MS kraj bude na rozvoji vodíkových technologií intenzivně spolupracovat s polskou stranou. Potvrdili to zástupci obou zemí na společném vodíkovém workshopu v Ostravě.
Česká republika není příliš ambiciózní, co se využití vodíku týká, proto se náš kraj rozhodl využít možnost financování z Euroregionu Silesia a spolupracovat s polskou stranou.
Lukáš Adámek, projektový manažer, MS Vodíkový Klastr: „Chceme propojit aktéry na úrovni tvorby strategií a vizí, abychom mohli podpořit rozvoj přeshraničního podnikání v oblasti technologií vodíku. Polská strana na regionu Silesia, což je město Rybník, se aktivně zapojuje do akademického sektoru vodíkové technologie. To znamená, že už má nějaké studijní programy. V tomto se určitě můžeme inspirovat. Má plničku, má vize v dopravě, ve které my zatím trošku pokulháváme. Takže je tam opravdu co si předat.“
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Vodík jako takový je palivo budoucnosti a každé zkušenosti, které někde vzniknou, a sdílení těchto zkušeností je dobré. Já budu samozřejmě první, kdo bude apelovat na to, abychom se už v rámci Green Dealu přestali bavit o barvě vodíku, ale pojďme se bavit jenom o vodíku. Protože ta barva vodíku nám celkem svazuje ruce, abychom mohli dělat projekty, které by byly smysluplné. Ale bohužel ta cena je taková, že by tyto projekty nedopadly. Proto jsem rád, že dnes ten workshop je a zkusíme si tyto zkušenosti vyměnit. Vodíku se samozřejmě nebráníme, akorát musíme ten pohled trošičku změnit, protože pokud si budeme hrát pouze na zelený vodík, tak určitě tady v kraji dlouho ještě nebude.“
Město Rybnik je vzorem v Polsku a touží po založení Vodíkového klastru, který v našem kraji už funguje.
Ewelina Wloch, vedoucí Odboru nových technologií, město Rybnik: „Pokud jde o vodík, je Rybnik lídrem v Polsku. U nás nejde jen o dopravu či vodíkové stanice, ale jdeme dál, například vzděláváním mládeže.“
Wojciech Kiljanczyk, místostarosta Rybnika: „Chceme spolupracovat, chceme u vás získat kontakty a inspirovat se vaším Vodíkovým klastrem.“
Náš kraj zase může po polském vzoru zlepšit vodíkové propojení mezi firmami a vysokými školami.
---
Digitalizace a zelená transformace. Dvě slova, která zásadně mění pracovní trh v Moravskoslezském kraji. Projekt TRAUTOM – Kompetence pro 21. století, za kterým stojí Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, pomáhá lidem najít nové uplatnění ve světě, kde technika a udržitelnost hrají hlavní roli.
Cílem je rekvalifikace zaměstnanců z ohrožených profesí a zvyšování kvalifikace těch, kteří chtějí držet krok s dobou. Projekt je reakcí na potřeby firem i proměnu regionu a spolu s firmami připravuje MS pakt zaměstnanosti takzvané transformační plány.
Martin Navrátil, ředitel, Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Jeden z těch nejaktuálnějších požadavků je vzdělávání zaměstnanců v oboru umělé inteligence. Máme specialitu, který doporučí, které oblasti je třeba ve firmě rozvíjet.”
Jde o to, jak smysluplně zapojit umělou inteligenci do stávajících firemních procesů tak, aby zvýšila efektivitu, kvalitu i rychlost práce. Nejde o technologii pro technologii, ale o konkrétní využití ve všech možných oblastech.
---
Na VŠB – TU Ostrava se sjeli zástupci veřejných vysokých škol, výzkumných organizací a ministerstev, aby diskutovali problematiku transferu technologií. Tedy přesun výzkumu co nejrychleji a nejefektivněji rovnou do praxe.
Národní konference Transferu je každoroční akce, nejvýznamnější v České republice pro komunitu transferu.
Michaela Manová, vedoucí Centra transferu technologií, VŠB-TUO: „Sjíždí se na ní nejvýznamnější odborníci z univerzit, z dalších výzkumných organizací, zástupci firem a mnoha dalších institucí. A cílem je sdílet poslední poznatky nebo dobrou praxi z oblasti transferu znalostí. Pojali jsme to tak, abychom zdůraznili, jak skvěle funguje tento ekosystem v MS kraji. Proto spoluorganizátorem je například MS inovační centrum a svaz průmyslu dopravy České republiky.“
Cesta od základního výzkumu přes výzkum aplikovaný až po uplatnění v praxi bývá velmi dlouhá.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: „Samozřejmě úspěchy se objevují, úspěchy existují. Příklady dobré praxe tady jsou a jak ten systém ještě zefektivnit, to je jedno z témat, o kterých tady dnes budeme mluvit.“
Abyste si udělali obrázek, jak takový transfer technologií vypadá v praxi, tady je několik konkrétních příkladů.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: „Já budu mluvit o naší univerzitě, o tom, co se nám podařilo v letošním roce. Jeden z takových patentů, na které tady přišli naši vědci, se teď aktuálně licencoval velkou společností na testování kvality svarů. Další patent, který máme na naší univerzitě, byl využit pro založení nového startupu pro recyklaci železničních pražců. A máme tady dlouhodobou spolupráci se Škodou auto a firmou Valeo pro autonomní řízení vozidel.“
Hlavním tématem letošního ročníku byl Transfer technologií jako součást inovačního ekosystému.
Jiří Holoubek, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR: „Já bych hrozně rád na této konferenci mluvil o tom, jak vidí transfer znalostí aplikační sféra. A není to za celou aplikační sféru, ale spíš za tu průmyslovou aplikační sféru, která přijímá výsledky výzkumu a vývoje od těch výzkumných organizací a snaží se je implementovat do svých produktů, do svých řešení a do svých celých komplexů technologií.“
MS kraj je vnímán jako lídr v oblasti transferu technologií, i proto se konference konala právě v Ostravě.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: „Transfer technologií má velký potenciál a hraje významnou roli v inovačním ekosystému. Důležité je propojení vědeckého světa, soukromého sektoru a celkově těch odborníků a dostání těch projektů do praxe. Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě se projekty daří. Máme první spin-off, který je zaměřen na automobilový průmysl. Na tomto výzkumu se podílel pan docent Šimoník a máme se čím chlubit v našem regionu. Samozřejmě jako MS kraj to celé podporujeme.“
Transfer technologií má podpořit vznik inovací a vytvořit robustní inovační ekosystém, který přispěje ke konkurenceschopnosti české ekonomiky na globální úrovni.
---
Projekt s názvem CEPIS se posouvá do fáze příprav na stavební povolení. Nová budova nabídne nejen inovativní zázemí pro studenty, ale i energeticky úsporné řešení.
Slezská univerzita v Karviné připravuje významné rozšíření. Obchodně podnikatelská fakulta se rozroste o moderní nízkoenergetickou budovu s názvem CEPIS - Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora: My jsme se posunuli z fáze nějaké studie a přípravy na projektovou dokumentaci, takže v letošním roce by mělo proběhnout všechno, tak ať máme stavební povolení. No a když půjde všechno dobře, tak v příštím roce by měla začít samotná stavba.
Libor Chlebiš, projektový manažer: Bude to po dobu třicetileté historie Slezské univerzity první novostavba, která bude vystavěna v nízkoenergetickém standardu.
Budova nabídne špičkové podmínky pro místní i zahraniční studenty digitálního byznysu. Výukové prostory budou moderní, pohodlné a technologicky vybavené.
Daniel Stavárek, prorektor pro vědu a zahraniční styky, Slezská univerzita: Celý Moravskoslezský kraj je díky své historii charakteristický tím, že zde působily především velké firmy v těžkém průmyslu. Byli jsme krajem hornictví, ocelářství a podobných těžkých odvětví a lidé v tomto kraji byli zvyklí spíše býti zaměstnanci než býti podnikateli. Pro rozvoj, budoucnost regionu, pro transformaci ekonomiky, kterou náš kraj musí adekvátně projít, tak je nutné, aby zde byla základna malých a středních podnikatelů. A to je ten náš úkol, abychom byli schopni tyto podnikatele vychovat a motivovat je natolik, aby zjistili, že Moravskoslezský kraj je dobré místo pro podnikání.
Pokud vše půjde podle plánu, první studenti by do nové budovy mohli vstoupit už na konci roku 2027.
---
Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.
Zemní plyn se nachází na různých místech regionu. Například v Třanovicích se nachází strategický podzemní zásobník plynu právě v místě někdejšího přírodního ložiska. Zatímco v létě se plyn vtlačuje do horniny, v zimě se naopak odčerpává k energetickému využití. V Horní Lomné se nachází dosud nevytěžené ložisko s vrtem připraveným už od 80. let minulého století.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Dotazů v poslední době výrazně přibylo. Proto jsme dnes svolali zastupitelstvo do největšího sálu v obci a přizvali jsme i občany, aby slyšeli, jaké možnosti má obec v současné chvíli. Momentálně jsme v takové fázi, že se můžeme vyjadřovat ke správním řízením, jakmile je vyhlásí CHKO. Následovat bude řízení stavebního úřadu a poté báňského úřadu. Budeme mít možnost připomínkovat věci, které jsou pro nás relevantní, aby nám nenarušily klidný život v obci.“
Obyvatelé Horní Lomné se bojí, že těžba plynu poškodí jejich obec i přírodu. V chráněné oblasti, kde je například i unikátní prales Mionší, by se těžit nemělo.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Existuje několik variant, jak by mohl být plyn čerpán. Může být odvážen cisternami, může být veden potrubím, což je nákladné. Těžaři také zvažují instalaci kogeneračních jednotek, které by vyráběly elektřinu z plynu – tu by pak dodávali do sítě. Nejproblematičtější varianta z našeho pohledu je zřízení datového centra, které by elektřinu spotřebovávalo. Obáváme se, že by zde mohlo docházet k těžbě bitcoinů. Lidé bydlící v blízkosti mají oprávněné obavy. Zatím ale nevíme, co přesně zde bude instalováno – vše je v řešení a musí projít řádným schvalovacím procesem u hygieny, CHKO i stavebního úřadu. Teprve poté se v dalším správním řízení dozvíme, co se zde skutečně plánuje.“
Radim Kolářský, jednatel Lomenská těžební: “My jsme ze společnosti Lomenská těžební a přijeli jsme na schůzi, abychom vysvětlili obyvatelům a obecní radě naše budoucí záměry a seznámili se s otázkami a postojem občanů. Je to naše dobrá vůle, že jsme tady, protože chceme být dobrý soused v obci.“
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Vrty zde vznikly v 80. letech. Mluvím i o vrtech v Dolní Lomné, kde však již byl vrt zlikvidován. U nás zůstal jeden, který byl uzavřen po dobu 37 let. Jednou zde proběhly zkoušky asi před 10 nebo 12 lety. Vrt je v podstatě připraven k otevření a čerpání.“
V ložisku pod Horní Lomnou se nachází přibližně 90 milionů kubíků plynu, z nichž by se dala vytěžit zhruba polovina. Zda se těžit bude, o tom se ještě bude rozhodovat.
---
Ostrava se znovu stane centrem světového plážového volejbalu. Dolní Vítkovice se stanou hostitelem dalšího špičkově obsazeného turnaje nejvyšší série. Diváci se mohou těšit na skvělé výkony a zabavit se mohou i ve fanzóně.
Čas letí rychle a tak už to bude letos po osmé, co se v Ostravě bude hrát plážový volejbal té nejvyšší úrovně. Unikátní industriální prostředí Dolních Vítkovic a skvělé publikum je kombinace, která způsobila, že tento turnaj patří mezi nejoblíbenější na celém okruhu světové série. Pro diváky bude nabídce kromě skvělého volejbalu také fanzóna, která je zdarma.
Martin Duka, ředitel turnaje: "Máme tam velkoplošnou obrazovku, kde poběží všechny zápasy, fanoušci si mohou vyzkoušet volejbalové dovednosti a také je tam pro veřejnost kurt."
Diváci se mohou těšit na naše nejlepší beachvolejbalisty Perušiče a Schweinera a také na pár Štochlová Svozilová.
Marie Sára Štochlová, reprezentantka: "Těším se na fanoušky, těším se na tu atmosféru, opravdu je to na té tour unikátní."
Letos se hraje sice o stejnou trofej jako loni, ale tentokrát se dá rozdělit a každý z dvojice tak dostane její polovinu.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Největší přínos vidíme v oživení cestovního ruchu, přilákání návštěvníků do Dolní oblasti Vítkovic, ale velký přínos to má i pro žáky našich základních a středních škol, kteří mohou vidět své sportovní vzory."
Turnaj se uskuteční od 28. května do 1. června a zájemci by si měli pospíšit, protože lístky rychle mizí.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
MS kraj bude na rozvoji vodíkových technologií intenzivně spolupracovat s polskou stranou. Potvrdili to zástupci obou zemí na společném vodíkovém workshopu v Ostravě.
Česká republika není příliš ambiciózní, co se využití vodíku týká, proto se náš kraj rozhodl využít možnost financování z Euroregionu Silesia a spolupracovat s polskou stranou.
Lukáš Adámek, projektový manažer, MS Vodíkový Klastr: „Chceme propojit aktéry na úrovni tvorby strategií a vizí, abychom mohli podpořit rozvoj přeshraničního podnikání v oblasti technologií vodíku. Polská strana na regionu Silesia, což je město Rybník, se aktivně zapojuje do akademického sektoru vodíkové technologie. To znamená, že už má nějaké studijní programy. V tomto se určitě můžeme inspirovat. Má plničku, má vize v dopravě, ve které my zatím trošku pokulháváme. Takže je tam opravdu co si předat.“
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Vodík jako takový je palivo budoucnosti a každé zkušenosti, které někde vzniknou, a sdílení těchto zkušeností je dobré. Já budu samozřejmě první, kdo bude apelovat na to, abychom se už v rámci Green Dealu přestali bavit o barvě vodíku, ale pojďme se bavit jenom o vodíku. Protože ta barva vodíku nám celkem svazuje ruce, abychom mohli dělat projekty, které by byly smysluplné. Ale bohužel ta cena je taková, že by tyto projekty nedopadly. Proto jsem rád, že dnes ten workshop je a zkusíme si tyto zkušenosti vyměnit. Vodíku se samozřejmě nebráníme, akorát musíme ten pohled trošičku změnit, protože pokud si budeme hrát pouze na zelený vodík, tak určitě tady v kraji dlouho ještě nebude.“
Město Rybnik je vzorem v Polsku a touží po založení Vodíkového klastru, který v našem kraji už funguje.
Ewelina Wloch, vedoucí Odboru nových technologií, město Rybnik: „Pokud jde o vodík, je Rybnik lídrem v Polsku. U nás nejde jen o dopravu či vodíkové stanice, ale jdeme dál, například vzděláváním mládeže.“
Wojciech Kiljanczyk, místostarosta Rybnika: „Chceme spolupracovat, chceme u vás získat kontakty a inspirovat se vaším Vodíkovým klastrem.“
Náš kraj zase může po polském vzoru zlepšit vodíkové propojení mezi firmami a vysokými školami.
---
Digitalizace a zelená transformace. Dvě slova, která zásadně mění pracovní trh v Moravskoslezském kraji. Projekt TRAUTOM – Kompetence pro 21. století, za kterým stojí Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, pomáhá lidem najít nové uplatnění ve světě, kde technika a udržitelnost hrají hlavní roli.
Cílem je rekvalifikace zaměstnanců z ohrožených profesí a zvyšování kvalifikace těch, kteří chtějí držet krok s dobou. Projekt je reakcí na potřeby firem i proměnu regionu a spolu s firmami připravuje MS pakt zaměstnanosti takzvané transformační plány.
Martin Navrátil, ředitel, Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Jeden z těch nejaktuálnějších požadavků je vzdělávání zaměstnanců v oboru umělé inteligence. Máme specialitu, který doporučí, které oblasti je třeba ve firmě rozvíjet.”
Jde o to, jak smysluplně zapojit umělou inteligenci do stávajících firemních procesů tak, aby zvýšila efektivitu, kvalitu i rychlost práce. Nejde o technologii pro technologii, ale o konkrétní využití ve všech možných oblastech.
---
Na VŠB – TU Ostrava se sjeli zástupci veřejných vysokých škol, výzkumných organizací a ministerstev, aby diskutovali problematiku transferu technologií. Tedy přesun výzkumu co nejrychleji a nejefektivněji rovnou do praxe.
Národní konference Transferu je každoroční akce, nejvýznamnější v České republice pro komunitu transferu.
Michaela Manová, vedoucí Centra transferu technologií, VŠB-TUO: „Sjíždí se na ní nejvýznamnější odborníci z univerzit, z dalších výzkumných organizací, zástupci firem a mnoha dalších institucí. A cílem je sdílet poslední poznatky nebo dobrou praxi z oblasti transferu znalostí. Pojali jsme to tak, abychom zdůraznili, jak skvěle funguje tento ekosystem v MS kraji. Proto spoluorganizátorem je například MS inovační centrum a svaz průmyslu dopravy České republiky.“
Cesta od základního výzkumu přes výzkum aplikovaný až po uplatnění v praxi bývá velmi dlouhá.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: „Samozřejmě úspěchy se objevují, úspěchy existují. Příklady dobré praxe tady jsou a jak ten systém ještě zefektivnit, to je jedno z témat, o kterých tady dnes budeme mluvit.“
Abyste si udělali obrázek, jak takový transfer technologií vypadá v praxi, tady je několik konkrétních příkladů.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: „Já budu mluvit o naší univerzitě, o tom, co se nám podařilo v letošním roce. Jeden z takových patentů, na které tady přišli naši vědci, se teď aktuálně licencoval velkou společností na testování kvality svarů. Další patent, který máme na naší univerzitě, byl využit pro založení nového startupu pro recyklaci železničních pražců. A máme tady dlouhodobou spolupráci se Škodou auto a firmou Valeo pro autonomní řízení vozidel.“
Hlavním tématem letošního ročníku byl Transfer technologií jako součást inovačního ekosystému.
Jiří Holoubek, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR: „Já bych hrozně rád na této konferenci mluvil o tom, jak vidí transfer znalostí aplikační sféra. A není to za celou aplikační sféru, ale spíš za tu průmyslovou aplikační sféru, která přijímá výsledky výzkumu a vývoje od těch výzkumných organizací a snaží se je implementovat do svých produktů, do svých řešení a do svých celých komplexů technologií.“
MS kraj je vnímán jako lídr v oblasti transferu technologií, i proto se konference konala právě v Ostravě.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: „Transfer technologií má velký potenciál a hraje významnou roli v inovačním ekosystému. Důležité je propojení vědeckého světa, soukromého sektoru a celkově těch odborníků a dostání těch projektů do praxe. Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě se projekty daří. Máme první spin-off, který je zaměřen na automobilový průmysl. Na tomto výzkumu se podílel pan docent Šimoník a máme se čím chlubit v našem regionu. Samozřejmě jako MS kraj to celé podporujeme.“
Transfer technologií má podpořit vznik inovací a vytvořit robustní inovační ekosystém, který přispěje ke konkurenceschopnosti české ekonomiky na globální úrovni.
---
Projekt s názvem CEPIS se posouvá do fáze příprav na stavební povolení. Nová budova nabídne nejen inovativní zázemí pro studenty, ale i energeticky úsporné řešení.
Slezská univerzita v Karviné připravuje významné rozšíření. Obchodně podnikatelská fakulta se rozroste o moderní nízkoenergetickou budovu s názvem CEPIS - Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora: My jsme se posunuli z fáze nějaké studie a přípravy na projektovou dokumentaci, takže v letošním roce by mělo proběhnout všechno, tak ať máme stavební povolení. No a když půjde všechno dobře, tak v příštím roce by měla začít samotná stavba.
Libor Chlebiš, projektový manažer: Bude to po dobu třicetileté historie Slezské univerzity první novostavba, která bude vystavěna v nízkoenergetickém standardu.
Budova nabídne špičkové podmínky pro místní i zahraniční studenty digitálního byznysu. Výukové prostory budou moderní, pohodlné a technologicky vybavené.
Daniel Stavárek, prorektor pro vědu a zahraniční styky, Slezská univerzita: Celý Moravskoslezský kraj je díky své historii charakteristický tím, že zde působily především velké firmy v těžkém průmyslu. Byli jsme krajem hornictví, ocelářství a podobných těžkých odvětví a lidé v tomto kraji byli zvyklí spíše býti zaměstnanci než býti podnikateli. Pro rozvoj, budoucnost regionu, pro transformaci ekonomiky, kterou náš kraj musí adekvátně projít, tak je nutné, aby zde byla základna malých a středních podnikatelů. A to je ten náš úkol, abychom byli schopni tyto podnikatele vychovat a motivovat je natolik, aby zjistili, že Moravskoslezský kraj je dobré místo pro podnikání.
Pokud vše půjde podle plánu, první studenti by do nové budovy mohli vstoupit už na konci roku 2027.
---
Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.
Zemní plyn se nachází na různých místech regionu. Například v Třanovicích se nachází strategický podzemní zásobník plynu právě v místě někdejšího přírodního ložiska. Zatímco v létě se plyn vtlačuje do horniny, v zimě se naopak odčerpává k energetickému využití. V Horní Lomné se nachází dosud nevytěžené ložisko s vrtem připraveným už od 80. let minulého století.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Dotazů v poslední době výrazně přibylo. Proto jsme dnes svolali zastupitelstvo do největšího sálu v obci a přizvali jsme i občany, aby slyšeli, jaké možnosti má obec v současné chvíli. Momentálně jsme v takové fázi, že se můžeme vyjadřovat ke správním řízením, jakmile je vyhlásí CHKO. Následovat bude řízení stavebního úřadu a poté báňského úřadu. Budeme mít možnost připomínkovat věci, které jsou pro nás relevantní, aby nám nenarušily klidný život v obci.“
Obyvatelé Horní Lomné se bojí, že těžba plynu poškodí jejich obec i přírodu. V chráněné oblasti, kde je například i unikátní prales Mionší, by se těžit nemělo.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Existuje několik variant, jak by mohl být plyn čerpán. Může být odvážen cisternami, může být veden potrubím, což je nákladné. Těžaři také zvažují instalaci kogeneračních jednotek, které by vyráběly elektřinu z plynu – tu by pak dodávali do sítě. Nejproblematičtější varianta z našeho pohledu je zřízení datového centra, které by elektřinu spotřebovávalo. Obáváme se, že by zde mohlo docházet k těžbě bitcoinů. Lidé bydlící v blízkosti mají oprávněné obavy. Zatím ale nevíme, co přesně zde bude instalováno – vše je v řešení a musí projít řádným schvalovacím procesem u hygieny, CHKO i stavebního úřadu. Teprve poté se v dalším správním řízení dozvíme, co se zde skutečně plánuje.“
Radim Kolářský, jednatel Lomenská těžební: “My jsme ze společnosti Lomenská těžební a přijeli jsme na schůzi, abychom vysvětlili obyvatelům a obecní radě naše budoucí záměry a seznámili se s otázkami a postojem občanů. Je to naše dobrá vůle, že jsme tady, protože chceme být dobrý soused v obci.“
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Vrty zde vznikly v 80. letech. Mluvím i o vrtech v Dolní Lomné, kde však již byl vrt zlikvidován. U nás zůstal jeden, který byl uzavřen po dobu 37 let. Jednou zde proběhly zkoušky asi před 10 nebo 12 lety. Vrt je v podstatě připraven k otevření a čerpání.“
V ložisku pod Horní Lomnou se nachází přibližně 90 milionů kubíků plynu, z nichž by se dala vytěžit zhruba polovina. Zda se těžit bude, o tom se ještě bude rozhodovat.
---
Ostrava se znovu stane centrem světového plážového volejbalu. Dolní Vítkovice se stanou hostitelem dalšího špičkově obsazeného turnaje nejvyšší série. Diváci se mohou těšit na skvělé výkony a zabavit se mohou i ve fanzóně.
Čas letí rychle a tak už to bude letos po osmé, co se v Ostravě bude hrát plážový volejbal té nejvyšší úrovně. Unikátní industriální prostředí Dolních Vítkovic a skvělé publikum je kombinace, která způsobila, že tento turnaj patří mezi nejoblíbenější na celém okruhu světové série. Pro diváky bude nabídce kromě skvělého volejbalu také fanzóna, která je zdarma.
Martin Duka, ředitel turnaje: "Máme tam velkoplošnou obrazovku, kde poběží všechny zápasy, fanoušci si mohou vyzkoušet volejbalové dovednosti a také je tam pro veřejnost kurt."
Diváci se mohou těšit na naše nejlepší beachvolejbalisty Perušiče a Schweinera a také na pár Štochlová Svozilová.
Marie Sára Štochlová, reprezentantka: "Těším se na fanoušky, těším se na tu atmosféru, opravdu je to na té tour unikátní."
Letos se hraje sice o stejnou trofej jako loni, ale tentokrát se dá rozdělit a každý z dvojice tak dostane její polovinu.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Největší přínos vidíme v oživení cestovního ruchu, přilákání návštěvníků do Dolní oblasti Vítkovic, ale velký přínos to má i pro žáky našich základních a středních škol, kteří mohou vidět své sportovní vzory."
Turnaj se uskuteční od 28. května do 1. června a zájemci by si měli pospíšit, protože lístky rychle mizí.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
