Inspekce bezpečnostních sborů vyšetřuje případ, který se odehrál ve Frýdlantu nad Ostravicí. Policisté zasahovali proti nebezpečnému muži, který kolemjdoucí ohrožoval mačetou. Muže zpacifikovali ale upadl při tom do bezvědomí. Při následném převozu do nemocnice zemřel.
Kolem čtyř hodin odpoledne vyrazili policisté z obvodního oddělení ve Frýdlantu nad Ostravicí na tísňové volání od benzínové pumpy, že se tam pohybuje muž s mačetou a ohrožuje lidi. Policisty posílila i hlídková služba a ve čtyřech se snažili muže zpacifikovat. Ten na jejich výzvy, aby si lehl na zem, nereagoval. Nevadily mu ani namířené zbraně a mačetou zaútočil i na jednoho z policistů. Policisté po chvíli ztratili trpělivost a povalili agresora na zem.
Muž sám živě vysílal video, které zachycuje, jak přichází k čerpací stanici, ale po chvíli z ní vychází, aniž by někoho napadl. V dalším videu natočil, jak proti němu zakročili policisté.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté použili proti pachateli opakované výzvy, slzotvorný prostředek, hmaty, chvaty, hrozbu namířenou střelnou zbraní, taser a následně pouta. Nebyla použita střelná zbraň."
Pak najednou muž zkolaboval a policisté se jej snažili oživit. Za probíhající srdeční masáže zavolali záchrannou službu.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Záchranáři pokračovali v jeho záchraně rozšířenu resuscitací, nicméně zasahující lékař konstatoval smrt pacienta."
Případ si nyní převzala inspekce bezpečnostních sborů. Klíčový bude výsledek pitvy, který stanoví příčinu smrti. Muž si vše nahrával a živě vysílal přes sociální síť.
Ivana Nguyenová, mluvčí GIBS: "Mohu potvrdit, že jsme tuto věc převzali, ale jakékoliv bližší informace v tuto chvíli sdělovat nebudeme."
Podle svědků byl agresor pod vlivem drog. Na videu už mačetu v ruce nemá. Zda mu ji vzali policisté nebo ji zahodil, se nám zjistit nepodařilo.
---
Prodloužení těžby černého uhlí v jediném činném dole na Karvinsku znamenalo rozfárání dalších zásob. Společnost OKD proto do Dolu ČSM ve Stonavě přijímá nové zaměstnance, kteří však už mají s hornictvím zkušenosti.
Těžba uhlí už měla být ukončena a důl se měl připravovat na likvidaci. Energetická krize však jeho činnost prodloužila a horníci těží další tuny kvalitního černého uhlí. Při návštěvě šachty jsme se podívali na pracoviště, kde důlní kombajn při frézování v uhelné sloji o výšce 3 metrů postupuje každý den 4 metry.
Roman Janulek, vedoucí provozu rubání, OKD, Důl ČSM: “Kombajn nám projede porub, vznikne ulička o šířce 80 centimetrů, podle šířky fréz na kombajnu. Za ním se pomocí hydraulických válců v sekcích potlačí dopravník a na něj se pak dotáhnou jednotlivé sekce, kterých tady máme 99. A takto postupujeme pořád dál a dál.”
Důl ČSM by mohl uhlí produkovat více, potýká se však s nedostatkem horníků. Okamžitě by jich mohlo nastoupit až několik desítek, zájem je však především o ty, kteří už mají s hornictvím zkušenosti.
Roman Čáp, vedoucí úseku příprav č. 3, OKD, Důl ČSM: “Provádíme ukončovací práce a přípravu stěhování kolektivu na nové pracoviště.”
Petr Pavera, směnový technik příprav, OKD, Důl ČSM: “V současné době máme 5 vlastních kolektivů a dalších 5 od dodavatelů. Formuje se ještě jeden dodavatelský kolektiv, takže v září pojedou přípravy na 11 kolektivů.”
O práci zatím horníci strach mít nemusí. Raziči v podzemí připravují k těžbě další poruby.
---
Vysoká škola báňská - Technická univerzita podepsala memorandum o spolupráci s českou společností, specializující se na vysoce přesné obrábění, DG Solutions. Memorandum stanovuje základy pro spolupráci v oblasti aplikace pokročilých metod automatizace, digitalizace průmyslových procesů a další výzkumné a vývojové činnosti. Dlouhodobým cílem společnosti je vytvořit výzkumné pracoviště a investovat do následné sériové výroby v oblasti výroby součástí polovodičů.
---
Ledovou plochu na zimním stadionu v Novém Jičíně upravuje nová rolba s elektrickým pohonem, která nahradila starý poruchový stroj. Kvalitněji upravený led už teď v létě mohli vyzkoušet i krasobruslaři místního oddílu.
Z ledové plochy zimního stadionu v Novém Jičíně odjíždí do garáže stará rolba, která tu úpravu ledu zajišťovala 13 let. Nahradil ji nový stroj s elektropohonem. Provozovatel sportoviště, hokejový klub, si od nové rolby slibuje spolehlivost a úsporu provozu.
Petr Macháček, trenér HK Nový Jičín: “Ta nová rolba má v sobě systémy na úpravu ledu, i co se týče vody. Kdysi jsme tam naváželi kubík, více než tisíc litrů vody. Dneska jsme schopni to udělat za 350 litrů vody a ten led je krásný. Další věc je ta, že ořezávač, ten nůž, je řízený přes laser, to znamená, máme nastavenou nějakých 25 milimetrů výšku ledu a ta výška ledu je dneska všude stejná, ten led je rovný.”
Lepší kvalitu ledu už mohli i v létě okusti trénující hokejisté a také krasobruslaři z místního oddílu.
Jana Křižanová, trenérka Krasobruslení Nový Jičín: “Je to super, ten led je hladký, bruslí se na něm příjemně, hned to usychá, takže je to paráda.”
Nákup nové rolby zainvestovalo ze svého rozpočtu město.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jedná se o to, že stávající dvě rolby již byly poruchové, proto byla pořízena nová rolba, která byla dodána na konci června. Celkové náklady na tuto koupi dosáhly 5, 1 milionu korun včetně daně.”
V posledních letech dosáhly investice město do modernizace zimního stadionu desítky milionů korun, téměř 60 milionů stála rekonstrukce střechy a vzduchotechniky.
---
Zatímco si školáci a předškoláci užívali prázdniny, školy a školy procházely nezbytnými opravami a vylepšováním. V Karviné se do oprav investovalo 25 milionů korun. V novém školním roce si budou žáci užívat nové šatny, sociální zařízení nebo nově vybavené učebny.
Dvouměsíční prázdninové volno využívají zřizovatelé škol k nezbytným opravám a modernizaci.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: “Jako každým rokem se snažíme hlavně o letních prázdninách vyjít vstříc všem ředitelům škol, kteří si určili priority na různé rekonstrukce, opravy a nové učebny."
Například žáci, kteří dochází do školy s polským vyučovacím jazykem Dr. Olszaka budou od září užívat novou tělocvičnu a venkovní učebnu. V tělocvičně již byla špatná podlaha a zastaralé obložení stěn.
Tomasz Śmiłowski, ředitel ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím: “Jsme moc rádi, že podlaha je vybroušená, nová, krásná a obložení také bude hotové 1. září. Jinak pracujeme v zahradě, kde připravujeme dvě venkovní učebny."
A na ZŠ Slovenská se rekonstruovaly šatny a chodba v družině a také tady vznikla zbrusu nová a moderní učebna.
Michael Klos, ředitel ZŠ a MŠ Slovenská: “Letošní léto jsme vytvořili novou učebnu matematiky a informatiky, protože se mění školní vzdělávací program, je třeba se tomu přizpůsobit."
Velká změna k lepšímu se odehrává i v Mateřské škole Nedbalova. Tady finišují práce na nové kuchyni.
---
Náhlý kolaps a selhání krevního oběhu postihlo pětačtyřicetiletého muže, který v úterý 22. srpna podvečer scházel v horském terénu z Lysé hory. Na pomoc mu ihned spěchali členové Horské služby Beskydy spolu s týmem leteckých záchranářů z Ostravy. Po nezbytném ošetření muže vrtulník transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava.
---
Horní Suchá se díky lidovým krojům zapojila do celostátního projektu Tradice v obrazech. Focení orlovských, těšínských i gorolských krojů se konalo v Dělnickém domě.
Když žije kultura, žije i národ. To je jedno z hesel projektu Tradice v obrazech, do kterého se zapojila Horní Suchá. Lidové kroje byly zapůjčeny od soukromých osob, ze šaten souborů Suszanie, Slezan, sbírek Těšínského muzea a připravila je Barbara Weiser.
Barbara Weiser, organizátorka: "Tento projekt slouží ke zmapování folklorních oblastí v naší republice a my jsme se za náš region snažili k němu připojit, aby ten náš region nebyl opomenut. Abychom ukázali to nejkrásnější, co tu máme, jelikož ty naše kroje jsou opravdu krásné.”
Focení se zúčastnil i etnograf Jan Kuča, který je kurátorem sbírek Muzea Ostrov lidových krojů.
Jan Kuča, etnograf: "Cílem té celé akce v Čechách, tak je vytvoření souboru fotografií, které budou primárně použity v knize. Už před vydáním knihy probíhají různé výstavy fotografií, které si přejí v různých regionech.”
Lucie Kaminská, Muzeum Těšínska, etnograf: "My za Muzeum Těšínska jsme rádi, že se můžeme zúčastnit. Jsme rádi, že tady můžeme prezentovat i některé kusy z našich muzejních sbírek konkrétně ze sbírek lidového textilu.”
Velkoformátové fotografie by se mohli objevit i v nových prostorách obecního úřadu.
---
Inspekce bezpečnostních sborů vyšetřuje případ, který se odehrál ve Frýdlantu nad Ostravicí. Policisté zasahovali proti nebezpečnému muži, který kolemjdoucí ohrožoval mačetou. Muže zpacifikovali ale upadl při tom do bezvědomí. Při následném převozu do nemocnice zemřel.
Kolem čtyř hodin odpoledne vyrazili policisté z obvodního oddělení ve Frýdlantu nad Ostravicí na tísňové volání od benzínové pumpy, že se tam pohybuje muž s mačetou a ohrožuje lidi. Policisty posílila i hlídková služba a ve čtyřech se snažili muže zpacifikovat. Ten na jejich výzvy, aby si lehl na zem, nereagoval. Nevadily mu ani namířené zbraně a mačetou zaútočil i na jednoho z policistů. Policisté po chvíli ztratili trpělivost a povalili agresora na zem.
Muž sám živě vysílal video, které zachycuje, jak přichází k čerpací stanici, ale po chvíli z ní vychází, aniž by někoho napadl. V dalším videu natočil, jak proti němu zakročili policisté.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté použili proti pachateli opakované výzvy, slzotvorný prostředek, hmaty, chvaty, hrozbu namířenou střelnou zbraní, taser a následně pouta. Nebyla použita střelná zbraň."
Pak najednou muž zkolaboval a policisté se jej snažili oživit. Za probíhající srdeční masáže zavolali záchrannou službu.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Záchranáři pokračovali v jeho záchraně rozšířenu resuscitací, nicméně zasahující lékař konstatoval smrt pacienta."
Případ si nyní převzala inspekce bezpečnostních sborů. Klíčový bude výsledek pitvy, který stanoví příčinu smrti. Muž si vše nahrával a živě vysílal přes sociální síť.
Ivana Nguyenová, mluvčí GIBS: "Mohu potvrdit, že jsme tuto věc převzali, ale jakékoliv bližší informace v tuto chvíli sdělovat nebudeme."
Podle svědků byl agresor pod vlivem drog. Na videu už mačetu v ruce nemá. Zda mu ji vzali policisté nebo ji zahodil, se nám zjistit nepodařilo.
---
Prodloužení těžby černého uhlí v jediném činném dole na Karvinsku znamenalo rozfárání dalších zásob. Společnost OKD proto do Dolu ČSM ve Stonavě přijímá nové zaměstnance, kteří však už mají s hornictvím zkušenosti.
Těžba uhlí už měla být ukončena a důl se měl připravovat na likvidaci. Energetická krize však jeho činnost prodloužila a horníci těží další tuny kvalitního černého uhlí. Při návštěvě šachty jsme se podívali na pracoviště, kde důlní kombajn při frézování v uhelné sloji o výšce 3 metrů postupuje každý den 4 metry.
Roman Janulek, vedoucí provozu rubání, OKD, Důl ČSM: “Kombajn nám projede porub, vznikne ulička o šířce 80 centimetrů, podle šířky fréz na kombajnu. Za ním se pomocí hydraulických válců v sekcích potlačí dopravník a na něj se pak dotáhnou jednotlivé sekce, kterých tady máme 99. A takto postupujeme pořád dál a dál.”
Důl ČSM by mohl uhlí produkovat více, potýká se však s nedostatkem horníků. Okamžitě by jich mohlo nastoupit až několik desítek, zájem je však především o ty, kteří už mají s hornictvím zkušenosti.
Roman Čáp, vedoucí úseku příprav č. 3, OKD, Důl ČSM: “Provádíme ukončovací práce a přípravu stěhování kolektivu na nové pracoviště.”
Petr Pavera, směnový technik příprav, OKD, Důl ČSM: “V současné době máme 5 vlastních kolektivů a dalších 5 od dodavatelů. Formuje se ještě jeden dodavatelský kolektiv, takže v září pojedou přípravy na 11 kolektivů.”
O práci zatím horníci strach mít nemusí. Raziči v podzemí připravují k těžbě další poruby.
---
Vysoká škola báňská - Technická univerzita podepsala memorandum o spolupráci s českou společností, specializující se na vysoce přesné obrábění, DG Solutions. Memorandum stanovuje základy pro spolupráci v oblasti aplikace pokročilých metod automatizace, digitalizace průmyslových procesů a další výzkumné a vývojové činnosti. Dlouhodobým cílem společnosti je vytvořit výzkumné pracoviště a investovat do následné sériové výroby v oblasti výroby součástí polovodičů.
---
Ledovou plochu na zimním stadionu v Novém Jičíně upravuje nová rolba s elektrickým pohonem, která nahradila starý poruchový stroj. Kvalitněji upravený led už teď v létě mohli vyzkoušet i krasobruslaři místního oddílu.
Z ledové plochy zimního stadionu v Novém Jičíně odjíždí do garáže stará rolba, která tu úpravu ledu zajišťovala 13 let. Nahradil ji nový stroj s elektropohonem. Provozovatel sportoviště, hokejový klub, si od nové rolby slibuje spolehlivost a úsporu provozu.
Petr Macháček, trenér HK Nový Jičín: “Ta nová rolba má v sobě systémy na úpravu ledu, i co se týče vody. Kdysi jsme tam naváželi kubík, více než tisíc litrů vody. Dneska jsme schopni to udělat za 350 litrů vody a ten led je krásný. Další věc je ta, že ořezávač, ten nůž, je řízený přes laser, to znamená, máme nastavenou nějakých 25 milimetrů výšku ledu a ta výška ledu je dneska všude stejná, ten led je rovný.”
Lepší kvalitu ledu už mohli i v létě okusti trénující hokejisté a také krasobruslaři z místního oddílu.
Jana Křižanová, trenérka Krasobruslení Nový Jičín: “Je to super, ten led je hladký, bruslí se na něm příjemně, hned to usychá, takže je to paráda.”
Nákup nové rolby zainvestovalo ze svého rozpočtu město.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jedná se o to, že stávající dvě rolby již byly poruchové, proto byla pořízena nová rolba, která byla dodána na konci června. Celkové náklady na tuto koupi dosáhly 5, 1 milionu korun včetně daně.”
V posledních letech dosáhly investice město do modernizace zimního stadionu desítky milionů korun, téměř 60 milionů stála rekonstrukce střechy a vzduchotechniky.
---
Zatímco si školáci a předškoláci užívali prázdniny, školy a školy procházely nezbytnými opravami a vylepšováním. V Karviné se do oprav investovalo 25 milionů korun. V novém školním roce si budou žáci užívat nové šatny, sociální zařízení nebo nově vybavené učebny.
Dvouměsíční prázdninové volno využívají zřizovatelé škol k nezbytným opravám a modernizaci.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: “Jako každým rokem se snažíme hlavně o letních prázdninách vyjít vstříc všem ředitelům škol, kteří si určili priority na různé rekonstrukce, opravy a nové učebny."
Například žáci, kteří dochází do školy s polským vyučovacím jazykem Dr. Olszaka budou od září užívat novou tělocvičnu a venkovní učebnu. V tělocvičně již byla špatná podlaha a zastaralé obložení stěn.
Tomasz Śmiłowski, ředitel ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím: “Jsme moc rádi, že podlaha je vybroušená, nová, krásná a obložení také bude hotové 1. září. Jinak pracujeme v zahradě, kde připravujeme dvě venkovní učebny."
A na ZŠ Slovenská se rekonstruovaly šatny a chodba v družině a také tady vznikla zbrusu nová a moderní učebna.
Michael Klos, ředitel ZŠ a MŠ Slovenská: “Letošní léto jsme vytvořili novou učebnu matematiky a informatiky, protože se mění školní vzdělávací program, je třeba se tomu přizpůsobit."
Velká změna k lepšímu se odehrává i v Mateřské škole Nedbalova. Tady finišují práce na nové kuchyni.
---
Náhlý kolaps a selhání krevního oběhu postihlo pětačtyřicetiletého muže, který v úterý 22. srpna podvečer scházel v horském terénu z Lysé hory. Na pomoc mu ihned spěchali členové Horské služby Beskydy spolu s týmem leteckých záchranářů z Ostravy. Po nezbytném ošetření muže vrtulník transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava.
---
Horní Suchá se díky lidovým krojům zapojila do celostátního projektu Tradice v obrazech. Focení orlovských, těšínských i gorolských krojů se konalo v Dělnickém domě.
Když žije kultura, žije i národ. To je jedno z hesel projektu Tradice v obrazech, do kterého se zapojila Horní Suchá. Lidové kroje byly zapůjčeny od soukromých osob, ze šaten souborů Suszanie, Slezan, sbírek Těšínského muzea a připravila je Barbara Weiser.
Barbara Weiser, organizátorka: "Tento projekt slouží ke zmapování folklorních oblastí v naší republice a my jsme se za náš region snažili k němu připojit, aby ten náš region nebyl opomenut. Abychom ukázali to nejkrásnější, co tu máme, jelikož ty naše kroje jsou opravdu krásné.”
Focení se zúčastnil i etnograf Jan Kuča, který je kurátorem sbírek Muzea Ostrov lidových krojů.
Jan Kuča, etnograf: "Cílem té celé akce v Čechách, tak je vytvoření souboru fotografií, které budou primárně použity v knize. Už před vydáním knihy probíhají různé výstavy fotografií, které si přejí v různých regionech.”
Lucie Kaminská, Muzeum Těšínska, etnograf: "My za Muzeum Těšínska jsme rádi, že se můžeme zúčastnit. Jsme rádi, že tady můžeme prezentovat i některé kusy z našich muzejních sbírek konkrétně ze sbírek lidového textilu.”
Velkoformátové fotografie by se mohli objevit i v nových prostorách obecního úřadu.
---
