S postupným ukončováním těžby uhlí v Dole ČSM ve Stonavě si už v předstihu horníci i povrchoví pracovníci hledají nové zaměstnání. Pomáhají jim v tom pracovníci úřadu práce, kteří dojíždějí přímo na šachtu.
Těžba uhlí končí postupně a zaměstnanci proto šachtu opouštějí průběžně v několika vlnách. Na přelomu srpna a září odejde dalších 150 lidí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Jsou to pracovníci z úseku vybavování a likvidací, kteří teď dokončují právě vybavování posledních porubů, které se ještě budou těžit technologiemi k dobývání.“
Horník Dolu ČSM: „Pracuji v dole na strojním úseku jako důlní zámečník – lokomotivář. 31. srpna končím. Chtěl bych nějakou rekvalifikaci.“
Aby měli odcházející horníci hledání nové práce jednodušší, mohou už teď cestou na šichtu zastavit na mobilním pracovišti úřadu práce.
Kateřina Pavlíková, mluvčí Úřadu práce ČR: „Pracovníkům OKD, kterých se týká hromadné propouštění v dolech na Karvinsku, asistují poradci úřadu práce přímo v areálu firmy. Prostřednictvím mobilního pracoviště je informujeme o tom, jak se mají správně zaregistrovat na úřadu práce, jaké mají možnosti například u rekvalifikací, nebo jak si správně požádat o podporu v nezaměstnanosti. Řešíme s nimi také to, jak se mají připravit na výběrové řízení, jak si upravit životopis nebo jaká volná místa v regionu nabízíme.“
Horník Dolu ČSM: „Je to přínosné, že je to tady na šachtě a nemusím jezdit po úřadech práce jinde, třeba v Havířově nebo v Karviné.“
Z velké části odcházejí důlní pracovníci, protože pro povrchové zaměstnance bude práce i po ukončení těžby uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Odcházející samozřejmě budou mít nárok na odstupné ve výši 4 až 11násobku průměrného měsíčního výdělku a mohou také využít služeb programu Nová šichta, který jim pomůže najít uplatnění na trhu práce nebo třeba nastartovat vlastní podnikání.“
Do ukončení těžby v příštím roce postupně šachtu opustí ještě několik dalších stovek zaměstnanců.
---
Ve Frýdku-Místku se daří snižovat počet odpadu, který končí na skládce. Lidé více třídí plasty a bioodpad. Podle města tomu pomáhá osvěta i rozšiřování sběrné sítě kontejnerů. Ale také například optimalizace a modernizace svozů.
Likvidace odpadu patří mezi nejpalčivější problémy lidstva. Proto je velmi důležité správně třídit.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Obyvatelé Frýdku-Místku za uplynulý loňský rok 2024 vyprodukovali více než 27 000 tun celkového odpadu. Množství smíšeného komunálního odpadu klesá, což je pozitivní. A naopak roste množství tříděného odpadu.“
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „V porovnání roku 2023 s rokem 2024 nám stouplo množství vytříděných plastů o 25 %, což je pro vaši představu nějakých 230 tun. Z nějakých 720 tun jsme se dostali na 950 tun, což je krásné číslo i v rámci republiky. Naopak, komunální odpad se výrazně snížil o 26 %.“
Pozitivní vliv na čísla má řada úprav a kroků, které město provedlo ve spolupráci s Frýdeckou skládkou. Od změny systému svozů po přidání nádob na plasty k rodinným domům.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „Tím chci také poděkovat občanům, že se do toho zapojili, protože začátky byly samozřejmě velmi krušné. Zavedli jsme sběr dům od domu do žlutých nádob a zároveň jsme snížili četnost svozu komunálního odpadu. To na začátku vyvolalo vlnu nevole, ale systém se ustálil. Kdo potřeboval přidat další nádobu na komunální odpad, tak ji dostal.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsem moc rád, že Frýdecké skládce ve spolupráci s městem se daří zlepšovat dostupnost sběrné sítě odpadového hospodářství. A to především optimalizací svozů a navyšováním nádob na třídění odpadu. Kromě stávajících nádob se v roce 2024 přidaly k rodinným domkům nádoby na plasty, což mělo velmi pozitivní dopad. Od letošního roku 2025 byly přidány také šedé kontejnery na drobné kovy a bílé kontejnery na textil.“
Třídění je důležité především proto, aby se ušetřil prostor na skládce.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „My na Severní Moravě ještě nemáme energetické zařízení na využití odpadů, nemáme tady spalovny, takže musíme zbytkový odpad dávat na skládku. Vše, co skončí v černých nebo šedých popelnicích, už se netřídí a jde na skládku. To, co dají lidé do barevných nádob, skončí na třídicí lince v Lískovci, tam se to dotřídí a pak to jde z části na energetické využití a z části na materiálové využití.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chtěl bych moc poděkovat Frýdecké skládce za jejich profesionální přístup a za spolupráci a samozřejmě také občanům, kteří řádně třídí, za jejich ochotu a aktivní a zodpovědný přístup ke třídění.“
Nároky na třídění se budou neustále zvyšovat, protože od roku 2030 začne platit zákon, který zakáže skládkování neupraveného odpadu. Třídit se tak bude muset všude i komunální odpad.
---
Lepší viditelnost, bezpečnost, ale i značná finanční úspora. To jsou důvody, proč se radnice v Havířově pustila do modernizace veřejného osvětlení.
Veřejné osvětlení vnímají lidé jako samozřejmost. Málokdo ale ví, že na území Havířova je 7 241 lamp a za spotřebu elektrické energie zaplatí město ročně více než deset milionů korun. V loňském roce začala radnice v rámci úsporných opatření s projektem na výměnu led svítidel. Ta by měla dokončena do konce roku 2025.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “My jsme měli v minulém roce, v roce 2024, spotřebu 2,3 milionů kWh za celý rok. A v tomto roce, pakliže to všecko doběhne tak, jak má, tak předpokládáme spotřebu 1,7 milionů kWh. To znamená, měli bychom ušetřit více než 2 miliony korun pouze za elektrickou energii."
V současné době je ve městě vyměněno téměř 6 tisíc světelných bodů.
Pavel Koval, pracovních Technických služeb Havířov: “Úspora je vlastně taková, že tato stará má spotřebu nějakých 70 W a ta nová 21. Takže úsporu si asi každý spočítá jednoduše sám.”
Ne vždy se mění rovnou i sloupy veřejného osvětlení, přesto, že mohou na první pohled vypadat zastarale.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Pokud se najde sloup, který už neodpovídá technickým normám, nebo není bezpečný, tak se mění. Výměna sloupu je trošičku složitější, protože ne vždycky se jedná o opravu, ale musí tam být ještě třeba dodatečné povolení."
Město chce změnit i celý systém provozu veřejného osvětlení tak, aby se každá lampa dala ovládat samostatně. Nyní to jde jen po ulicích.
---
Malé Hoštice s Chlebičovem propojila nová cyklostezka. O kvalitní cyklistické spojení obě obce usilovaly delší dobu. Zatímco v Malých Hošticích v podstatě cyklostezka v tomto úseku nebyla, ve směru na Chlebičov byla ve špatném technickém stavu.
Nová cyklostezka z Malých Hoštic do Chlebičova je dlouhá zhruba 2 km a je celá z asfaltu. Stavěla se na dvě etapy, tu první realizovalo město Opava, druhou obec Chlebičov.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava dlouhodobě podporuje rozvoj a stavbu cyklostezek na území města Opavy a nejenom to. Spolupracuje i s okolními obcemi. Nově jsme teď zbudovali cyklostezku z Opavy do Malých Hoštic a pokračuje 2. etapou do Chlebičova.”
Cyklostezka si vyžádala zhruba 6 milionů korun a polovinou na ni přispěl Státní fond dopravní infrastruktury a Moravskoslezský kraj.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Jednalo se ne o úplně nové vybudování trasy, ale opravy té stávající. Nejenže poskytuje pohodlnější a bezpečnější pohyb cyklistům i pěším, ale zároveň nás propojuje doslova. My totiž s Malými a Velkými Hošticemi jsme jedna farnost a máme jakousi společnou komunitu.”
Na cyklostezce bylo vybudováno také zastavení, kde jsou krásné výhledy nejen na Opavu, ale také na celé Jeseníky.
V Malých Hošticích vede kolem lesoparku, kde je spousta atrakcí pro celou rodinu.
anketa: uživatelé cyklostezky: “Pokud trošku vyjde čas, dovolí, tak vyjíždím na kole, tady sice jenom kolem komína, kolem Opavice, ale cyklostezka skvělá, asfaltka krásná, rovná, nádhera.”
“Líbí se mi moc, chodíme tam běhat, jezdíme na kole směrem na Malé Hoštice, v Malých Hošticích se to napojuje na opavskou cyklostezku, takže si myslím, že je to super hlavně pro chlebičovské, taky pro opavské, že můžou využít tady tuhle krásnou rovnou asfaltovou cestu.”
“Je to pěkný jak to udělali, to byla taková polní cesta, super. Akorát v jednom místě před Malými Hošticemi je nebezpečný úsek a to by se mělo označit plnou čarou. Tam není vidět, kdo je za tou, tam je břeh.”
Nová cyklostezka by měla vzniknout i mezi Chlebičovem a Velkými Hošticemi. Dosud tam cyklisté jezdí po hlavní silnici.
---
V ulicích městského obvodu se během minulého týdne objevila pětice klavírů, vyřazených z mateřské školy Harmonie. Jedná se o starší, rozladěné nástroje, ale pokud se koncept osvědčí, vedení radnice plánuje rozmístit lepší.
Takto v ranních hodinách přemisťovali zaměstnanci technických služeb pět vyřazených klavírů ze dvou poboček mateřské školy Harmonie. Od této chvíle budou dělat radost veřejnosti. Školka se totiž zapojila do projektu radnice Ostravy-Jihu Piana v ulicích.
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Teď vlastně primárně jsme vzali nějaké starší piana, které třeba jsou víc na vyřazení atd. To znamená, že nebude vadit, když prostě rychle doslouží, ale chtěli jsme to hlavně vyzkoušet, vyzkoušet místa, na kterých to bude, ať si lidi můžou zahrát.“
Hned první klavír zaměstnanci technických služeb zavezli na náměstí Ostrava-Jih.
anketa, obyvatelé Ostravy-Jihu: „No o tomto nápadu si myslím, to je jen to nejlepší, ať je veselo.“
anketa, obyvatelé Ostravy-Jihu: „Velice krásný nápad.“
Lucie Tománková, programový referent Kultura-Jih: „Za Kulturu-Jih máme tři piana, jedno bude zde na náměstí Ostrava Jich, druhé potom bude v K-triu a třetí bude u Café Luna. Ty piana budou i různě ozdobené, budou na něm různé kytky, samozřejmě na něm bude i řád, jak to piano správně používat.“
Zbylé dva nástroje stojí v podchodech ve Výškovicích a na Antonína Poledníka. Pokud se koncept osvědčí, vedení Jihu je otevřeno možnosti vyměnit nástroje za lepší nebo jich přidat více. Apelují ale na pianisty, aby dodržovali noční klid.
---
Horští záchranáři a letecká záchranná služba mají v Beskydech napilno i v letních měsících. V uplynulém týdnu zasahovali u zraněného koloběžkáře nedaleko Trojanovic a také vyrazili do těžce přístupného terénu poblíž Komorní Lhotky, kde pomáhali zraněné turistce.
Krásné letní počasí láká do přírody a na hory mnoho lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 69 letá žena, která si vyrazila na výšlap poblíž obce Komorní Lhotka na Třinecku. Při chůzi si poranila dolní končetinu a vzhledem k obtížné dostupnosti pozemní cestou byli na místo posláni horští záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Ženě zafixovali zraněnou končetinu a zaléčili bolest inhalačními léky tišícími bolest. Poté požádali o spolupráci záchranářský vrtulník. Lékař byl na místo zásahu vysazen pomocí palubního jeřábu. Letečtí záchranáři přepravili pacientku v transportním vaku na místo mezipřistání, kde byla přeložena na palubu vrtulníku."
Zraněná žena byla následně předána na urgentním příjmu nemocnice ve Frýdku-Místku. V letošním roce jde již o patnáctou záchranu pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Musím říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa."
Lékař musel být vysazen pomocí palubního jeřábu i na Knížecí cestě u Trojanovic, kde byl po pádu z koloběžky 29 letý muž v bezvědomí. Po ošetření byl muž ve vážném, ale stabilizovaném stavu letecky transportován do ostravské Fakultní nemocnice.
---
S postupným ukončováním těžby uhlí v Dole ČSM ve Stonavě si už v předstihu horníci i povrchoví pracovníci hledají nové zaměstnání. Pomáhají jim v tom pracovníci úřadu práce, kteří dojíždějí přímo na šachtu.
Těžba uhlí končí postupně a zaměstnanci proto šachtu opouštějí průběžně v několika vlnách. Na přelomu srpna a září odejde dalších 150 lidí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Jsou to pracovníci z úseku vybavování a likvidací, kteří teď dokončují právě vybavování posledních porubů, které se ještě budou těžit technologiemi k dobývání.“
Horník Dolu ČSM: „Pracuji v dole na strojním úseku jako důlní zámečník – lokomotivář. 31. srpna končím. Chtěl bych nějakou rekvalifikaci.“
Aby měli odcházející horníci hledání nové práce jednodušší, mohou už teď cestou na šichtu zastavit na mobilním pracovišti úřadu práce.
Kateřina Pavlíková, mluvčí Úřadu práce ČR: „Pracovníkům OKD, kterých se týká hromadné propouštění v dolech na Karvinsku, asistují poradci úřadu práce přímo v areálu firmy. Prostřednictvím mobilního pracoviště je informujeme o tom, jak se mají správně zaregistrovat na úřadu práce, jaké mají možnosti například u rekvalifikací, nebo jak si správně požádat o podporu v nezaměstnanosti. Řešíme s nimi také to, jak se mají připravit na výběrové řízení, jak si upravit životopis nebo jaká volná místa v regionu nabízíme.“
Horník Dolu ČSM: „Je to přínosné, že je to tady na šachtě a nemusím jezdit po úřadech práce jinde, třeba v Havířově nebo v Karviné.“
Z velké části odcházejí důlní pracovníci, protože pro povrchové zaměstnance bude práce i po ukončení těžby uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Odcházející samozřejmě budou mít nárok na odstupné ve výši 4 až 11násobku průměrného měsíčního výdělku a mohou také využít služeb programu Nová šichta, který jim pomůže najít uplatnění na trhu práce nebo třeba nastartovat vlastní podnikání.“
Do ukončení těžby v příštím roce postupně šachtu opustí ještě několik dalších stovek zaměstnanců.
---
Ve Frýdku-Místku se daří snižovat počet odpadu, který končí na skládce. Lidé více třídí plasty a bioodpad. Podle města tomu pomáhá osvěta i rozšiřování sběrné sítě kontejnerů. Ale také například optimalizace a modernizace svozů.
Likvidace odpadu patří mezi nejpalčivější problémy lidstva. Proto je velmi důležité správně třídit.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Obyvatelé Frýdku-Místku za uplynulý loňský rok 2024 vyprodukovali více než 27 000 tun celkového odpadu. Množství smíšeného komunálního odpadu klesá, což je pozitivní. A naopak roste množství tříděného odpadu.“
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „V porovnání roku 2023 s rokem 2024 nám stouplo množství vytříděných plastů o 25 %, což je pro vaši představu nějakých 230 tun. Z nějakých 720 tun jsme se dostali na 950 tun, což je krásné číslo i v rámci republiky. Naopak, komunální odpad se výrazně snížil o 26 %.“
Pozitivní vliv na čísla má řada úprav a kroků, které město provedlo ve spolupráci s Frýdeckou skládkou. Od změny systému svozů po přidání nádob na plasty k rodinným domům.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „Tím chci také poděkovat občanům, že se do toho zapojili, protože začátky byly samozřejmě velmi krušné. Zavedli jsme sběr dům od domu do žlutých nádob a zároveň jsme snížili četnost svozu komunálního odpadu. To na začátku vyvolalo vlnu nevole, ale systém se ustálil. Kdo potřeboval přidat další nádobu na komunální odpad, tak ji dostal.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsem moc rád, že Frýdecké skládce ve spolupráci s městem se daří zlepšovat dostupnost sběrné sítě odpadového hospodářství. A to především optimalizací svozů a navyšováním nádob na třídění odpadu. Kromě stávajících nádob se v roce 2024 přidaly k rodinným domkům nádoby na plasty, což mělo velmi pozitivní dopad. Od letošního roku 2025 byly přidány také šedé kontejnery na drobné kovy a bílé kontejnery na textil.“
Třídění je důležité především proto, aby se ušetřil prostor na skládce.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: „My na Severní Moravě ještě nemáme energetické zařízení na využití odpadů, nemáme tady spalovny, takže musíme zbytkový odpad dávat na skládku. Vše, co skončí v černých nebo šedých popelnicích, už se netřídí a jde na skládku. To, co dají lidé do barevných nádob, skončí na třídicí lince v Lískovci, tam se to dotřídí a pak to jde z části na energetické využití a z části na materiálové využití.“
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Chtěl bych moc poděkovat Frýdecké skládce za jejich profesionální přístup a za spolupráci a samozřejmě také občanům, kteří řádně třídí, za jejich ochotu a aktivní a zodpovědný přístup ke třídění.“
Nároky na třídění se budou neustále zvyšovat, protože od roku 2030 začne platit zákon, který zakáže skládkování neupraveného odpadu. Třídit se tak bude muset všude i komunální odpad.
---
Lepší viditelnost, bezpečnost, ale i značná finanční úspora. To jsou důvody, proč se radnice v Havířově pustila do modernizace veřejného osvětlení.
Veřejné osvětlení vnímají lidé jako samozřejmost. Málokdo ale ví, že na území Havířova je 7 241 lamp a za spotřebu elektrické energie zaplatí město ročně více než deset milionů korun. V loňském roce začala radnice v rámci úsporných opatření s projektem na výměnu led svítidel. Ta by měla dokončena do konce roku 2025.
Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “My jsme měli v minulém roce, v roce 2024, spotřebu 2,3 milionů kWh za celý rok. A v tomto roce, pakliže to všecko doběhne tak, jak má, tak předpokládáme spotřebu 1,7 milionů kWh. To znamená, měli bychom ušetřit více než 2 miliony korun pouze za elektrickou energii."
V současné době je ve městě vyměněno téměř 6 tisíc světelných bodů.
Pavel Koval, pracovních Technických služeb Havířov: “Úspora je vlastně taková, že tato stará má spotřebu nějakých 70 W a ta nová 21. Takže úsporu si asi každý spočítá jednoduše sám.”
Ne vždy se mění rovnou i sloupy veřejného osvětlení, přesto, že mohou na první pohled vypadat zastarale.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Pokud se najde sloup, který už neodpovídá technickým normám, nebo není bezpečný, tak se mění. Výměna sloupu je trošičku složitější, protože ne vždycky se jedná o opravu, ale musí tam být ještě třeba dodatečné povolení."
Město chce změnit i celý systém provozu veřejného osvětlení tak, aby se každá lampa dala ovládat samostatně. Nyní to jde jen po ulicích.
---
Malé Hoštice s Chlebičovem propojila nová cyklostezka. O kvalitní cyklistické spojení obě obce usilovaly delší dobu. Zatímco v Malých Hošticích v podstatě cyklostezka v tomto úseku nebyla, ve směru na Chlebičov byla ve špatném technickém stavu.
Nová cyklostezka z Malých Hoštic do Chlebičova je dlouhá zhruba 2 km a je celá z asfaltu. Stavěla se na dvě etapy, tu první realizovalo město Opava, druhou obec Chlebičov.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava dlouhodobě podporuje rozvoj a stavbu cyklostezek na území města Opavy a nejenom to. Spolupracuje i s okolními obcemi. Nově jsme teď zbudovali cyklostezku z Opavy do Malých Hoštic a pokračuje 2. etapou do Chlebičova.”
Cyklostezka si vyžádala zhruba 6 milionů korun a polovinou na ni přispěl Státní fond dopravní infrastruktury a Moravskoslezský kraj.
Zuzana Kašná (Nezávislí), starostka Chlebičova: “Jednalo se ne o úplně nové vybudování trasy, ale opravy té stávající. Nejenže poskytuje pohodlnější a bezpečnější pohyb cyklistům i pěším, ale zároveň nás propojuje doslova. My totiž s Malými a Velkými Hošticemi jsme jedna farnost a máme jakousi společnou komunitu.”
Na cyklostezce bylo vybudováno také zastavení, kde jsou krásné výhledy nejen na Opavu, ale také na celé Jeseníky.
V Malých Hošticích vede kolem lesoparku, kde je spousta atrakcí pro celou rodinu.
anketa: uživatelé cyklostezky: “Pokud trošku vyjde čas, dovolí, tak vyjíždím na kole, tady sice jenom kolem komína, kolem Opavice, ale cyklostezka skvělá, asfaltka krásná, rovná, nádhera.”
“Líbí se mi moc, chodíme tam běhat, jezdíme na kole směrem na Malé Hoštice, v Malých Hošticích se to napojuje na opavskou cyklostezku, takže si myslím, že je to super hlavně pro chlebičovské, taky pro opavské, že můžou využít tady tuhle krásnou rovnou asfaltovou cestu.”
“Je to pěkný jak to udělali, to byla taková polní cesta, super. Akorát v jednom místě před Malými Hošticemi je nebezpečný úsek a to by se mělo označit plnou čarou. Tam není vidět, kdo je za tou, tam je břeh.”
Nová cyklostezka by měla vzniknout i mezi Chlebičovem a Velkými Hošticemi. Dosud tam cyklisté jezdí po hlavní silnici.
---
V ulicích městského obvodu se během minulého týdne objevila pětice klavírů, vyřazených z mateřské školy Harmonie. Jedná se o starší, rozladěné nástroje, ale pokud se koncept osvědčí, vedení radnice plánuje rozmístit lepší.
Takto v ranních hodinách přemisťovali zaměstnanci technických služeb pět vyřazených klavírů ze dvou poboček mateřské školy Harmonie. Od této chvíle budou dělat radost veřejnosti. Školka se totiž zapojila do projektu radnice Ostravy-Jihu Piana v ulicích.
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Teď vlastně primárně jsme vzali nějaké starší piana, které třeba jsou víc na vyřazení atd. To znamená, že nebude vadit, když prostě rychle doslouží, ale chtěli jsme to hlavně vyzkoušet, vyzkoušet místa, na kterých to bude, ať si lidi můžou zahrát.“
Hned první klavír zaměstnanci technických služeb zavezli na náměstí Ostrava-Jih.
anketa, obyvatelé Ostravy-Jihu: „No o tomto nápadu si myslím, to je jen to nejlepší, ať je veselo.“
anketa, obyvatelé Ostravy-Jihu: „Velice krásný nápad.“
Lucie Tománková, programový referent Kultura-Jih: „Za Kulturu-Jih máme tři piana, jedno bude zde na náměstí Ostrava Jich, druhé potom bude v K-triu a třetí bude u Café Luna. Ty piana budou i různě ozdobené, budou na něm různé kytky, samozřejmě na něm bude i řád, jak to piano správně používat.“
Zbylé dva nástroje stojí v podchodech ve Výškovicích a na Antonína Poledníka. Pokud se koncept osvědčí, vedení Jihu je otevřeno možnosti vyměnit nástroje za lepší nebo jich přidat více. Apelují ale na pianisty, aby dodržovali noční klid.
---
Horští záchranáři a letecká záchranná služba mají v Beskydech napilno i v letních měsících. V uplynulém týdnu zasahovali u zraněného koloběžkáře nedaleko Trojanovic a také vyrazili do těžce přístupného terénu poblíž Komorní Lhotky, kde pomáhali zraněné turistce.
Krásné letní počasí láká do přírody a na hory mnoho lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 69 letá žena, která si vyrazila na výšlap poblíž obce Komorní Lhotka na Třinecku. Při chůzi si poranila dolní končetinu a vzhledem k obtížné dostupnosti pozemní cestou byli na místo posláni horští záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Ženě zafixovali zraněnou končetinu a zaléčili bolest inhalačními léky tišícími bolest. Poté požádali o spolupráci záchranářský vrtulník. Lékař byl na místo zásahu vysazen pomocí palubního jeřábu. Letečtí záchranáři přepravili pacientku v transportním vaku na místo mezipřistání, kde byla přeložena na palubu vrtulníku."
Zraněná žena byla následně předána na urgentním příjmu nemocnice ve Frýdku-Místku. V letošním roce jde již o patnáctou záchranu pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Musím říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa."
Lékař musel být vysazen pomocí palubního jeřábu i na Knížecí cestě u Trojanovic, kde byl po pádu z koloběžky 29 letý muž v bezvědomí. Po ošetření byl muž ve vážném, ale stabilizovaném stavu letecky transportován do ostravské Fakultní nemocnice.
---
