Ostrava se stala dějištěm Mistrovství Evropy v požárním sportu. Na šampionát dorazilo 27 reprezentačních družstev z jedenácti evropských zemí. První den patřil výstupu na cvičnou věž na Hlavní třídě v Porubě. A českým reprezentantům se před domácím publikem dařilo.
Rychlost, síla a přesnost. Na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě odstartovalo Mistrovství Evropy v požárním sportu. První disciplínou byl výstup na cvičnou věž, který patří k těm nejnáročnějším.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: “Při tady těchto soutěžích je opravdu hodně úrazů. Ten výstup je obecně považovaný za velmi těžký a nebezpečný.”
Závodníci musí s žebříkem překonat jednotlivá podlaží věže a v cíli sepnout desku na obě nohy.
Zdeněk Nytra, hlavní rozhodčí: “Nesmí ulít start. To znamená, každý ulitý start znamená okamžitou diskvalifikaci. No a pak už rozhoduje jenom čas.”
Hned první den se naši hasiči stáli nejlepším týmem. Vybojovali celkem 15 medailí ze 24, z toho 6 zlatých.
Petra Mazzolini, česká reprezentantka, 2. místo: “Já jsem hrozně moc spokojená, nemůžu být nadšenější, jakoby nečekala jsem to a jsem ráda, že to vyšlo.”
Jan Vyvial, český reprezentant, 3. místo: “Makal jsem na tuhle šanci asi 12 let. Radost je, ale je tam i zklamání. Chtěl jsem víc.”
Dobromir Dobrev, bulharský reprezentant, 2. místo: “Je to nový rekord pro moji zemi a cítím se skvěle.”
anketa: návštěvníci akce: “Mám rád požární sport, takže paráda.”
“Je to výborné, líbí se mi to, mám rád hasiče.”
“Je to tady úžasné, hasičský sport, tomu fandíme a je to nejlepší sport na světě.”
Program mistrovství pokračuje na stadionu SAREZA. Závodníky čeká stovka s překážkami, štafeta a v sobotu závěrečný požární útok.
Tomáš Lefner, organizátor mistrovství: “Do celkového pořadí družstev se počítají průběžné výsledky ze všech svých disciplín a z toho vlastně vyjde celkový vítěz.”
Česká reprezentace navíc na domácím šampionátu obhajuje evropské tituly v kategoriích mužů i žen.
---
Ostravská katedrála Božského Spasitele prochází změnou. Práce začínají právě v těchto dnech. Varhanáři do chrámu navážejí první díly a píšťaly.
Ostravská Katedrála Božského Spasitele prochází změnou, práce začínají právě v těchto dnech. Varhanáři do chrámu navážejí první díly a píšťaly.
Martin David, biskup Ostravsko-opavské diecéze: "Jsem rád, že vlastně po 140 letech, po té, co byla katedrála dostavěna, se teď podaří konečně katedrále dát důstojné varhany. A věřím, že varhany, které se teď tady rodí a staví, tady budou sloužit ještě dlouho."
Pro Moravskou Ostravu a Přívoz to není první církevní stavba, která prochází proměnou.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Já se moc těším, až tam budu moct přijít, protože po varhanách v evangelickém kostele, které se podařilo opravit, je to vlastně další významný kostel, kde jsou nádherné varhany, a myslím si, že Katedrála Božského Spasitele, nejkrásnější kostel v Ostravě, si tohle zaslouží."
Stěhování si vyžádalo opatření. Od 13. do 31. července bude katedrála otevřená jen během bohoslužeb. Mimo tyto časy zůstane zavřená.
Jiří Krátký, organolog, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Jádro těch varhan je z roku 1981, kdy byly postaveny krnovskou firmou Rieger-Kloss do Prahy do Paláce kultury, potom byly přemístěny do Janáčkovy filharmonie a teď jsou umisťovány tady do katedrály."
Petr Dlabal, zhotovitel, Varhanářská dílna Dlabal-Mettler: "Váží zhruba 25 tun, jsou devět metrů vysoké, dvanáct metrů široké a čtyři metry hluboké."
Lidé se budou moci zaposlouchat do zvuku nových varhan už v listopadu. Náklady na koupi a přestavbu varhan stojí třicet milionů korun. Velkou část financí se podařilo vybrat z veřejné sbírky.
---
DALŠÍ ZRANĚNÍ TRAILOVÍ JEZDCI V MSK
Dva cyklisté se ve středu vážně zranili na trailových tratích. V Tošovicích narazil jednadvacetiletý jezdec do stromu a s vážným poraněním hlavy a břicha ho vrtulník transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava. V Návsí se pak při pádu na skoku zranil čtrnáctiletý chlapec.
OKRADLI SPÍCÍHO MUŽE, CHYTILI JE STRÁŽNÍCI
Povedený pár okradl v noci spícího mladíka u Trojhalí v Ostravě. Vše ale viděl pracovník bezpečnostní služby na kamerách a přivolal strážníky. Dvaačtyřicetiletá žena a o dva roky starší muž sebrali mladíkovi mobilní telefon a peněženku, kterou žena poté zahodila do trávy. Strážníkům se přiznala a chtěla vše vrátit. Případ si převzali státní policisté.
---
Do Karviné zavítala se svou rodinou Olga Burketová, jedna z pravnuček rodu Larisch-Mönnichů. Město jí na její přání zpřístupnilo rodinnou hrobku, v níž odpočívají její předkové. Ta je zároveň jedním z historických objektů, o které Karviná dlouhodobě pečuje.
Hrobka v zámeckém parku pochází z roku 1820 a vznikla jako místo posledního odpočinku prvních Larischů, kteří koupili zámek a panství Frenštát.
Olga Burketová, pravnučka Larisch-Mönnichů: "Jsem ráda, že mi město Karviná a místní nadšenci, kteří se starají o hrobku a kteří zprostředkovali tuto návštěvu a tohle milé setkání s vámi, že jsme s rodinkou při výletu, který už jsme dlouho plánovali, mohli toto místo navštívit a poděkovat. Je to teda docela silný, docela se klepu, srdíčko buší, ale jsme opravdu rádi, že jsme to viděli. A ještě jednou děkujeme."
Hrobka je jedním z historických objektů, o které Karviná dlouhodobě pečuje.
Martin Rebro, Odbor komunálních služeb MMK: "Město Karviná zajišťuje pravidelnou údržbu, čistí okapy a okolí, ale kromě toho jsou nutné i větší opravy. Třeba v roce 2023 jsme zařizovali sanaci podlah a odvodnění."
V dnešním karvinském Frenštátě byla šlechta přítomna již od středověku a památek na ni je ve městě několik.
Petr Zajíček, kastelán Zámku Fryštát: "Jsou to různé, třeba náhrobní kameny, které jsou tady v kostele Povýšení sv. Kříže nebo v kostele sv. Marka. To je z těch starších dob. No a pokud jde o ty Larisch-Mönnichy, tak oni vlastně po staletí žili v prostoru té dnešní tzv. Staré Karviné nebo Karviné 2 -Doly, kde je jejich sídlo už od roku 1560, takže jejich tradiční pohřební místo bylo pod kostelem sv. Petra z Alcantary, v dnešním Šikmém kostele. Ale později, když si koupili Fryštátské panství a přesídlili sem jako na hlavní sídlo, tak tady blízko vznikla hrobka v roce 1820, kde vlastně byli uloženi jakoby první Larischové tady ve Fryštátě. Larisch-Mönnichové, kteří založili tu linii Larisch-Mönnich, a tady byla nějakým způsobem pohřbívání. No, tam je trošku nejasné v tom devatenáctém století, kdo všechno byl pohřben tady, kdo ještě tradičně v tom Petrovi z Alcantara. No a nakonec, na začátku dvacátého století, vznikla velká rodová hrobka při zámku Solca. V roce 1916 zde docházelo k několika šlechtickým pohřbům. My máme některá jména, která tam byla umístěna. Ta hrobka už dneska neexistuje. Ona byla vlastně rozebrána v osmdesátých letech. Sám zámek byl zbourán v padesátých letech a nakonec došlo vlastně do stavu, kdy tady v téhle hrobce je uloženo čtrnáct rakví. Vlastně s Larischi. Ne všichni tady byli uloženi původně, oni právě putovali, jako byste hrobky z té Solci, pravděpodobně v šedesátých letech byli převezeni. No a dnes tady vlastně v nějaké pietní podobě. Tady ta připomínka."
Město Karviná se tak snaží zachovat toto místo v co nejlepším stavu i do dalších let. Proto bude v pravidelné péči o rodovou hrobku pokračovat i nadále.
---
Faunapark je nejen relaxačním areálem pro rodiny s bohatým letním programem, ale také dějištěm letního tábora. Tentokrát tam zažili spoustu aktivit postižené děti.
Adra Frýdek-Místek ve spolupráci s městem pořádá pro postižené děti během roku řadu pravidelných aktivit. Vyvrcholením pak je příměstský tábor ve Faunaparku.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnických center v ČR, ADRA: "Náš příměstský tábor je vždycky takovou tečkou za tím rokem, ve kterém probíhají klasicky volnočasové aktivity, a příměstský tábor je vyvrcholením. To znamená, užíváme si to na maximum. Máme tady v souhrnu celkem 27 dětí, 20 nebo 22 dobrovolníků. Tři vedoucí, které to mají krásně promyšlené. A jenom teď se modlíme, aby vyšlo počasí a všechny ty plánované aktivity, aby nám vyšly tak, jak si představujeme. Ve čtvrtek plánujeme s dětmi tady přespávat. To znamená, postavíme tady stany v tom krásném prostředí. Večerní program, proběhne táborák, kytara, zpěv. Máme noční kino domluvené, takže věřím, že všechno proběhne ve zdraví, v pohodě a že si to všichni užijí."
Zájem o aktivity Adry je velký. Všechny kroužky i samotný tábor jsou zcela zaplněny.
anketa: táborníci: "Je to ADRA Tábor. Už se moc na to těším. Samé programy tady jsou a já jsem se na to moc těšila. A navíc budeme mít batikování."
anketa: táborníci: "Já jsem se tady taky těšil. Zítra jedeme na Pustevny, tak to bude dobré a těším se na příště."
anketa: táborníci: "Já jsem se tady těšila hodně. Zase jak se tady budeme všichni navzájem stmelovat. A to si myslím, že je tady na tom táboře to nejdůležitější."
Adra připravila program příměstského tábora tak, aby bavil a přinesl i nějaké dovednosti. Ale nejdůležitější je přístup k postiženým dětem.
Nela Wardasová, táborová vedoucí: "Samozřejmě trpělivý, protože každé dítě je jiné, má svoje potřeby, potřebuje třeba více času nebo prostě s něčím pomoct. Takže je to hlavně o tom neztrácet hlavu, zůstat u toho svého dítěte a nějakým způsobem mu pomoct, aby se zapojilo třeba do toho programu a bylo s těmi ostatními dětmi."
Frýdek-Místek příměstský tábor tradičně podpořil město Frýdek-Místek.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město celoročně podporuje aktivity dětí s poruchou autistického spektra. A vyvrcholením celoroční aktivity je vždy tábor, který je pořádaný ve Faunaparku, za což bych chtěl opravdu Faunaparku poděkovat, protože ten tady v tomto prostředí dělá aktivity jak právě pro handicapované, pro autistické děti, tak i pro rodiny, pro seniory a děti ze školek. Takže myslím si, že je to fajn místo, že tady děti, které se toho tábora účastní, si užijí. Ten týden jde vidět na dětech, že tady opravdu prožívají radostné chvíle a to je to nejdůležitější."
---
ŘSD OPRAVÍ PRŮTAH PŘES KRAVAŘE
Ředitelství silnic a dálnic hledá stavební firmu na opravu průtahu přes Kravaře a část vedlejšího Zábřehu. Obě nedaleké rekonstrukce na silnici I/56 by mohly být provedeny ještě letos, pokud nedojde k nečekaným průtahům během aktuálního výběrového řízení.
---
Horní Suchá chce na podzim začít s první etapou rekonstrukce bývalé skipové věže Dolu František. Lidé tak měli jednu z posledních možností zažít ve skipu kulturní program, jehož součástí bylo i pozorování noční oblohy.
Bývalá těžní věž Dolu František znovu ožila kulturním programem. Její prostory se proměnily ve výstavní galerii, která propojila mladé umělce z několika základních uměleckých škol i další vystavovatele.
Barbara Vojvodíková, investiční referent: „Tentokrát jsme si připravili výstavu, kterou jsme nazvali Per aspera ad astra. Ve volném překladu to znamená složitou a náročnou cestu ke hvězdám. Podařilo se nám propojit Základní uměleckou školu z Českého Těšína, což můžeme tady vidět na jedné straně. V dalším rohu vystavují žáci Základní umělecké školy na ulici Valčíka v Ostravě-Porubě. Hudební doprovod zajišťuje Základní umělecká škola v Klimkovicích, konkrétně paní Jana Přečková bude hrát na akordeon. A máme zde i zástupce PZKO Horní Suchá, a to jak Klub Młodych, tak Klub Kobiet.“
Výstava sklidila u veřejnosti velký ohlas. Pro návštěvníky byla zároveň jednou z posledních příležitostí zažít jedinečnou atmosféru těchto prostor před zahájením rozsáhlé rekonstrukce skipové věže.
Překlad: „Já to vnímám velmi dobře, protože je to vlastně jedna z mála věží, které tady v našem regionu zůstaly. Je potřeba ji ukázat široké veřejnosti, aby lidé přijížděli do Horní Suché, protože Horní Suchá má co nabídnout.“
Anketa: „No, já se na to dívám tak, že je skvělá záležitost, že ta věž zůstala. Byly třenice v radě, kde se rozhodovalo, jestli ji nechat, nebo ne. To je rarita. Je odlehčená o stovky tun, nejsou tu dynamické rázy skipu, takže to bude žít věky. A bude to rarita v celém Česku. Já tomu strašně fandím, že se propaguje. My tomu říkáme betonák, to je F4, jak bývala. Já jsem tady dělal 30 let na té šachtě v technických funkcích a je skvělé, že to začíná žít.“
Součástí programu bylo také pozorování noční oblohy ze střechy věže.
---
Ostrava se stala dějištěm Mistrovství Evropy v požárním sportu. Na šampionát dorazilo 27 reprezentačních družstev z jedenácti evropských zemí. První den patřil výstupu na cvičnou věž na Hlavní třídě v Porubě. A českým reprezentantům se před domácím publikem dařilo.
Rychlost, síla a přesnost. Na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě odstartovalo Mistrovství Evropy v požárním sportu. První disciplínou byl výstup na cvičnou věž, který patří k těm nejnáročnějším.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: “Při tady těchto soutěžích je opravdu hodně úrazů. Ten výstup je obecně považovaný za velmi těžký a nebezpečný.”
Závodníci musí s žebříkem překonat jednotlivá podlaží věže a v cíli sepnout desku na obě nohy.
Zdeněk Nytra, hlavní rozhodčí: “Nesmí ulít start. To znamená, každý ulitý start znamená okamžitou diskvalifikaci. No a pak už rozhoduje jenom čas.”
Hned první den se naši hasiči stáli nejlepším týmem. Vybojovali celkem 15 medailí ze 24, z toho 6 zlatých.
Petra Mazzolini, česká reprezentantka, 2. místo: “Já jsem hrozně moc spokojená, nemůžu být nadšenější, jakoby nečekala jsem to a jsem ráda, že to vyšlo.”
Jan Vyvial, český reprezentant, 3. místo: “Makal jsem na tuhle šanci asi 12 let. Radost je, ale je tam i zklamání. Chtěl jsem víc.”
Dobromir Dobrev, bulharský reprezentant, 2. místo: “Je to nový rekord pro moji zemi a cítím se skvěle.”
anketa: návštěvníci akce: “Mám rád požární sport, takže paráda.”
“Je to výborné, líbí se mi to, mám rád hasiče.”
“Je to tady úžasné, hasičský sport, tomu fandíme a je to nejlepší sport na světě.”
Program mistrovství pokračuje na stadionu SAREZA. Závodníky čeká stovka s překážkami, štafeta a v sobotu závěrečný požární útok.
Tomáš Lefner, organizátor mistrovství: “Do celkového pořadí družstev se počítají průběžné výsledky ze všech svých disciplín a z toho vlastně vyjde celkový vítěz.”
Česká reprezentace navíc na domácím šampionátu obhajuje evropské tituly v kategoriích mužů i žen.
---
Ostravská katedrála Božského Spasitele prochází změnou. Práce začínají právě v těchto dnech. Varhanáři do chrámu navážejí první díly a píšťaly.
Ostravská Katedrála Božského Spasitele prochází změnou, práce začínají právě v těchto dnech. Varhanáři do chrámu navážejí první díly a píšťaly.
Martin David, biskup Ostravsko-opavské diecéze: "Jsem rád, že vlastně po 140 letech, po té, co byla katedrála dostavěna, se teď podaří konečně katedrále dát důstojné varhany. A věřím, že varhany, které se teď tady rodí a staví, tady budou sloužit ještě dlouho."
Pro Moravskou Ostravu a Přívoz to není první církevní stavba, která prochází proměnou.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Já se moc těším, až tam budu moct přijít, protože po varhanách v evangelickém kostele, které se podařilo opravit, je to vlastně další významný kostel, kde jsou nádherné varhany, a myslím si, že Katedrála Božského Spasitele, nejkrásnější kostel v Ostravě, si tohle zaslouží."
Stěhování si vyžádalo opatření. Od 13. do 31. července bude katedrála otevřená jen během bohoslužeb. Mimo tyto časy zůstane zavřená.
Jiří Krátký, organolog, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Jádro těch varhan je z roku 1981, kdy byly postaveny krnovskou firmou Rieger-Kloss do Prahy do Paláce kultury, potom byly přemístěny do Janáčkovy filharmonie a teď jsou umisťovány tady do katedrály."
Petr Dlabal, zhotovitel, Varhanářská dílna Dlabal-Mettler: "Váží zhruba 25 tun, jsou devět metrů vysoké, dvanáct metrů široké a čtyři metry hluboké."
Lidé se budou moci zaposlouchat do zvuku nových varhan už v listopadu. Náklady na koupi a přestavbu varhan stojí třicet milionů korun. Velkou část financí se podařilo vybrat z veřejné sbírky.
---
DALŠÍ ZRANĚNÍ TRAILOVÍ JEZDCI V MSK
Dva cyklisté se ve středu vážně zranili na trailových tratích. V Tošovicích narazil jednadvacetiletý jezdec do stromu a s vážným poraněním hlavy a břicha ho vrtulník transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava. V Návsí se pak při pádu na skoku zranil čtrnáctiletý chlapec.
OKRADLI SPÍCÍHO MUŽE, CHYTILI JE STRÁŽNÍCI
Povedený pár okradl v noci spícího mladíka u Trojhalí v Ostravě. Vše ale viděl pracovník bezpečnostní služby na kamerách a přivolal strážníky. Dvaačtyřicetiletá žena a o dva roky starší muž sebrali mladíkovi mobilní telefon a peněženku, kterou žena poté zahodila do trávy. Strážníkům se přiznala a chtěla vše vrátit. Případ si převzali státní policisté.
---
Do Karviné zavítala se svou rodinou Olga Burketová, jedna z pravnuček rodu Larisch-Mönnichů. Město jí na její přání zpřístupnilo rodinnou hrobku, v níž odpočívají její předkové. Ta je zároveň jedním z historických objektů, o které Karviná dlouhodobě pečuje.
Hrobka v zámeckém parku pochází z roku 1820 a vznikla jako místo posledního odpočinku prvních Larischů, kteří koupili zámek a panství Frenštát.
Olga Burketová, pravnučka Larisch-Mönnichů: "Jsem ráda, že mi město Karviná a místní nadšenci, kteří se starají o hrobku a kteří zprostředkovali tuto návštěvu a tohle milé setkání s vámi, že jsme s rodinkou při výletu, který už jsme dlouho plánovali, mohli toto místo navštívit a poděkovat. Je to teda docela silný, docela se klepu, srdíčko buší, ale jsme opravdu rádi, že jsme to viděli. A ještě jednou děkujeme."
Hrobka je jedním z historických objektů, o které Karviná dlouhodobě pečuje.
Martin Rebro, Odbor komunálních služeb MMK: "Město Karviná zajišťuje pravidelnou údržbu, čistí okapy a okolí, ale kromě toho jsou nutné i větší opravy. Třeba v roce 2023 jsme zařizovali sanaci podlah a odvodnění."
V dnešním karvinském Frenštátě byla šlechta přítomna již od středověku a památek na ni je ve městě několik.
Petr Zajíček, kastelán Zámku Fryštát: "Jsou to různé, třeba náhrobní kameny, které jsou tady v kostele Povýšení sv. Kříže nebo v kostele sv. Marka. To je z těch starších dob. No a pokud jde o ty Larisch-Mönnichy, tak oni vlastně po staletí žili v prostoru té dnešní tzv. Staré Karviné nebo Karviné 2 -Doly, kde je jejich sídlo už od roku 1560, takže jejich tradiční pohřební místo bylo pod kostelem sv. Petra z Alcantary, v dnešním Šikmém kostele. Ale později, když si koupili Fryštátské panství a přesídlili sem jako na hlavní sídlo, tak tady blízko vznikla hrobka v roce 1820, kde vlastně byli uloženi jakoby první Larischové tady ve Fryštátě. Larisch-Mönnichové, kteří založili tu linii Larisch-Mönnich, a tady byla nějakým způsobem pohřbívání. No, tam je trošku nejasné v tom devatenáctém století, kdo všechno byl pohřben tady, kdo ještě tradičně v tom Petrovi z Alcantara. No a nakonec, na začátku dvacátého století, vznikla velká rodová hrobka při zámku Solca. V roce 1916 zde docházelo k několika šlechtickým pohřbům. My máme některá jména, která tam byla umístěna. Ta hrobka už dneska neexistuje. Ona byla vlastně rozebrána v osmdesátých letech. Sám zámek byl zbourán v padesátých letech a nakonec došlo vlastně do stavu, kdy tady v téhle hrobce je uloženo čtrnáct rakví. Vlastně s Larischi. Ne všichni tady byli uloženi původně, oni právě putovali, jako byste hrobky z té Solci, pravděpodobně v šedesátých letech byli převezeni. No a dnes tady vlastně v nějaké pietní podobě. Tady ta připomínka."
Město Karviná se tak snaží zachovat toto místo v co nejlepším stavu i do dalších let. Proto bude v pravidelné péči o rodovou hrobku pokračovat i nadále.
---
Faunapark je nejen relaxačním areálem pro rodiny s bohatým letním programem, ale také dějištěm letního tábora. Tentokrát tam zažili spoustu aktivit postižené děti.
Adra Frýdek-Místek ve spolupráci s městem pořádá pro postižené děti během roku řadu pravidelných aktivit. Vyvrcholením pak je příměstský tábor ve Faunaparku.
Petr Adamus, vedoucí dobrovolnických center v ČR, ADRA: "Náš příměstský tábor je vždycky takovou tečkou za tím rokem, ve kterém probíhají klasicky volnočasové aktivity, a příměstský tábor je vyvrcholením. To znamená, užíváme si to na maximum. Máme tady v souhrnu celkem 27 dětí, 20 nebo 22 dobrovolníků. Tři vedoucí, které to mají krásně promyšlené. A jenom teď se modlíme, aby vyšlo počasí a všechny ty plánované aktivity, aby nám vyšly tak, jak si představujeme. Ve čtvrtek plánujeme s dětmi tady přespávat. To znamená, postavíme tady stany v tom krásném prostředí. Večerní program, proběhne táborák, kytara, zpěv. Máme noční kino domluvené, takže věřím, že všechno proběhne ve zdraví, v pohodě a že si to všichni užijí."
Zájem o aktivity Adry je velký. Všechny kroužky i samotný tábor jsou zcela zaplněny.
anketa: táborníci: "Je to ADRA Tábor. Už se moc na to těším. Samé programy tady jsou a já jsem se na to moc těšila. A navíc budeme mít batikování."
anketa: táborníci: "Já jsem se tady taky těšil. Zítra jedeme na Pustevny, tak to bude dobré a těším se na příště."
anketa: táborníci: "Já jsem se tady těšila hodně. Zase jak se tady budeme všichni navzájem stmelovat. A to si myslím, že je tady na tom táboře to nejdůležitější."
Adra připravila program příměstského tábora tak, aby bavil a přinesl i nějaké dovednosti. Ale nejdůležitější je přístup k postiženým dětem.
Nela Wardasová, táborová vedoucí: "Samozřejmě trpělivý, protože každé dítě je jiné, má svoje potřeby, potřebuje třeba více času nebo prostě s něčím pomoct. Takže je to hlavně o tom neztrácet hlavu, zůstat u toho svého dítěte a nějakým způsobem mu pomoct, aby se zapojilo třeba do toho programu a bylo s těmi ostatními dětmi."
Frýdek-Místek příměstský tábor tradičně podpořil město Frýdek-Místek.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město celoročně podporuje aktivity dětí s poruchou autistického spektra. A vyvrcholením celoroční aktivity je vždy tábor, který je pořádaný ve Faunaparku, za což bych chtěl opravdu Faunaparku poděkovat, protože ten tady v tomto prostředí dělá aktivity jak právě pro handicapované, pro autistické děti, tak i pro rodiny, pro seniory a děti ze školek. Takže myslím si, že je to fajn místo, že tady děti, které se toho tábora účastní, si užijí. Ten týden jde vidět na dětech, že tady opravdu prožívají radostné chvíle a to je to nejdůležitější."
---
ŘSD OPRAVÍ PRŮTAH PŘES KRAVAŘE
Ředitelství silnic a dálnic hledá stavební firmu na opravu průtahu přes Kravaře a část vedlejšího Zábřehu. Obě nedaleké rekonstrukce na silnici I/56 by mohly být provedeny ještě letos, pokud nedojde k nečekaným průtahům během aktuálního výběrového řízení.
---
Horní Suchá chce na podzim začít s první etapou rekonstrukce bývalé skipové věže Dolu František. Lidé tak měli jednu z posledních možností zažít ve skipu kulturní program, jehož součástí bylo i pozorování noční oblohy.
Bývalá těžní věž Dolu František znovu ožila kulturním programem. Její prostory se proměnily ve výstavní galerii, která propojila mladé umělce z několika základních uměleckých škol i další vystavovatele.
Barbara Vojvodíková, investiční referent: „Tentokrát jsme si připravili výstavu, kterou jsme nazvali Per aspera ad astra. Ve volném překladu to znamená složitou a náročnou cestu ke hvězdám. Podařilo se nám propojit Základní uměleckou školu z Českého Těšína, což můžeme tady vidět na jedné straně. V dalším rohu vystavují žáci Základní umělecké školy na ulici Valčíka v Ostravě-Porubě. Hudební doprovod zajišťuje Základní umělecká škola v Klimkovicích, konkrétně paní Jana Přečková bude hrát na akordeon. A máme zde i zástupce PZKO Horní Suchá, a to jak Klub Młodych, tak Klub Kobiet.“
Výstava sklidila u veřejnosti velký ohlas. Pro návštěvníky byla zároveň jednou z posledních příležitostí zažít jedinečnou atmosféru těchto prostor před zahájením rozsáhlé rekonstrukce skipové věže.
Překlad: „Já to vnímám velmi dobře, protože je to vlastně jedna z mála věží, které tady v našem regionu zůstaly. Je potřeba ji ukázat široké veřejnosti, aby lidé přijížděli do Horní Suché, protože Horní Suchá má co nabídnout.“
Anketa: „No, já se na to dívám tak, že je skvělá záležitost, že ta věž zůstala. Byly třenice v radě, kde se rozhodovalo, jestli ji nechat, nebo ne. To je rarita. Je odlehčená o stovky tun, nejsou tu dynamické rázy skipu, takže to bude žít věky. A bude to rarita v celém Česku. Já tomu strašně fandím, že se propaguje. My tomu říkáme betonák, to je F4, jak bývala. Já jsem tady dělal 30 let na té šachtě v technických funkcích a je skvělé, že to začíná žít.“
Součástí programu bylo také pozorování noční oblohy ze střechy věže.
---
