Zřejmě kvůli neodhalenému pramenu vody začal masivně ujíždět svah pod Technickými službami v Havířově. Technologie sanačních prací byla náročná a vyžádala si třímilionovou investici.
Opravdu rychle museli reagovat v havířovských technických službách. Část lesoparku pod areálem začala ujíždět a hrozilo, že strhne i majetek společnosti.
Ludvík Martínek, ředitel Technických služeb Havířov: “Zjistilo se, že tato lokalita je postavena na hlušině, takže to není pevný svah. Vyvěrá tam nějaká voda, dodnes se nezjistilo, odkud ta voda vyvěrá a eroze způsobila, že nám praskal asfalt, ujížděl svah a hrozilo nebezpečí, že se tady proboříme někde do Austrálie a že ty naše stavby spadnou.”
Urychleně se musel na radnici vytvořit projekt a svah zpevnit.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: "Vycházel z hydrogeologického posudku a stavební práce, které vidíme za námi, spočívaly v tom, že v první fázi byly provedeny horizontální odvodňovací vrty, které stahují vodu z tohoto svahu, aby ho odvodnily. Tím se ten svah opětovně zpevnil a následovalo vybudování opěrné zdi s mikropiloty zapuštěnými do hloubky, které mají ten svah udržet na svém místě a zabránit jeho erozi a sesuvu."
Riziková by mohla být i další část lesa. Město ale věří, že právě díky horizontálním odvodňovacím vrtům dojde ke zpevnění celého svahu. Přesto budou technické služby nezpevněnou část bedlivě monitorovat.
---
Domov pro seniory Magnolie chystá unikátní virtuální prohlídku. Už brzy bude možné, aby si ho případní klienti prošli v klidu doma u počítače. Umožní to speciální technologie, která celý objekt zpracuje do třírozměrného modelu podobně, jako v počítačových hrách.
Domov pro seniory Magnolie v Ostravě - Vítkovicích se nyní stará o 73 klientů, s různými typy demence. V době vrcholu pandemie, kdy byla sociální zařízení uzavřena pro návštěvy, klienti velmi trpěli a problémem bylo i přijímaní nových seniorů. Proto se vedení rozhodlo využít unikátní technologii, která umožní téměř dokonalou prohlídku zařízení a to třeba i včetně programu.
Andrea Gibejová, ředitelka Domova se zvláštním režimem Magnolie: "Chtěli jsme mít interaktivnější přístup pro rodiny našich klientů na webových stránkách, ale nejen pro rodiny stávajících klientů, ale i pro rodiny nově příchozích klientů, kteří se rozhodují nastoupit k nám do zařízení."
Specializovaná firma využila unikátní technologii a celý objekt nejprve dokonale nasnímala zevnitř i zvenčí. Nezapomněli samozřejmě ani na miláčky klientů i návštěv, kterými jsou ochočené kozy.
Vítězslav Dembinný, jednatel společnosti PANOPRO: "Kdokoliv se z pohodlí domova může projít po těchto chodbách, může něco zažít. Může vejít do této místnosti, může se tady porozhlédnout, tady kliknout na stůl, pustit si video, podívat se na nějaké fotky nebo texty."
A tady už se můžete podívat, jak vypadá výsledek. Celá Magnolie je dokonale vykreslená a zájemci si ji mohou u počítače procházet od sklepa až po půdu. Po cestě se mohou zastavit například v kulturní místnosti a poslechnout si dechovku, která nedávno v domově potěšila klienty. No a rodina pak může vidět třeba dědečka, kterému se program libí.
---
Projekty zaměřené na podporu turistiky, ale také na zkvalitnění života obyvatel měst a obcí na Bruntálsku. O tom byl workshop ke strategickému plánování pro starosty a zástupce radnic regionu. Informace získali i k zadávání veřejných zakázek.
Zástupci obcí Dobrovolného svazku Bruntálsko se sešli v Jakartovicích, aby tam společně domlouvali konkrétní kroky k přípravě strategického plánu rozvoje jejich území.
Květa Kubíčková, projektová manažerka Bruntálsko: “Náš svazek obcí se dlouhodobě zabývá vlastně rozvojem celého území a protože naše území obrovské, máme 25 členských obcí, tak je to nejednoduchý úkol. Proto jsme se v letošním roce opravdu rozhodli zpracovat strategii rozvoje a věřím, že se bude týkat nejen cestovního ruchu, ale také rozvoje těch obcí.
Projekty by měly obyvatelům Bruntálska zlepšit dostupnost různých služeb, včetně dopravy.
Petr Rys (BRUNTÁL 2018), starosta Bruntálu: “Já předpokládám, že další další etapu, která následuje poté, co byla iniciace zpracování tohoto plánu zahájena, tak bude příprava té návrhové části a tedy jednotlivých opatření, která by měla být zapracována do strategie našeho území.”
Obce se ve svých plánech mohou spoléhat na pomoc Moravskoslezského kraje.
Jak Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Dneska jsem říkal starostům, že je třeba, aby se obce nezamýšlely samy nad sebou jednotlivě, ale aby se spojily a vymyslely projekty, které budou napříč několika obcemi, které nás pozvednou zase na úroveň trošku výše a budeme něčím zajímavější.
Kolik peněz starostové obcí na Bruntálsku nakonec získají, záleží na kvalitě předložených projektů.
---
Jedenáctým rokem píše Milan Freiberg kroniku města Opavy. Jeho úkolem je zaznamenat důležité události i běžný život. Tak, jak to dělali desítky písmáků před ním.
Vést obecní kroniku je povinností každého města i vesnice. Nicméně popsat každoročně na dvě stě stran zásadními událostmi není jednoduché. Opavský kronikář Milan Freiberg s tím ale problém nemá. A to díky tomu, že má za sebou profesi novináře i učitele dějepisu.
Milan Freiberg, kronikář: „Hlavní kostru jsem přejal, ale některé kapitoly si to žádaly tak, že je mám vyčlenit z jiných. Tak vznikly nové kapitoly, které se tam víc hodily. A říkal jsem si, že by bylo pěkné rok od roku nějakou přidat.“
A tak k hlavním statím o společenském a kulturním životě, dopravě či počasí přidal další: politiku, hospodaření města, zahraniční vztahy a cestovní ruch.
Kroniku píše Milan Freiberg vždy zpětně. Aby získal potřebný nadhled, musí prostudovat desítky zápisů ze zasedání zastupitelstva, výročních zpráv i novinových článků. Na mnohých akcích jej můžete osobně potkat. Hodiny, které nad kronikou strávil, nepočítá. Tuto práci bere zároveň jako svého koníčka.
Milan Freiberg, kronikář: „Ta kronika mi připadá fajn, když si ji otevřu po letech. Říkám si výborné, kdo to psal? … To si pak říkám, že je to asi kvalitně napsané. Že to s roky jako víno zraje.“
Výtisky kronik Opavy z posledních desetiletí jsou uloženy v magistrátní knihovně a on-line jsou dostupné také na internetu. Nejstarší dochované kroniky pak uchovává Státní okresní archiv Opava.
---
Karviná zažila svůj první food festival. Dostal příhodný název Smacznego a proběhl v areálu Loděnice v parku Boženy Němcové. Původně měl být česko-polský, ale kvůli koronaviru zůstali pořadatelé pouze u lokálních prodejců jídla a pití.
Vynikající hamburgery, hot dogy, různé guláše anebo například i suši, či Karvinské gofry. Areál Lodiček V Karviné provonělo v sobotu odpoledne mnoho druhů jídel.
Anketa: 1.) "Dala jsem si zapečenou bramboru z pece, se sýrem roztaveným. Co říkám na akci? No luxus, jsem tady poprvé. A další otázka byla jaká? – Jak vám to chutná? – No výborné, super." 2.) "Dali jsme si burger tady hned u prvního stánku s trhaným hovězím. Za mě byl výborný." 3.) "Dal jsem si tvarůžkový tatarák a je super."
Na historicky prvním Karvinském food festivalu se představilo 15 prodejců dobrého jídla a pití.
Ondřej Czubaj, Kino Centrum Café: "Máme výborný hot dog, sekanou, která je úplně perfektní na kváskovém chlebu."
Radim Vejo, Karvinský pivovar: "Jsme si připravili, co se týče jídla, naši specialitu žebírka, gulášek pivovarský a dále tam máme krkovičku a klobásku."
Lukáš Heczko, organizátor festivalu Smacznego: "Letos se jedná spíš o takový nultý ročník. My jsme už loni chtěli tento festival udělat, je pojmenovaný Smacznego a měla to být taková česko-polská spolupráce tady těch firem a restaurací, které jsou v příhraničí."
Pandemie ale všechno změnila, a tak se letos rozhodli organizátoři pozvat alespoň lokální prodejce. Akci doprovázely dvě živé kapely a hezké počasí přilákalo velké množství lidí. Organizátoři věží, že příští ročník by mohl být větší a doplní ho už i prodejci z Polska.
---
Zřejmě kvůli neodhalenému pramenu vody začal masivně ujíždět svah pod Technickými službami v Havířově. Technologie sanačních prací byla náročná a vyžádala si třímilionovou investici.
Opravdu rychle museli reagovat v havířovských technických službách. Část lesoparku pod areálem začala ujíždět a hrozilo, že strhne i majetek společnosti.
Ludvík Martínek, ředitel Technických služeb Havířov: “Zjistilo se, že tato lokalita je postavena na hlušině, takže to není pevný svah. Vyvěrá tam nějaká voda, dodnes se nezjistilo, odkud ta voda vyvěrá a eroze způsobila, že nám praskal asfalt, ujížděl svah a hrozilo nebezpečí, že se tady proboříme někde do Austrálie a že ty naše stavby spadnou.”
Urychleně se musel na radnici vytvořit projekt a svah zpevnit.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: "Vycházel z hydrogeologického posudku a stavební práce, které vidíme za námi, spočívaly v tom, že v první fázi byly provedeny horizontální odvodňovací vrty, které stahují vodu z tohoto svahu, aby ho odvodnily. Tím se ten svah opětovně zpevnil a následovalo vybudování opěrné zdi s mikropiloty zapuštěnými do hloubky, které mají ten svah udržet na svém místě a zabránit jeho erozi a sesuvu."
Riziková by mohla být i další část lesa. Město ale věří, že právě díky horizontálním odvodňovacím vrtům dojde ke zpevnění celého svahu. Přesto budou technické služby nezpevněnou část bedlivě monitorovat.
---
Domov pro seniory Magnolie chystá unikátní virtuální prohlídku. Už brzy bude možné, aby si ho případní klienti prošli v klidu doma u počítače. Umožní to speciální technologie, která celý objekt zpracuje do třírozměrného modelu podobně, jako v počítačových hrách.
Domov pro seniory Magnolie v Ostravě - Vítkovicích se nyní stará o 73 klientů, s různými typy demence. V době vrcholu pandemie, kdy byla sociální zařízení uzavřena pro návštěvy, klienti velmi trpěli a problémem bylo i přijímaní nových seniorů. Proto se vedení rozhodlo využít unikátní technologii, která umožní téměř dokonalou prohlídku zařízení a to třeba i včetně programu.
Andrea Gibejová, ředitelka Domova se zvláštním režimem Magnolie: "Chtěli jsme mít interaktivnější přístup pro rodiny našich klientů na webových stránkách, ale nejen pro rodiny stávajících klientů, ale i pro rodiny nově příchozích klientů, kteří se rozhodují nastoupit k nám do zařízení."
Specializovaná firma využila unikátní technologii a celý objekt nejprve dokonale nasnímala zevnitř i zvenčí. Nezapomněli samozřejmě ani na miláčky klientů i návštěv, kterými jsou ochočené kozy.
Vítězslav Dembinný, jednatel společnosti PANOPRO: "Kdokoliv se z pohodlí domova může projít po těchto chodbách, může něco zažít. Může vejít do této místnosti, může se tady porozhlédnout, tady kliknout na stůl, pustit si video, podívat se na nějaké fotky nebo texty."
A tady už se můžete podívat, jak vypadá výsledek. Celá Magnolie je dokonale vykreslená a zájemci si ji mohou u počítače procházet od sklepa až po půdu. Po cestě se mohou zastavit například v kulturní místnosti a poslechnout si dechovku, která nedávno v domově potěšila klienty. No a rodina pak může vidět třeba dědečka, kterému se program libí.
---
Projekty zaměřené na podporu turistiky, ale také na zkvalitnění života obyvatel měst a obcí na Bruntálsku. O tom byl workshop ke strategickému plánování pro starosty a zástupce radnic regionu. Informace získali i k zadávání veřejných zakázek.
Zástupci obcí Dobrovolného svazku Bruntálsko se sešli v Jakartovicích, aby tam společně domlouvali konkrétní kroky k přípravě strategického plánu rozvoje jejich území.
Květa Kubíčková, projektová manažerka Bruntálsko: “Náš svazek obcí se dlouhodobě zabývá vlastně rozvojem celého území a protože naše území obrovské, máme 25 členských obcí, tak je to nejednoduchý úkol. Proto jsme se v letošním roce opravdu rozhodli zpracovat strategii rozvoje a věřím, že se bude týkat nejen cestovního ruchu, ale také rozvoje těch obcí.
Projekty by měly obyvatelům Bruntálska zlepšit dostupnost různých služeb, včetně dopravy.
Petr Rys (BRUNTÁL 2018), starosta Bruntálu: “Já předpokládám, že další další etapu, která následuje poté, co byla iniciace zpracování tohoto plánu zahájena, tak bude příprava té návrhové části a tedy jednotlivých opatření, která by měla být zapracována do strategie našeho území.”
Obce se ve svých plánech mohou spoléhat na pomoc Moravskoslezského kraje.
Jak Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Dneska jsem říkal starostům, že je třeba, aby se obce nezamýšlely samy nad sebou jednotlivě, ale aby se spojily a vymyslely projekty, které budou napříč několika obcemi, které nás pozvednou zase na úroveň trošku výše a budeme něčím zajímavější.
Kolik peněz starostové obcí na Bruntálsku nakonec získají, záleží na kvalitě předložených projektů.
---
Jedenáctým rokem píše Milan Freiberg kroniku města Opavy. Jeho úkolem je zaznamenat důležité události i běžný život. Tak, jak to dělali desítky písmáků před ním.
Vést obecní kroniku je povinností každého města i vesnice. Nicméně popsat každoročně na dvě stě stran zásadními událostmi není jednoduché. Opavský kronikář Milan Freiberg s tím ale problém nemá. A to díky tomu, že má za sebou profesi novináře i učitele dějepisu.
Milan Freiberg, kronikář: „Hlavní kostru jsem přejal, ale některé kapitoly si to žádaly tak, že je mám vyčlenit z jiných. Tak vznikly nové kapitoly, které se tam víc hodily. A říkal jsem si, že by bylo pěkné rok od roku nějakou přidat.“
A tak k hlavním statím o společenském a kulturním životě, dopravě či počasí přidal další: politiku, hospodaření města, zahraniční vztahy a cestovní ruch.
Kroniku píše Milan Freiberg vždy zpětně. Aby získal potřebný nadhled, musí prostudovat desítky zápisů ze zasedání zastupitelstva, výročních zpráv i novinových článků. Na mnohých akcích jej můžete osobně potkat. Hodiny, které nad kronikou strávil, nepočítá. Tuto práci bere zároveň jako svého koníčka.
Milan Freiberg, kronikář: „Ta kronika mi připadá fajn, když si ji otevřu po letech. Říkám si výborné, kdo to psal? … To si pak říkám, že je to asi kvalitně napsané. Že to s roky jako víno zraje.“
Výtisky kronik Opavy z posledních desetiletí jsou uloženy v magistrátní knihovně a on-line jsou dostupné také na internetu. Nejstarší dochované kroniky pak uchovává Státní okresní archiv Opava.
---
Karviná zažila svůj první food festival. Dostal příhodný název Smacznego a proběhl v areálu Loděnice v parku Boženy Němcové. Původně měl být česko-polský, ale kvůli koronaviru zůstali pořadatelé pouze u lokálních prodejců jídla a pití.
Vynikající hamburgery, hot dogy, různé guláše anebo například i suši, či Karvinské gofry. Areál Lodiček V Karviné provonělo v sobotu odpoledne mnoho druhů jídel.
Anketa: 1.) "Dala jsem si zapečenou bramboru z pece, se sýrem roztaveným. Co říkám na akci? No luxus, jsem tady poprvé. A další otázka byla jaká? – Jak vám to chutná? – No výborné, super." 2.) "Dali jsme si burger tady hned u prvního stánku s trhaným hovězím. Za mě byl výborný." 3.) "Dal jsem si tvarůžkový tatarák a je super."
Na historicky prvním Karvinském food festivalu se představilo 15 prodejců dobrého jídla a pití.
Ondřej Czubaj, Kino Centrum Café: "Máme výborný hot dog, sekanou, která je úplně perfektní na kváskovém chlebu."
Radim Vejo, Karvinský pivovar: "Jsme si připravili, co se týče jídla, naši specialitu žebírka, gulášek pivovarský a dále tam máme krkovičku a klobásku."
Lukáš Heczko, organizátor festivalu Smacznego: "Letos se jedná spíš o takový nultý ročník. My jsme už loni chtěli tento festival udělat, je pojmenovaný Smacznego a měla to být taková česko-polská spolupráce tady těch firem a restaurací, které jsou v příhraničí."
Pandemie ale všechno změnila, a tak se letos rozhodli organizátoři pozvat alespoň lokální prodejce. Akci doprovázely dvě živé kapely a hezké počasí přilákalo velké množství lidí. Organizátoři věží, že příští ročník by mohl být větší a doplní ho už i prodejci z Polska.
---
