Kraj a radnice v Havířově podepsaly memorandum o spolupráci při realizaci výstavby nového domova seniorů a rekonstrukce stávajícího objektu. Celá investice se vyšplhá na zhruba 800 milionů korun. Polovinu uhradí právě Moravskoslezský kraj.
Domov seniorů Luna v Havířově potřebuje i z bezpečnostních důvodů nutnou rekonstrukci. Tu ale nelze provést bez zajištění náhradního ubytování pro stávající klienty. A jelikož je ve městě nedostatek míst v domovech, bude nejdříve postaven nový pavilon. Kraj a město uzavřely memorandum o spolupráci.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “Nebylo možné ty klienty přesunou někde na rok, aby se udělala rekonstrukce a potom je vrátit. Na to v kraji nejsou místa. Čili, toto je za nás nejdůležitější a jsme rádi, že kraj tuto nebývalou investici, musím říct, podpořil.”
Kraj Havířov podpoří čtyřmi sty miliony korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Naroste kapacita domova seniorů o dalších zhruba 70 míst, ale především proběhne i rekonstrukce těch stávajících objektů, a to je, jak jsem řekl, nesmírně důležité.”
Domov rekonstrukci i výstavbu nových kapacit vítá. Celkovou situaci to však nevyřeší.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Je to kapka v moři, protože našich 850 žádostí, které jsou oprávněné a prověřené nám zůstávají jako převis poptávky. Takže, pomůže, ale myslím si, že se ta situace bude nadále zhoršovat kvůli demografické křivce."
Přístavba nového pavilonu v areálu Střediska Luna by mohla začít na počátku příštího roku.
---
Lískovec dostal veřejný externí defibrilátor. Jde o první frýdecko-místeckou část, která se zapojila do pilotního projektu na zajištění dostupnosti přístrojů pro první pomoc. Pokud se zařízení osvědčí, získají ho i další okrajové části s delší dojezdovou vzdáleností pro sanitky.
Hasičská zbrojnice v Lískovci se stala první okrajovou částí Frýdku-Místku, kde mají nově veřejně přístupný externí defibrilátor.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Na základě spolupráce s místním osadním výborem a dobrovolnými hasiči tady v Lískovci jsme se rozhodli nainstalovat automatizovaný externí defibrilátor právě na budovu hasičské zbrojnice. Jedná se o to, že je tady větší výskyt osob. Máme tady základní školu, máme tady rodinné domy, je tady autobusová zastávka, pošta. To znamená, je to takové centrum a tady to AED bude na očích.“
Petr Gaj, záchranář, mluvčí ZZS MSK: „Přístroj AED používáme u pacientů, kteří mají v danou chvíli při jejich kolapsu a následném bezvědomí nefunkční srdce. To znamená, že srdce má jiný rytmus, než by mělo mít, a přístroj tento rytmus může zvrátit a dát tomu pacientovi šanci ho zachránit.“
Přístroj je uzamčen v kódované skříňce a hlídá ho kamerový systém. Jeho použití je ale jednoduché. Laickému zachránci totiž dá při zapnutí slovní pokyny, co dělat. Další instrukce pak radí na telefonu přímo operátor linky 155.
Petr Gaj, záchranář, mluvčí ZZS MSK: „V případě nutnosti použití tohoto přístroje přichází i laik a jakýkoli jiný občan, hasič, policista, kdokoli, kdo ten přístroj zná a ví, kde se nachází, zavolá zdravotnickou záchrannou službu. Tam mu sdělí kód pro otevření toho přístroje a ten přístroj může vyjmout a použít na konkrétním pacientovi.“
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chceme v rámci tohoto projektu pokračovat i do odloučenějších lokalit, jako je Skalice a Chlebovice. Doufáme, že se použití AED osvědčí nejen pro laickou první pomoc, ale i pro takzvané first respondery, kteří spolupracují v rámci zdravotnické záchranné služby na poskytování první pomoci.“
V případech zástavy oběhu je každá vteřina rozhodující. Díky snadnému ovládání a dostupnosti tak může AED pomoci překlenout kritické minuty do příjezdu záchranářů. A hlavně zachránit život.
---
Překvapivá zpráva přišla ze Státního podniku Diamo, který má na starosti sanaci jedné z největších ekologických zátěží v zemi - heřmanické haldy. Soutěž na projekt stabilizace hořící haldy ruší a dokumentaci si připraví vlastními silami. Sanace mezitím pokračuje přípravnými pracemi.
Na konci března navštívil heřmanickou haldu po boku primátora Jana Dohnala ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Konstatovali, že přípravné práce na jsou v běhu i když zatím neexistoval projekt na stabilizaci haldy, který má být formou betonového sarkofágu. Mezitím proběhla na projekt sanace veřejná soutěž, ale Diamo ani jednoho ze dvou účastníků nevybralo.
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMO: "My jsme se rozhodli, že tuto nabídku nepřijmeme, zrušíme tuto veřejnou soutěž a že projektovou dokumentaci Diamo vytvoří svými vlastními silami."
Uchazeč, který nabídl cenu 38 milionů korun nesplnil podmínky a druhá nabídka byla o tolik vyšší, že se Diamo rozhodlo soutěž zrušit.
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMO: "Ten levnější uchazeč nesplnil podmínky, které byly v zadávací dokumentaci, proto se Diamo rozhodlo tohoto uchazeče z tendru vyřadit."
Už několik měsíců se modeluje horní část haldy, aby na ni později mohl být instalován betonový sarkofág. Vedení Ostravy doufá, že zrušení soutěže na projekt neznamená další prodloužení likvidace této zátěže.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Mě to mrzí, protože podle mě dojde zase ke zpoždění odstraňování haldy, která už by tady neměla být a jestli našlo Diamo nějakou jinou cestu jak to urychlit nebo realizovat, tak to je jenom dobře."
Důležité také je, že společnost OKK Koksovny v minulých týdnech koupila více než polovinu pozemků pod haldou od jejich vlastníka, který odmítal sarkofág. Koksovny tím chtěly odblokovat celou situaci, aby byla sanace co nejrychlejší.
---
Na podzim skončí mandát dvěma stovkám poslanců parlamentu České republiky a my si zvolíme na další čtyři roky nové. Kandidátní listiny už jsou odevzdány na krajských úřadech a probíhá jejich kontrola. V MS kraji se o přízeň voličů utká 23 politických uskupení.
Prezident České republiky Petr Pavel stanovil termín sněmovních voleb na 3. a 4. října, z čehož vyplynuly další termíny. Konečné datum pro podání seznamů kandidátů vypršel 29. července v 16 hodin. Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje odevzdalo kandidátní listiny 23 politických uskupení, což je o 4 více, než v před volbami v roce 2021.
Nikol Birklenová, mluvčí krajského úřadu MS kraje: "Svou kandidátku na krajský úřad odevzdalo celkem 23 uskupení. Mezi nimi je 9 politických stran, 13 hnutí a 1 koalice."
Lukáš Vomlela politolog, Slezská univerzita Opava: "Původně se dal čekat i vyšší počet, ale poměrně hodně uskupení zvolilo spolupráci s jinými subjekty, například Piráti se Zelenými, SPOLU, Stačilo! atd. To snižuje ten počet."
Ještě do 4. srpna mohou mohou být listiny doplněny o další kandidáty na poslanecké křeslo a může být měněno i jejich pořadí. Jedno politické uskupení může mít maximálně 36 kandidátů.
Nikol Birklenová, mluvčí krajského úřadu MS kraje: "Krajský úřad Moravskoslezského kraje teď bude mít týden na přezkoumání všech přijatých kandidátních listin. Do 6. srpna musí vyzvat přihlášené k odstranění chyb."
Při minulých volbách v roce 2021 v našem kraji zvítězilo hnutí ANO, které získalo 34 procent hlasů. Volební účast byla téměř 61 procent. Na opravy kandidátek budou mít politická uskupení prostor do 14. srpna, následující den vydá hejtmanství rozhodnutí o registraci. V případě chyb nebo nesrovnalostí může kandidáta či celou listinu odmítnout.
---
Na čem děti spí, jak se skladují potraviny nebo správná zdravotnická dokumentace. To vše a více zajímá hygieniky při kontrolách dětských táborů. Na jednu z nich jsme vyjeli i s našim štábem.
S prázdninami přišla také táborová sezóna a do tábořišť, kromě dětí nyní vyjíždějí také hygienici. Ti kontrolují dodržování hygienických předpisů a ochranu zdraví dětí.
Hana Velká, hygienička, Krajská hygienická stanice MS kraje: „Zajímá nás zajištění pitné vody. Zajímá nás ubytování dětí, v ubytování dětí je to především nepromokává plachta, celta a potom podlaha, tak aby dětem nebylo chladno, nenavlhly jim věci. Samozřejmě další kontrolujeme hygienu dětí, to znamená, pokud, jestli mají dostatek výtokových ventilů, zda mají možnost se osprchovat v teplé vodě, latríny, dělení podle pohlaví, no a nedílnou součástí je i stravování dětí.“
Jan Břinka, hlavní vedoucí pobytového tábora: „Bydlíme tu ve stanech s podsadou, je jich tu zhruba 35. Máme tady polní kuchyni s jídelnou, která se vlastně staví každoročně a zase bourá. Stejně tak máme koupačku, kde ohříváme vodu v kotli na dřevo a potom máme sociální zařízení mimo tábořiště, suchý záchod.“
V neposlední řadě je třeba zkontrolovat také veškerou zdravotnickou dokumentaci.
Hana Velká, hygienička, Krajská hygienická stanice MS kraje: „Krajská hygienická stanice MS kraje dbá na prevenci tím, že každý rok před zahájením sezony děláme školení pro provozovatele, tudíž jim veškeré novinky a naše požadavky řekneme dopředu a tím si zopakujeme, co po nich budeme chtít.“
Kontrola tábora ve Starých Hamrech dopadla na jedničku, ale ještě spousta jich zbývá. Jen v oblasti Frýdku-Místku je zaznamenáno 43 provozovatelů táborů a počet každoročně roste.
---
Nepřízeň počasí ničí letní sezónu v kempech na přehradách i koupalištích. Návštěvnost je výrazně nižší než loni a provozovatelé hlásí ztráty. Naděje na zlepšení počasí není velká. Deštivý má být i srpen.
Dvacet lidí. Tak tolik zákazníků využívá v současné době Kemp pod Husarůvkou na Žermanické přehradě. A travnaté plochy i v dalších areálech zejí prázdnotou.
Zdeněk Hrabec, provozovatel Kemp pod Husarůvkou: “Není to nic moc dobrého. Je to o nějakých třicet procent horší než v loňském roce, ale počasí prostě neovlivníme. Nám to najíždí zejména o víkendu. Přes týden to není taková ztráta, ale pokud vyjde na víkend špatné počasí, tak je to velká ztráta pro ten kemp.”
anketa: "Velké deště, to jsme přežili. Někteří ve stanech zmokli, hlavně tam vepředu. Minulý rok, nebo, kdy to bylo, jak to ty stany pobulalo, to bylo horší, ale teď už si to každý zadělá a přečkali jsme.”
anketa: "My jsme tady s rodinou a s kamarády a je to super, i když pršelo. Je nám jedno, jaké je počasí.”
Stejnou větu nemohou říct provozovatelé wakeparku na sousední Těrlické přehradě.
Martin Kocur, Ski & Wake Park Těrlicko: “Na začátku sezóny jsme měli málo vody strašně. Potom zase strašně dlouho pršelo, tak jsme jeden měsíc neodjezdili vůbec.”
Boj s přírodou prohrávají i na koupalištích.
Nazim Afana, ředitel SSRZ Havířov: "V loňském roce jsme otevírali zhruba 26. června se zpožděním a na konci července byla návštěvnost cca 31 tisíc návštěvníků. Letos máme otevřeno od 5. června a bylo tady sotva 18 tisíc návštěvníků. Takže nezastírám, že finanční problém to pro organizaci představovat bude.”
A ani srpnová předpověď meteorologů není příznivá. Tropické dny se neočekávají a naopak hrozí častější přeháňky či bouřky.
---
Kraj a radnice v Havířově podepsaly memorandum o spolupráci při realizaci výstavby nového domova seniorů a rekonstrukce stávajícího objektu. Celá investice se vyšplhá na zhruba 800 milionů korun. Polovinu uhradí právě Moravskoslezský kraj.
Domov seniorů Luna v Havířově potřebuje i z bezpečnostních důvodů nutnou rekonstrukci. Tu ale nelze provést bez zajištění náhradního ubytování pro stávající klienty. A jelikož je ve městě nedostatek míst v domovech, bude nejdříve postaven nový pavilon. Kraj a město uzavřely memorandum o spolupráci.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “Nebylo možné ty klienty přesunou někde na rok, aby se udělala rekonstrukce a potom je vrátit. Na to v kraji nejsou místa. Čili, toto je za nás nejdůležitější a jsme rádi, že kraj tuto nebývalou investici, musím říct, podpořil.”
Kraj Havířov podpoří čtyřmi sty miliony korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Naroste kapacita domova seniorů o dalších zhruba 70 míst, ale především proběhne i rekonstrukce těch stávajících objektů, a to je, jak jsem řekl, nesmírně důležité.”
Domov rekonstrukci i výstavbu nových kapacit vítá. Celkovou situaci to však nevyřeší.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Je to kapka v moři, protože našich 850 žádostí, které jsou oprávněné a prověřené nám zůstávají jako převis poptávky. Takže, pomůže, ale myslím si, že se ta situace bude nadále zhoršovat kvůli demografické křivce."
Přístavba nového pavilonu v areálu Střediska Luna by mohla začít na počátku příštího roku.
---
Lískovec dostal veřejný externí defibrilátor. Jde o první frýdecko-místeckou část, která se zapojila do pilotního projektu na zajištění dostupnosti přístrojů pro první pomoc. Pokud se zařízení osvědčí, získají ho i další okrajové části s delší dojezdovou vzdáleností pro sanitky.
Hasičská zbrojnice v Lískovci se stala první okrajovou částí Frýdku-Místku, kde mají nově veřejně přístupný externí defibrilátor.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Na základě spolupráce s místním osadním výborem a dobrovolnými hasiči tady v Lískovci jsme se rozhodli nainstalovat automatizovaný externí defibrilátor právě na budovu hasičské zbrojnice. Jedná se o to, že je tady větší výskyt osob. Máme tady základní školu, máme tady rodinné domy, je tady autobusová zastávka, pošta. To znamená, je to takové centrum a tady to AED bude na očích.“
Petr Gaj, záchranář, mluvčí ZZS MSK: „Přístroj AED používáme u pacientů, kteří mají v danou chvíli při jejich kolapsu a následném bezvědomí nefunkční srdce. To znamená, že srdce má jiný rytmus, než by mělo mít, a přístroj tento rytmus může zvrátit a dát tomu pacientovi šanci ho zachránit.“
Přístroj je uzamčen v kódované skříňce a hlídá ho kamerový systém. Jeho použití je ale jednoduché. Laickému zachránci totiž dá při zapnutí slovní pokyny, co dělat. Další instrukce pak radí na telefonu přímo operátor linky 155.
Petr Gaj, záchranář, mluvčí ZZS MSK: „V případě nutnosti použití tohoto přístroje přichází i laik a jakýkoli jiný občan, hasič, policista, kdokoli, kdo ten přístroj zná a ví, kde se nachází, zavolá zdravotnickou záchrannou službu. Tam mu sdělí kód pro otevření toho přístroje a ten přístroj může vyjmout a použít na konkrétním pacientovi.“
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chceme v rámci tohoto projektu pokračovat i do odloučenějších lokalit, jako je Skalice a Chlebovice. Doufáme, že se použití AED osvědčí nejen pro laickou první pomoc, ale i pro takzvané first respondery, kteří spolupracují v rámci zdravotnické záchranné služby na poskytování první pomoci.“
V případech zástavy oběhu je každá vteřina rozhodující. Díky snadnému ovládání a dostupnosti tak může AED pomoci překlenout kritické minuty do příjezdu záchranářů. A hlavně zachránit život.
---
Překvapivá zpráva přišla ze Státního podniku Diamo, který má na starosti sanaci jedné z největších ekologických zátěží v zemi - heřmanické haldy. Soutěž na projekt stabilizace hořící haldy ruší a dokumentaci si připraví vlastními silami. Sanace mezitím pokračuje přípravnými pracemi.
Na konci března navštívil heřmanickou haldu po boku primátora Jana Dohnala ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Konstatovali, že přípravné práce na jsou v běhu i když zatím neexistoval projekt na stabilizaci haldy, který má být formou betonového sarkofágu. Mezitím proběhla na projekt sanace veřejná soutěž, ale Diamo ani jednoho ze dvou účastníků nevybralo.
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMO: "My jsme se rozhodli, že tuto nabídku nepřijmeme, zrušíme tuto veřejnou soutěž a že projektovou dokumentaci Diamo vytvoří svými vlastními silami."
Uchazeč, který nabídl cenu 38 milionů korun nesplnil podmínky a druhá nabídka byla o tolik vyšší, že se Diamo rozhodlo soutěž zrušit.
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMO: "Ten levnější uchazeč nesplnil podmínky, které byly v zadávací dokumentaci, proto se Diamo rozhodlo tohoto uchazeče z tendru vyřadit."
Už několik měsíců se modeluje horní část haldy, aby na ni později mohl být instalován betonový sarkofág. Vedení Ostravy doufá, že zrušení soutěže na projekt neznamená další prodloužení likvidace této zátěže.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Mě to mrzí, protože podle mě dojde zase ke zpoždění odstraňování haldy, která už by tady neměla být a jestli našlo Diamo nějakou jinou cestu jak to urychlit nebo realizovat, tak to je jenom dobře."
Důležité také je, že společnost OKK Koksovny v minulých týdnech koupila více než polovinu pozemků pod haldou od jejich vlastníka, který odmítal sarkofág. Koksovny tím chtěly odblokovat celou situaci, aby byla sanace co nejrychlejší.
---
Na podzim skončí mandát dvěma stovkám poslanců parlamentu České republiky a my si zvolíme na další čtyři roky nové. Kandidátní listiny už jsou odevzdány na krajských úřadech a probíhá jejich kontrola. V MS kraji se o přízeň voličů utká 23 politických uskupení.
Prezident České republiky Petr Pavel stanovil termín sněmovních voleb na 3. a 4. října, z čehož vyplynuly další termíny. Konečné datum pro podání seznamů kandidátů vypršel 29. července v 16 hodin. Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje odevzdalo kandidátní listiny 23 politických uskupení, což je o 4 více, než v před volbami v roce 2021.
Nikol Birklenová, mluvčí krajského úřadu MS kraje: "Svou kandidátku na krajský úřad odevzdalo celkem 23 uskupení. Mezi nimi je 9 politických stran, 13 hnutí a 1 koalice."
Lukáš Vomlela politolog, Slezská univerzita Opava: "Původně se dal čekat i vyšší počet, ale poměrně hodně uskupení zvolilo spolupráci s jinými subjekty, například Piráti se Zelenými, SPOLU, Stačilo! atd. To snižuje ten počet."
Ještě do 4. srpna mohou mohou být listiny doplněny o další kandidáty na poslanecké křeslo a může být měněno i jejich pořadí. Jedno politické uskupení může mít maximálně 36 kandidátů.
Nikol Birklenová, mluvčí krajského úřadu MS kraje: "Krajský úřad Moravskoslezského kraje teď bude mít týden na přezkoumání všech přijatých kandidátních listin. Do 6. srpna musí vyzvat přihlášené k odstranění chyb."
Při minulých volbách v roce 2021 v našem kraji zvítězilo hnutí ANO, které získalo 34 procent hlasů. Volební účast byla téměř 61 procent. Na opravy kandidátek budou mít politická uskupení prostor do 14. srpna, následující den vydá hejtmanství rozhodnutí o registraci. V případě chyb nebo nesrovnalostí může kandidáta či celou listinu odmítnout.
---
Na čem děti spí, jak se skladují potraviny nebo správná zdravotnická dokumentace. To vše a více zajímá hygieniky při kontrolách dětských táborů. Na jednu z nich jsme vyjeli i s našim štábem.
S prázdninami přišla také táborová sezóna a do tábořišť, kromě dětí nyní vyjíždějí také hygienici. Ti kontrolují dodržování hygienických předpisů a ochranu zdraví dětí.
Hana Velká, hygienička, Krajská hygienická stanice MS kraje: „Zajímá nás zajištění pitné vody. Zajímá nás ubytování dětí, v ubytování dětí je to především nepromokává plachta, celta a potom podlaha, tak aby dětem nebylo chladno, nenavlhly jim věci. Samozřejmě další kontrolujeme hygienu dětí, to znamená, pokud, jestli mají dostatek výtokových ventilů, zda mají možnost se osprchovat v teplé vodě, latríny, dělení podle pohlaví, no a nedílnou součástí je i stravování dětí.“
Jan Břinka, hlavní vedoucí pobytového tábora: „Bydlíme tu ve stanech s podsadou, je jich tu zhruba 35. Máme tady polní kuchyni s jídelnou, která se vlastně staví každoročně a zase bourá. Stejně tak máme koupačku, kde ohříváme vodu v kotli na dřevo a potom máme sociální zařízení mimo tábořiště, suchý záchod.“
V neposlední řadě je třeba zkontrolovat také veškerou zdravotnickou dokumentaci.
Hana Velká, hygienička, Krajská hygienická stanice MS kraje: „Krajská hygienická stanice MS kraje dbá na prevenci tím, že každý rok před zahájením sezony děláme školení pro provozovatele, tudíž jim veškeré novinky a naše požadavky řekneme dopředu a tím si zopakujeme, co po nich budeme chtít.“
Kontrola tábora ve Starých Hamrech dopadla na jedničku, ale ještě spousta jich zbývá. Jen v oblasti Frýdku-Místku je zaznamenáno 43 provozovatelů táborů a počet každoročně roste.
---
Nepřízeň počasí ničí letní sezónu v kempech na přehradách i koupalištích. Návštěvnost je výrazně nižší než loni a provozovatelé hlásí ztráty. Naděje na zlepšení počasí není velká. Deštivý má být i srpen.
Dvacet lidí. Tak tolik zákazníků využívá v současné době Kemp pod Husarůvkou na Žermanické přehradě. A travnaté plochy i v dalších areálech zejí prázdnotou.
Zdeněk Hrabec, provozovatel Kemp pod Husarůvkou: “Není to nic moc dobrého. Je to o nějakých třicet procent horší než v loňském roce, ale počasí prostě neovlivníme. Nám to najíždí zejména o víkendu. Přes týden to není taková ztráta, ale pokud vyjde na víkend špatné počasí, tak je to velká ztráta pro ten kemp.”
anketa: "Velké deště, to jsme přežili. Někteří ve stanech zmokli, hlavně tam vepředu. Minulý rok, nebo, kdy to bylo, jak to ty stany pobulalo, to bylo horší, ale teď už si to každý zadělá a přečkali jsme.”
anketa: "My jsme tady s rodinou a s kamarády a je to super, i když pršelo. Je nám jedno, jaké je počasí.”
Stejnou větu nemohou říct provozovatelé wakeparku na sousední Těrlické přehradě.
Martin Kocur, Ski & Wake Park Těrlicko: “Na začátku sezóny jsme měli málo vody strašně. Potom zase strašně dlouho pršelo, tak jsme jeden měsíc neodjezdili vůbec.”
Boj s přírodou prohrávají i na koupalištích.
Nazim Afana, ředitel SSRZ Havířov: "V loňském roce jsme otevírali zhruba 26. června se zpožděním a na konci července byla návštěvnost cca 31 tisíc návštěvníků. Letos máme otevřeno od 5. června a bylo tady sotva 18 tisíc návštěvníků. Takže nezastírám, že finanční problém to pro organizaci představovat bude.”
A ani srpnová předpověď meteorologů není příznivá. Tropické dny se neočekávají a naopak hrozí častější přeháňky či bouřky.
---
