestná placenta a vysoké riziko krvácení. Situaci navíc ztížil fakt, že pacientka má velmi vzácné protilátky, které by zničily běžně podanou darovanou krev.
Michaela Karidu, maminka: "Byly to takové pocity, kdy jsem opravdu měla strach z toho, co bude a dodnes jsme u toho v šoku."
Lékaři se na porod připravovali celé měsíce.
Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FNO: “Jednak jsme odebrali tu vlastní krev těhotné ženě, kterou jsme si skladovali pro to případné krvácení v těhotenství. Jednak probíhalo zajišťování té krve ze zahraničí, protože v Česku se nenašel vlastní dárce a potom jsme zároveň začali domlouvat Cell Saver, který byl poprvé v této situaci použit v České republice.”
Cell Saver umožňuje během operace odsát krev pacientky, upravit ji a vrátit zpět do oběhu. Do příprav se zapojil multidisciplinární tým, tedy porodníci, anesteziologové i transfuzní specialisté.
Martin Kořistka, zástupce primářky KC: “My jsme opravdu byli mobilizovaní na nejvyšší stupeň pro jakýkoliv scénář, protože to je nález, který může poškozovat červené krvinky toho plodu, a který v případě, že by pacientka potřebovala krev, by zcela jistě zničila, zdevastovala ty krvinky dárcovské podanou krevní transfuzi a byla by ohrožena na životu.”
Po velmi náročné přípravě byl loni 22. října proveden plánovaný císařský řez.
Porod proběhl bez komplikací a narodil se zdravý chlapeček. Případ ukázal, že i extrémně rizikové těhotenství lze díky moderní medicíně a sehranému týmu bezpečně zvládnout.
---
Klidné úseky řek a dostatek potravy lákají zpět do krajiny stále více bobrů, kterým se daří i v Havířově. Správce toku Povodí Odry prozatím nemá důvod u řeky Lučiny zasahovat.
Bobrům se u řeky Lučiny v Havířově poblíž fotbalového hřiště evidentně daří. Na březích jsou patrné okousané stromy i další známky jejich činnosti. Podle odborníků jde o přirozený návrat tohoto chráněného živočicha do míst, kde nachází dostatek potravy i klid.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Bobr je chráněný živočich a lokality jeho výskytu známe velmi dobře a detailně na celém našem povodí. A pokud jeho činností nevzniká nějaké nebezpečí, ohrožení života nebo majetku, tak do jeho přirozeného prostředí vůbec nezasahujeme.“
Anketa: „Je to dobře, protože to poukazuje na to, že příroda je tady čistá, že je tady dobré životní prostředí a že se sem vracejí některé druhy, které tady v minulosti už nebyly.“
Anketa: „Mně se to tady líbí. Budu spokojená, když půjdu na vycházku a uvidím kus přírody i se zvířátky.“
Vodohospodáři mohou zasáhnout jen ve výjimečných situacích, a to mimo období vegetačního klidu, tedy od března do října.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Například, že strom ucpe tok, ten se vybřeží, zaplaví nemovitost, nebo by strom ohrožoval lokalitu, kde je pohyb chodců.“
V okolí řeky Lučiny žádné takové nebezpečí prozatím nehrozí, a tak si tam bobři mohou spokojeně dál žít.
---
ŘEDITEL MP OSTRAVA UDĚLIL MEDAILE
Ředitel městské policie Ostrava ocenil na magistrátu Medailí druhého stupně dva příslušníky Hradní stráže České republiky. Velitel Hradní stráže plukovník generálního štábu Jaroslav Ackerman a náčelník oddělení přípravy major Vilém Frajt získali vyznamenání za dlouhodobou spolupráci při rozvoji Městské policie Ostrava. Konkrétně její elitní Čestné jednotky.
ČESKÉ DRÁHY OBNOVÍ SPOJ PRAHA - OPAVA
České dráhy v březnu obnoví přímé spojení mezi Opavou a Prahou. Spoj bude jezdit jednou týdně. Z Prahy do Opavy v pátek odpoledne a zpět v neděli odpoledne.
---
Moravská Ostrava a Přívoz slaví speciální výročí. Uběhlo 130 let od vzniku regulačního plánu Přívozu a k této příležitosti vznikla unikátní sběratelská edice známek.
Historie Přívozu ožila na poštovních známkách. Sběratelské přítisky známek připomínají 130. výročí od vzniku regulačního plánu této městské části, a to prostřednictvím dvou symbolů – přívozské radnice a kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.
Robert Sýkora, autor projektu, filatelista: „Protože já jsem chodil do školy v Přívoze, tam kdysi byla střední průmyslová škola stavební, a za čtyři roky na stavební škole, nám nikdo neřekl, že pan stavitel Camillo Sitte tam udělal regulační plán Přívozu, čímž povznesl tehdy už obec Přívoz na evropskou úroveň, protože pan Camillo Sitte byl jeden z nejlepších urbanistů Rakousko-Uherska. Mimo jiné se podílel i na regulačním plánu Olomouce. Tak jsme se rozhodli, že uděláme poctu panu architektu Sittemu.“
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: „Já jsem byl v úplném úžasu, protože mě navštívil pan Sýkora a připomněl, že existuje nějakých 130 let od regulačního plánu Camilla Sitteho, který opravdu Přívoz zvedl na neskutečnou úroveň. A vlastně přišel s takovým nápadem, kdy on už má v tom velkou praxi, tak přišel s tiskovým listem a jsem rád, že to takhle vyšlo."
List je součástí kolekce Nezapomněno, která připomíná důležité události nejen na Ostravsku. Odstartovala edicí ke stému výročí Velké Ostravy.
---
Škola jako prostředí, kde se žáci i učitelé cítí dobře. To je poslání iniciativy Wellbeing, která pro školy každoročně pořádá také celorepublikovou týdenní akci. Opět se do ní zapojila i základní škola Karla Pokorného v Ostravě-Porubě.
Do Týdne pro wellbeing ve škole, za kterým stojí Partnerství pro vzdělávání 2030+, se zapojily stovky organizací a škol po celé republice. Porubská základní škola Karla Pokorného myšlenku wellbeingu rozvíjí už třetím rokem.
Jaroslava Naďová, ředitelka ZŠ K. Pokorného: "Vytvářeli jsme tady samozřejmě pro to nejdříve podmínky, ale všechno u wellbeingu začíná a končí u dětí a u pedagogů. Nabídka pro děti, aby se cítily opravdu v pohodě a v bezpečí, je široká.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "V rámci wellbeingu je určitě nejdůležitější prevence. Podporujeme školy, aby měly dostatek nástrojů a možností, jak pečovat o atmosféru ve škole."
Škola má připravený program nejen o přestávkách, ale zařazuje jej i do výuky.
Jaroslava Naďová, ředitelka ZŠ K. Pokorného: "Primární reflexy, uvolňovací pohybové cviky v hodinách. Dnes jsme začali, co se týče pedagogického sboru, snídaní. Během přestávek ping pong, fotbálek, taneční přestávky."
žáci ZŠ K. Pokorného: "Tančíme a vlastně můžeme alespoň o přestávce něco dělat."
"Máme hodiny osobnostně sociální výchovy, kde se třeba řeší klima třídy."
Wellbeing ve škole pomáhá rozvíjet také žákovský parlament.
Nela Dušková, koordinátorka žákovského parlamentu ZŠ K. Pokorného: "Zrovna probíhá další oblíbená tematická akce, kdy máme barevný týden. Děti mají každý den přidělenou nějakou barvu, do které se mají obléct."
Poruba podporuje wellbeing na školách také spolufinancováním podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové nebo sociální pedagogové.
---
Karvinské moře se stalo místem speciálního cvičení. Studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku si vyzkoušeli, jaké to je zachraňovat člověka propadlého ledem. Tyto zkušenosti využijí jak ve své budoucí profesi, tak v běžném životě.
Studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku si na zamrzlém Karvinském moři vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody. Zkušení lektoři je naučili dovednosti, které se ve školních lavicích těžko simulují.
Zdeněk Orel, učitel Střední odborné školy ochrany osob a majetku: "Kdykoliv můžou být ve svém občanském civilním životě venku na ledě nebo tam můžou být s někým. Uvidí, že se někdo topí, můžou mu pomoci, ať už je to zvíře nebo člověk. A potom, pokud se dostanou k nějakým bezpečnostním složkám, tak například u některých speciálních jednotek nebo i pořádkových jednotek je to dokonce součástí výcviku s hasiči, kdy se jde na led a zachraňuje se. Ale není to úplně běžné, protože ne vždycky ta policie na to má ty prostředky a čas. Takhle oni už vlastně jdou připraveni. No a pokud půjdou třeba k záchranářům, zase taky možnost, kam se můžou vydat, tak to jsou věci, které by se tam stejně učili, tak budou dopředu vědět."
Budoucí policisté, vojáci, hasiči i záchranáři se učili rozhodovat pod velkým tlakem a spolupracovat jako jeden tým. Naučili se k záchraně využít žebřík, paddleboard i házečku.
Štěpán Klen, lektor vodní záchrany: "Určitě musíte zapřemýšlet nad tím, jaké jsou vaše možnosti. O jaký led jde, jestli je to tlustý led, stabilní, nebo jestli je to led nějaký nestabilní, který je probublinkovaný, propadá se, nebo je to úplně tenký led. To znamená, čím větší vzdálenost potom u toho nestabilního ledu, tím je potom ta situace mnohonásobně složitější, protože prolamovat se potom i zpátky tím ledem. Zvláště pokud nemáte třeba nějaký ochranný oblek, nemáte nějaké pomůcky, nemáte ledovcové hřeby, tak v tom okamžiku jsou vaše šance velmi malé."
Ani ledová voda neodradila studenty od toho, aby si v extrémních podmínkách rozšířili své dovednosti. Celkem 24 odvážlivců se vrhlo do výcviku, aby získali cenné zkušenosti.
Anketa, studenti: "Já si myslím, že pro každého to je nějakým způsobem přínosné, takže to bude fajn."
Anketa, studenti: "Já se bojím, že mě chytne křeč a konec. Ne, mě zachrání kamarádka."
Anketa studenti: "Tož zima nejvíc na ruky. No jak to zmrzne, tak to nejde ani pokrčit ty prsty a udržet pak tam toho tonoucího. Tož to je masakr, no."
Karvinské moře bylo pro výcvik ideální díky skvělé dostupnosti i dobře vybavenému zázemí.
Pilotní projekt praktické výuky bude pro velký zájem pokračovat i v dalších letech.
---
MUZEUM HLUČÍNSKA BUDE MÍT NOVÝ DEPOZITÁŘ
Muzeum Hlučínska bude mít nový depozitář. Postaví ho město za téměř 50 milionů korun. Téměř polovinu nákladů pokryje evropská dotace a na zbytek si město vezme úvěr. Nový objekt zajistí bezpečné uložení sbírek i zázemí pro vzdělávací aktivity muzea. Stavět se má letos na podzim a hotovo bude do dubna 2028.
---
Fakultní nemocnice Ostrava má za sebou mimořádný případ. Lékaři zde úspěšně zvládli rizikové těhotenství ženy s velmi vzácnými protilátkami v krvi, pro kterou v České republice neexistuje vhodný dárce. Díky pečlivé přípravě a využití moderních metod se nakonec narodil zdravý chlapeček.
Těhotenství komplikovala vcestná placenta a vysoké riziko krvácení. Situaci navíc ztížil fakt, že pacientka má velmi vzácné protilátky, které by zničily běžně podanou darovanou krev.
Michaela Karidu, maminka: "Byly to takové pocity, kdy jsem opravdu měla strach z toho, co bude a dodnes jsme u toho v šoku."
Lékaři se na porod připravovali celé měsíce.
Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FNO: “Jednak jsme odebrali tu vlastní krev těhotné ženě, kterou jsme si skladovali pro to případné krvácení v těhotenství. Jednak probíhalo zajišťování té krve ze zahraničí, protože v Česku se nenašel vlastní dárce a potom jsme zároveň začali domlouvat Cell Saver, který byl poprvé v této situaci použit v České republice.”
Cell Saver umožňuje během operace odsát krev pacientky, upravit ji a vrátit zpět do oběhu. Do příprav se zapojil multidisciplinární tým, tedy porodníci, anesteziologové i transfuzní specialisté.
Martin Kořistka, zástupce primářky KC: “My jsme opravdu byli mobilizovaní na nejvyšší stupeň pro jakýkoliv scénář, protože to je nález, který může poškozovat červené krvinky toho plodu, a který v případě, že by pacientka potřebovala krev, by zcela jistě zničila, zdevastovala ty krvinky dárcovské podanou krevní transfuzi a byla by ohrožena na životu.”
Po velmi náročné přípravě byl loni 22. října proveden plánovaný císařský řez.
Porod proběhl bez komplikací a narodil se zdravý chlapeček. Případ ukázal, že i extrémně rizikové těhotenství lze díky moderní medicíně a sehranému týmu bezpečně zvládnout.
---
Klidné úseky řek a dostatek potravy lákají zpět do krajiny stále více bobrů, kterým se daří i v Havířově. Správce toku Povodí Odry prozatím nemá důvod u řeky Lučiny zasahovat.
Bobrům se u řeky Lučiny v Havířově poblíž fotbalového hřiště evidentně daří. Na březích jsou patrné okousané stromy i další známky jejich činnosti. Podle odborníků jde o přirozený návrat tohoto chráněného živočicha do míst, kde nachází dostatek potravy i klid.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Bobr je chráněný živočich a lokality jeho výskytu známe velmi dobře a detailně na celém našem povodí. A pokud jeho činností nevzniká nějaké nebezpečí, ohrožení života nebo majetku, tak do jeho přirozeného prostředí vůbec nezasahujeme.“
Anketa: „Je to dobře, protože to poukazuje na to, že příroda je tady čistá, že je tady dobré životní prostředí a že se sem vracejí některé druhy, které tady v minulosti už nebyly.“
Anketa: „Mně se to tady líbí. Budu spokojená, když půjdu na vycházku a uvidím kus přírody i se zvířátky.“
Vodohospodáři mohou zasáhnout jen ve výjimečných situacích, a to mimo období vegetačního klidu, tedy od března do října.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Například, že strom ucpe tok, ten se vybřeží, zaplaví nemovitost, nebo by strom ohrožoval lokalitu, kde je pohyb chodců.“
V okolí řeky Lučiny žádné takové nebezpečí prozatím nehrozí, a tak si tam bobři mohou spokojeně dál žít.
---
ŘEDITEL MP OSTRAVA UDĚLIL MEDAILE
Ředitel městské policie Ostrava ocenil na magistrátu Medailí druhého stupně dva příslušníky Hradní stráže České republiky. Velitel Hradní stráže plukovník generálního štábu Jaroslav Ackerman a náčelník oddělení přípravy major Vilém Frajt získali vyznamenání za dlouhodobou spolupráci při rozvoji Městské policie Ostrava. Konkrétně její elitní Čestné jednotky.
ČESKÉ DRÁHY OBNOVÍ SPOJ PRAHA - OPAVA
České dráhy v březnu obnoví přímé spojení mezi Opavou a Prahou. Spoj bude jezdit jednou týdně. Z Prahy do Opavy v pátek odpoledne a zpět v neděli odpoledne.
---
Moravská Ostrava a Přívoz slaví speciální výročí. Uběhlo 130 let od vzniku regulačního plánu Přívozu a k této příležitosti vznikla unikátní sběratelská edice známek.
Historie Přívozu ožila na poštovních známkách. Sběratelské přítisky známek připomínají 130. výročí od vzniku regulačního plánu této městské části, a to prostřednictvím dvou symbolů – přívozské radnice a kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.
Robert Sýkora, autor projektu, filatelista: „Protože já jsem chodil do školy v Přívoze, tam kdysi byla střední průmyslová škola stavební, a za čtyři roky na stavební škole, nám nikdo neřekl, že pan stavitel Camillo Sitte tam udělal regulační plán Přívozu, čímž povznesl tehdy už obec Přívoz na evropskou úroveň, protože pan Camillo Sitte byl jeden z nejlepších urbanistů Rakousko-Uherska. Mimo jiné se podílel i na regulačním plánu Olomouce. Tak jsme se rozhodli, že uděláme poctu panu architektu Sittemu.“
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: „Já jsem byl v úplném úžasu, protože mě navštívil pan Sýkora a připomněl, že existuje nějakých 130 let od regulačního plánu Camilla Sitteho, který opravdu Přívoz zvedl na neskutečnou úroveň. A vlastně přišel s takovým nápadem, kdy on už má v tom velkou praxi, tak přišel s tiskovým listem a jsem rád, že to takhle vyšlo."
List je součástí kolekce Nezapomněno, která připomíná důležité události nejen na Ostravsku. Odstartovala edicí ke stému výročí Velké Ostravy.
---
