Rekonstrukce mrakodrapu na Ostrčilově ulici v centru Ostravy začne v nejbližší době. Primátor potvrdil, že město obdrželo na účet peníze za budovu a tak už nic nebrání zahájení prací.
Je to dva roky od chvíle, kdy jsme přinesli zprávu o podpisu smlouvy mezi Ostravou, společností First Skies Paper a Evou Jiřičnou, která znamenala, že se výškový dům na kostrč Tylově ulici bude rekonstruovat, a dokonce podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Nyní primátor Ostravy Jan Dohnal oznámil, že město má peníze za budovu na účtu a zahájení stavby nic nebrání.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k tomu, že nám investor uhradil kupní cenu. Na účet města přišlo 55 milionů a my jsme za skladovali změnu vlastnického práva k tomuto pozemku."
Budova je ve velmi špatném stavu a mezi investory o ni nebyl velký zájem. Město uvažovalo i o jejím zbourání. To už je ale minulostí a architektka Eva Jiřičná ji kreslila tak, že má ambici být novou dominantou.
Eva Jiřičná, architektka: "Tím, že zasklíme ty byty, tak nebude působit ten snížený prostor depresivně. Zatímco teď s těmi vysokými parapety a s těmi úzkými okny se tam necítíte opravdu dobře. Přitom je tam ten úžasný výhled. To, že my tam přidáváme balkóny v částech toho projektu, kde nám to statika umožní. Je to spočítané, tak na těch rozích jsou průvlaky, které mají v sobě kapacitu, že na něm můžeme ty balkóny zavěsit. Tak my víceméně rozšiřujeme ten vnitřní prostor tím externím růstem. Takže i když se třeba v zimě na to budou lidé jenom dívat, tak přesto nemáte ten pocit stísněnosti, který tam teď je. Já jsem vždycky naprosto posedlá tím, že tam musí být dost bezpečnostních únikových cest, protože já v Londýně bydlím a dívám se na budovu, kde 70 lidí uhořelo tím, že tam nebyly dobře navržené únikové cesty. My tam přidáváme jednak vstup a jednak únikové schodiště a snažíme se prostě jak můžeme, jednak ty byty oddělit, separovat, proti požáru. Pracujeme tam s izolací. Teď, když chodíte po té desce, tak slyšíte každý krok v tom bytě pod tím. Takže my se opravdu snažíme zabývat všemi problémy, které víme, že nastanou."
Dům bude mít 25 podlaží s byty od 30 do 200 metrů čtverečních. Balkóny budou osazeny zelení se zavlažovacím systémem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Projekt nabídne 111 bytů, nabídne zajímavou architekturu z pera architektky Jiřičné a samozřejmě v souvislosti s tou samotnou realizací dojde i k celkovému zvelebení veškerého veřejného prostoru kolem té budovy."
Práce by měly začít do konce července a potrvají tři roky. Byty už jsou nabízeny k prodeji a jejich cena se pohybuje od necelých čtyř milionů do téměř 11 milionů korun.
---
Řidiči mířící z Krnova směrem na Polsko se dočkají bezpečnější jízdy. V Linhartovech začala stavba přeložky silnice I/57, která narovná úsek proslulý nebezpečnými zatáčkami. Stavba za 154 milionů korun potrvá 22 měsíců.
V úseku, kterým denně projede kolem šesti tisíc aut, se už stalo několik smrtelných nehod. Naposledy loni kolem Vánoc.
Právě proto se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo nebezpečné zatáčky narovnat. Nová přeložka silnice I/57 bude měřit necelé dva kilometry.
Miroslav Mazal, mluvčí ŘSD: “Diagnostikovali jsme tady bodové závady, které ohrožovaly bezpečnost silničního provozu, proto jsme zahájili tuto stavbu za zhruba 154 milionů korun, která bude trvat 22 měsíců do úplného zprovoznění."
Práce zatím probíhají mimo stávající komunikaci. Řidiči proto mohou úsekem projíždět bez omezení. V první etapě stavbaři budují základy mostu přes biokoridor a pokračují v zemních pracích.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Máme provedeno pilotové založení toho mostu, abychom co nejdříve zahájili ty technologicky náročnější práce s výstavbou mostu. V letošním roce bychom chtěli mít hotové zemní těleso do úrovně parapláně a spodní stavbu mostu."
Hlavní stavební práce chtějí silničáři dokončit do konce příští stavební sezony.
Šárka Ličková, vedoucí úseku výstavby, ŘSD správa Ostrava: “Je to komunikace v kategorii 9,5, takže dvoupruhová komunikace.”
Ředitelství silnic a dálnic pokračuje také v dalších významných stavbách v regionu. Už letos v listopadu chce zprovoznit jižní obchvat Opavy mezi Olomouckou a Hradeckou ulicí.
---
16:00 – 1
LEPŠÍ TŘÍDĚNÍ PACIENTŮ PO ÚRAZU HLAVY
Lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava hledají způsob, jak zefektivnit třídění pacientů s poraněním hlavy. Velké procento z nich tvoří senioři, kteří si nevybaví okolnosti úrazu a musí proto na CT. Místo toho by mohl pomoci jednoduchý a rychlý krevní test, který umí vyloučit závažné poranění mozku.
POŽÁR POLE U SUDIC NA OPAVSKU
Osm jednotek hasičů zaměstnal ve středu požár strniště u Sudic na Opavsku. Hořet začalo po 16. hodině. Oheň se rychle šířil a hasiči museli vyhlásit druhý stupeň poplachu. Pomáhal i traktor s podmítačem, který vytvořil proluku a zabránil šíření ohně. Lidé hasičům děkovali za skvělý zásah, protože měli obavy z plamenů, které hnal vítr k jejich domovům.
---
Nejstarší obyvatelkou Nového Jičína je paní Marie Jakůbková, která žije ve svém domku v místní části Kojetín. V červenci oslavila 104. narozeniny.
Marie Jakůbková se v Kojetíně narodila 18. července 1922 a žije zde celý svůj život. Ke 104. narozeninám ji přišel popřát i novojičínský starosta.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to úžasný věk, paní Maruška je tou nejstarší obyvatelkou města. Mě fascinuje ten její temperament, její paměť a jak dokáže komunikovat. A nejvíc, co se těch lidí ptám, tak to jsou ty životní zkušenosti. Já osobně si velmi vážím toho stáří, protože řadu věcí se člověk dokáže naučit, ale některé věci zkrátka dobře musí prožít.”
Marie Jakůbková, oslavenkyně: “Osm roků a dva měsíce jsem pásla husy a četla jsem jenom čítanku, celou čítanku jsem znala nazpaměť. Potom jsem šla do služby do Studénky k panu učiteli, pochovaný je v Kopřivnici. Pak jsem se musela vrátit domů pomáhat s hospodářstvím. A co mě zpovídáte, starou babu, když je kolem tolik mladých.”
Od mala paní Jakůbková pracovala na poli, pásla krávy a husy. V roce 1942 se vdala. Na konci války spadla na jejich dům v Kojetíně bomba a střepiny ji zasáhly nohy. Dodnes má jejich úlomky v těle. Na svět přivedla dva syny, těší se ze tří vnuček, pěti pravnuků a jedné pravnučky. V roce 2005 ovdověla.
Tuhle básničku v chodském nářečí, kterou se naučila jako dítě ještě před 2. světovou válkou, zná dodnes nazpaměť. Pozoruhodné je také to, že pravidelně nebere žádné léky a s pomocí rodiny zvládá samostané bydlení ve svém domku. Radost jí dělá posezení na zahrádce a občas si dá skleničku plzeňského piva.
V Novém Jičíně aktuálně žijí dva století lidé lidé, respektive starší sta let. Kromě paní Marie Jakůbkové je to 101 letá Jana Junášková.
---
Frýdek-Místek finančně podpořil letní pobytový tábor, který Slezská diakonie organizuje již sedmým rokem. I letos nabídl dětem bohatý prázdninový program, včetně aktivit zaměřených na sebepoznání, sebevyjádření a rozvoj vztahů.
Každým rokem je pobytový tábor ve Vyšních Lhotách zaměřen nějakým směrem. Tentokrát bylo hlavním tématem duševní zdraví.
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "Každý den máme tematicky zaměřený na jiné téma, ať už jsou to vztahy, emoce, sebepřijetí nebo rozvíjení přátelství navzájem."
Jaký je zájem těch dětí vůbec něco podnikat?
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "Oni jsou motivovaní, jsou rádi, že jsou s námi, že jsou venku, že mají čas trávit aktivně během letních prázdnin."
Každý den máte zaměřený jinak. Tak co to například bývá?
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "To téma se promítá do těch daných aktivit. To znamená, pokud se věnujeme tématu emocí, aktivity se cílí na to téma emocí. Takže děti si prožijí různé prožitky štěstí, strach a obavy. Všechno je to zaměřené na to, že si to sdílíme a pak se o tom bavíme a aktivity probíhají dál."
Tábor je určený pro děti ze sociálně slabších rodin.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Děláme to proto, že se jedná o děti ze sociálně znevýhodněných rodin a my jako město na tento tábor pravidelně přispíváme každý rok nějakou finanční částkou, tak aby si děti užily prázdniny tady v tomto krásném středisku, které patří také pod městskou společnost Klíč."
Je to věc, o kterou je velký zájem? Je tady těch dětí z takových rodin hodně?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je samozřejmě omezena kapacita, je tady 25 dětí. Je to dáno i samotným objektem, ale také pracovnicemi Slezské diakonie, které se tady o děti starají."
V čem spatřujete smysl, že takové děti jsou v kontaktu a že vůbec mají možnost někam vyjet?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tyhle děti to nemají úplně jednoduché. V mnoha rodinách jsou nějaké problémy, takže tady se učí přátelství."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Spolupráce dětí, třeba ze znevýhodněných rodin, se takto dostanou i do jiného kolektivu. Jsou tady vlastně společně s dalšími dětmi, jsou tady v přírodě, mají tady spoustu aktivit. V běžném životě by třeba nejely nikam na dovolenou, na tábor. Takže město tento tábor velmi rádo spolufinancuje. A já jsem rád, že Slezská diakonie tento tábor pořádá a ten týden vlastně tady s dětmi tráví. Některé děti jsou tady již poněkolikáté a myslím si, že si to tady užívají."
O děti se celý týden staraly pracovnice Slezské diakonie.
Leona Sárköziová, kuchařka, Slezská diakonie: "Je to velmi náročné, protože máme pětadvacet dětí a osm dospělých. Vařím vlastně každý den snídaně, svačiny, obědy, svačiny a večeře, takže jsme opravdu od rána do večera v kuchyni. Vaříme samozřejmě z potravin, které jsou vždy čerstvé, aby děti měly opravdu pestrou stravu. Děti mají rády boloňské špagety, takže je děláme. Také máme špízy na plechu. Jeden den měly děti výlet, takže to jsme měli volno, ale za to jsme jim napekli skvělý koláč."
A děti si tábor náramně užívaly.
anketa: táborníci: "Já jsem tady moc ráda, jsem spokojená a baví mě to tady."
Co bylo nejlepší z toho programu?
anketa: táborníci: "Tak nejlepší bylo asi ZOO."
Co jste tam dělali?
anketa: táborníci: "Tak my jsme chodili za zvířaty a hladili jsme si i rejnoky. "
anketa: táborníci: "Děláme tu programy, běháme, hrajeme si tu a tak dále."
anketa: táborníci: "Na co se mega těším, tak je to diskotéka."
Většina dětí se už teď hlásí na tábor do Vyšních Lhot v příštím roce.
---
16:00 – 2
KARVINÁ PŘIPRAVUJE REKONSTRUKCI ZUŠ B. SMETANY
Karviná posouvá přípravu rozsáhlé rekonstrukce Základní umělecké školy Bedřicha Smetany do další fáze. Město nechá zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž součástí bude i návrh nového koncertního sálu pro zhruba 150 diváků.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: „Projektová dokumentace se zaměří hlavně na snížení energetické náročnosti budov. Počítá se se zateplením, výměnou a zastíněním oken a modernizací vytápění. Projektanti také prověří možnost využití fotovoltaiky.“
---
Hlavní společenskou událostí v červenci jsou v Palkovicích Slavnosti dechovky, piva a guláše. Konaly se tradičně v areálu za sportovní halou.
Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: „Gulášové slavnosti, slavnosti piva a dechové hudby v Palkovicích jsou krásnou akcí, která už je tady tradiční. Jsme moc rádi, že nám přeje počasí, protože ještě do dvou hodin ráno to vypadalo všelijak. Hodně se nám ulevilo, když se vyjasnilo a vysvitlo sluníčko. Jsem rád, že lidé přišli v takovém počtu. Těší mě také, že se letos účastní dvanáct soutěžních týmů z Česka, Slovenska a Polska.“
Jiří Smeja, účastník akce: „Jako chovatelé tady z Palkovic vaříme tradičně na gulášových slavnostech srnčí guláš. Děláme ho z domácího vývaru. Tradičně předsmažíme mouku a přidáváme i takové tajné ingredience…“
Michal Kubala, účastník akce: „Přijeli jsme ze Slovenska, nedaleko od hranic, z Bytče. Máme tady dva soutěžní týmy a vaříme dva guláše. Jeden je tradiční hovězí guláš s bramborami. Druhý je záhorácký speciál se žemlovým knedlíkem, se kterým si myslím, že tuto soutěž vyhrajeme. Jsme tu už třetím rokem a vždy jsme se umístili, tak věříme, že tomu tak bude i letos. Přivezli jsme také naše tradiční speciality. Přivezli jsme brynzu, brynzovou pomazánku a sýrové nitě, které jsou čerstvě vyráběné na salaši z čerstvého mléka, bez jakýchkoliv konzervantů. Jsou to lokální produkty. Máme tady také místní pivovar Martins, který jsme přijeli představit jako jednu z našich specialit.“
---
Rekonstrukce mrakodrapu na Ostrčilově ulici v centru Ostravy začne v nejbližší době. Primátor potvrdil, že město obdrželo na účet peníze za budovu a tak už nic nebrání zahájení prací.
Je to dva roky od chvíle, kdy jsme přinesli zprávu o podpisu smlouvy mezi Ostravou, společností First Skies Paper a Evou Jiřičnou, která znamenala, že se výškový dům na kostrč Tylově ulici bude rekonstruovat, a dokonce podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Nyní primátor Ostravy Jan Dohnal oznámil, že město má peníze za budovu na účtu a zahájení stavby nic nebrání.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k tomu, že nám investor uhradil kupní cenu. Na účet města přišlo 55 milionů a my jsme za skladovali změnu vlastnického práva k tomuto pozemku."
Budova je ve velmi špatném stavu a mezi investory o ni nebyl velký zájem. Město uvažovalo i o jejím zbourání. To už je ale minulostí a architektka Eva Jiřičná ji kreslila tak, že má ambici být novou dominantou.
Eva Jiřičná, architektka: "Tím, že zasklíme ty byty, tak nebude působit ten snížený prostor depresivně. Zatímco teď s těmi vysokými parapety a s těmi úzkými okny se tam necítíte opravdu dobře. Přitom je tam ten úžasný výhled. To, že my tam přidáváme balkóny v částech toho projektu, kde nám to statika umožní. Je to spočítané, tak na těch rozích jsou průvlaky, které mají v sobě kapacitu, že na něm můžeme ty balkóny zavěsit. Tak my víceméně rozšiřujeme ten vnitřní prostor tím externím růstem. Takže i když se třeba v zimě na to budou lidé jenom dívat, tak přesto nemáte ten pocit stísněnosti, který tam teď je. Já jsem vždycky naprosto posedlá tím, že tam musí být dost bezpečnostních únikových cest, protože já v Londýně bydlím a dívám se na budovu, kde 70 lidí uhořelo tím, že tam nebyly dobře navržené únikové cesty. My tam přidáváme jednak vstup a jednak únikové schodiště a snažíme se prostě jak můžeme, jednak ty byty oddělit, separovat, proti požáru. Pracujeme tam s izolací. Teď, když chodíte po té desce, tak slyšíte každý krok v tom bytě pod tím. Takže my se opravdu snažíme zabývat všemi problémy, které víme, že nastanou."
Dům bude mít 25 podlaží s byty od 30 do 200 metrů čtverečních. Balkóny budou osazeny zelení se zavlažovacím systémem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Projekt nabídne 111 bytů, nabídne zajímavou architekturu z pera architektky Jiřičné a samozřejmě v souvislosti s tou samotnou realizací dojde i k celkovému zvelebení veškerého veřejného prostoru kolem té budovy."
Práce by měly začít do konce července a potrvají tři roky. Byty už jsou nabízeny k prodeji a jejich cena se pohybuje od necelých čtyř milionů do téměř 11 milionů korun.
---
Řidiči mířící z Krnova směrem na Polsko se dočkají bezpečnější jízdy. V Linhartovech začala stavba přeložky silnice I/57, která narovná úsek proslulý nebezpečnými zatáčkami. Stavba za 154 milionů korun potrvá 22 měsíců.
V úseku, kterým denně projede kolem šesti tisíc aut, se už stalo několik smrtelných nehod. Naposledy loni kolem Vánoc.
Právě proto se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo nebezpečné zatáčky narovnat. Nová přeložka silnice I/57 bude měřit necelé dva kilometry.
Miroslav Mazal, mluvčí ŘSD: “Diagnostikovali jsme tady bodové závady, které ohrožovaly bezpečnost silničního provozu, proto jsme zahájili tuto stavbu za zhruba 154 milionů korun, která bude trvat 22 měsíců do úplného zprovoznění."
Práce zatím probíhají mimo stávající komunikaci. Řidiči proto mohou úsekem projíždět bez omezení. V první etapě stavbaři budují základy mostu přes biokoridor a pokračují v zemních pracích.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Máme provedeno pilotové založení toho mostu, abychom co nejdříve zahájili ty technologicky náročnější práce s výstavbou mostu. V letošním roce bychom chtěli mít hotové zemní těleso do úrovně parapláně a spodní stavbu mostu."
Hlavní stavební práce chtějí silničáři dokončit do konce příští stavební sezony.
Šárka Ličková, vedoucí úseku výstavby, ŘSD správa Ostrava: “Je to komunikace v kategorii 9,5, takže dvoupruhová komunikace.”
Ředitelství silnic a dálnic pokračuje také v dalších významných stavbách v regionu. Už letos v listopadu chce zprovoznit jižní obchvat Opavy mezi Olomouckou a Hradeckou ulicí.
---
16:00 – 1
LEPŠÍ TŘÍDĚNÍ PACIENTŮ PO ÚRAZU HLAVY
Lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava hledají způsob, jak zefektivnit třídění pacientů s poraněním hlavy. Velké procento z nich tvoří senioři, kteří si nevybaví okolnosti úrazu a musí proto na CT. Místo toho by mohl pomoci jednoduchý a rychlý krevní test, který umí vyloučit závažné poranění mozku.
POŽÁR POLE U SUDIC NA OPAVSKU
Osm jednotek hasičů zaměstnal ve středu požár strniště u Sudic na Opavsku. Hořet začalo po 16. hodině. Oheň se rychle šířil a hasiči museli vyhlásit druhý stupeň poplachu. Pomáhal i traktor s podmítačem, který vytvořil proluku a zabránil šíření ohně. Lidé hasičům děkovali za skvělý zásah, protože měli obavy z plamenů, které hnal vítr k jejich domovům.
---
Nejstarší obyvatelkou Nového Jičína je paní Marie Jakůbková, která žije ve svém domku v místní části Kojetín. V červenci oslavila 104. narozeniny.
Marie Jakůbková se v Kojetíně narodila 18. července 1922 a žije zde celý svůj život. Ke 104. narozeninám ji přišel popřát i novojičínský starosta.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to úžasný věk, paní Maruška je tou nejstarší obyvatelkou města. Mě fascinuje ten její temperament, její paměť a jak dokáže komunikovat. A nejvíc, co se těch lidí ptám, tak to jsou ty životní zkušenosti. Já osobně si velmi vážím toho stáří, protože řadu věcí se člověk dokáže naučit, ale některé věci zkrátka dobře musí prožít.”
Marie Jakůbková, oslavenkyně: “Osm roků a dva měsíce jsem pásla husy a četla jsem jenom čítanku, celou čítanku jsem znala nazpaměť. Potom jsem šla do služby do Studénky k panu učiteli, pochovaný je v Kopřivnici. Pak jsem se musela vrátit domů pomáhat s hospodářstvím. A co mě zpovídáte, starou babu, když je kolem tolik mladých.”
Od mala paní Jakůbková pracovala na poli, pásla krávy a husy. V roce 1942 se vdala. Na konci války spadla na jejich dům v Kojetíně bomba a střepiny ji zasáhly nohy. Dodnes má jejich úlomky v těle. Na svět přivedla dva syny, těší se ze tří vnuček, pěti pravnuků a jedné pravnučky. V roce 2005 ovdověla.
Tuhle básničku v chodském nářečí, kterou se naučila jako dítě ještě před 2. světovou válkou, zná dodnes nazpaměť. Pozoruhodné je také to, že pravidelně nebere žádné léky a s pomocí rodiny zvládá samostané bydlení ve svém domku. Radost jí dělá posezení na zahrádce a občas si dá skleničku plzeňského piva.
V Novém Jičíně aktuálně žijí dva století lidé lidé, respektive starší sta let. Kromě paní Marie Jakůbkové je to 101 letá Jana Junášková.
---
Frýdek-Místek finančně podpořil letní pobytový tábor, který Slezská diakonie organizuje již sedmým rokem. I letos nabídl dětem bohatý prázdninový program, včetně aktivit zaměřených na sebepoznání, sebevyjádření a rozvoj vztahů.
Každým rokem je pobytový tábor ve Vyšních Lhotách zaměřen nějakým směrem. Tentokrát bylo hlavním tématem duševní zdraví.
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "Každý den máme tematicky zaměřený na jiné téma, ať už jsou to vztahy, emoce, sebepřijetí nebo rozvíjení přátelství navzájem."
Jaký je zájem těch dětí vůbec něco podnikat?
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "Oni jsou motivovaní, jsou rádi, že jsou s námi, že jsou venku, že mají čas trávit aktivně během letních prázdnin."
Každý den máte zaměřený jinak. Tak co to například bývá?
Zuzana Hartmannová, vedoucí tábora: "To téma se promítá do těch daných aktivit. To znamená, pokud se věnujeme tématu emocí, aktivity se cílí na to téma emocí. Takže děti si prožijí různé prožitky štěstí, strach a obavy. Všechno je to zaměřené na to, že si to sdílíme a pak se o tom bavíme a aktivity probíhají dál."
Tábor je určený pro děti ze sociálně slabších rodin.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Děláme to proto, že se jedná o děti ze sociálně znevýhodněných rodin a my jako město na tento tábor pravidelně přispíváme každý rok nějakou finanční částkou, tak aby si děti užily prázdniny tady v tomto krásném středisku, které patří také pod městskou společnost Klíč."
Je to věc, o kterou je velký zájem? Je tady těch dětí z takových rodin hodně?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je samozřejmě omezena kapacita, je tady 25 dětí. Je to dáno i samotným objektem, ale také pracovnicemi Slezské diakonie, které se tady o děti starají."
V čem spatřujete smysl, že takové děti jsou v kontaktu a že vůbec mají možnost někam vyjet?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Tyhle děti to nemají úplně jednoduché. V mnoha rodinách jsou nějaké problémy, takže tady se učí přátelství."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Spolupráce dětí, třeba ze znevýhodněných rodin, se takto dostanou i do jiného kolektivu. Jsou tady vlastně společně s dalšími dětmi, jsou tady v přírodě, mají tady spoustu aktivit. V běžném životě by třeba nejely nikam na dovolenou, na tábor. Takže město tento tábor velmi rádo spolufinancuje. A já jsem rád, že Slezská diakonie tento tábor pořádá a ten týden vlastně tady s dětmi tráví. Některé děti jsou tady již poněkolikáté a myslím si, že si to tady užívají."
O děti se celý týden staraly pracovnice Slezské diakonie.
Leona Sárköziová, kuchařka, Slezská diakonie: "Je to velmi náročné, protože máme pětadvacet dětí a osm dospělých. Vařím vlastně každý den snídaně, svačiny, obědy, svačiny a večeře, takže jsme opravdu od rána do večera v kuchyni. Vaříme samozřejmě z potravin, které jsou vždy čerstvé, aby děti měly opravdu pestrou stravu. Děti mají rády boloňské špagety, takže je děláme. Také máme špízy na plechu. Jeden den měly děti výlet, takže to jsme měli volno, ale za to jsme jim napekli skvělý koláč."
A děti si tábor náramně užívaly.
anketa: táborníci: "Já jsem tady moc ráda, jsem spokojená a baví mě to tady."
Co bylo nejlepší z toho programu?
anketa: táborníci: "Tak nejlepší bylo asi ZOO."
Co jste tam dělali?
anketa: táborníci: "Tak my jsme chodili za zvířaty a hladili jsme si i rejnoky. "
anketa: táborníci: "Děláme tu programy, běháme, hrajeme si tu a tak dále."
anketa: táborníci: "Na co se mega těším, tak je to diskotéka."
Většina dětí se už teď hlásí na tábor do Vyšních Lhot v příštím roce.
---
16:00 – 2
KARVINÁ PŘIPRAVUJE REKONSTRUKCI ZUŠ B. SMETANY
Karviná posouvá přípravu rozsáhlé rekonstrukce Základní umělecké školy Bedřicha Smetany do další fáze. Město nechá zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž součástí bude i návrh nového koncertního sálu pro zhruba 150 diváků.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: „Projektová dokumentace se zaměří hlavně na snížení energetické náročnosti budov. Počítá se se zateplením, výměnou a zastíněním oken a modernizací vytápění. Projektanti také prověří možnost využití fotovoltaiky.“
---
Hlavní společenskou událostí v červenci jsou v Palkovicích Slavnosti dechovky, piva a guláše. Konaly se tradičně v areálu za sportovní halou.
Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: „Gulášové slavnosti, slavnosti piva a dechové hudby v Palkovicích jsou krásnou akcí, která už je tady tradiční. Jsme moc rádi, že nám přeje počasí, protože ještě do dvou hodin ráno to vypadalo všelijak. Hodně se nám ulevilo, když se vyjasnilo a vysvitlo sluníčko. Jsem rád, že lidé přišli v takovém počtu. Těší mě také, že se letos účastní dvanáct soutěžních týmů z Česka, Slovenska a Polska.“
Jiří Smeja, účastník akce: „Jako chovatelé tady z Palkovic vaříme tradičně na gulášových slavnostech srnčí guláš. Děláme ho z domácího vývaru. Tradičně předsmažíme mouku a přidáváme i takové tajné ingredience…“
Michal Kubala, účastník akce: „Přijeli jsme ze Slovenska, nedaleko od hranic, z Bytče. Máme tady dva soutěžní týmy a vaříme dva guláše. Jeden je tradiční hovězí guláš s bramborami. Druhý je záhorácký speciál se žemlovým knedlíkem, se kterým si myslím, že tuto soutěž vyhrajeme. Jsme tu už třetím rokem a vždy jsme se umístili, tak věříme, že tomu tak bude i letos. Přivezli jsme také naše tradiční speciality. Přivezli jsme brynzu, brynzovou pomazánku a sýrové nitě, které jsou čerstvě vyráběné na salaši z čerstvého mléka, bez jakýchkoliv konzervantů. Jsou to lokální produkty. Máme tady také místní pivovar Martins, který jsme přijeli představit jako jednu z našich specialit.“
---
