Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.
Na místě bývalého stadionu postupně roste CirkArena, nové výzkumně-vývojové centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku. Jeho cílem bude hledat způsoby, jak omezovat vznik odpadu a materiály, které už dosloužily, znovu vracet do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Samotný projekt CirkAreny se věnuje třem důležitým oblastem odpadů. Jsou to bioodpad, stavební odpady a průmyslové odpady."
Principy cirkulární ekonomiky se přitom neprojeví až po otevření laboratoří.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Z té původní hokejové haly jsme více než 80 % původního materiálu zachovali tady na místě."
Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Veškeré kovy odjížděly do Třineckých železáren. Co se týče betonu, tak ten se drtil a na místě jsme ho používali."
CirkAréna ale nebude pouze uzavřeným vědeckým pracovištěm. Má propojit výzkumníky s firmami, které budou moci nové postupy ověřovat a následně zavádět do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Žádné podobné centrum neexistuje nejen v České republice, ale ani ve střední Evropě. Pokud se tomu nezačneme věnovat my, tak pak ta řešení budeme draze nakupovat někde ze zahraničí."
Celkové náklady projektu CirkArena se aktuálně odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun. Přibližně 1,85 miliardy má pokrýt podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Dokončení centra se plánuje na závěr roku 2027.
---
Ostrava-Nová Ves, kterou protéká řeka Odra, chce být ještě lépe připravena na případné povodně a proto chystá nákup mobilních zábran a hrází. Ty by operativně v případě nebezpečí byli schopni nainstalovat místní dobrovolní hasiči.
Mezi nejvíce zasažená místa v Ostravě patří Nová Ves, kterou protéká Odra a na jejím katastru je i soutok s Opavou. Kritickými místy jsou tento soutok, část hráze podél ulice U Hrubku, podchod pod železnicí a druhý pod Svinovými mosty. Všechna tato místa by měla být do budoucna lépe ochráněna.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Necelých 700 tisíc jsme vynaložili i na další protipovodňová opatření ve městě. Víme, že tou nejpostiženější částí města byla ostravská Nová Ves. Takže ta opatření logicky směřovala tam. Jedná se opravdu o nějaké zábrany, které budou zvedat břehy řeky. Ale zároveň, když si představíme, jak voda tekla do Nové Vsi, bylo to těmi průjezdy pod železnicí, tak se jedná i o operativní mobilní zařízení, které dokáže tyto podjezdy a propustky uzavřít tak, aby tam ta voda netekla."
Na hráz Odry v délce zhruba 250 metrů budou připraveny zábrany, které se do sebe zaklesnou a zatíží je pytli s pískem. Voda je pak stabilizuje. Dalším opatřením je utěsnění podjezdu pod železnicí mezi Svinovem a Hlavním nádražím.
Tomáš Lefner (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Nové Vsi: "My jsme v Nové Vsi byli zatopení přelivem hráze na soutoku Odry a Opavy a ta voda se zpětně vzdouvala prostřednictvím podchodu pod železniční tratí spojující nádraží Svinov a Hlavní nádraží. A v této chvíli jsme se rozhodli, že musíme udělat něco, než by se situace znovu opakovala. To znamená, že jsme vytvořili mobilní zábrany, které jsme schopni nainstalovat v řádu hodin do tohoto podchodu. K tomu jsme potřebovali nějaké dřevo a speciální konstrukce a na to budeme dávat ještě plachtu Flex wall, která to celé překryje tak, aby to bylo nepropustné a ta voda nepronikla z jedné strany na druhou. Udělali jsme to oboustranně, to znamená z části severní i jižní. A to z důvodu, že nevíme, odkud ta voda může přijít, protože v roce 1997 přišla z jižní části, teď přišla ze severní, takže jsme na to připraveni. Když tady byla povodeň, tak jsme to zajišťovali s vaky, které měl hasičský záchranný sbor. To jsou vaky, které se naplní vodou a vlastně dělají proti zátěž té vodě, která na nich přitéká. Ale ty vaky bohužel nevydržely. Asi tam vyplavalo něco ostřejšího, prasklo to a normálně to vyletělo na druhé straně, kde jsme to našli asi sto metrů za tím podchodem. Takže to prostě neutěsnilo ten podchod."
Soutok Odry a Opavy byl bezprostředně po povodni v roce 2004 zpevněn štítovými opicemi a Ostrava také chystá systém, který umožní rychlé uzavření podjezdu pod ulicí 28. října. Mělo by se jednat o hliníkové desky, které budou zasunuty do připravených pilířů.
Tomáš Lefner (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Nové Vsi: "V této chvíli město poptalo firmu, která dělá projekty na všechna tato kritická místa, která se o povodních ukázala. Vím, že jedno bylo v Hrabové, další v Třebovicích u propustky za Mlýnem. Všechny se teď projektují tak, že by se tam měly udělat stěny a do toho by měly být mobilní stěny. Něco, co znáte možná z Prahy, jak se stavějí povodňové stěny. Tak takhle by to mělo být postavené a smontované v nějakém rozumném čase, kdyby se povodňové vlny vrátily."
---
UKRADL PEČIVO A PRODÁVAL HO NA ULICI
Podnikavý zloděj ukradl 6 přepravek pečiva z rampy pekárny v Ostravě-Martinově. Plné chlebů a koblih je v úterý večer tlačil ulicemi, a ještě prodával kolemjdoucím, než ho zastavili strážníci. Škoda byla vyčíslena na 600 korun.
Hřiště u sportovního centra ve Studénce se podařilo obohatit o nové herní prvky. Tentokrát jsou určeny spíše menším dětem. Přibyla třeba věžová sestava se skluzavkou a stěna s edukativní prvky.
Nové dětské hřiště bylo u studáneckého sportovního centra vybudováno zhruba před dvěma lety. Původně tu byl už zastaralý minigolf a malé brouzdaliště.
Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Každým rokem se nám daří areál u sportovního centra obohatit o nějaký nový herní prvek. Před dvěma lety to byla herní sestava pro větší děti. O rok zpátky vzniklo pódium, kde probíhají akce, které jsou věnované především dětem. A nyní se nám v letošním roce podařilo vybudovat herní prvky pro ty nejmenší děti, které nám tady dlouhodobě chyběly.”
Přibylo tu nové pískoviště, věžová sestava se skluzavkou, trampolína, domeček a edukativní stěna s logickými úkoly.
návštěvníci areálu:
“Určitě je to pozitivní, protože si ty děti tady vyhrajou a i pro malinké děti to je super.”
“Nádherné, super, výborné. Opravdu za mě hodnotím to velice. Ještě jsme to neprošli celé, protože Mikulášek se zastavil tady hned z kraje na těch vodních hrátkách a tady na tom pískovišti, ale opravdu výborné. Krásné prostředí.”
Vybudování nových herních sestav a pískoviště stálo zhruba půl milionu korun, sedmdesát procent pokryla dotace.
Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Významnou měrou se na financování nových herních prvků pro nejmenší děti podílela Evropská unie a především fondy Evropské unie, které využíval projekt Rozvoje venkova.”
Areál je opocený a návštěvníci mohou využívat zázemí s možností občerstvení ve sportovním centru. I proto organizace Sport a kultura plánuje pokračovat v rozvoji hřiště a jeho dalším rozšíření.
---
Zatímco si školáci užívají letní prázdniny, v základních a mateřských školách v Ostravě-Porubě je napilno. Městský obvod využívá volné měsíce k rozsáhlým opravám a modernizacím.
Do porubských mateřských i základních škol míří během prázdnin 40 milionů korun. Rekonstrukce se týkají jak budov, tak venkovních areálů.
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: "Nejnáročnější akcí je letos rekonstrukce elektroinstalace v Mateřské škole Čs. exilu. Další dvě významné akce jsou rekonstrukce střešního pláště jednoho z pavilonů základní školy J. Šoupala a oprava kanalizační přípojky pro MŠ Slavíkova. Tyto tři akce probíhají v gesci odboru investičního."
Finančně nejnáročnější je rekonstrukce elektroinstalace v MŠ Čs. exilu, která vyjde na 9,6 milionu korun.
Věra Havelková, ředitelka, MŠ Čs. exilu 670: "Zaměřujeme se hlavně na děti s poruchou autistického spektra, proto věříme, že pro nás bude jen výhodou a budeme moci dál i v digitálním světě a dětem pomocí té elektroinstalace pomáhat."
Další finanční prostředky putují do oprav z odboru školství, který realizuje každoročně pravidelné, menší opravy.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Co se týká těch větších oprav, tak je to třeba renovace sociálního zařízení na základní škole A. Hrdličky nebo opravy chodníků a zpevněných ploch na hřištích mateřských škol. Jedná se o zásahy, které by měly být všechny hotové do konce prázdnin."
V září do porubských mateřských a základních škol nastoupí přes 7 000 dětí.
---
NĚKTEŘÍ LIDÉ NERESPEKTUJÍ SPĚCHAJÍCÍ SANITKU
Často mají sluchátka v uších nebo běží na červenou po přechodu, aby stihli tramvaj. Jdou, zatímco jiní stojí, aby pustili spěchající sanitku. S nezodpovědnými chodci se hojně setkávají nejen Moravskoslezští záchranáři, kteří zveřejnili záběry událostí z palubních kamer. V jednom případě chodkyni srazili, jindy jim ve tmě vběhl před sanitku člověk v černém. Záchranáři upozorňují, že přednost mají dát sanitkám nejen auta a cyklisti, ale i chodci.
---
Mezi velmi oblíbené akce na hradech a tvrzích bývají rekonstrukce historických bitev. Svým návštěvníkům, je nabízí také hrad Hukvaldy, který ve skutečnosti nebyl nikdy vojensky dobyt.
Lidé, kteří navštívili zříceninu hradu Hukvaldy, mohli vidět celý postup dobývání. Vedle hromadného útoku došlo i na souboje jednotlivců.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Na tuto sobotu jsme si připravili první ročník takzvané Hukvaldské bitvy. Je to první ročník a doufáme, že tím navážeme na předchozí bitvy, které pořádal bývalý kastelán Miroslav Holiš. Rádi bychom udrželi tradici kvalitních historických bitev. Samozřejmě se stále učíme, jak program co nejlépe připravit, jak vystihnout atmosféru a jak přistoupit k samotným bojům. Věříme ale, že se nám podaří znovu vybudovat tuto tradici a že se na naše bitvy budou návštěvníci těšit každý rok.“
Anketa: „Přišli jsme sem, protože jsme se dozvěděli, že se dnes koná velká hukvaldská bitva, dokonce ve třech etapách. Vyrazili jsme už dopoledne, abychom toho viděli co nejvíce. Nejvíce nás zaujala prostřední část, která se odehrála uprostřed areálu. Bylo to perfektní. Na Hukvaldy chodíme občas, ale dnes nás opravdu přilákala právě bitva. Viděli jsme na sociálních sítích reklamu, která se nám líbila, a řekli jsme si, že to musíme vidět. Jsme nadšení.“
Anketa: „Jsem z Myslíku a dnes jsem přijel na rytířské slavnosti na Hukvaldech. Bitva se mi líbila, ale nelíbilo se mi, že polovinu bitvy nebylo vidět, protože se odehrávala dál v hradě.“
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Co se týče vystupujících, jsou tady například jednotka johanitů, Dvůr Karlův a také mnoho lidí kolem královny Rejčky. Celé je to založené na tom, že jsou to převážně lidé, které to baví a kteří se o to, co dělají, rádi podělí s veřejností.“
Dobývání hradu postupovalo od hradní brány až do jádra celé tvrze.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Dnešní program má tři dějství. První dějství se odehrávalo od druhé brány ke kapli svatého Ondřeje. To byl průnik do hradu. Na něj navázalo druhé dějství, které probíhalo od kaple ke třetí hradní bráně, jež byla právě dobyta. Následuje velká bitva před hradním palácem. Tam je sice omezen počet diváků, ale umožníme vstup i do příkopu, aby co nejvíce návštěvníků vidělo také bitvu na Kamenném mostě.“
Návštěvníci samozřejmě mohli v celém areálu hradu obcházet ležení vojáků a stánky s dobovými řemesly.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Máme tady spoustu doprovodného programu, například jízdu na oslíkovi, dobová řemesla, která se nacházejí u hradního jádra, jako je zpracování lnu, tkalcovství, řezbářství a další. Návštěvníci si tak mohou projít celý hrad, který je zaplněn stany a dobovými leženími. Všude jsou připraveni lidé, kteří se s nimi budou bavit o všem, co návštěvníky zajímá.“
Atraktivní program nabízí hrad Hukvaldy i o dalších víkendech až do konce hlavní sezony a některé akce i přes zimu.
---
Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.
Na místě bývalého stadionu postupně roste CirkArena, nové výzkumně-vývojové centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku. Jeho cílem bude hledat způsoby, jak omezovat vznik odpadu a materiály, které už dosloužily, znovu vracet do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Samotný projekt CirkAreny se věnuje třem důležitým oblastem odpadů. Jsou to bioodpad, stavební odpady a průmyslové odpady."
Principy cirkulární ekonomiky se přitom neprojeví až po otevření laboratoří.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Z té původní hokejové haly jsme více než 80 % původního materiálu zachovali tady na místě."
Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Veškeré kovy odjížděly do Třineckých železáren. Co se týče betonu, tak ten se drtil a na místě jsme ho používali."
CirkAréna ale nebude pouze uzavřeným vědeckým pracovištěm. Má propojit výzkumníky s firmami, které budou moci nové postupy ověřovat a následně zavádět do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Žádné podobné centrum neexistuje nejen v České republice, ale ani ve střední Evropě. Pokud se tomu nezačneme věnovat my, tak pak ta řešení budeme draze nakupovat někde ze zahraničí."
Celkové náklady projektu CirkArena se aktuálně odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun. Přibližně 1,85 miliardy má pokrýt podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Dokončení centra se plánuje na závěr roku 2027.
---
Ostrava-Nová Ves, kterou protéká řeka Odra, chce být ještě lépe připravena na případné povodně a proto chystá nákup mobilních zábran a hrází. Ty by operativně v případě nebezpečí byli schopni nainstalovat místní dobrovolní hasiči.
Mezi nejvíce zasažená místa v Ostravě patří Nová Ves, kterou protéká Odra a na jejím katastru je i soutok s Opavou. Kritickými místy jsou tento soutok, část hráze podél ulice U Hrubku, podchod pod železnicí a druhý pod Svinovými mosty. Všechna tato místa by měla být do budoucna lépe ochráněna.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Necelých 700 tisíc jsme vynaložili i na další protipovodňová opatření ve městě. Víme, že tou nejpostiženější částí města byla ostravská Nová Ves. Takže ta opatření logicky směřovala tam. Jedná se opravdu o nějaké zábrany, které budou zvedat břehy řeky. Ale zároveň, když si představíme, jak voda tekla do Nové Vsi, bylo to těmi průjezdy pod železnicí, tak se jedná i o operativní mobilní zařízení, které dokáže tyto podjezdy a propustky uzavřít tak, aby tam ta voda netekla."
Na hráz Odry v délce zhruba 250 metrů budou připraveny zábrany, které se do sebe zaklesnou a zatíží je pytli s pískem. Voda je pak stabilizuje. Dalším opatřením je utěsnění podjezdu pod železnicí mezi Svinovem a Hlavním nádražím.
Tomáš Lefner (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Nové Vsi: "My jsme v Nové Vsi byli zatopení přelivem hráze na soutoku Odry a Opavy a ta voda se zpětně vzdouvala prostřednictvím podchodu pod železniční tratí spojující nádraží Svinov a Hlavní nádraží. A v této chvíli jsme se rozhodli, že musíme udělat něco, než by se situace znovu opakovala. To znamená, že jsme vytvořili mobilní zábrany, které jsme schopni nainstalovat v řádu hodin do tohoto podchodu. K tomu jsme potřebovali nějaké dřevo a speciální konstrukce a na to budeme dávat ještě plachtu Flex wall, která to celé překryje tak, aby to bylo nepropustné a ta voda nepronikla z jedné strany na druhou. Udělali jsme to oboustranně, to znamená z části severní i jižní. A to z důvodu, že nevíme, odkud ta voda může přijít, protože v roce 1997 přišla z jižní části, teď přišla ze severní, takže jsme na to připraveni. Když tady byla povodeň, tak jsme to zajišťovali s vaky, které měl hasičský záchranný sbor. To jsou vaky, které se naplní vodou a vlastně dělají proti zátěž té vodě, která na nich přitéká. Ale ty vaky bohužel nevydržely. Asi tam vyplavalo něco ostřejšího, prasklo to a normálně to vyletělo na druhé straně, kde jsme to našli asi sto metrů za tím podchodem. Takže to prostě neutěsnilo ten podchod."
Soutok Odry a Opavy byl bezprostředně po povodni v roce 2004 zpevněn štítovými opicemi a Ostrava také chystá systém, který umožní rychlé uzavření podjezdu pod ulicí 28. října. Mělo by se jednat o hliníkové desky, které budou zasunuty do připravených pilířů.
Tomáš Lefner (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Nové Vsi: "V této chvíli město poptalo firmu, která dělá projekty na všechna tato kritická místa, která se o povodních ukázala. Vím, že jedno bylo v Hrabové, další v Třebovicích u propustky za Mlýnem. Všechny se teď projektují tak, že by se tam měly udělat stěny a do toho by měly být mobilní stěny. Něco, co znáte možná z Prahy, jak se stavějí povodňové stěny. Tak takhle by to mělo být postavené a smontované v nějakém rozumném čase, kdyby se povodňové vlny vrátily."
---
UKRADL PEČIVO A PRODÁVAL HO NA ULICI
Podnikavý zloděj ukradl 6 přepravek pečiva z rampy pekárny v Ostravě-Martinově. Plné chlebů a koblih je v úterý večer tlačil ulicemi, a ještě prodával kolemjdoucím, než ho zastavili strážníci. Škoda byla vyčíslena na 600 korun.
Hřiště u sportovního centra ve Studénce se podařilo obohatit o nové herní prvky. Tentokrát jsou určeny spíše menším dětem. Přibyla třeba věžová sestava se skluzavkou a stěna s edukativní prvky.
Nové dětské hřiště bylo u studáneckého sportovního centra vybudováno zhruba před dvěma lety. Původně tu byl už zastaralý minigolf a malé brouzdaliště.
Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Každým rokem se nám daří areál u sportovního centra obohatit o nějaký nový herní prvek. Před dvěma lety to byla herní sestava pro větší děti. O rok zpátky vzniklo pódium, kde probíhají akce, které jsou věnované především dětem. A nyní se nám v letošním roce podařilo vybudovat herní prvky pro ty nejmenší děti, které nám tady dlouhodobě chyběly.”
Přibylo tu nové pískoviště, věžová sestava se skluzavkou, trampolína, domeček a edukativní stěna s logickými úkoly.
návštěvníci areálu:
“Určitě je to pozitivní, protože si ty děti tady vyhrajou a i pro malinké děti to je super.”
“Nádherné, super, výborné. Opravdu za mě hodnotím to velice. Ještě jsme to neprošli celé, protože Mikulášek se zastavil tady hned z kraje na těch vodních hrátkách a tady na tom pískovišti, ale opravdu výborné. Krásné prostředí.”
Vybudování nových herních sestav a pískoviště stálo zhruba půl milionu korun, sedmdesát procent pokryla dotace.
Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Významnou měrou se na financování nových herních prvků pro nejmenší děti podílela Evropská unie a především fondy Evropské unie, které využíval projekt Rozvoje venkova.”
Areál je opocený a návštěvníci mohou využívat zázemí s možností občerstvení ve sportovním centru. I proto organizace Sport a kultura plánuje pokračovat v rozvoji hřiště a jeho dalším rozšíření.
---
Zatímco si školáci užívají letní prázdniny, v základních a mateřských školách v Ostravě-Porubě je napilno. Městský obvod využívá volné měsíce k rozsáhlým opravám a modernizacím.
Do porubských mateřských i základních škol míří během prázdnin 40 milionů korun. Rekonstrukce se týkají jak budov, tak venkovních areálů.
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: "Nejnáročnější akcí je letos rekonstrukce elektroinstalace v Mateřské škole Čs. exilu. Další dvě významné akce jsou rekonstrukce střešního pláště jednoho z pavilonů základní školy J. Šoupala a oprava kanalizační přípojky pro MŠ Slavíkova. Tyto tři akce probíhají v gesci odboru investičního."
Finančně nejnáročnější je rekonstrukce elektroinstalace v MŠ Čs. exilu, která vyjde na 9,6 milionu korun.
Věra Havelková, ředitelka, MŠ Čs. exilu 670: "Zaměřujeme se hlavně na děti s poruchou autistického spektra, proto věříme, že pro nás bude jen výhodou a budeme moci dál i v digitálním světě a dětem pomocí té elektroinstalace pomáhat."
Další finanční prostředky putují do oprav z odboru školství, který realizuje každoročně pravidelné, menší opravy.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Co se týká těch větších oprav, tak je to třeba renovace sociálního zařízení na základní škole A. Hrdličky nebo opravy chodníků a zpevněných ploch na hřištích mateřských škol. Jedná se o zásahy, které by měly být všechny hotové do konce prázdnin."
V září do porubských mateřských a základních škol nastoupí přes 7 000 dětí.
---
NĚKTEŘÍ LIDÉ NERESPEKTUJÍ SPĚCHAJÍCÍ SANITKU
Často mají sluchátka v uších nebo běží na červenou po přechodu, aby stihli tramvaj. Jdou, zatímco jiní stojí, aby pustili spěchající sanitku. S nezodpovědnými chodci se hojně setkávají nejen Moravskoslezští záchranáři, kteří zveřejnili záběry událostí z palubních kamer. V jednom případě chodkyni srazili, jindy jim ve tmě vběhl před sanitku člověk v černém. Záchranáři upozorňují, že přednost mají dát sanitkám nejen auta a cyklisti, ale i chodci.
---
Mezi velmi oblíbené akce na hradech a tvrzích bývají rekonstrukce historických bitev. Svým návštěvníkům, je nabízí také hrad Hukvaldy, který ve skutečnosti nebyl nikdy vojensky dobyt.
Lidé, kteří navštívili zříceninu hradu Hukvaldy, mohli vidět celý postup dobývání. Vedle hromadného útoku došlo i na souboje jednotlivců.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Na tuto sobotu jsme si připravili první ročník takzvané Hukvaldské bitvy. Je to první ročník a doufáme, že tím navážeme na předchozí bitvy, které pořádal bývalý kastelán Miroslav Holiš. Rádi bychom udrželi tradici kvalitních historických bitev. Samozřejmě se stále učíme, jak program co nejlépe připravit, jak vystihnout atmosféru a jak přistoupit k samotným bojům. Věříme ale, že se nám podaří znovu vybudovat tuto tradici a že se na naše bitvy budou návštěvníci těšit každý rok.“
Anketa: „Přišli jsme sem, protože jsme se dozvěděli, že se dnes koná velká hukvaldská bitva, dokonce ve třech etapách. Vyrazili jsme už dopoledne, abychom toho viděli co nejvíce. Nejvíce nás zaujala prostřední část, která se odehrála uprostřed areálu. Bylo to perfektní. Na Hukvaldy chodíme občas, ale dnes nás opravdu přilákala právě bitva. Viděli jsme na sociálních sítích reklamu, která se nám líbila, a řekli jsme si, že to musíme vidět. Jsme nadšení.“
Anketa: „Jsem z Myslíku a dnes jsem přijel na rytířské slavnosti na Hukvaldech. Bitva se mi líbila, ale nelíbilo se mi, že polovinu bitvy nebylo vidět, protože se odehrávala dál v hradě.“
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Co se týče vystupujících, jsou tady například jednotka johanitů, Dvůr Karlův a také mnoho lidí kolem královny Rejčky. Celé je to založené na tom, že jsou to převážně lidé, které to baví a kteří se o to, co dělají, rádi podělí s veřejností.“
Dobývání hradu postupovalo od hradní brány až do jádra celé tvrze.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Dnešní program má tři dějství. První dějství se odehrávalo od druhé brány ke kapli svatého Ondřeje. To byl průnik do hradu. Na něj navázalo druhé dějství, které probíhalo od kaple ke třetí hradní bráně, jež byla právě dobyta. Následuje velká bitva před hradním palácem. Tam je sice omezen počet diváků, ale umožníme vstup i do příkopu, aby co nejvíce návštěvníků vidělo také bitvu na Kamenném mostě.“
Návštěvníci samozřejmě mohli v celém areálu hradu obcházet ležení vojáků a stánky s dobovými řemesly.
Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Máme tady spoustu doprovodného programu, například jízdu na oslíkovi, dobová řemesla, která se nacházejí u hradního jádra, jako je zpracování lnu, tkalcovství, řezbářství a další. Návštěvníci si tak mohou projít celý hrad, který je zaplněn stany a dobovými leženími. Všude jsou připraveni lidé, kteří se s nimi budou bavit o všem, co návštěvníky zajímá.“
Atraktivní program nabízí hrad Hukvaldy i o dalších víkendech až do konce hlavní sezony a některé akce i přes zimu.
---
