Mezi Opavou a Krnovem opět jezdí vlaky. Železničářům se po zářijové povodni podařilo opravit veškeré úseky poničené velkou vodou. Rekonstrukce trati si vyžádala téměř 80 milionů korun.
Mezi Opavou a Krnovem zářijová povodeň poškodila 11 km železniční trati, z toho 4 km zcela zničila a byla tak nutná kompletní obnova, a to v úseku mezi Skrochovicemi a Krnovem.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: “Zde musela Správa železnic zřídit nový železniční spodek včetně konstrukčních vrstev, vyměnit kolejové lože a kolejový rošt, svařit a opravit geometrické parametry koleje."
Rekonstrukcí prošly i dva železniční přejezdy, jeden z nich byl vyměněn kompletně včetně technologického domku.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: “Provedli jsme výměnu zatopených venkovních prvků zabezpečovacího zařízení a opravili kabelové vedení. Také jsme pročistili a opravili vtokové a výtokové části na 8 propustcích a u 6 mostů se muselo provést vyčištění od naplavenin včetně opravy svahových kuželů.”
Po celou dobu místo vlaků cestující převážely autobusy, což zatěžovalo dopravu v Opavě.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: "Je to obrovská úleva, protože všichni Opavané vědí, jak vypadá ulice Jánská, která bývá tou náhradní dopravou a bohužel jiné řešení není, protože autobusové nádraží zatím Opava nemá, tak bývá opravdu zatížena těmi autobusy, které tam jezdí. To znamená, v době špičky se opravdu stávají zácpy právě u východního nádraží."
V Moravskoslezském kraji jsou po povodních stále ještě uzavřeny dvě tratě. Vlaky nejezdí z Milotic nad Opavou do Vrbna pod Pradědem a z Opavy do Kravař.
---
Ostrava chystá významnou revitalizaci jednoho ze svých klíčových dopravních uzlů – náměstí Republiky. Tento projekt přinese nejen technická vylepšení, ale i zásadní změny a větší komfort pro cestující a také řidiče.
Náměstí republiky, jedno z nejrušnějších míst v Ostravě, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Projekt se zaměří na modernizaci tramvajové trati, opravu podchodů pod Frýdlantskými mosty a vylepšení přestupních míst. V podchodech zmizí staré vybavení a prodejní stánky. Prostor bude prosvětlen světlíky a vybaven moderním mobiliářem. Novinkou bude kavárna se zahrádkou a doplnění zeleně.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Celá rekonstrukce má tři hlavní důvody. Jeden je technický, což znamená, že budeme opravovat mostovky, povrchy, hydroizolace. Důvodem je především to, že nám zatékala voda do podchodu. Další důležitou věcí je zlepšení vlastností toho přestupního uzlu."
Rekonstrukce bude technologicky náročná a výrazně ovlivní dopravu v Ostravě. Dopravní podnik Ostrava se na projektu podílí společně se Správou silnic Moravskoslezského kraje.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Pro pohodlnější a efektivnější cestování v místě nainstalujeme nové koleje i moderní trolejové vedení. Dojde ke zjednodušení přestupů díky redukci počtu kolejí ze tří nástupišť na dvě. Nová nástupiště budou prodloužena tak, aby mohla pohodlně obsloužit dvě soupravy současně."
Předpokládané náklady jsou asi 370 milionů korun. Stavba by mohla začít už na jaře, pokud bude včas vybrán dodavatel. Hotovo by mohlo být do konce roku.
---
Charita v těchto dnech finišuje s přípravami Tříkrálové sbírky. Do ulic města vyrazí koledníci v prvních dvou lednových týdnech. Sbírka bude letos o něco svátečnější, koná se už čtvrt století.
V sídle novojičínské Charity chystají v těchto dnech výbavu pro zhruba tři sta koledníků, to znamená pláště, koruny, dále tradiční cukříky, malé kalendáře a svěcenou křídu.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Když se tady teď rozhlédnete, vidíte spoustu krabic, jsme tady jedno velké skladiště. Pilně se připravujeme na další ročník Tříkrálové sbírky, ta bude pětadvacátá výroční, takže bude trošku i sváteční.”
A přípravy vrcholí i v Charitě Studénka, která ještě vybízí i další zájemce, aby se oblékli do kostýmů králů a vyrazili mezi 1. a 14. lednem koledovat.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Vždycky jsme rádi za každého koledníčka, který se k nám přidá. Myslím si, že je to hrozně fajn a že už i lidé čekají na začátku roku na koledníky, už se ptají, kdy přijdou, a mají radost, že jim přijdou požehnat ten dům.”
Tato sbírka je největší dobročinná akce v České republice. Výtěžek je věnován na pomoc sociálně slabým, nemocným a lidem v těžkých životních situacích. Třeba v Novém Jičíně podporuje i matky s dětmi žijící v azylovém domě.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Podporuje rodiny v integračních aktivitách. To znamená, že díky dárcům můžeme děti, které žijí v azylovém domě, pozvat v létě třeba do ZOO, což je pro výlet jako pro někoho jiného k moři.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Podporujeme volnočasové aktivity dětí z nízkopříjmových rodin, to jsou osvědčené záměry.”
Kde všude budou peníze dárců v roce 2025 prospěšné, to už je dopředu dáno. Ve Studénce půjdou také na započatou stavbu nového Domov svatého Jáchyma.
---
V Havířovském domově se senioři dožívají vysokého věku. 101 let ve vánočním čase oslavila i paní Zdeňka Kačmarčíková. Oslavenkyně zastává názor, že nejdůležitější je, aby byli lidé k sobě slušní.
V roce 1923 přesně den před Štědrým dnem přišla na svět paní Zdeňka Kačmarčíková. I když dnes bydlí v domově seniorů Helios, její energie, optimismus a láska k životu zůstávají stále silné. Společnou oslavu se svými dvěma dětmi a dalšími hosty si paní Zdeňka vychutnala.
Dana Jelínková, dcera: “Byla pracovitá v každém případě, starostlivá. Žili jsme v Orlové dlouhé roky a potom se přestěhovali tady do Havířova. Potom tatínek zemřel a zůstala sama a vychovala pravnuka Vojtu."
Paní Zdeňka pochází z rodiny, kde mají tuhý kořínek.
Lumír Kačmarčík, syn: “Sourozenci od mamky se dožili oba dva přes 90 let. Líbí se nám na světě, tak proč bychom nemohli mít 100 let.”
Seznámení s tak inspirativní ženou si nenechal ujít ani primátor města.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: “Je to neuvěřitelné, chtěl bych, aby se všichni obyvatelé Havířova dožili 101 let nejméně a za dobré chování to prodloužíme. Já bych chtěl paní popřát zejména zdraví, štěstí, v kruhu rodinném je."
A co by oslavenkyně poradila, aby se všichni dožili takového věku?
Zdeňka Kačmarčíková, oslavenkyně: “Aby byli slušní. A zdraví hlavně."
---
Pouhé dva dny byla k vidění největší výstava betlémů, která se tradičně konala ve Frýdku-Místku. Lidé mohli obdivovat více než 340 exponátů.
Velké výstavě betlémů patřily tradičně vestibul a jídelna Základní školy Československé armády ve Frýdku-Místku. Lidé mohli exponáty z celého světa obdivovat jen druhý vánoční svátek a v pátek 27. prosince.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Výstavu jsme chystali jako vždycky dva až tři dny. Málokdo to dovede ohodnotit, co to dá úsilí. Nejdůležitější z toho všeho je vlastně ta svatá rodina a to je svatý Josef, panna Maria a Ježíšek. A myslím si, že tak jak já říkám, že to není výstava, to je evangelizace, protože tady chodí všichni, ať je to křesťan, ateista a tak dál."
Kateřina Kubíčková, ředitelka ZŠ Čsl. armády, Frýdek-Místek: “Tato výstava je unikátní už v tom, že každý rok, když tady prostě návštěvník přijde, tak tady vidí spoustu krásných betlémů, které jsou pokaždé nové. Protože pan Kleinwächter je získává z různých koutů světa. A v tom je to unikátní, že kdykoliv přijdete každý rok, tak vždycky vidíte i něco nového. Není to pořád to stejné. Jelikož je to tady na naší škole, tak my to bereme už jako tradici a v podstatě si nedovedeme představit, že by výstava betlémů u nás nebyla."
Anketa: “My jsme tady poprvé, opravdu jsme se až teď sem dostali, ale je to krásné. Taky jsem si říkala, že bych něčím přispěla, tak na příští rok bych chtěla uháčkovat háčkovaný betlém. překvapil mě betlém v žárovce, ani nevím, jak to tam dostali."
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Prostě je to pro lidi a myslím si, že to je opravdu oslava Vánoc a že se nám to daří letos už 21. rokem. Co se týče počtu betlémů, tak se to neustále rozrůstá. My to vždycky spočteme až na závěr, protože i během výstavy dostaneme nějaké betlémy. Takže jich je kolem 340 a chtěl bych říct, že mezi takové teď poslední jako skvosty tak jeden betlém je z Rakouska, jeden je z Galileje, jeden to je z Prahy z Betlémské kaple, který je v makové paličce. Je tady spousta betlému, které jsou z ciziny, které jsem dostal postupem let. Je to Paraguay, Uruguay, Bali, Malta, Peru…”
Aby se betlémy každoročním instalováním neničily, hledají vystavovatelé prostory, kde by mohly být umístěné trvale.
---
Centrem Bruntálu i letos tradičně proběhla zhruba třicítka místních saunařů, kteří takto pravidelně uzavírají rok. Obliba saunování stále stoupá, slouží relaxaci i utužení zdraví. Bruntálská sauna je jednou z mála klasických dřevem vytápěných saun a saunaři na ni nedají dopustit.
Na běh vybíhají saunaři lehce oděni, povinná je pouze tradiční pokrývka hlavy.
Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Všichni jsou připravení, vysaunovaní a teď se mohou v Bruntále lidé kochat našimi krásnými těly a našimi postavami. Poběžíme na náměstí Míru, kde tradičně udělám fotku u stromečku a dáme si čaj s rumem v Tipáči o kousek vedle. Potom když přiběhneme, tak každý si zakoupí lístek do tomboly a může vyhrát hodnotné ceny.“
Mezi těmi, kteří doběhli do cíle na náměstí, jsou jak stálí účastníci, tak i noví mladí saunaři.
Anketa, saunaři: „Já jde teď první ročník. Do sauny pravidelně, ale tohle je první ročník.“
"Já už asi tak pátým, šestým rokem běžím. Mám čepici, povinná je pokrývka hlavy."
„Já taky stejně jak kolega, my jsme šli spolu a do sauny pravidelně.“
„Devět.“
„Honza: „12 skoro. Dobré, lepší, než když jsem běžel dříve závody.“
Teplota kolem nuly saunařům vyhovuje a chválí si zejména to, že nefouká vítr od Pradědu.
Jakub Schramm, saunař: „Výborné, krásné to bylo, dneska byla zima jako vždycky a dneska to bylo dobrý.“
Richard Šanda (nez.), saunař, starosta Starého Města: „Větší jako vloni ale na pohodu, není zima, je to příjemné.“
Po krátkém občerstvení čekal saunaře i běh zpátky a tombola o ceny, věnované provozovatelem, Technickými službami města.
---
Mezi Opavou a Krnovem opět jezdí vlaky. Železničářům se po zářijové povodni podařilo opravit veškeré úseky poničené velkou vodou. Rekonstrukce trati si vyžádala téměř 80 milionů korun.
Mezi Opavou a Krnovem zářijová povodeň poškodila 11 km železniční trati, z toho 4 km zcela zničila a byla tak nutná kompletní obnova, a to v úseku mezi Skrochovicemi a Krnovem.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: “Zde musela Správa železnic zřídit nový železniční spodek včetně konstrukčních vrstev, vyměnit kolejové lože a kolejový rošt, svařit a opravit geometrické parametry koleje."
Rekonstrukcí prošly i dva železniční přejezdy, jeden z nich byl vyměněn kompletně včetně technologického domku.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: “Provedli jsme výměnu zatopených venkovních prvků zabezpečovacího zařízení a opravili kabelové vedení. Také jsme pročistili a opravili vtokové a výtokové části na 8 propustcích a u 6 mostů se muselo provést vyčištění od naplavenin včetně opravy svahových kuželů.”
Po celou dobu místo vlaků cestující převážely autobusy, což zatěžovalo dopravu v Opavě.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: "Je to obrovská úleva, protože všichni Opavané vědí, jak vypadá ulice Jánská, která bývá tou náhradní dopravou a bohužel jiné řešení není, protože autobusové nádraží zatím Opava nemá, tak bývá opravdu zatížena těmi autobusy, které tam jezdí. To znamená, v době špičky se opravdu stávají zácpy právě u východního nádraží."
V Moravskoslezském kraji jsou po povodních stále ještě uzavřeny dvě tratě. Vlaky nejezdí z Milotic nad Opavou do Vrbna pod Pradědem a z Opavy do Kravař.
---
Ostrava chystá významnou revitalizaci jednoho ze svých klíčových dopravních uzlů – náměstí Republiky. Tento projekt přinese nejen technická vylepšení, ale i zásadní změny a větší komfort pro cestující a také řidiče.
Náměstí republiky, jedno z nejrušnějších míst v Ostravě, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Projekt se zaměří na modernizaci tramvajové trati, opravu podchodů pod Frýdlantskými mosty a vylepšení přestupních míst. V podchodech zmizí staré vybavení a prodejní stánky. Prostor bude prosvětlen světlíky a vybaven moderním mobiliářem. Novinkou bude kavárna se zahrádkou a doplnění zeleně.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Celá rekonstrukce má tři hlavní důvody. Jeden je technický, což znamená, že budeme opravovat mostovky, povrchy, hydroizolace. Důvodem je především to, že nám zatékala voda do podchodu. Další důležitou věcí je zlepšení vlastností toho přestupního uzlu."
Rekonstrukce bude technologicky náročná a výrazně ovlivní dopravu v Ostravě. Dopravní podnik Ostrava se na projektu podílí společně se Správou silnic Moravskoslezského kraje.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Pro pohodlnější a efektivnější cestování v místě nainstalujeme nové koleje i moderní trolejové vedení. Dojde ke zjednodušení přestupů díky redukci počtu kolejí ze tří nástupišť na dvě. Nová nástupiště budou prodloužena tak, aby mohla pohodlně obsloužit dvě soupravy současně."
Předpokládané náklady jsou asi 370 milionů korun. Stavba by mohla začít už na jaře, pokud bude včas vybrán dodavatel. Hotovo by mohlo být do konce roku.
---
Charita v těchto dnech finišuje s přípravami Tříkrálové sbírky. Do ulic města vyrazí koledníci v prvních dvou lednových týdnech. Sbírka bude letos o něco svátečnější, koná se už čtvrt století.
V sídle novojičínské Charity chystají v těchto dnech výbavu pro zhruba tři sta koledníků, to znamená pláště, koruny, dále tradiční cukříky, malé kalendáře a svěcenou křídu.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Když se tady teď rozhlédnete, vidíte spoustu krabic, jsme tady jedno velké skladiště. Pilně se připravujeme na další ročník Tříkrálové sbírky, ta bude pětadvacátá výroční, takže bude trošku i sváteční.”
A přípravy vrcholí i v Charitě Studénka, která ještě vybízí i další zájemce, aby se oblékli do kostýmů králů a vyrazili mezi 1. a 14. lednem koledovat.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Vždycky jsme rádi za každého koledníčka, který se k nám přidá. Myslím si, že je to hrozně fajn a že už i lidé čekají na začátku roku na koledníky, už se ptají, kdy přijdou, a mají radost, že jim přijdou požehnat ten dům.”
Tato sbírka je největší dobročinná akce v České republice. Výtěžek je věnován na pomoc sociálně slabým, nemocným a lidem v těžkých životních situacích. Třeba v Novém Jičíně podporuje i matky s dětmi žijící v azylovém domě.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Podporuje rodiny v integračních aktivitách. To znamená, že díky dárcům můžeme děti, které žijí v azylovém domě, pozvat v létě třeba do ZOO, což je pro výlet jako pro někoho jiného k moři.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Podporujeme volnočasové aktivity dětí z nízkopříjmových rodin, to jsou osvědčené záměry.”
Kde všude budou peníze dárců v roce 2025 prospěšné, to už je dopředu dáno. Ve Studénce půjdou také na započatou stavbu nového Domov svatého Jáchyma.
---
V Havířovském domově se senioři dožívají vysokého věku. 101 let ve vánočním čase oslavila i paní Zdeňka Kačmarčíková. Oslavenkyně zastává názor, že nejdůležitější je, aby byli lidé k sobě slušní.
V roce 1923 přesně den před Štědrým dnem přišla na svět paní Zdeňka Kačmarčíková. I když dnes bydlí v domově seniorů Helios, její energie, optimismus a láska k životu zůstávají stále silné. Společnou oslavu se svými dvěma dětmi a dalšími hosty si paní Zdeňka vychutnala.
Dana Jelínková, dcera: “Byla pracovitá v každém případě, starostlivá. Žili jsme v Orlové dlouhé roky a potom se přestěhovali tady do Havířova. Potom tatínek zemřel a zůstala sama a vychovala pravnuka Vojtu."
Paní Zdeňka pochází z rodiny, kde mají tuhý kořínek.
Lumír Kačmarčík, syn: “Sourozenci od mamky se dožili oba dva přes 90 let. Líbí se nám na světě, tak proč bychom nemohli mít 100 let.”
Seznámení s tak inspirativní ženou si nenechal ujít ani primátor města.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: “Je to neuvěřitelné, chtěl bych, aby se všichni obyvatelé Havířova dožili 101 let nejméně a za dobré chování to prodloužíme. Já bych chtěl paní popřát zejména zdraví, štěstí, v kruhu rodinném je."
A co by oslavenkyně poradila, aby se všichni dožili takového věku?
Zdeňka Kačmarčíková, oslavenkyně: “Aby byli slušní. A zdraví hlavně."
---
Pouhé dva dny byla k vidění největší výstava betlémů, která se tradičně konala ve Frýdku-Místku. Lidé mohli obdivovat více než 340 exponátů.
Velké výstavě betlémů patřily tradičně vestibul a jídelna Základní školy Československé armády ve Frýdku-Místku. Lidé mohli exponáty z celého světa obdivovat jen druhý vánoční svátek a v pátek 27. prosince.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Výstavu jsme chystali jako vždycky dva až tři dny. Málokdo to dovede ohodnotit, co to dá úsilí. Nejdůležitější z toho všeho je vlastně ta svatá rodina a to je svatý Josef, panna Maria a Ježíšek. A myslím si, že tak jak já říkám, že to není výstava, to je evangelizace, protože tady chodí všichni, ať je to křesťan, ateista a tak dál."
Kateřina Kubíčková, ředitelka ZŠ Čsl. armády, Frýdek-Místek: “Tato výstava je unikátní už v tom, že každý rok, když tady prostě návštěvník přijde, tak tady vidí spoustu krásných betlémů, které jsou pokaždé nové. Protože pan Kleinwächter je získává z různých koutů světa. A v tom je to unikátní, že kdykoliv přijdete každý rok, tak vždycky vidíte i něco nového. Není to pořád to stejné. Jelikož je to tady na naší škole, tak my to bereme už jako tradici a v podstatě si nedovedeme představit, že by výstava betlémů u nás nebyla."
Anketa: “My jsme tady poprvé, opravdu jsme se až teď sem dostali, ale je to krásné. Taky jsem si říkala, že bych něčím přispěla, tak na příští rok bych chtěla uháčkovat háčkovaný betlém. překvapil mě betlém v žárovce, ani nevím, jak to tam dostali."
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Prostě je to pro lidi a myslím si, že to je opravdu oslava Vánoc a že se nám to daří letos už 21. rokem. Co se týče počtu betlémů, tak se to neustále rozrůstá. My to vždycky spočteme až na závěr, protože i během výstavy dostaneme nějaké betlémy. Takže jich je kolem 340 a chtěl bych říct, že mezi takové teď poslední jako skvosty tak jeden betlém je z Rakouska, jeden je z Galileje, jeden to je z Prahy z Betlémské kaple, který je v makové paličce. Je tady spousta betlému, které jsou z ciziny, které jsem dostal postupem let. Je to Paraguay, Uruguay, Bali, Malta, Peru…”
Aby se betlémy každoročním instalováním neničily, hledají vystavovatelé prostory, kde by mohly být umístěné trvale.
---
Centrem Bruntálu i letos tradičně proběhla zhruba třicítka místních saunařů, kteří takto pravidelně uzavírají rok. Obliba saunování stále stoupá, slouží relaxaci i utužení zdraví. Bruntálská sauna je jednou z mála klasických dřevem vytápěných saun a saunaři na ni nedají dopustit.
Na běh vybíhají saunaři lehce oděni, povinná je pouze tradiční pokrývka hlavy.
Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Všichni jsou připravení, vysaunovaní a teď se mohou v Bruntále lidé kochat našimi krásnými těly a našimi postavami. Poběžíme na náměstí Míru, kde tradičně udělám fotku u stromečku a dáme si čaj s rumem v Tipáči o kousek vedle. Potom když přiběhneme, tak každý si zakoupí lístek do tomboly a může vyhrát hodnotné ceny.“
Mezi těmi, kteří doběhli do cíle na náměstí, jsou jak stálí účastníci, tak i noví mladí saunaři.
Anketa, saunaři: „Já jde teď první ročník. Do sauny pravidelně, ale tohle je první ročník.“
"Já už asi tak pátým, šestým rokem běžím. Mám čepici, povinná je pokrývka hlavy."
„Já taky stejně jak kolega, my jsme šli spolu a do sauny pravidelně.“
„Devět.“
„Honza: „12 skoro. Dobré, lepší, než když jsem běžel dříve závody.“
Teplota kolem nuly saunařům vyhovuje a chválí si zejména to, že nefouká vítr od Pradědu.
Jakub Schramm, saunař: „Výborné, krásné to bylo, dneska byla zima jako vždycky a dneska to bylo dobrý.“
Richard Šanda (nez.), saunař, starosta Starého Města: „Větší jako vloni ale na pohodu, není zima, je to příjemné.“
Po krátkém občerstvení čekal saunaře i běh zpátky a tombola o ceny, věnované provozovatelem, Technickými službami města.
---
