Dnes máme výbornou zprávu pro obyvatele Ostravy - Poruby. Po dlouhých devíti letech oprav se konečně otevírá Kulturní dům Poklad a tento druhý největší městský obvod bude mít znovu důstojné místo pro kulturní život. K dispozici je vnitřní i letní kino, 2 divadelní sály, restaurace a spousta dalších prostor pro kulturu i sport.
Po dlouhých peripetiích se napotřetí vedení ostravského magistrátu podařilo vybrat správného partnera pro rekonstrukci Kulturního domu Poklad a za 9 let je hotovo. Stavělo se ale všehovšudy dva roky, zbytek zabraly nejrůznější tahanice a spory.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Mám pocit, že to stálo za to a že jsme navrátili nejen Porubě, ale celé Ostravě krásný dům kultury, který bude sloužit všem."
K dispozici je divadelní sál pro 400 lidí, společenský sál, malá scéna pro 100 osob, cvičební sál, salonky, kino pro 74 diváků, restaurace s terasou a v zadní části funguje i letní kino. Objekt je kulturní památkou a proto museli architekti spolupracovat i s památkáři.
David Průša, architekt: "Hledali jsme cestu, jak to můžeme udělat, aby ten odkaz pozdní sorely, která v tom domě je, zůstal zachován a zároveň se z toho stal moderní stánek."
Programová náplň kulturáku bude opravdu pestrá.
Darina Daňková, jednatelka společnosti Akord & Poklad: "Divadla, koncerty, akce pro děti, akce pro školy, plesy, worshopy, kongresy, semináře, pohybové kurzy, rozvojové osobnostní projekty i akce pro seniory."
Kulturní dům byl postaven v roce 1961 za 11 a půl milionu korun. Jeho rekonstrukce vyšla na 450 milionů korun.
---
Všechny nastávající maminky, které rodí v havířovské nemocnici mají jistotu, že po celou dobu porodu je jejich dítě pod neustálou kontrolou. A to díky dálkovému monitorovacímu systému. Přístrojové vybavení nemocnici zakoupila radnice.
Jakmile začne žena rodit, trvá i mnoho hodin, než se dítě dostane na svět. Nyní mají na všech porodních boxech v havířovské nemocnici přístrojové vybavení, které na dálku monitoruje srdeční ozvy i stahy dělohy. Pokud nastanou komplikace, zdravotníci mohou ihned zasáhnout.
Jaroslava Cielecká, porodní asistentka: "Pokud je puls toho miminka za kontrakce snížený, dlouho se nevrací do původní normy, víme, že je něco špatně. Buď monitorujeme déle, pokud je to ještě možné, nebo ukončíme ten porod císařským řezem."
Výhodou je, že se ženy mohou díky bezdrátové telemetrii volně pohybovat, cvičit, nebo využívat porodní vanu.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Havířov: "My se snažíme fungovat jako bezpečná oáza pro porod skoro jako doma. Snažíme se být v pozadí. Hlavním aktérem toho porodu je maminka a tatínek a my jsme bezpečný dohled a hlídáme, aby vše proběhlo bez komplikací a v pořádku."
Přístrojové vybavení mohla nemocnice zakoupit díky finanční podpoře radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Pro letošní rok jsme vyčlenili z našeho rozpočtu 3,5 milionu korun a dnes jsme se byli podívat na využití těch prostředků. Je to suprové a hlavně celá ta koncepce toho přístroje je bezdrátová. Umí to upozornit na nějaký přicházející problém."
Z daru nemocnice pořídila i nový monitorovací přístroj pro novorozenecké oddělení. Pokud mají po porodu narozené děti nějaký problém, nemusí být vždy převáženy do jiné nemocnice.
---
Ostravský magistrát chystá novou podobu vánočních oslav v centru města. Hned na čtyřech místech se budou konat nejrůznější akce pro děti i dospělé a Masarykovo náměstí znovu po letech ozdobí živý strom. Tradiční kluziště ještě vylepší 200 metrů dlouhý ledový chodník.
Ačkoliv se zdá, že Vánoce jsou za dlouho, čtyři měsíce uplynou jako voda a máme je tady. Obyvatelé Ostravy se letos dočkají velkolepých oslav hned na čtyřech místech v centru města, které připravuje magistrát. Centrem bude samozřejmě Masarykovo náměstí, kde se po šesti letech vrátí živý strom.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Letošní vánoční strom bude mít pro Ostravu výraznou symboliku. Rozhodli jsme se jeho prostřednictvím vrátit život do centra města a podpořit znovuoživení kultury a společenského dění v celé Ostravě."
Akce se budou konat i na Prokešově náměstí, na Kuřím rynku bude dětská zóna a úplnou novinkou bude zapojení náměstí Dr. Eduarda Beneše, kde se o zábavu budou starat oblíbené ostravské kluby a vznikne na něm i ledové kluziště.
Jaroslav Kovář, ředitel společnosti SAREZA Ostrava: "Koncept původního kluziště zůstává i po 10 letech stejný včetně zázemí a půjčovny bruslí, ale v rámci atraktivity ho rozšiřujeme o ledové chodníky v délce asi 200 metrů."
Na Masarykově náměstí bude přibližně 50 stánků, ale také třeba vyhlídkové ruské kolo.
Miriam Lehocká, obchodní ředitelka výstaviště Černá louka: "Na Masarykově náměstí chystáme divadelní, ale i hudební program, na Jiráskově náměstí bude program pro děti, především workshopy s vánoční tématikou a náměstí Dr. Eduarda Beneše bude zaměřeno na mladší návštěvníky."
Kromě programu v centru města si ale své akce pořádají některé městské obvody. Vše bude pohromadě publikováno ve společném programu.
---
Propoj se s Leonardem, tak se jmenuje kemp pro žáky základních škol, který nezištně organizuje SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek. Dějištěm jsou Kunčice pod Ondřejníkem a hlavním tématem geniální vynálezy Leonarda da Vinci.
Tento zábavný kemp je součástí projektu Studentský start up pro 21. století.
Martin Tobiáš, ředitel SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: „Dětai tady budou řešit mnoho záhad na téma geniality Leonarda da Vinci z oblasti mechaniky, přírodních věd. Máme připravený i umělecký workshop.“
Program pro žáky základních škol organizují studenti z Frýdku-Místku.
Jiří Ryška, instruktor: „Jsem tady kvůli start upu, který rozjíždí naše škola.“
Do příprav se zapojili opravdu všichni.
Marta Michaláková, koordinátorka kempu: „V rámci propagace kempu jsme dokonce natočili film, kde vystupují nejen žáci, ale také učitelé i pan ředitel školy.“
Tajemný kemp absolvuje 30 žáků ze základních škol Frýdecko-Místecka. Cílem kempu je získat energii pro nový školní rok a také propagace technického školství v našem kraji.
---
Nový Jičín připravuje projekt revitalizace sídliště Nerudova. Část úprav se ale nelíbí některým místním obyvatelům a sepsali petici. Radnice s nimi ladila názory na veřejném projednání.
V bytové zástavbě v okolí novojičínské ulice Nerudova žije zhruba 900 lidí, což představuje více než 300 domácností. Město od loňského roku připravuje revitalizaci tohoto sídliště. Do vzniklé koncepce byly zapracovány také výsledky ankety, ve které se k projektu vyjadřovali zdejší obyvatelé. Město tehdy obdrželo zpět 97 dotazníků.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Jako nejpalčivější problém je vnímána otázka parkování a nedostatek kapacit pro vozidla obyvatel této části města.”
Zhruba 130 obyvatel sídliště ale podepsalo petici, ve které s navrženým řešením revitalizace nesouhlasí. Město svolalo veřejné projednání.
Renáta Foltová, obyvatelka sídliště: “Problém s parkováním je, to se ví, ale nechceme se vzdát té zeleně, těch stromů, abychom z každé strany měla auta, parkoviště.”
Iva Seitzová, architekta, autorka projektu revitalizace sídliště: “Bohužel sídliště Nerudova je postaveno velice hustě a je protkáno extrémně velkým množství inženýrských sítí, to je velice omezujícím faktorem..”
Výsledkem diskuse s obyvateli sídliště nakonec bylo, že město nechá do projektu II. etapy zapracovat některé kompromisní změny, například etážové stání a zredukují se některá navržená parkovací místa.
---
Dnes máme výbornou zprávu pro obyvatele Ostravy - Poruby. Po dlouhých devíti letech oprav se konečně otevírá Kulturní dům Poklad a tento druhý největší městský obvod bude mít znovu důstojné místo pro kulturní život. K dispozici je vnitřní i letní kino, 2 divadelní sály, restaurace a spousta dalších prostor pro kulturu i sport.
Po dlouhých peripetiích se napotřetí vedení ostravského magistrátu podařilo vybrat správného partnera pro rekonstrukci Kulturního domu Poklad a za 9 let je hotovo. Stavělo se ale všehovšudy dva roky, zbytek zabraly nejrůznější tahanice a spory.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Mám pocit, že to stálo za to a že jsme navrátili nejen Porubě, ale celé Ostravě krásný dům kultury, který bude sloužit všem."
K dispozici je divadelní sál pro 400 lidí, společenský sál, malá scéna pro 100 osob, cvičební sál, salonky, kino pro 74 diváků, restaurace s terasou a v zadní části funguje i letní kino. Objekt je kulturní památkou a proto museli architekti spolupracovat i s památkáři.
David Průša, architekt: "Hledali jsme cestu, jak to můžeme udělat, aby ten odkaz pozdní sorely, která v tom domě je, zůstal zachován a zároveň se z toho stal moderní stánek."
Programová náplň kulturáku bude opravdu pestrá.
Darina Daňková, jednatelka společnosti Akord & Poklad: "Divadla, koncerty, akce pro děti, akce pro školy, plesy, worshopy, kongresy, semináře, pohybové kurzy, rozvojové osobnostní projekty i akce pro seniory."
Kulturní dům byl postaven v roce 1961 za 11 a půl milionu korun. Jeho rekonstrukce vyšla na 450 milionů korun.
---
Všechny nastávající maminky, které rodí v havířovské nemocnici mají jistotu, že po celou dobu porodu je jejich dítě pod neustálou kontrolou. A to díky dálkovému monitorovacímu systému. Přístrojové vybavení nemocnici zakoupila radnice.
Jakmile začne žena rodit, trvá i mnoho hodin, než se dítě dostane na svět. Nyní mají na všech porodních boxech v havířovské nemocnici přístrojové vybavení, které na dálku monitoruje srdeční ozvy i stahy dělohy. Pokud nastanou komplikace, zdravotníci mohou ihned zasáhnout.
Jaroslava Cielecká, porodní asistentka: "Pokud je puls toho miminka za kontrakce snížený, dlouho se nevrací do původní normy, víme, že je něco špatně. Buď monitorujeme déle, pokud je to ještě možné, nebo ukončíme ten porod císařským řezem."
Výhodou je, že se ženy mohou díky bezdrátové telemetrii volně pohybovat, cvičit, nebo využívat porodní vanu.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Havířov: "My se snažíme fungovat jako bezpečná oáza pro porod skoro jako doma. Snažíme se být v pozadí. Hlavním aktérem toho porodu je maminka a tatínek a my jsme bezpečný dohled a hlídáme, aby vše proběhlo bez komplikací a v pořádku."
Přístrojové vybavení mohla nemocnice zakoupit díky finanční podpoře radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Pro letošní rok jsme vyčlenili z našeho rozpočtu 3,5 milionu korun a dnes jsme se byli podívat na využití těch prostředků. Je to suprové a hlavně celá ta koncepce toho přístroje je bezdrátová. Umí to upozornit na nějaký přicházející problém."
Z daru nemocnice pořídila i nový monitorovací přístroj pro novorozenecké oddělení. Pokud mají po porodu narozené děti nějaký problém, nemusí být vždy převáženy do jiné nemocnice.
---
Ostravský magistrát chystá novou podobu vánočních oslav v centru města. Hned na čtyřech místech se budou konat nejrůznější akce pro děti i dospělé a Masarykovo náměstí znovu po letech ozdobí živý strom. Tradiční kluziště ještě vylepší 200 metrů dlouhý ledový chodník.
Ačkoliv se zdá, že Vánoce jsou za dlouho, čtyři měsíce uplynou jako voda a máme je tady. Obyvatelé Ostravy se letos dočkají velkolepých oslav hned na čtyřech místech v centru města, které připravuje magistrát. Centrem bude samozřejmě Masarykovo náměstí, kde se po šesti letech vrátí živý strom.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Letošní vánoční strom bude mít pro Ostravu výraznou symboliku. Rozhodli jsme se jeho prostřednictvím vrátit život do centra města a podpořit znovuoživení kultury a společenského dění v celé Ostravě."
Akce se budou konat i na Prokešově náměstí, na Kuřím rynku bude dětská zóna a úplnou novinkou bude zapojení náměstí Dr. Eduarda Beneše, kde se o zábavu budou starat oblíbené ostravské kluby a vznikne na něm i ledové kluziště.
Jaroslav Kovář, ředitel společnosti SAREZA Ostrava: "Koncept původního kluziště zůstává i po 10 letech stejný včetně zázemí a půjčovny bruslí, ale v rámci atraktivity ho rozšiřujeme o ledové chodníky v délce asi 200 metrů."
Na Masarykově náměstí bude přibližně 50 stánků, ale také třeba vyhlídkové ruské kolo.
Miriam Lehocká, obchodní ředitelka výstaviště Černá louka: "Na Masarykově náměstí chystáme divadelní, ale i hudební program, na Jiráskově náměstí bude program pro děti, především workshopy s vánoční tématikou a náměstí Dr. Eduarda Beneše bude zaměřeno na mladší návštěvníky."
Kromě programu v centru města si ale své akce pořádají některé městské obvody. Vše bude pohromadě publikováno ve společném programu.
---
Propoj se s Leonardem, tak se jmenuje kemp pro žáky základních škol, který nezištně organizuje SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek. Dějištěm jsou Kunčice pod Ondřejníkem a hlavním tématem geniální vynálezy Leonarda da Vinci.
Tento zábavný kemp je součástí projektu Studentský start up pro 21. století.
Martin Tobiáš, ředitel SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: „Dětai tady budou řešit mnoho záhad na téma geniality Leonarda da Vinci z oblasti mechaniky, přírodních věd. Máme připravený i umělecký workshop.“
Program pro žáky základních škol organizují studenti z Frýdku-Místku.
Jiří Ryška, instruktor: „Jsem tady kvůli start upu, který rozjíždí naše škola.“
Do příprav se zapojili opravdu všichni.
Marta Michaláková, koordinátorka kempu: „V rámci propagace kempu jsme dokonce natočili film, kde vystupují nejen žáci, ale také učitelé i pan ředitel školy.“
Tajemný kemp absolvuje 30 žáků ze základních škol Frýdecko-Místecka. Cílem kempu je získat energii pro nový školní rok a také propagace technického školství v našem kraji.
---
Nový Jičín připravuje projekt revitalizace sídliště Nerudova. Část úprav se ale nelíbí některým místním obyvatelům a sepsali petici. Radnice s nimi ladila názory na veřejném projednání.
V bytové zástavbě v okolí novojičínské ulice Nerudova žije zhruba 900 lidí, což představuje více než 300 domácností. Město od loňského roku připravuje revitalizaci tohoto sídliště. Do vzniklé koncepce byly zapracovány také výsledky ankety, ve které se k projektu vyjadřovali zdejší obyvatelé. Město tehdy obdrželo zpět 97 dotazníků.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Jako nejpalčivější problém je vnímána otázka parkování a nedostatek kapacit pro vozidla obyvatel této části města.”
Zhruba 130 obyvatel sídliště ale podepsalo petici, ve které s navrženým řešením revitalizace nesouhlasí. Město svolalo veřejné projednání.
Renáta Foltová, obyvatelka sídliště: “Problém s parkováním je, to se ví, ale nechceme se vzdát té zeleně, těch stromů, abychom z každé strany měla auta, parkoviště.”
Iva Seitzová, architekta, autorka projektu revitalizace sídliště: “Bohužel sídliště Nerudova je postaveno velice hustě a je protkáno extrémně velkým množství inženýrských sítí, to je velice omezujícím faktorem..”
Výsledkem diskuse s obyvateli sídliště nakonec bylo, že město nechá do projektu II. etapy zapracovat některé kompromisní změny, například etážové stání a zredukují se některá navržená parkovací místa.
---
