Ostrava-Poruba nepřestává pečovat o stromy a zeleň také v podzimním a zimním období. Takzvaný vegetační klid využívá především k bezpečnostním a zdravotním ořezům stromů a k odstraňování parazitujícího jmelí.
O stromy a zeleň v Porubě pečují po celý rok Technické služby obvodu a také externí firmy.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,Pro ořezy stromů a případné kácení musíme, až na výjimky, využít období vegetačního klidu, proto se těmto pracem věnujeme celou zimu a naopak v létě se už pracovníci věnují například záhonům.”
Jedním z nepřátel stromů je přemnožené jmelí bílé, proto arboristé Ostravských městských lesů a zeleně pracují na jeho odstranění po celém městě. Poruba patří k nejvíce zasaženým obvodům.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,V Porubě jsme začali odstraňovat jmelí už v podstatě v minulém roce. Teď nám zbylo na letošní podzim nějakých 160 stromů, které jsme nestihli udělat. V rámci ořezů jmelí budeme v datech od 9. do 11. prosince uzavírat některá parkoviště.”
Michal Stolička, arborista, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,Ve výškách odstraňujeme jmelí pomocí motorové pily nebo ruční pily. Po sesazení špiček je pozemní pracovník dává na hromadu, aby se mohlo následně dobře štěpkovat.”
Jmelí se v Moravskoslezském kraji vyskytuje mimořádně hojně i kvůli tažným ptákům.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,Živí se vyloženě těmi kuličkami jmelí a dovedou ho přenášet i na větší vzdálenosti.”
Systematické ořezy jmelí budou v Porubě pokračovat i v dalších letech, aby staré stromy dostaly šanci žít déle a nově vysazené nebyly jmelím zničeny už v mládí.
---
S příchodem nového roku odstartuje tradiční Tříkrálová sbírka. Na Opavsku ji každoročně organizuje Charita Opava. Přestože je tato sbírka dlouhodobě jednou z nejúspěšnějších akcí zaměřených na pomoc lidem v nouzi, potýká se s nedostatkem koledníků, a to zejména přímo v Opavě.
Tříkrálová sbírka začne hned 1. ledna, kdy do ulic vyrazí stovky dobrovolníků převlečených za Kašpara, Melichara a Baltazara. V Opavě jich je ale zatím málo. Charita proto vyzývá všechny, kdo mají chuť pomoci, aby se přidali.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky: “My bychom moc uvítali, kdyby se k nám ještě nějací koledníci přidali. Můžou se hlásit celé skupinky, třeba rodina s dětmi a jejich kamarádi, ale můžou se hlásit taky nějaké třeba oddíly, skautské, nebo se můžou hlásit jednotlivci a my potom z nich tu skupinku vlastně vytvoříme.”
Chybí zhruba 30 skupinek, tedy 120 lidí. Skupinku klasicky tvoří jeden dospělý a tři děti, ale stačí, když je vedoucí starší 15 let. Charita sbírku organizuje nejen v Opavě, ale také v šedesáti okolních obcích a v Hradci nad Moravicí.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky: “Tam většinou koledníky už máme, ale je to samozřejmě velice různé vesnice od vesnice. Třeba v Suchých Lazcích tam bychom velice uvítali, kdyby se nám někdo přihlásil.”
Kromě samotné sbírky je důležitý i lidský rozměr celé akce. Koledníci často říkají, že jim setkání s lidmi přinášejí radost a smysluplný pocit.
Jan Pilař, koledník: "Já jsem se do Tříkrálové sbírky zapojil po dlouhých letech poprvé a bylo to moc příjemné. Bylo to fajn, lidé na nás hezky reagovali.”
Jan Hanuš, ředitel, Charita Opava: "Tříkrálová sbírka je pro nás moc důležitá, má pro nás několik rozměrů. Je to ten finanční přínos, my tyto peníze nutně potřebujeme například pro terénní služby nebo pro takové projekty, na které si jinak nemůžeme dosáhnout. A potom ten rozměr, takový ten lidský, kdy koledníci navštěvují seniory nebo lidi ve svém prostředí. A myslím, že tenhle rozměr toho navštěvování a té sounáležitosti je taky velice, velice důležitý.”
Zájemci o koledování najdou veškeré informace na webových stránkách Charity Opava.
---
Modernizovaný školní bazén na ZŠ Františka Hrubína v Havířově znovu slouží stovkám dětí. Rozsáhlá rekonstrukce stála radnici téměř 20 milionů korun. Bazén budou využívat i ostatní organizace.
Základní škola F. Hrubína se po rozsáhlé modernizaci může znovu pochlubit svým školním bazénem. Ten je v Havířově unikátem, jde o poslední školu, která vlastní plavecké zázemí přímo v areálu.
Ondřej Baránek, primátor Havířova (ANO): „Slouží nejen žákům z místní základní školy, ale samozřejmě vypomáhá žákům v kondičním plavání z místního gymnázia na ulici Studentská. Chodí tu rovněž děti ze SPŠE a my jsme velmi rádi, že se nám to povedlo. Investovali jsme nákladem 19 milionů korun do modernizace.“
Výhodou je, že všechny děti na škole mají plaveckou výuku jednou týdně.
Ludmila Mrozková, instruktorka plavání: „Ráda učím a líbí se mi na tom, že děti, které se bojí, se tady naučí plavat. Naučí se prsa, kraul i znak.“
Anketa: „Tak já jsem ráda, že nám zrekonstruovali nový bazén. Jsme za to moc rády. Naučila jsem se tu plavat. Máme aspoň teplý bazén, konečně.“
Anketa: „Já jsem se tady naučil plavat v první třídě. Plavu tady hodně rád. Plavu za různé turnaje tady ve škole a vyhrál jsem spoustu medailí.“
Město by chtělo v brzké době ještě investovat i do modernizace šaten.
---
Nový Jičín ocenil bezpříspěvkové dárce krve. Do auly radnice pozvalo přes 40 mužů a žen, kteří vzácnou tekutinu dávají pravidelně, a poděkovalo jim za projevenou solidaritu.
Ocenění bezpříspěvkových dárců krve pořádá Nový Jičín od roku 2012 jako poděkování lidem, kteří dlouhodobě a bezplatně darují životně důležitou tekutinu. Letos to bylo 43 mužů a žen, kteří byli do auly radnice pozváni.
Michal Kurek, dárce krve: “Určitě mezi to patří vlastně pomoc druhým. Kolik odběrů už máte za sebou? Tak dneska jsem tady k ocenění za osmdesát odběrů, ale už jich mám nějakých sto.”
Andrea Vojvodíková, dárkyně krve: “Jsem zdravotní sestra, tak asi proto. Prostě chci pomáhat.”
Marek Indrák, dárce krve: “Mám 140 odběrů a můj první odběr byl, že jsem to vždycky chtěl zkusit, dlouho jsem se odhodlával a jsem rád že dávám.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem nesmírně rád, že tolik ochotných lidí máme. Jsou to hrdinové toho všedního dne, kteří pomáhají a zachraňují životy. Nesmírně si toho vážím a tito lidé mají u mě velký respekt a úctu.”
Radnice ocenění pořádá ve spolupráci s Českým červeným křížem, oceňuje dárce, kteří dosáhli 40, 80, 120 a 160 odběrů a nebo jsou držiteli Zlaté plakety za to, že krev nebo krevní plazmu darovali už více než 250 krát. Těch bylo letos pět.
---
Historické sanatorium v Jablunkově prošlo další zásadní modernizací. Nákladem bezmála 45 milionů korun byla rekonstruována stará plynová kotelna.
Sanatorium se specializuje na léčbu plicních onemocnění. Modernizace tepelného hospodářství bude znamenat citelné provozní úspory. Nová plynová kotelna zajistí nejen výrobu tepla a teplé vody, ale také více než 85 procent elektrické energie, kterou sanatorium ročně spotřebuje.
Jan Zawada, ředitel Sanatoria Jablunkov: „Rekonstrukce, která teď proběhla, v podstatě nahrazovala kotelnu z let 1996 až 1997, kdy bylo sanatorium plynofikováno a tehdy tam byly postaveny kogenerační jednotky. Samotná technologie se nijak zásadním způsobem nezměnila. Změnilo se hlavně to, že místo dvou kogeneračních jednotek z 90. let minulého století jsou tam tři nové, takže je to daleko lépe ovladatelné a říditelné. Máme tam dva kotle, které v případě potřeby dotápějí teplo, jsou to kotle plynové. Všechny rozvody jsou nové, budova je opravená, prosklené plochy vyměněné – tedy celková rekonstrukce. A co se týče technologie, hlavním zařízením jsou právě kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu. Dosud to bylo 85 % elektřiny, kterou sanatorium spotřebuje, a s novou technologií to možná bude ještě více.“
Zřizovatelem sanatoria je Moravskoslezský kraj, který zainvestoval většinu nákladů rekonstrukce.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Kraj a Sanatorium Jablunkov jsou na tom stejně jako všechna ostatní zdravotnická zařízení. Nezáleží na velikosti, ale na zdravotnících a srdcařích, kteří tady pracují. A samozřejmě záleží na pacientech. Pacienti si konečně zasloužili lepší a čistší teplo a také kotelnu, kterou už nebylo třeba vytírat, protože tam dříve cákala voda přes potrubí. Povedlo se dobré dílo – stojí tu úplně nová moderní kotelna. Přehoupli jsme se ze začátku 20. století konečně do 21. století. Celá akce stála kolem 44 milionů. Rozhodně se to vyplatilo pro komfort pacientů i zdravotníků.“
Jan Zawada, ředitel Sanatoria Jablunkov: „Samozřejmě předpokládáme, že nová moderní technologie bude úspornější a ekonomičtější. Ta stará měla téměř 30 let, takže ztráty byly značné, nejen technologií jako takovou, ale i opotřebením.“
Moderní technologie nyní zajišťuje ekologický provoz bez znečišťování ovzduší, což je pro léčbu pacientů s plicními onemocněními zásadní.
---
Veletrh vysokých škol v Moravskoslezském kraji, Glow Up University Tour, se zastavila i v Karviné, aby ukázala studentům, že jít na vysokou školu má smysl a že i oni mohou nalézt svůj vysněný obor v regionu.
V Obecním domě Družba se uskutečnilo Glow Up University Tour, akce, která měla za cíl především zábavnou formou upozornit studenty středních škol na to, že i v Moravskoslezském kraji jsou na univerzitách perspektivní obory s otevřenou budoucností.
Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, organizátor akce: "Proto vlastně cestujeme s Moravskoslezským krajem a s pěti vysokými školami, veřejnými a soukromými, po regionu a představujeme veškeré příležitosti, které tady jsou. Navazujeme kontakty mezi vysokými školami a konkrétními mladými lidmi."
Spolupracuje se zejména s veřejnými vysokými školami, kterými jsou v našem kraji Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita. Akce vznikla za podpory Moravskoslezského kraje i proto, aby lidé budoucnosti zůstali právě v regionu.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Cílem vlastně je jim ukázat, že z Moravskoslezského kraje mohou dosáhnout úplně všeho a že není nutné ho opouštět, ať už kvůli studiu na vysoké škole, nebo kvůli uplatnění a svým profesním cílům, které si dávají už na střední škole."
Přítomní studenti měli možnost naplno se informovat o oborech, o které mají potenciálně zájem, případně se pouze informativně dozvědět o nových možnostech. Ohlasy na akci byly kladné, určitě se tedy nekonala ani v Karviné naposledy.
---
Ostrava-Poruba nepřestává pečovat o stromy a zeleň také v podzimním a zimním období. Takzvaný vegetační klid využívá především k bezpečnostním a zdravotním ořezům stromů a k odstraňování parazitujícího jmelí.
O stromy a zeleň v Porubě pečují po celý rok Technické služby obvodu a také externí firmy.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,Pro ořezy stromů a případné kácení musíme, až na výjimky, využít období vegetačního klidu, proto se těmto pracem věnujeme celou zimu a naopak v létě se už pracovníci věnují například záhonům.”
Jedním z nepřátel stromů je přemnožené jmelí bílé, proto arboristé Ostravských městských lesů a zeleně pracují na jeho odstranění po celém městě. Poruba patří k nejvíce zasaženým obvodům.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,V Porubě jsme začali odstraňovat jmelí už v podstatě v minulém roce. Teď nám zbylo na letošní podzim nějakých 160 stromů, které jsme nestihli udělat. V rámci ořezů jmelí budeme v datech od 9. do 11. prosince uzavírat některá parkoviště.”
Michal Stolička, arborista, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,Ve výškách odstraňujeme jmelí pomocí motorové pily nebo ruční pily. Po sesazení špiček je pozemní pracovník dává na hromadu, aby se mohlo následně dobře štěpkovat.”
Jmelí se v Moravskoslezském kraji vyskytuje mimořádně hojně i kvůli tažným ptákům.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: ,,Živí se vyloženě těmi kuličkami jmelí a dovedou ho přenášet i na větší vzdálenosti.”
Systematické ořezy jmelí budou v Porubě pokračovat i v dalších letech, aby staré stromy dostaly šanci žít déle a nově vysazené nebyly jmelím zničeny už v mládí.
---
S příchodem nového roku odstartuje tradiční Tříkrálová sbírka. Na Opavsku ji každoročně organizuje Charita Opava. Přestože je tato sbírka dlouhodobě jednou z nejúspěšnějších akcí zaměřených na pomoc lidem v nouzi, potýká se s nedostatkem koledníků, a to zejména přímo v Opavě.
Tříkrálová sbírka začne hned 1. ledna, kdy do ulic vyrazí stovky dobrovolníků převlečených za Kašpara, Melichara a Baltazara. V Opavě jich je ale zatím málo. Charita proto vyzývá všechny, kdo mají chuť pomoci, aby se přidali.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky: “My bychom moc uvítali, kdyby se k nám ještě nějací koledníci přidali. Můžou se hlásit celé skupinky, třeba rodina s dětmi a jejich kamarádi, ale můžou se hlásit taky nějaké třeba oddíly, skautské, nebo se můžou hlásit jednotlivci a my potom z nich tu skupinku vlastně vytvoříme.”
Chybí zhruba 30 skupinek, tedy 120 lidí. Skupinku klasicky tvoří jeden dospělý a tři děti, ale stačí, když je vedoucí starší 15 let. Charita sbírku organizuje nejen v Opavě, ale také v šedesáti okolních obcích a v Hradci nad Moravicí.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky: “Tam většinou koledníky už máme, ale je to samozřejmě velice různé vesnice od vesnice. Třeba v Suchých Lazcích tam bychom velice uvítali, kdyby se nám někdo přihlásil.”
Kromě samotné sbírky je důležitý i lidský rozměr celé akce. Koledníci často říkají, že jim setkání s lidmi přinášejí radost a smysluplný pocit.
Jan Pilař, koledník: "Já jsem se do Tříkrálové sbírky zapojil po dlouhých letech poprvé a bylo to moc příjemné. Bylo to fajn, lidé na nás hezky reagovali.”
Jan Hanuš, ředitel, Charita Opava: "Tříkrálová sbírka je pro nás moc důležitá, má pro nás několik rozměrů. Je to ten finanční přínos, my tyto peníze nutně potřebujeme například pro terénní služby nebo pro takové projekty, na které si jinak nemůžeme dosáhnout. A potom ten rozměr, takový ten lidský, kdy koledníci navštěvují seniory nebo lidi ve svém prostředí. A myslím, že tenhle rozměr toho navštěvování a té sounáležitosti je taky velice, velice důležitý.”
Zájemci o koledování najdou veškeré informace na webových stránkách Charity Opava.
---
Modernizovaný školní bazén na ZŠ Františka Hrubína v Havířově znovu slouží stovkám dětí. Rozsáhlá rekonstrukce stála radnici téměř 20 milionů korun. Bazén budou využívat i ostatní organizace.
Základní škola F. Hrubína se po rozsáhlé modernizaci může znovu pochlubit svým školním bazénem. Ten je v Havířově unikátem, jde o poslední školu, která vlastní plavecké zázemí přímo v areálu.
Ondřej Baránek, primátor Havířova (ANO): „Slouží nejen žákům z místní základní školy, ale samozřejmě vypomáhá žákům v kondičním plavání z místního gymnázia na ulici Studentská. Chodí tu rovněž děti ze SPŠE a my jsme velmi rádi, že se nám to povedlo. Investovali jsme nákladem 19 milionů korun do modernizace.“
Výhodou je, že všechny děti na škole mají plaveckou výuku jednou týdně.
Ludmila Mrozková, instruktorka plavání: „Ráda učím a líbí se mi na tom, že děti, které se bojí, se tady naučí plavat. Naučí se prsa, kraul i znak.“
Anketa: „Tak já jsem ráda, že nám zrekonstruovali nový bazén. Jsme za to moc rády. Naučila jsem se tu plavat. Máme aspoň teplý bazén, konečně.“
Anketa: „Já jsem se tady naučil plavat v první třídě. Plavu tady hodně rád. Plavu za různé turnaje tady ve škole a vyhrál jsem spoustu medailí.“
Město by chtělo v brzké době ještě investovat i do modernizace šaten.
---
Nový Jičín ocenil bezpříspěvkové dárce krve. Do auly radnice pozvalo přes 40 mužů a žen, kteří vzácnou tekutinu dávají pravidelně, a poděkovalo jim za projevenou solidaritu.
Ocenění bezpříspěvkových dárců krve pořádá Nový Jičín od roku 2012 jako poděkování lidem, kteří dlouhodobě a bezplatně darují životně důležitou tekutinu. Letos to bylo 43 mužů a žen, kteří byli do auly radnice pozváni.
Michal Kurek, dárce krve: “Určitě mezi to patří vlastně pomoc druhým. Kolik odběrů už máte za sebou? Tak dneska jsem tady k ocenění za osmdesát odběrů, ale už jich mám nějakých sto.”
Andrea Vojvodíková, dárkyně krve: “Jsem zdravotní sestra, tak asi proto. Prostě chci pomáhat.”
Marek Indrák, dárce krve: “Mám 140 odběrů a můj první odběr byl, že jsem to vždycky chtěl zkusit, dlouho jsem se odhodlával a jsem rád že dávám.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem nesmírně rád, že tolik ochotných lidí máme. Jsou to hrdinové toho všedního dne, kteří pomáhají a zachraňují životy. Nesmírně si toho vážím a tito lidé mají u mě velký respekt a úctu.”
Radnice ocenění pořádá ve spolupráci s Českým červeným křížem, oceňuje dárce, kteří dosáhli 40, 80, 120 a 160 odběrů a nebo jsou držiteli Zlaté plakety za to, že krev nebo krevní plazmu darovali už více než 250 krát. Těch bylo letos pět.
---
Historické sanatorium v Jablunkově prošlo další zásadní modernizací. Nákladem bezmála 45 milionů korun byla rekonstruována stará plynová kotelna.
Sanatorium se specializuje na léčbu plicních onemocnění. Modernizace tepelného hospodářství bude znamenat citelné provozní úspory. Nová plynová kotelna zajistí nejen výrobu tepla a teplé vody, ale také více než 85 procent elektrické energie, kterou sanatorium ročně spotřebuje.
Jan Zawada, ředitel Sanatoria Jablunkov: „Rekonstrukce, která teď proběhla, v podstatě nahrazovala kotelnu z let 1996 až 1997, kdy bylo sanatorium plynofikováno a tehdy tam byly postaveny kogenerační jednotky. Samotná technologie se nijak zásadním způsobem nezměnila. Změnilo se hlavně to, že místo dvou kogeneračních jednotek z 90. let minulého století jsou tam tři nové, takže je to daleko lépe ovladatelné a říditelné. Máme tam dva kotle, které v případě potřeby dotápějí teplo, jsou to kotle plynové. Všechny rozvody jsou nové, budova je opravená, prosklené plochy vyměněné – tedy celková rekonstrukce. A co se týče technologie, hlavním zařízením jsou právě kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu. Dosud to bylo 85 % elektřiny, kterou sanatorium spotřebuje, a s novou technologií to možná bude ještě více.“
Zřizovatelem sanatoria je Moravskoslezský kraj, který zainvestoval většinu nákladů rekonstrukce.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Kraj a Sanatorium Jablunkov jsou na tom stejně jako všechna ostatní zdravotnická zařízení. Nezáleží na velikosti, ale na zdravotnících a srdcařích, kteří tady pracují. A samozřejmě záleží na pacientech. Pacienti si konečně zasloužili lepší a čistší teplo a také kotelnu, kterou už nebylo třeba vytírat, protože tam dříve cákala voda přes potrubí. Povedlo se dobré dílo – stojí tu úplně nová moderní kotelna. Přehoupli jsme se ze začátku 20. století konečně do 21. století. Celá akce stála kolem 44 milionů. Rozhodně se to vyplatilo pro komfort pacientů i zdravotníků.“
Jan Zawada, ředitel Sanatoria Jablunkov: „Samozřejmě předpokládáme, že nová moderní technologie bude úspornější a ekonomičtější. Ta stará měla téměř 30 let, takže ztráty byly značné, nejen technologií jako takovou, ale i opotřebením.“
Moderní technologie nyní zajišťuje ekologický provoz bez znečišťování ovzduší, což je pro léčbu pacientů s plicními onemocněními zásadní.
---
Veletrh vysokých škol v Moravskoslezském kraji, Glow Up University Tour, se zastavila i v Karviné, aby ukázala studentům, že jít na vysokou školu má smysl a že i oni mohou nalézt svůj vysněný obor v regionu.
V Obecním domě Družba se uskutečnilo Glow Up University Tour, akce, která měla za cíl především zábavnou formou upozornit studenty středních škol na to, že i v Moravskoslezském kraji jsou na univerzitách perspektivní obory s otevřenou budoucností.
Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, organizátor akce: "Proto vlastně cestujeme s Moravskoslezským krajem a s pěti vysokými školami, veřejnými a soukromými, po regionu a představujeme veškeré příležitosti, které tady jsou. Navazujeme kontakty mezi vysokými školami a konkrétními mladými lidmi."
Spolupracuje se zejména s veřejnými vysokými školami, kterými jsou v našem kraji Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita. Akce vznikla za podpory Moravskoslezského kraje i proto, aby lidé budoucnosti zůstali právě v regionu.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Cílem vlastně je jim ukázat, že z Moravskoslezského kraje mohou dosáhnout úplně všeho a že není nutné ho opouštět, ať už kvůli studiu na vysoké škole, nebo kvůli uplatnění a svým profesním cílům, které si dávají už na střední škole."
Přítomní studenti měli možnost naplno se informovat o oborech, o které mají potenciálně zájem, případně se pouze informativně dozvědět o nových možnostech. Ohlasy na akci byly kladné, určitě se tedy nekonala ani v Karviné naposledy.
---
