V Havířově uctili památku horníků, kteří 7. července roku 1961 zahynuli při požáru v Dole Dukla. Celkem se ke svým rodinám nevrátilo 108 mužů. Pietní akt se uskutečnil na hřbitově v městské části Šumbark, kde byl památník přemístěn.
Uplynulo 60 let, kdy při požáru pásového dopravníku na Dole Dukla zemřelo 108 horníků. Tragédie odpolední směny navždy poznamenala mnoho rodin. Panu Bronislavu Šimšovi, který rovněž přišel uctít památku zesnulých, zahynul otec i strýc.
Bronislav Šimša, syn zesnulého horníka: “Mě byli čtyři a sestře sedm. Byl jsem malý, ale pamatuji si tu hrůzu. On to byl strašně vysoký chlap 190 cm, byl předák v tom rubání, takže si dovedu představit, protože jsem dělal závodního inspektora, takže jsem se dostal k těm mapám, k veškerým výslechům. Já jsem si dovedl představit, jak utíkali, kde byli, co dělali. Takže si to vždy v ten den vybavím.”
Pietní akt se poprvé za účasti široké veřejnosti konal na centrálním hřbitově, kde byl památník přestěhován z dnešní průmyslové zóny.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Tohle to byla obrovský tragédie, která postihla ne jen náš kraj a naše město, ale celou republiku a 108 životů, které vyhasly v podstatě téměř současně, to je něco, co je důležité si připomínat. Myslím, že místo je velmi důstojné a i účast na dnešním aktu nám dává za pravdu.”
Po položení věnců a kytic si přítomní mohli ve smuteční síni poslechnout jména všech 108 havířů.
---
Park v Komenského sadech ve Frýdku a ulice Tržní u náměstí v Místku. To jsou dvě nová místa, kam letos nechalo město nainstalovat oblíbená mlžítka. Rozprašovače vody, které kolemjdoucí osvěží si město poprvé vyzkoušelo loni a jak se ukázalo, měly opravdu velký úspěch.
Stejně jako v loňském roce, tak i letos, jen co se mlžítka uvedla do provozu, hned přilákala pozornost. Největší radost z nich měly v horkých letních dnech hlavně děti a mládež.
Anketa: 1.) Jaká byla ta mlžítka? – "Dobré." 2.) "Je to dobré, můžeme se ochladit." 3.) "Pro děcka je to super, i pro dospělé, že se můžou ochladit, když je takové vedro a paráda."
Pilotní projekt si město vyzkoušelo loni, kdy byla mlžítka instalována na náměstí Svobody v Místku a na Zámeckém náměstí ve Frýdku. Letos došlo v umístění k menším změnám.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Ten samotný vývoj a výroba byla taková trošku strastiplná, nicméně v letošním roce díky tomu, že už máme za sebou ty zkušenosti, tak to bylo jednodušší. Pouze výběr toho místa, letos došlo ke změnám. Jedno je vlastně u místeckého náměstí u Knihkupectví Bílek, druhé je tady v Komenského sadech. Víceméně ty technické záležitosti týkající se přívodu a vody byly docela jednoduché, takže nám stačilo několik málo dní a bylo nainstalováno."
Každý, kdo půjde kolem, tak stačí, aby stiskl nášlapné tlačítko a pak má zhruba asi 8 až 10 vteřin na osvěžení.
Anketa: 4.) "Je to dobré a je to ochlazení." 5.) "No, fajne, také." 6.) "Je to fajne a jsem ráda, že jsem se mohla ochladit." 7.) "Já myslím, že to dobrá věc. Je to dobrý nápad, protože mnoho lidí se nemá kde zchladit, tak aspoň to využijí, protože to hned uschne a nevadí to." 8.) "Každopádně je to dobrý pomysl, takže jsme spokojeni, že s takovými věcmi se zabýváte."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Víceméně celá ta konstrukce toho samotného mlžítka je zakoupená a naši kluci na provozu technická správa realizovali ten podstavec. Ten je z nerezových profilů. Jsou tam dlaždice o rozměrech 50 na 50 centimetrů a v loňském roce jsme právě zvažovali, jestli zvolit spínač na ruční ovládání nebo na nožní. Nakonec jsme se kvůli pandemické situaci přiklonili k tomu nožnímu a podle těch skutečností a ohlasů z loňského roku od občanů, to byla myslím dobrá varianta."
Inspiraci původně město vzalo například v polské Bielsko-Biale, ale i v dalších městech, která podobné rozprašovače mají.
---
Městský fotbalový klub v Havířově si rozhodně nemůže stěžovat v těchto horkých dnech na nekvalitní trávník. Díky podzemním retenčním nádržím a vrtu mohou každý den zavlažovat obě hřiště. Kvalitu ocenil i ostravský Baník, který zde hrál o víkendu utkání.
I po dvou fotbalových utkáních vypadá trávník na Městském fotbalovém stadionu v Havířově takřka bezchybně. Vody mají totiž dostatek. Investovat do retenčních nádrží a vrtu se město rozhodlo před třemi lety kvůli útlumu těžby, protože z přívodu do šachty bral vodu na zavlažování i klub.
Miroslav Polak, vedoucí fotbalového stadionu MFK Havířov: "V těch retenčních nádržích dneska zadržujeme nějakých 130 kubíků vody. Podpůrné vrty, které se vytvořily, nám denně dávají 17 až 20 kubíků vody, což nám dostačuje na to, abychom zavlažovali jedno i druhé hřiště. Pokud by se nevybudovaly ty nádrže, tak bychom měli problém, protože bychom museli čerpat pitnou vodu."
Podobný problém zřejmě čeká i jiné obce v okolí Karvinska.
Bronislav Šimša, předseda MFK Havířov: “Já bych řekl, že tím, že šachty končí a s tou vodou bude problém, tak vím už od předsedy z Horní Suché, že tam už uvažují, jak to řešit. Už shánějí informace, jestli podobným způsobem jako my, protože je to dožene. Myslím si, že to hřiště, teď jsme tady měli Baník Ostrava v sobotu, tak si chválili kvalitu hřiště, je velmi dobrá."
Kvalitu trávníku udržovali na stadionu i v době covidu, přesto, že na hřišti nikdo nehrál ani netrénoval.
---
V městských částech Opavy, v Komárově a Suchých Lazcích, se buduje splašková kanalizace. Obě obce budou mít společnou čističku odpadních vod. S financováním pomohlo město Opava. Investice za necelých 300 milionů korun je vůbec největší investicí za posledních dvacet let.
Suché Lazce s tisícovkou obyvatel a Komárov se 1400 jsou jedny z posledních částí Opavy, kde chybí splašková kanalizace. Ačkoliv projekt byl dávno vytvořený, peníze na tuto finančně náročnou investici se podařilo sehnat až nyní.
Lumír Měch (OMČO), starosta Komárova: „Dotační podmínky z ministerstva pro nás byly nesplnitelné. Až vloni se uvolnily a my jsme mohli podat žádost o dotaci.“
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to akce, která se připravuje od r. 2009, takže jsme v projektu museli udělat i nějaké úpravy. Je to jedna z největších investic za posledních 20 let.“
Stavební dělníci začali pracovat v obou obcích najednou. Položí dohromady 12 kilometrů kanalizačního potrubí s téměř 550 přípojkami, čerpacími stanicemi i čističkou. Ani v jedné obci ovšem nebude kanalizace dovedena ke všem domům.
Petr Oriščík (ČSSD), starosta Suchých Lazců: „Kanalizace nebude vybudována na ulicích V Ulici a Na Štěpnici a to především proto, že nevyšla ekonomická výhodnost těchto tras. Já věřím, že v budoucnu vyřešíme min. Ulici na Štěpnici.
Kanalizace mine také některé ulice v Komárově, kde velké vzdálenosti od páteřní trasy znemožnily výstavbu kanalizace na ulicích U Černého Mlýna, U Tratě a Potoční.
Stavební práce omezí dopravu v obcích a mnohdy také průjezd hromadné dopravy. Ukončeny budou v říjnu příštího roku.
---
Střední škola stavební a dřevozpracující v Ostravě má zbrusu nové dílny. Vznikly rekonstrukcí málo využívaných dílen Střední průmyslové školy v Ostravě-Vítkovicích, kterou plně hradil MS kraj.
Původní dílny Střední školy stavební a dřevozpracující už byly zastaralé a neodpovídaly 21. století. Teď nastala změna. Studenti se od nového školního roku už budou učit ve zbrusu nových dílnách, které byly slavnostně otevřeny ve Střední průmyslové škole v Ostravě-Vítkovicích.
Jaroslav Kania, náměstek MS kraje: “Stroje jsou sice staršího data, ale nicméně na těchto starších strojích se lépe ti naši studenti naučí manuální zručnosti než na nějakých CNCéčkách. Ty stavební práce, které byly provedeny nejen v té budově, ale i v nádvoří, představovaly částku 16, 7 milionů korun.”
Součástí každé dílny jsou kabinety, ze kterých mohou mistři své studenty pozorovat a také šatny a sociální zázemí.
Lukáš Šubert, ředitel SŠ stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace: “Oproti tomu v čem jsme byli doposud je to obrovská změna. Takže jsme opravdu rádi. Žáci se tady budou učit základní pracovní operace. Opracování kovů, plastů, mědi. Jeho spojování, dělení a samozřejmě svařování."
Do září ještě projdou rekonstrukcí střechy na těchto objektech, za které MS kraj zaplatí 25 milionů korun.
---
Učitel na akordeon, Martin Žurek, napsal pro své žáky zábavné přednesové skladby. Teď je seřadil do publikace a opavská základní umělecká škola je vydala. Kresbami pak noty doprovodily děti z výtvarného oboru.
Mladý pedagog Martin Žurek učí na opavské umělecké škole čtvrtým rokem hru na akordeon. Protože jej baví komponovat, rozhodl se, že současnou nabídku přednesových skladeb obohatí několika svými kousky.
Martin Žurek, učitel, ZUŠ Opava: „Spíš než potřeba, tak to byla radost přinést do akordeonového světa něco nového, co není otřepané. “
A tak přišly na svět hravé kompozice s názvem např. Rarášek, Starý kolotoč nebo Šílený taxikář.
Barbora Matýsková, žákyně oboru akordeon, ZUŠ Opava: „Teď hraju skladbu Spadané listí, dříve jsem hrála třeba Červotoče.“
Publikace nese název Akordeon v barvách zcela oprávněně. Na jejich vydání totiž Martin Žurek spolupracoval s dětmi z výtvarného oboru ZUŠ. Sám jim několikrát skladby přehrál a ony na motivy hudby malovaly.
Markéta Janečková, učitelka výtvarného oboru, ZUŠ Opava: „Některé děti to pojaly více ilustrativně, jiné reagovaly spíš na energii a celkovou atmosféru hudby.“
Už nyní Martin Žurek přemýšlí, čím dále obohatí svět hudby a komponuje skladby pro komorní hru. Vedle akordeonu dá prostor ještě třeba houslím a klavíru.
---
V Havířově uctili památku horníků, kteří 7. července roku 1961 zahynuli při požáru v Dole Dukla. Celkem se ke svým rodinám nevrátilo 108 mužů. Pietní akt se uskutečnil na hřbitově v městské části Šumbark, kde byl památník přemístěn.
Uplynulo 60 let, kdy při požáru pásového dopravníku na Dole Dukla zemřelo 108 horníků. Tragédie odpolední směny navždy poznamenala mnoho rodin. Panu Bronislavu Šimšovi, který rovněž přišel uctít památku zesnulých, zahynul otec i strýc.
Bronislav Šimša, syn zesnulého horníka: “Mě byli čtyři a sestře sedm. Byl jsem malý, ale pamatuji si tu hrůzu. On to byl strašně vysoký chlap 190 cm, byl předák v tom rubání, takže si dovedu představit, protože jsem dělal závodního inspektora, takže jsem se dostal k těm mapám, k veškerým výslechům. Já jsem si dovedl představit, jak utíkali, kde byli, co dělali. Takže si to vždy v ten den vybavím.”
Pietní akt se poprvé za účasti široké veřejnosti konal na centrálním hřbitově, kde byl památník přestěhován z dnešní průmyslové zóny.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Tohle to byla obrovský tragédie, která postihla ne jen náš kraj a naše město, ale celou republiku a 108 životů, které vyhasly v podstatě téměř současně, to je něco, co je důležité si připomínat. Myslím, že místo je velmi důstojné a i účast na dnešním aktu nám dává za pravdu.”
Po položení věnců a kytic si přítomní mohli ve smuteční síni poslechnout jména všech 108 havířů.
---
Park v Komenského sadech ve Frýdku a ulice Tržní u náměstí v Místku. To jsou dvě nová místa, kam letos nechalo město nainstalovat oblíbená mlžítka. Rozprašovače vody, které kolemjdoucí osvěží si město poprvé vyzkoušelo loni a jak se ukázalo, měly opravdu velký úspěch.
Stejně jako v loňském roce, tak i letos, jen co se mlžítka uvedla do provozu, hned přilákala pozornost. Největší radost z nich měly v horkých letních dnech hlavně děti a mládež.
Anketa: 1.) Jaká byla ta mlžítka? – "Dobré." 2.) "Je to dobré, můžeme se ochladit." 3.) "Pro děcka je to super, i pro dospělé, že se můžou ochladit, když je takové vedro a paráda."
Pilotní projekt si město vyzkoušelo loni, kdy byla mlžítka instalována na náměstí Svobody v Místku a na Zámeckém náměstí ve Frýdku. Letos došlo v umístění k menším změnám.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Ten samotný vývoj a výroba byla taková trošku strastiplná, nicméně v letošním roce díky tomu, že už máme za sebou ty zkušenosti, tak to bylo jednodušší. Pouze výběr toho místa, letos došlo ke změnám. Jedno je vlastně u místeckého náměstí u Knihkupectví Bílek, druhé je tady v Komenského sadech. Víceméně ty technické záležitosti týkající se přívodu a vody byly docela jednoduché, takže nám stačilo několik málo dní a bylo nainstalováno."
Každý, kdo půjde kolem, tak stačí, aby stiskl nášlapné tlačítko a pak má zhruba asi 8 až 10 vteřin na osvěžení.
Anketa: 4.) "Je to dobré a je to ochlazení." 5.) "No, fajne, také." 6.) "Je to fajne a jsem ráda, že jsem se mohla ochladit." 7.) "Já myslím, že to dobrá věc. Je to dobrý nápad, protože mnoho lidí se nemá kde zchladit, tak aspoň to využijí, protože to hned uschne a nevadí to." 8.) "Každopádně je to dobrý pomysl, takže jsme spokojeni, že s takovými věcmi se zabýváte."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Víceméně celá ta konstrukce toho samotného mlžítka je zakoupená a naši kluci na provozu technická správa realizovali ten podstavec. Ten je z nerezových profilů. Jsou tam dlaždice o rozměrech 50 na 50 centimetrů a v loňském roce jsme právě zvažovali, jestli zvolit spínač na ruční ovládání nebo na nožní. Nakonec jsme se kvůli pandemické situaci přiklonili k tomu nožnímu a podle těch skutečností a ohlasů z loňského roku od občanů, to byla myslím dobrá varianta."
Inspiraci původně město vzalo například v polské Bielsko-Biale, ale i v dalších městech, která podobné rozprašovače mají.
---
Městský fotbalový klub v Havířově si rozhodně nemůže stěžovat v těchto horkých dnech na nekvalitní trávník. Díky podzemním retenčním nádržím a vrtu mohou každý den zavlažovat obě hřiště. Kvalitu ocenil i ostravský Baník, který zde hrál o víkendu utkání.
I po dvou fotbalových utkáních vypadá trávník na Městském fotbalovém stadionu v Havířově takřka bezchybně. Vody mají totiž dostatek. Investovat do retenčních nádrží a vrtu se město rozhodlo před třemi lety kvůli útlumu těžby, protože z přívodu do šachty bral vodu na zavlažování i klub.
Miroslav Polak, vedoucí fotbalového stadionu MFK Havířov: "V těch retenčních nádržích dneska zadržujeme nějakých 130 kubíků vody. Podpůrné vrty, které se vytvořily, nám denně dávají 17 až 20 kubíků vody, což nám dostačuje na to, abychom zavlažovali jedno i druhé hřiště. Pokud by se nevybudovaly ty nádrže, tak bychom měli problém, protože bychom museli čerpat pitnou vodu."
Podobný problém zřejmě čeká i jiné obce v okolí Karvinska.
Bronislav Šimša, předseda MFK Havířov: “Já bych řekl, že tím, že šachty končí a s tou vodou bude problém, tak vím už od předsedy z Horní Suché, že tam už uvažují, jak to řešit. Už shánějí informace, jestli podobným způsobem jako my, protože je to dožene. Myslím si, že to hřiště, teď jsme tady měli Baník Ostrava v sobotu, tak si chválili kvalitu hřiště, je velmi dobrá."
Kvalitu trávníku udržovali na stadionu i v době covidu, přesto, že na hřišti nikdo nehrál ani netrénoval.
---
V městských částech Opavy, v Komárově a Suchých Lazcích, se buduje splašková kanalizace. Obě obce budou mít společnou čističku odpadních vod. S financováním pomohlo město Opava. Investice za necelých 300 milionů korun je vůbec největší investicí za posledních dvacet let.
Suché Lazce s tisícovkou obyvatel a Komárov se 1400 jsou jedny z posledních částí Opavy, kde chybí splašková kanalizace. Ačkoliv projekt byl dávno vytvořený, peníze na tuto finančně náročnou investici se podařilo sehnat až nyní.
Lumír Měch (OMČO), starosta Komárova: „Dotační podmínky z ministerstva pro nás byly nesplnitelné. Až vloni se uvolnily a my jsme mohli podat žádost o dotaci.“
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to akce, která se připravuje od r. 2009, takže jsme v projektu museli udělat i nějaké úpravy. Je to jedna z největších investic za posledních 20 let.“
Stavební dělníci začali pracovat v obou obcích najednou. Položí dohromady 12 kilometrů kanalizačního potrubí s téměř 550 přípojkami, čerpacími stanicemi i čističkou. Ani v jedné obci ovšem nebude kanalizace dovedena ke všem domům.
Petr Oriščík (ČSSD), starosta Suchých Lazců: „Kanalizace nebude vybudována na ulicích V Ulici a Na Štěpnici a to především proto, že nevyšla ekonomická výhodnost těchto tras. Já věřím, že v budoucnu vyřešíme min. Ulici na Štěpnici.
Kanalizace mine také některé ulice v Komárově, kde velké vzdálenosti od páteřní trasy znemožnily výstavbu kanalizace na ulicích U Černého Mlýna, U Tratě a Potoční.
Stavební práce omezí dopravu v obcích a mnohdy také průjezd hromadné dopravy. Ukončeny budou v říjnu příštího roku.
---
Střední škola stavební a dřevozpracující v Ostravě má zbrusu nové dílny. Vznikly rekonstrukcí málo využívaných dílen Střední průmyslové školy v Ostravě-Vítkovicích, kterou plně hradil MS kraj.
Původní dílny Střední školy stavební a dřevozpracující už byly zastaralé a neodpovídaly 21. století. Teď nastala změna. Studenti se od nového školního roku už budou učit ve zbrusu nových dílnách, které byly slavnostně otevřeny ve Střední průmyslové škole v Ostravě-Vítkovicích.
Jaroslav Kania, náměstek MS kraje: “Stroje jsou sice staršího data, ale nicméně na těchto starších strojích se lépe ti naši studenti naučí manuální zručnosti než na nějakých CNCéčkách. Ty stavební práce, které byly provedeny nejen v té budově, ale i v nádvoří, představovaly částku 16, 7 milionů korun.”
Součástí každé dílny jsou kabinety, ze kterých mohou mistři své studenty pozorovat a také šatny a sociální zázemí.
Lukáš Šubert, ředitel SŠ stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace: “Oproti tomu v čem jsme byli doposud je to obrovská změna. Takže jsme opravdu rádi. Žáci se tady budou učit základní pracovní operace. Opracování kovů, plastů, mědi. Jeho spojování, dělení a samozřejmě svařování."
Do září ještě projdou rekonstrukcí střechy na těchto objektech, za které MS kraj zaplatí 25 milionů korun.
---
Učitel na akordeon, Martin Žurek, napsal pro své žáky zábavné přednesové skladby. Teď je seřadil do publikace a opavská základní umělecká škola je vydala. Kresbami pak noty doprovodily děti z výtvarného oboru.
Mladý pedagog Martin Žurek učí na opavské umělecké škole čtvrtým rokem hru na akordeon. Protože jej baví komponovat, rozhodl se, že současnou nabídku přednesových skladeb obohatí několika svými kousky.
Martin Žurek, učitel, ZUŠ Opava: „Spíš než potřeba, tak to byla radost přinést do akordeonového světa něco nového, co není otřepané. “
A tak přišly na svět hravé kompozice s názvem např. Rarášek, Starý kolotoč nebo Šílený taxikář.
Barbora Matýsková, žákyně oboru akordeon, ZUŠ Opava: „Teď hraju skladbu Spadané listí, dříve jsem hrála třeba Červotoče.“
Publikace nese název Akordeon v barvách zcela oprávněně. Na jejich vydání totiž Martin Žurek spolupracoval s dětmi z výtvarného oboru ZUŠ. Sám jim několikrát skladby přehrál a ony na motivy hudby malovaly.
Markéta Janečková, učitelka výtvarného oboru, ZUŠ Opava: „Některé děti to pojaly více ilustrativně, jiné reagovaly spíš na energii a celkovou atmosféru hudby.“
Už nyní Martin Žurek přemýšlí, čím dále obohatí svět hudby a komponuje skladby pro komorní hru. Vedle akordeonu dá prostor ještě třeba houslím a klavíru.
---
