Plánovanou výstavbu tratě pro vysokorychlostní vlaky už nebude komplikovat zdlouhavé soudní řízení. Bohumín totiž před časem podal žalobu proti rozhodnutí, které městu a sousední obci zbytečně blokovalo příliš rozsáhlé území. Po aktuální redukci na dvě trasy teď Bohumín žalobu stáhl.
Vysokorychlostní vlaky budou po odjezdu z Ostravy překonávat státní hranici s Polskem poblíž Bohumína. Protože se však delší dobu nevědělo, kudy přesně koleje povedou, navrhli projektanti hned několik možných tras. Stavební uzávěry však zablokovala velké území mezi Bohumínem a Dolní Lutyní. Proto se Bohumín domáhal redukce žalobou u soudu.
Petr Vícha (ČSSD), starosta Bohumína: “Poté co teď krajské zastupitelstvo schválilo úpravu a vyhovělo vlastně našim požadavkům, tak jsme tu žalobu stáhli. Pro nás to znamená, že už nebudou omezeny některé investice například v oblasti rozšiřování lesoparku a cyklostezek a pro vlastníky pozemků to znamená, že si je budou moci využívat dle platného územního plánu.”
Pavel Buzek (STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ), starosta Dolní Lutyně: “Určitě jsme proto, aby se ten počet variant snížil. Jsme rádi za to, že v tom návrhu jsou už jenom dvě varianty a společně s Bohumírem se klaníme k té variantě, která nejméně v podstatě ovlivní cod vesnice, čili co nejdříve ať se trasa vysokorychlostní železnice přikloní k dálnici.”
Vysokorychlostní železnice by se mohla začít stavět už za tři roky. Jedna z variant počítá s vedením trasy skrz Bohumín podzemním tunelem.
Petr Vícha (ČSSD), starosta Bohumína: “Ministerstvo nám představovalo své plány. Znamenalo by to, že Bohumínem by to prošlo tunelem pod stávající železniční stanicí a pak pokračovalo do Polska. Technický je určitě možné všechno, je to otázka těch nákladů. A já si u těch liniových staveb myslím své o té rychlosti. Protože třeba protipovodňovou hráz už chystá Povodí Odry 10 let a pořád ještě nemá všechny pozemky. Ale rozhodně to bude rychleji, než kanál Dunaj-Odra-Labe.”
Zda se vysokorychlostní železnice skutečně začne stavět podle plánu v roce 2025, ještě není jasné.
---
Ostravu čeká dopravní kolaps. Od pondělka 10. ledna začíná demolice mostů na Rudné ulici ve Vítkovicích, což znamená omezení průjezdnosti silnice na polovinu. Nákladní auta musí dokonce na objízdné trasy, které jsou dvě.
Doprava na jedné z nejfrekventovanějších dopravních tepen v Ostravě - Rudné ulici bude opět omezena, což znamená dlouhé kolony. V pondělí 10. ledna totiž začíná demolice první poloviny mostu ve Vítkovicích u městského stadionu. Doprava bude svedena na druhou polovinu mostu s obousměrným režimem.
Jan Rýdl, Ředitelství silnic a dálnic ČR: "Celou dobu zhruba dvouleté opravy za cca 239 milionů Kč bez DPH doprovodí zákaz vjezdu pod mosty, výjimku dostanou místní obyvatelé a dopravní obsluha. Demolice proběhne s ohledem na blízkou zástavbu, přesto děkujeme všem občanům i řidičům za trpělivost.
Nákladní vozy ale budou muset na objízdné trasy. Mohou si vybrat buď Místecká – Mariánskohorská – Plzeňská a zpět na Rudnou, nebo Frýdecká – Bohumínská – D1 - Rudná. Policisté jsou připraveni na vše dohlédnout.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR: "Policisté budou přítomni v samotném místě dopravního omezení, vyšší počet hlídek také plánujeme zejména od pondělí směřovat na přilehlé komunikace nebo tam, kde předpokládáme dopravní komplikace. Budeme samozřejmě reagovat i na aktuální situaci. Policisté budou v případě potřeby usměrňovat provoz a budou nápomocni řidičům i dalším účastníkům silničního provozu."
Zejména v prvních dnech se očekávají dlouhé kolony, takže se obrňte trpělivostí a buďte k sobě ohleduplní. Na objízdné trasy samozřejmě mohou i osobní vozy.
---
Hojně navštěvované dětské hřiště Hříbek ve Frýdku-Místku zažilo nedávno těžko uvěřitelnou událost. Ze silnice vylétlo auto, které projelo parkem a částečně přes hřiště, kde zdemolovalo několik prvků. Naštěstí v té době na místě nebyly děti. Město teď nechá hřiště opravit a posoudí jeho bezpečnost.
V dětském hřišti Hříbek ve Frýdku-Místku skončilo po nehodě osobní auto. Událost, kterou si snad nechce nikdo ani představit. Přesto se stala druhý lednový den před polednem.
Anketa: 1.) "Kdyby tu byly děti, no." 2.) "Jediné štěstí, že tu teda nikdo nebyl. Nevím, jak to dopadlo, teda jestli nějak řidič utrpěl zranění. No, jsme rádi, že jsme tu taky nebyli."
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "Dvaasedmdesátiletý řidič jel se svým vozidlem po ulici Elišky Krásnohorské ve Frýdku-Místku, kdy při odbočování na ulici Puškinovu se plně nevěnoval řízení a vjel vozidlem mimo vozovku."
Auto vyjelo ze silnice, projelo dobrých 100 metrů přes park, trefilo se mezi stromy, dokonce tady mezi houpačky a lavičky a na dětském hřišti ho nestavil ani sloup.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "V daném případě se řidič plně nevěnoval řízení, jelikož mu během jízdy z mřížky ventilátoru spadl pod nohy držák i s mobilním telefonem, který se následně snažil vytáhnout."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Máme veliké štěstí, že se nikomu nic nestalo. Nebyly tady zrovna děti a ani nedošlo k poškození například populárního hříbku, protože to by byla obrovská škoda."
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "Řidič se dopustil přestupku v dopravě, který s ním policisté vyřešili uložením pokuty příkazem na místě."
Město už připravuje opravu poškozených prvků, aby bylo hřiště pro děti opět plně funkční.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město chci říct, že my se budeme snažit, aby hřiště bylo co nejdříve v původním stavu a určitě na jaro, až budou děti v plné parádě na hřišti, tak bude všechno v pořádku a pokud vznikla škoda a bude dokázáno úmyslné zavinění, tak se samozřejmě jako město přihlásíme o to, abychom ty peníze získali zpět na opravu hřiště."
Zároveň se chystá pro jistotu posouzení bezpečnosti hřiště. Ale nehoda, která se tady stala by se dala zařadit mezi opravdu těžko uvěřitelnou shodu náhod, kdy se auto dostalo až na hřiště.
---
Slezské divadlo v Opavě řídí od Nového roku dirigent Aleš Kománek. Ve funkci nahradil Ilju Racka, který rezignoval. Jako své priority si vytýčil zvyšování umělecké kvality a také spolupráci se soubory z okolních divadel. Zásadní ovšem bude zajistit více zdrojové financování této příspěvkové organizace města.
Aleš Kománek zvítězil ve dvoukolovém výběrovém řízení na pozici ředitele Slezského divadla. 39 letý dirigent byl v čele prestižních hudebních těles u nás i v zahraničí a působí také jako pedagog. V nové funkci bude muset být ale více manažerem. Jeho cílem bude udržet fungování činoherního i operního souboru a získat více peníz na financování.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Mým hlavním úkolem bude podrobná diagnostika situace. Chci se scházet se zaměstnanci Chci si podrobně pročíst všechny dokumenty, rozpočty výroční zprávy atd.“
Slezské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Pro tento rok mu bylo z rozpočtu vyčleněno 75 mil. korun. Náklady na provoz jsou ale mnohem vyšší.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Rozpočet divadla je stanoven na 110 milionů. A zřejmě ho dodržíme. Budeme muset hledat finance třeba také v závěrečném účtu.
Podle vedení města by měl větší mírou přispívat na provoz okresních divadel stát a kraj. Na financováním by se měl v budoucnu podílet více také soukromý sektor.
Bývalý ředitel Ilja Racek, který vedl Slezské divadlo 5 let a z funkce na podzim loňského roku odstoupil, zde bude nadále působit jako poradce pro získávání dotací.
---
VŠB-TUO otevřela Junior univerzitu. Navštěvovat ji mohou školáci ve věku od 7 let až po maturanty a jejím cílem je popularizovat technické předměty. Děti se tak na univerzitu dostanou i ve svém volném čase.
Už více než 10 let na VŠB-Technická univerzita Ostrava běží projekt Zlepši si techniku. Odborníci tak jezdí do škol s přednáškami a workshopy a školy zase na univerzitu na exkurze do laboratoří, nebo na projektové dny. Nově je součástí projektu i Junior univerzita.
Jarmila Černá, koordinátorka projektu: “Chceme, aby si děti představily, o čem technika je. Ony za námi mohly chodit se školou ve školním čase, ale teď můžou i samy po škole. Zatím ze tří čtvrtin mají velký zájem menší děti ZŠ, které zajímá chemie, environmentální programy, robotika, metalurgie, nebo z materiálového inženýrství práce s hrnčířským kruhem."
Oblíbený je také Robotech kemp.
Michal Řepka, lektor kroužku: “Děti se v kroužku mohou naučit základy programování, základy mechaniky, základy stavění robotů od nějakých jezdících robotů, jezdítek až po nějaké chodící roboty.”
Anketa: účastníci kurzu: “Vyrobil jsem robota, který vlastně má jenom rameno, aby zvedl nepřítele a nemohl nepřítel odjet."
"Pracujeme na Arnachosovi, což je takový robot, který má 8 nohou a my se snažíme naprogramovat, aby začal po nich chodit."
Veškeré podrobnosti o Junior univerzitě najdete na webu
---
Teď vás zavedeme mezi členy Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje, která se zabývá vyhledáváním osob ztracených v nepřístupných terénech nebo zavalených v sutinách. Nové psí adepty na tuto životní misi trénovali u Karvinského moře.
Terén zarostlý houštím v blízkosti Karvinského moře se stal jednou z lokalit tréninku party psovodů ze Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje. Právě tady také probíhal výcvik nových psů ve vyhledávání a označení štěkotem ztracených osob.
Radmila Dofková, členka výboru Záchranné brigády kynologů MSK: "Naše organizace čítá cirka 18 členů plus nějaké nováčky. Zabýváme se výcvikem záchranných psů pro vyhledávání v sutinách, plochách, ve sněhu i ve vodě. Tento trénink je zaměřen na výcvik převážně mladých pejsků."
Jedním z nich je i tento desetiměsíční pes Anety Fedasové z Havířova.
Aneta Fedasová, členka Záchranné brigády kynologů MSK: "Říkala jsem si, že bych to mohla vyzkoušet, jestli by se mu to líbilo a jak by mu to šlo. Zatím je divoký, ale snad to zvládneme."
V partě záchranářů nechybí ani psovodi z Karviné.
David Krejčiřík, člen Záchranné brigády kynologů MSK: "Záchranařinu dělám s bílým švýcarským ovčákem, děláme to spolu tři roky proto, že můžeme pomáhat lidem a má to smysl ta práce."
V současné době se k Záchranné brigádě kynologů Moravskoslezského kraje přidalo deset nových zájemců.
---
Plánovanou výstavbu tratě pro vysokorychlostní vlaky už nebude komplikovat zdlouhavé soudní řízení. Bohumín totiž před časem podal žalobu proti rozhodnutí, které městu a sousední obci zbytečně blokovalo příliš rozsáhlé území. Po aktuální redukci na dvě trasy teď Bohumín žalobu stáhl.
Vysokorychlostní vlaky budou po odjezdu z Ostravy překonávat státní hranici s Polskem poblíž Bohumína. Protože se však delší dobu nevědělo, kudy přesně koleje povedou, navrhli projektanti hned několik možných tras. Stavební uzávěry však zablokovala velké území mezi Bohumínem a Dolní Lutyní. Proto se Bohumín domáhal redukce žalobou u soudu.
Petr Vícha (ČSSD), starosta Bohumína: “Poté co teď krajské zastupitelstvo schválilo úpravu a vyhovělo vlastně našim požadavkům, tak jsme tu žalobu stáhli. Pro nás to znamená, že už nebudou omezeny některé investice například v oblasti rozšiřování lesoparku a cyklostezek a pro vlastníky pozemků to znamená, že si je budou moci využívat dle platného územního plánu.”
Pavel Buzek (STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ), starosta Dolní Lutyně: “Určitě jsme proto, aby se ten počet variant snížil. Jsme rádi za to, že v tom návrhu jsou už jenom dvě varianty a společně s Bohumírem se klaníme k té variantě, která nejméně v podstatě ovlivní cod vesnice, čili co nejdříve ať se trasa vysokorychlostní železnice přikloní k dálnici.”
Vysokorychlostní železnice by se mohla začít stavět už za tři roky. Jedna z variant počítá s vedením trasy skrz Bohumín podzemním tunelem.
Petr Vícha (ČSSD), starosta Bohumína: “Ministerstvo nám představovalo své plány. Znamenalo by to, že Bohumínem by to prošlo tunelem pod stávající železniční stanicí a pak pokračovalo do Polska. Technický je určitě možné všechno, je to otázka těch nákladů. A já si u těch liniových staveb myslím své o té rychlosti. Protože třeba protipovodňovou hráz už chystá Povodí Odry 10 let a pořád ještě nemá všechny pozemky. Ale rozhodně to bude rychleji, než kanál Dunaj-Odra-Labe.”
Zda se vysokorychlostní železnice skutečně začne stavět podle plánu v roce 2025, ještě není jasné.
---
Ostravu čeká dopravní kolaps. Od pondělka 10. ledna začíná demolice mostů na Rudné ulici ve Vítkovicích, což znamená omezení průjezdnosti silnice na polovinu. Nákladní auta musí dokonce na objízdné trasy, které jsou dvě.
Doprava na jedné z nejfrekventovanějších dopravních tepen v Ostravě - Rudné ulici bude opět omezena, což znamená dlouhé kolony. V pondělí 10. ledna totiž začíná demolice první poloviny mostu ve Vítkovicích u městského stadionu. Doprava bude svedena na druhou polovinu mostu s obousměrným režimem.
Jan Rýdl, Ředitelství silnic a dálnic ČR: "Celou dobu zhruba dvouleté opravy za cca 239 milionů Kč bez DPH doprovodí zákaz vjezdu pod mosty, výjimku dostanou místní obyvatelé a dopravní obsluha. Demolice proběhne s ohledem na blízkou zástavbu, přesto děkujeme všem občanům i řidičům za trpělivost.
Nákladní vozy ale budou muset na objízdné trasy. Mohou si vybrat buď Místecká – Mariánskohorská – Plzeňská a zpět na Rudnou, nebo Frýdecká – Bohumínská – D1 - Rudná. Policisté jsou připraveni na vše dohlédnout.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR: "Policisté budou přítomni v samotném místě dopravního omezení, vyšší počet hlídek také plánujeme zejména od pondělí směřovat na přilehlé komunikace nebo tam, kde předpokládáme dopravní komplikace. Budeme samozřejmě reagovat i na aktuální situaci. Policisté budou v případě potřeby usměrňovat provoz a budou nápomocni řidičům i dalším účastníkům silničního provozu."
Zejména v prvních dnech se očekávají dlouhé kolony, takže se obrňte trpělivostí a buďte k sobě ohleduplní. Na objízdné trasy samozřejmě mohou i osobní vozy.
---
Hojně navštěvované dětské hřiště Hříbek ve Frýdku-Místku zažilo nedávno těžko uvěřitelnou událost. Ze silnice vylétlo auto, které projelo parkem a částečně přes hřiště, kde zdemolovalo několik prvků. Naštěstí v té době na místě nebyly děti. Město teď nechá hřiště opravit a posoudí jeho bezpečnost.
V dětském hřišti Hříbek ve Frýdku-Místku skončilo po nehodě osobní auto. Událost, kterou si snad nechce nikdo ani představit. Přesto se stala druhý lednový den před polednem.
Anketa: 1.) "Kdyby tu byly děti, no." 2.) "Jediné štěstí, že tu teda nikdo nebyl. Nevím, jak to dopadlo, teda jestli nějak řidič utrpěl zranění. No, jsme rádi, že jsme tu taky nebyli."
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "Dvaasedmdesátiletý řidič jel se svým vozidlem po ulici Elišky Krásnohorské ve Frýdku-Místku, kdy při odbočování na ulici Puškinovu se plně nevěnoval řízení a vjel vozidlem mimo vozovku."
Auto vyjelo ze silnice, projelo dobrých 100 metrů přes park, trefilo se mezi stromy, dokonce tady mezi houpačky a lavičky a na dětském hřišti ho nestavil ani sloup.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "V daném případě se řidič plně nevěnoval řízení, jelikož mu během jízdy z mřížky ventilátoru spadl pod nohy držák i s mobilním telefonem, který se následně snažil vytáhnout."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Máme veliké štěstí, že se nikomu nic nestalo. Nebyly tady zrovna děti a ani nedošlo k poškození například populárního hříbku, protože to by byla obrovská škoda."
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR Frýdek-Místek: "Řidič se dopustil přestupku v dopravě, který s ním policisté vyřešili uložením pokuty příkazem na místě."
Město už připravuje opravu poškozených prvků, aby bylo hřiště pro děti opět plně funkční.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město chci říct, že my se budeme snažit, aby hřiště bylo co nejdříve v původním stavu a určitě na jaro, až budou děti v plné parádě na hřišti, tak bude všechno v pořádku a pokud vznikla škoda a bude dokázáno úmyslné zavinění, tak se samozřejmě jako město přihlásíme o to, abychom ty peníze získali zpět na opravu hřiště."
Zároveň se chystá pro jistotu posouzení bezpečnosti hřiště. Ale nehoda, která se tady stala by se dala zařadit mezi opravdu těžko uvěřitelnou shodu náhod, kdy se auto dostalo až na hřiště.
---
Slezské divadlo v Opavě řídí od Nového roku dirigent Aleš Kománek. Ve funkci nahradil Ilju Racka, který rezignoval. Jako své priority si vytýčil zvyšování umělecké kvality a také spolupráci se soubory z okolních divadel. Zásadní ovšem bude zajistit více zdrojové financování této příspěvkové organizace města.
Aleš Kománek zvítězil ve dvoukolovém výběrovém řízení na pozici ředitele Slezského divadla. 39 letý dirigent byl v čele prestižních hudebních těles u nás i v zahraničí a působí také jako pedagog. V nové funkci bude muset být ale více manažerem. Jeho cílem bude udržet fungování činoherního i operního souboru a získat více peníz na financování.
Aleš Kománek, ředitel Slezského divadla: „Mým hlavním úkolem bude podrobná diagnostika situace. Chci se scházet se zaměstnanci Chci si podrobně pročíst všechny dokumenty, rozpočty výroční zprávy atd.“
Slezské divadlo je příspěvkovou organizací Statutárního města Opavy. Pro tento rok mu bylo z rozpočtu vyčleněno 75 mil. korun. Náklady na provoz jsou ale mnohem vyšší.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Rozpočet divadla je stanoven na 110 milionů. A zřejmě ho dodržíme. Budeme muset hledat finance třeba také v závěrečném účtu.
Podle vedení města by měl větší mírou přispívat na provoz okresních divadel stát a kraj. Na financováním by se měl v budoucnu podílet více také soukromý sektor.
Bývalý ředitel Ilja Racek, který vedl Slezské divadlo 5 let a z funkce na podzim loňského roku odstoupil, zde bude nadále působit jako poradce pro získávání dotací.
---
VŠB-TUO otevřela Junior univerzitu. Navštěvovat ji mohou školáci ve věku od 7 let až po maturanty a jejím cílem je popularizovat technické předměty. Děti se tak na univerzitu dostanou i ve svém volném čase.
Už více než 10 let na VŠB-Technická univerzita Ostrava běží projekt Zlepši si techniku. Odborníci tak jezdí do škol s přednáškami a workshopy a školy zase na univerzitu na exkurze do laboratoří, nebo na projektové dny. Nově je součástí projektu i Junior univerzita.
Jarmila Černá, koordinátorka projektu: “Chceme, aby si děti představily, o čem technika je. Ony za námi mohly chodit se školou ve školním čase, ale teď můžou i samy po škole. Zatím ze tří čtvrtin mají velký zájem menší děti ZŠ, které zajímá chemie, environmentální programy, robotika, metalurgie, nebo z materiálového inženýrství práce s hrnčířským kruhem."
Oblíbený je také Robotech kemp.
Michal Řepka, lektor kroužku: “Děti se v kroužku mohou naučit základy programování, základy mechaniky, základy stavění robotů od nějakých jezdících robotů, jezdítek až po nějaké chodící roboty.”
Anketa: účastníci kurzu: “Vyrobil jsem robota, který vlastně má jenom rameno, aby zvedl nepřítele a nemohl nepřítel odjet."
"Pracujeme na Arnachosovi, což je takový robot, který má 8 nohou a my se snažíme naprogramovat, aby začal po nich chodit."
Veškeré podrobnosti o Junior univerzitě najdete na webu
---
Teď vás zavedeme mezi členy Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje, která se zabývá vyhledáváním osob ztracených v nepřístupných terénech nebo zavalených v sutinách. Nové psí adepty na tuto životní misi trénovali u Karvinského moře.
Terén zarostlý houštím v blízkosti Karvinského moře se stal jednou z lokalit tréninku party psovodů ze Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje. Právě tady také probíhal výcvik nových psů ve vyhledávání a označení štěkotem ztracených osob.
Radmila Dofková, členka výboru Záchranné brigády kynologů MSK: "Naše organizace čítá cirka 18 členů plus nějaké nováčky. Zabýváme se výcvikem záchranných psů pro vyhledávání v sutinách, plochách, ve sněhu i ve vodě. Tento trénink je zaměřen na výcvik převážně mladých pejsků."
Jedním z nich je i tento desetiměsíční pes Anety Fedasové z Havířova.
Aneta Fedasová, členka Záchranné brigády kynologů MSK: "Říkala jsem si, že bych to mohla vyzkoušet, jestli by se mu to líbilo a jak by mu to šlo. Zatím je divoký, ale snad to zvládneme."
V partě záchranářů nechybí ani psovodi z Karviné.
David Krejčiřík, člen Záchranné brigády kynologů MSK: "Záchranařinu dělám s bílým švýcarským ovčákem, děláme to spolu tři roky proto, že můžeme pomáhat lidem a má to smysl ta práce."
V současné době se k Záchranné brigádě kynologů Moravskoslezského kraje přidalo deset nových zájemců.
---
