Ostrava se musí vypořádat s problémem, který působí neukáznění řidiči v okolí nákupního centra Nová Karolina. I přes zákaz vjezdu najíždějí auta na dlažbu a poškozují ji. V těchto dnech je v plném proudu její rekonstrukce za milion korun.
I přesto, že pod nákupním centrem Nová Karolina je rozsáhlé podzemní parkoviště, mnoho řidičů nechává i přes zákaz auta raději kousek od vchodu na náměstí Biskupa Bruna, K Šalamounu nebo na Jantarové ulici. Tato místa na to ale nejsou připravena. Dlažba se vlní, propadá a praská. Ostrava je pak musí nákladně opravovat.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Paradoxně je to poměrně nový veřejný prostor, ale je tam velký nešvar, jezdí tam řada aut. Obrovské množství lidí najíždí přímo na tu dlažbu, my ten problém víme, městská policie je tam aktivní, ale není tam pořád."
V první fázi byly obnoveny povrchy na ulici K Šalamounu. Rekonstrukce 400 metrů čtverečních stála téměř 4 miliony korun. Nyní se předlážďuje Jantarová a náměstí Biskupa Bruna. To vyjde na téměř 5 milionů korun.
Eva Kijonková, mluvčí realizátora společnosti Ostravské komunikace: "V první řadě s rozebere stará poškozená dlažba, potom se jde do povrchové vrstvy, která se musí znovu udělat a na nový povrch se položí ta dlažba.
Po dokončení už ale město nenechá nic náhodě a zákazové značky doplní i fyzickými zábranami.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Připravujeme projekt, který by měl znemožnit vjezd. V závěru roku tam vzniknou mobilní zábrany, které musí být výsuvné, aby byl zachován vjezd pro IZS a technickou obsluhu."
Vedení města apeluje na řidiče, aby na dlažbu nevjížděli a využili podzemní parkoviště. To má 1500 státní a na dvě hodiny je zdarma.
---
V Ostravě-Zábřehu se otevřela nová zubní ordinace. Provoz ambulance je zahájen v postupném režimu – každé pondělí a úterý od 8 do 19 hodin. S rozšiřováním ordinační doby i dalším posílením týmu se počítá od září.
Nedostatek zubních lékařů. Celorepublikový problém, který zmítá ve velkém i Ostravu. V Ostravě-Jihu ale mají nyní občané možnost využít novou zubařskou ambulanci, která slouží primárně obyvatelům obvodu.
anketa, první pacienti: „No problém byl najít zubaře pro děti, my jsme chodili k jedné paní akorát, to bylo na NH a tam už to vlastně pomalu končí a měli jsme problém najít nového zubaře.“
anketa, první pacienti: „Jsem ráda, že se to otevřelo, sháněla jsem zubaře dva roky.
Cena provedených stavebních úprav a vybavení interiéru přesáhla 11 miliónů korun.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Máme zubní ordinace, které už jsou v provozu, fungují a pomalinku nabírají občany Jihu. Ta tento nábor vlastně bude trvat až do konce roku, protože nejsložitější je obtelefonovat, domluvit ten termín a udělat vstupní prohlídku pro všechny najednou.“
S nedostatkem zubařů bojuje celý Moravskoslezský kraj. Až 200 tisíc lidí je bez stomatologické péče.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity: „Je to vidět na mnoha místech, jsou tady prázdné zubařské ordinace po těch, kteří odešli do důchodu. Na nás jako na lékařskou fakultu, která vychovává budoucí absolventy, budoucí stomatology, se obrací starostové a primátoři statutárních měst se žádostí o spolupráci, abychom dokázali vlastně jaksi vyhovět potřebám jejich obyvatel.“
Dvě nové zubařské ordinace Jižané naleznou v nově zrekonstruovaných prostorách G-Centra na ulici Čujkovova.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Loňské povodně napáchaly v Ostravě miliardové škody a jejich dozvuky se řeší dodnes. Velké vodě se nevyhnul ani psí útulek v Třebovicích, který bude muset nechat jednu z budov strhnout a nahradit novou.
Na záběrech, které loni na podzim natočili při povodni sami zaměstnanci třebovického útulku pro psy, můžete vidět řádění přírodního živlu. Voda místy dosahovala kolem dvou metrů, což je vidět dodnes. Škody jsou tak rozsáhlé, že místo rekonstrukce, čeká jednu z budov ztržení a stavba nového objektu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Po povodních už se právě tato část budovy zcela neužívá, není technicky způsobilá, takže už nepřipravujeme její rekonstrukci, ale připravujeme celkové snesení celé budovy a vystavění nové budovy."
V nové budově budou samozřejmě hlavně kotce, ale také dílna, herna pro psy, pracovna veterinárního technika, vyšetřovna, prádelna i sklad krmiva. Nový objekt bude lépe reagovat na trendy v chovu psů, kdy přibývá tzv. bojových plemen, které mají specifické požadavky.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy: "Tím, že jsou více méně nekontaktní s ostatními pejsky, potřebují spíš takovou izolaci, takže je pro ně mnohem lepší, když nemají kontakt s ostatními psy. Lépe pak fungují, lépe se soustředí a lépe se s nimi pracuje."
Díky třebovického útulku našlo nových domov za 27 let jeho existence 11 a půl tisíce psů. Pokud zvažujete pořízení psa, určitě se podívejte na nabídku útulku na webu a nebo se zajděte podívat. Zájemci mají také možnost psy v úterý a v sobotu chodit venčit.
---
I letos se milovníci noční oblohy sešli na Ondřejníku. Tradiční letní pozorování hvězd přilákalo v sobotu večer návštěvníky, kteří si mohli vyzkoušet práci s astronomickými dalekohledy a podívat se na planety i vzdálené galaxie. Letos ale pozorování ovlivnil úplněk.
Na Ondřejníku uspořádalo Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí další ročník oblíbené akce. Návštěvníci si mohli prohlédnout hvězdy, mlhoviny i planety, a to prostřednictvím dvou různých dalekohledů. I přes přesvětlenou oblohu se podařilo ukázat zajímavé objekty letního nebe.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „My jsme tady už, jestli mě paměť nešálí, tak možná pátým nebo šestým rokem. Přijeli jsme z Valašského Meziříčí. Skoro bych řekl, že to je taková tradiční akce – zkrátka a dobře nabízíme pozorování frýdlantskému Kulturnímu centru. A zatím teda pokaždé vyslyšeli naši nabídku. Evidentně jim přišla zajímavá. Snažíme se návštěvníkům, kteří sem váží cestu nahoru na ten velikánský kopec, který tu máte, ukázat krásy letní oblohy.“
Anketa: „My jsme tady z Frýdlantu a doma občas pozorujeme na terase Měsíc a hvězdy. Tady se těšíme hodně. Jsme zvědaví, jak to tady dopadne.“
Anketa: „Tak my jsme přišli, abychom se podívali na Saturn, který má jít vidět. Chodíme tady, máme to kousek, takže na Ondřejník chodíme občas. Já tu jsem asi potřetí za tento rok. Nevím, jestli něco uvidíme. Doufáme, že ano.“
Anketa: „My jsme tu byli minulý rok a viděli jsme Saturn, takže asi znova se podívat na něj. A máme tady návštěvu, tak jsme přišli i s ní.“
Alice Vlčková, Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí: „Akci každoročně pořádá Kulturní centrum ve Frýdlantu nad Ostravicí. O akci je, myslím, docela velký zájem, protože se každý rok zúčastňuje čím dál tím více lidí. Dneska jsme měli trošku smůlu, protože v okolních vesnicích jsou další kulturní akce, ale myslím si, že pro ty, co přišli a zúčastní se, to vůbec nevadí. Určitě jim bude přát počasí a snad něco i na obloze uvidí.“
Letos pozorování ovlivnil úplněk, který výrazně přesvětloval oblohu. Přesto si návštěvníci mohli prohlédnout hvězdy, dvojhvězdy, galaxie i mlhoviny.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Letos nás čeká měsíc v úplňku, o kterém by každý astronom řekl, že to je to nejhorší, co vás může potkat za sezónu hned po deštivé obloze. Ale já si myslím, že i přes ten měsíc, který bude přesvětlovat noční oblohu, uvidíme některé z těch zajímavých objektů, jako jsou třeba hvězdy, dvojhvězdy, galaxie nebo mlhoviny. Něco takového určitě dnes návštěvníci uvidí.“
Účastníci si mohli vyzkoušet dva typy dalekohledů – jeden automatický a druhý manuální, který si mohli namířit podle sebe.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Na technice je nejzajímavější to, že už popáté nebo pošesté přežila cestu v kufru auta. Jinak se jedná o zrcadlové dalekohledy, které máme osvědčené. Jeden z nich je dost automatizovaný, že se nasměruje na oblohu tam, kam bychom si přáli. Druhý je takový ‚hloupější‘ dalekohled, který budou mít návštěvníci – nechci říkat na hraní, ale v podstatě ano – budou si ho moct namířit sami a vyzkoušet, co je s ním vidět. Zkrátka máme dva dalekohledy – jeden manuální a druhý spíše automatický. Základní přiblížení našich dalekohledů je zhruba 70–80násobné. Když to porovnáme s klasickým triedrem, který mají myslivci, tak tam je to od 8 do 12násobku, takže si diváci mohou udělat představu. Když jsou dobré pozorovací podmínky, tak z okulárů, které k té technice máme, se běžně můžeme dostat až ke 160násobnému přiblížení. Nicméně není potřeba velké přiblížení – stačí podle mých zkušeností 60–80násobné, aby už byly dobře vidět kotoučky planet, jako je Jupiter, nebo Saturnovy prstence. Řekl jsem, Saturnovy prstence, ale shodou okolností v letošním roce nejsou viditelné, ony se zase objeví. A pochopitelně lze vidět i detaily na Měsíci.“
Úplněk ale ukázal, že jeho pozorování má i svá omezení.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Já si myslím, že lidé očekávají největší zážitek. A my je tady trošičku – nechci říkat, že zklameme – spíše přivedeme zpátky na zem. Měsíc v úplňku totiž poměrně hodně přesvětluje, takže je lehce nepříjemné ho pozorovat v dalekohledu. A zároveň tím, že jeho povrchové útvary jsou nasvětlené shora, tak nevrhají stíny a nepůsobí plasticky. Nicméně na okraji přece jenom nějaké stíny budou. Takže lidé uvidí, jak to vlastně nemá vypadat, když se chtějí podívat na Měsíc. A potom doufáme, že přijdou na hvězdárnu si to zopakovat, až bude zase v první čtvrti – to astronomové mají rádi.“
Astronom sice odjel už před půlnocí, ale lidé mohli hvězdnou oblohu pozorovat až do rána.
---
Malebná lázeňská obec v srdci Jeseníků hostila další zastávku oblíbeného gastronomického festivalu Pojez Fest, který už tradičně propojuje kvalitní regionální gastronomii, živou hudbu a rodinnou festivalovou atmosféru.
Návštěvníci si mohli vybrat z desítek stánků a foodtrucků, které nabízely jak speciality místních podniků a restaurací, tak i exotické chutě. Nechyběly kulinářské a barmanské show. Diváci tak mohli sledovat přípravu originálních jídel i netradičních drinků.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je tady tradičně úžasná atmosféra, Karlova Studánka je jak dělaná pro Pojez fest.”
Jan Poštulka, ředitel lázní Karlova Studánka: “V Karlově Studánce si neužíváme jen dobré ovzduší, ale i nádherných vůní a toho, co si dopřejeme tady dneska do žaludku.”
Na Pojez festu nechyběly ani ochutnávky dosud oceněných regionálních potravin, jako například klobáska dědy Pilčíka
anketa: regionální výrobci potravin: “Nabízíme naše zákusky, všechno je vyrobeno bez konzervantů, bez chemie, na čisto.”
“Hlavně děláme medovinu, která je za studena kvašená přírodně dělaná bez barviv a přísad.”
“Vyrábíme s maminkou přírodní domácí sirupy, děláme to postaru podle receptů našich babiček.”
anketa: návštěvníci Pojez festu: “Líbí se nám tady všechno, hlavně ty ochutnávky, regionání potraviny.”
“Hrozně se nám tady líbí. Výborné jídlo, super hudba.”
Nechyběl ani pestrý program pro děti a o hudební program se postaraly populární kapely Slza a Děda Mládek Illegal Band. Vyhlášeny byly i ceny Regionální potravina Moravskoslezského kraje.
Petr Lexa, zpěvák, kapela Slza: “Přijeli jsme sem, tady spousta lidí, bylo úplně narváno, krásný, úžasný koncert.”
Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “V letošním roce byl výběr velmi náročný, protože jsme testovali celkem 114 produktů od 38 regionálních výrobců. Ty výrobky byly skvělé, měly výbornou vůni, chuť, konzistenci.”
Vyhlášeno bylo 9 nejlepších regionálních potravin a 3 zvláštní ceny hejtmana.
---
Ostrava se musí vypořádat s problémem, který působí neukáznění řidiči v okolí nákupního centra Nová Karolina. I přes zákaz vjezdu najíždějí auta na dlažbu a poškozují ji. V těchto dnech je v plném proudu její rekonstrukce za milion korun.
I přesto, že pod nákupním centrem Nová Karolina je rozsáhlé podzemní parkoviště, mnoho řidičů nechává i přes zákaz auta raději kousek od vchodu na náměstí Biskupa Bruna, K Šalamounu nebo na Jantarové ulici. Tato místa na to ale nejsou připravena. Dlažba se vlní, propadá a praská. Ostrava je pak musí nákladně opravovat.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Paradoxně je to poměrně nový veřejný prostor, ale je tam velký nešvar, jezdí tam řada aut. Obrovské množství lidí najíždí přímo na tu dlažbu, my ten problém víme, městská policie je tam aktivní, ale není tam pořád."
V první fázi byly obnoveny povrchy na ulici K Šalamounu. Rekonstrukce 400 metrů čtverečních stála téměř 4 miliony korun. Nyní se předlážďuje Jantarová a náměstí Biskupa Bruna. To vyjde na téměř 5 milionů korun.
Eva Kijonková, mluvčí realizátora společnosti Ostravské komunikace: "V první řadě s rozebere stará poškozená dlažba, potom se jde do povrchové vrstvy, která se musí znovu udělat a na nový povrch se položí ta dlažba.
Po dokončení už ale město nenechá nic náhodě a zákazové značky doplní i fyzickými zábranami.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Připravujeme projekt, který by měl znemožnit vjezd. V závěru roku tam vzniknou mobilní zábrany, které musí být výsuvné, aby byl zachován vjezd pro IZS a technickou obsluhu."
Vedení města apeluje na řidiče, aby na dlažbu nevjížděli a využili podzemní parkoviště. To má 1500 státní a na dvě hodiny je zdarma.
---
V Ostravě-Zábřehu se otevřela nová zubní ordinace. Provoz ambulance je zahájen v postupném režimu – každé pondělí a úterý od 8 do 19 hodin. S rozšiřováním ordinační doby i dalším posílením týmu se počítá od září.
Nedostatek zubních lékařů. Celorepublikový problém, který zmítá ve velkém i Ostravu. V Ostravě-Jihu ale mají nyní občané možnost využít novou zubařskou ambulanci, která slouží primárně obyvatelům obvodu.
anketa, první pacienti: „No problém byl najít zubaře pro děti, my jsme chodili k jedné paní akorát, to bylo na NH a tam už to vlastně pomalu končí a měli jsme problém najít nového zubaře.“
anketa, první pacienti: „Jsem ráda, že se to otevřelo, sháněla jsem zubaře dva roky.
Cena provedených stavebních úprav a vybavení interiéru přesáhla 11 miliónů korun.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Máme zubní ordinace, které už jsou v provozu, fungují a pomalinku nabírají občany Jihu. Ta tento nábor vlastně bude trvat až do konce roku, protože nejsložitější je obtelefonovat, domluvit ten termín a udělat vstupní prohlídku pro všechny najednou.“
S nedostatkem zubařů bojuje celý Moravskoslezský kraj. Až 200 tisíc lidí je bez stomatologické péče.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity: „Je to vidět na mnoha místech, jsou tady prázdné zubařské ordinace po těch, kteří odešli do důchodu. Na nás jako na lékařskou fakultu, která vychovává budoucí absolventy, budoucí stomatology, se obrací starostové a primátoři statutárních měst se žádostí o spolupráci, abychom dokázali vlastně jaksi vyhovět potřebám jejich obyvatel.“
Dvě nové zubařské ordinace Jižané naleznou v nově zrekonstruovaných prostorách G-Centra na ulici Čujkovova.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Loňské povodně napáchaly v Ostravě miliardové škody a jejich dozvuky se řeší dodnes. Velké vodě se nevyhnul ani psí útulek v Třebovicích, který bude muset nechat jednu z budov strhnout a nahradit novou.
Na záběrech, které loni na podzim natočili při povodni sami zaměstnanci třebovického útulku pro psy, můžete vidět řádění přírodního živlu. Voda místy dosahovala kolem dvou metrů, což je vidět dodnes. Škody jsou tak rozsáhlé, že místo rekonstrukce, čeká jednu z budov ztržení a stavba nového objektu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Po povodních už se právě tato část budovy zcela neužívá, není technicky způsobilá, takže už nepřipravujeme její rekonstrukci, ale připravujeme celkové snesení celé budovy a vystavění nové budovy."
V nové budově budou samozřejmě hlavně kotce, ale také dílna, herna pro psy, pracovna veterinárního technika, vyšetřovna, prádelna i sklad krmiva. Nový objekt bude lépe reagovat na trendy v chovu psů, kdy přibývá tzv. bojových plemen, které mají specifické požadavky.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy: "Tím, že jsou více méně nekontaktní s ostatními pejsky, potřebují spíš takovou izolaci, takže je pro ně mnohem lepší, když nemají kontakt s ostatními psy. Lépe pak fungují, lépe se soustředí a lépe se s nimi pracuje."
Díky třebovického útulku našlo nových domov za 27 let jeho existence 11 a půl tisíce psů. Pokud zvažujete pořízení psa, určitě se podívejte na nabídku útulku na webu a nebo se zajděte podívat. Zájemci mají také možnost psy v úterý a v sobotu chodit venčit.
---
I letos se milovníci noční oblohy sešli na Ondřejníku. Tradiční letní pozorování hvězd přilákalo v sobotu večer návštěvníky, kteří si mohli vyzkoušet práci s astronomickými dalekohledy a podívat se na planety i vzdálené galaxie. Letos ale pozorování ovlivnil úplněk.
Na Ondřejníku uspořádalo Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí další ročník oblíbené akce. Návštěvníci si mohli prohlédnout hvězdy, mlhoviny i planety, a to prostřednictvím dvou různých dalekohledů. I přes přesvětlenou oblohu se podařilo ukázat zajímavé objekty letního nebe.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „My jsme tady už, jestli mě paměť nešálí, tak možná pátým nebo šestým rokem. Přijeli jsme z Valašského Meziříčí. Skoro bych řekl, že to je taková tradiční akce – zkrátka a dobře nabízíme pozorování frýdlantskému Kulturnímu centru. A zatím teda pokaždé vyslyšeli naši nabídku. Evidentně jim přišla zajímavá. Snažíme se návštěvníkům, kteří sem váží cestu nahoru na ten velikánský kopec, který tu máte, ukázat krásy letní oblohy.“
Anketa: „My jsme tady z Frýdlantu a doma občas pozorujeme na terase Měsíc a hvězdy. Tady se těšíme hodně. Jsme zvědaví, jak to tady dopadne.“
Anketa: „Tak my jsme přišli, abychom se podívali na Saturn, který má jít vidět. Chodíme tady, máme to kousek, takže na Ondřejník chodíme občas. Já tu jsem asi potřetí za tento rok. Nevím, jestli něco uvidíme. Doufáme, že ano.“
Anketa: „My jsme tu byli minulý rok a viděli jsme Saturn, takže asi znova se podívat na něj. A máme tady návštěvu, tak jsme přišli i s ní.“
Alice Vlčková, Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí: „Akci každoročně pořádá Kulturní centrum ve Frýdlantu nad Ostravicí. O akci je, myslím, docela velký zájem, protože se každý rok zúčastňuje čím dál tím více lidí. Dneska jsme měli trošku smůlu, protože v okolních vesnicích jsou další kulturní akce, ale myslím si, že pro ty, co přišli a zúčastní se, to vůbec nevadí. Určitě jim bude přát počasí a snad něco i na obloze uvidí.“
Letos pozorování ovlivnil úplněk, který výrazně přesvětloval oblohu. Přesto si návštěvníci mohli prohlédnout hvězdy, dvojhvězdy, galaxie i mlhoviny.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Letos nás čeká měsíc v úplňku, o kterém by každý astronom řekl, že to je to nejhorší, co vás může potkat za sezónu hned po deštivé obloze. Ale já si myslím, že i přes ten měsíc, který bude přesvětlovat noční oblohu, uvidíme některé z těch zajímavých objektů, jako jsou třeba hvězdy, dvojhvězdy, galaxie nebo mlhoviny. Něco takového určitě dnes návštěvníci uvidí.“
Účastníci si mohli vyzkoušet dva typy dalekohledů – jeden automatický a druhý manuální, který si mohli namířit podle sebe.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Na technice je nejzajímavější to, že už popáté nebo pošesté přežila cestu v kufru auta. Jinak se jedná o zrcadlové dalekohledy, které máme osvědčené. Jeden z nich je dost automatizovaný, že se nasměruje na oblohu tam, kam bychom si přáli. Druhý je takový ‚hloupější‘ dalekohled, který budou mít návštěvníci – nechci říkat na hraní, ale v podstatě ano – budou si ho moct namířit sami a vyzkoušet, co je s ním vidět. Zkrátka máme dva dalekohledy – jeden manuální a druhý spíše automatický. Základní přiblížení našich dalekohledů je zhruba 70–80násobné. Když to porovnáme s klasickým triedrem, který mají myslivci, tak tam je to od 8 do 12násobku, takže si diváci mohou udělat představu. Když jsou dobré pozorovací podmínky, tak z okulárů, které k té technice máme, se běžně můžeme dostat až ke 160násobnému přiblížení. Nicméně není potřeba velké přiblížení – stačí podle mých zkušeností 60–80násobné, aby už byly dobře vidět kotoučky planet, jako je Jupiter, nebo Saturnovy prstence. Řekl jsem, Saturnovy prstence, ale shodou okolností v letošním roce nejsou viditelné, ony se zase objeví. A pochopitelně lze vidět i detaily na Měsíci.“
Úplněk ale ukázal, že jeho pozorování má i svá omezení.
Tomáš Pečiva, Hvězdárna Valašské Meziříčí, odborný pracovník: „Já si myslím, že lidé očekávají největší zážitek. A my je tady trošičku – nechci říkat, že zklameme – spíše přivedeme zpátky na zem. Měsíc v úplňku totiž poměrně hodně přesvětluje, takže je lehce nepříjemné ho pozorovat v dalekohledu. A zároveň tím, že jeho povrchové útvary jsou nasvětlené shora, tak nevrhají stíny a nepůsobí plasticky. Nicméně na okraji přece jenom nějaké stíny budou. Takže lidé uvidí, jak to vlastně nemá vypadat, když se chtějí podívat na Měsíc. A potom doufáme, že přijdou na hvězdárnu si to zopakovat, až bude zase v první čtvrti – to astronomové mají rádi.“
Astronom sice odjel už před půlnocí, ale lidé mohli hvězdnou oblohu pozorovat až do rána.
---
Malebná lázeňská obec v srdci Jeseníků hostila další zastávku oblíbeného gastronomického festivalu Pojez Fest, který už tradičně propojuje kvalitní regionální gastronomii, živou hudbu a rodinnou festivalovou atmosféru.
Návštěvníci si mohli vybrat z desítek stánků a foodtrucků, které nabízely jak speciality místních podniků a restaurací, tak i exotické chutě. Nechyběly kulinářské a barmanské show. Diváci tak mohli sledovat přípravu originálních jídel i netradičních drinků.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je tady tradičně úžasná atmosféra, Karlova Studánka je jak dělaná pro Pojez fest.”
Jan Poštulka, ředitel lázní Karlova Studánka: “V Karlově Studánce si neužíváme jen dobré ovzduší, ale i nádherných vůní a toho, co si dopřejeme tady dneska do žaludku.”
Na Pojez festu nechyběly ani ochutnávky dosud oceněných regionálních potravin, jako například klobáska dědy Pilčíka
anketa: regionální výrobci potravin: “Nabízíme naše zákusky, všechno je vyrobeno bez konzervantů, bez chemie, na čisto.”
“Hlavně děláme medovinu, která je za studena kvašená přírodně dělaná bez barviv a přísad.”
“Vyrábíme s maminkou přírodní domácí sirupy, děláme to postaru podle receptů našich babiček.”
anketa: návštěvníci Pojez festu: “Líbí se nám tady všechno, hlavně ty ochutnávky, regionání potraviny.”
“Hrozně se nám tady líbí. Výborné jídlo, super hudba.”
Nechyběl ani pestrý program pro děti a o hudební program se postaraly populární kapely Slza a Děda Mládek Illegal Band. Vyhlášeny byly i ceny Regionální potravina Moravskoslezského kraje.
Petr Lexa, zpěvák, kapela Slza: “Přijeli jsme sem, tady spousta lidí, bylo úplně narváno, krásný, úžasný koncert.”
Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “V letošním roce byl výběr velmi náročný, protože jsme testovali celkem 114 produktů od 38 regionálních výrobců. Ty výrobky byly skvělé, měly výbornou vůni, chuť, konzistenci.”
Vyhlášeno bylo 9 nejlepších regionálních potravin a 3 zvláštní ceny hejtmana.
---
