Moravskoslezský kraj rozdělí více než 34 milionů korun na rozvoj turistické infrastruktury. Podporu získají tři desítky projektů – například nová parkoviště, pumptracky, bikeparky nebo odpočinková místa.
Moravskoslezský kraj rozdělí mezi 34 projektů turistické infrastruktury celkem 34 milionů a 300 tisíc korun. Původně přitom měl na dotační program připraveno 21 milionů, kvůli množství zajímavých žádostí ale celkovou částku navýšil.
Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: „Rozhodli jsme se i navýšit alokaci, protože původně bylo 21 milionů korun, dneska tam máme 34,3 milionu korun. Jsou to standardně záchytná parkoviště u exponovaných míst, turisticky exponovaných míst. Dále tam máme pumptracky, bikeparky, ale taky sociální zázemí.“
Jedním z podpořených projektů je nové parkoviště u Stříbrného jezera v Opavě. Oblíbenou rekreační lokalitu město postupně rozvíjí a v minulosti do ní investovalo také s pomocí dotací ministerstva financí.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Nacházíme se v prostorách Stříbrného jezera, což je pro nás velmi strategické území v rámci celého rozvoje. Pro nás je to velmi důležitá oblast, lokalita, kterou chceme opravovat. Chceme, aby byla relaxační pro lidi, odpočinková, aby tu trávili svůj volný čas, sportovali.“
Kraj podpoří také parkoviště u zámku v Jindřichově nebo v beskydských Malenovicích. Nové pumptracky a bikeparky mají vzniknout například v Hrabyni, Čeladné, Lichnově a Frenštátě pod Radhoštěm.
---
Největší bateriové uložiště elektrické energie bylo dáno do provozu ve Stonavě na Karvinsku. Energie se skladuje v místech, kde kdysi stával černouhelný důl 9. květen a využívána bude k předcházení blackoutů.
Princip zařízení je jednoduchý. Z elektrické sítě se energie čerpá do baterií, kde čeká na vhodný okamžik, kdy bude proudit opačným směrem.
Tomáš Mužík, Second Foundation, manažer českých projektů: „Bateriové úložiště má kapacitu 200 MWh, výkon 100 MW. A bude se používat pro balancování přenosové soustavy, pro společnost ČEPS a pro obchodování na krátkodobých trzích s elektřinou. Je to velmi moderní směr. Bateriová úložiště se takhle staví po celém světě. My je stavíme jako Second Foundation nejenom v České republice, ale i ve zbytku Evropy a v Japonsku. A vlastně poskytujeme všude ty samé služby pro lokální ČEPSy, lokální TSO, kteří od nás nakupují služby pro balancování přenosových soustav.“
Zařízení využívá nejmodernější technologie. Všechny bateriové kontejnery mají vlastní systém provozního ochlazování a hašení.
Michal Teuer, PODOLUPARK, jednatel společnosti: „Ta investice, významná investice, která celkově činí přes 1 miliardu korun, byla zacílena do tohoto areálu, kterému se my jako soukromá společnost věnujeme od roku 2021, kdy jsme se v listopadu stali majiteli tohoto areálu, a v následujícím roce byly zahájeny intenzivní práce na přípravě území pro budoucí výstavbu.“
Z původního dolu zůstaly na místě pouze podzemní kryt civilní ochrany a rozvodna, která prošla modernizací.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Jsme na bývalém dole 9. květen, dneska jsou to pozemky společnosti PODOLUPARK, a jsme u nového bateriového úložiště s výkonem 100 MW. Je to v současné době, pro tuto chvíli, největší bateriové úložiště v České republice. Myslím si, že ten vývoj v tomto směru jde tak, když se to přeženu, že bude ještě do konce roku toto úložiště překonáno. Jak jsem četl nějaké odborné články, tak dokonce dvojnásobným výkonem. Ale jsme samozřejmě rádi. Stonava byla dlouhé roky nebo desetiletí hornická obec. Bylo vše zaměřeno na těžbu uhlí, žily tady generace obyvatel s tím, že se potýkaly s obnovou krajiny po těžbě. Dnes to je první vlaštovka v tomto směru, kdy je tu smysluplný projekt a stojí v brownfieldu po bývalém dole 9. květen.“
Tomáš Mužík, Second Foundation, manažer českých projektů: „V praxi to funguje tak, že když ČEPS potřebuje přidat do soustavy energii, tak nás požádá automaticky signálem a my bateriové úložiště vybíjíme. V momentě, kdy je v soustavě nedostatek elektřiny, tak abychom předcházeli blackoutu, a v momentě, kdy je v soustavě energie přebytek, tak zase nás požádá o to, abychom tu energii načerpali a vlastně si nabili ty baterie. Stejně tak to funguje i v hodinách, kdy je na trhu elektřina levná, tak my nabíjíme bateriové úložiště. Je to typicky, když vyrábějí obnovitelné zdroje a je přebytek. A zase ve večerních hodinách, nebo když nefouká nebo nesvítí, tak elektřina je typicky drahá. A to jsou okamžiky, kdy my pak dodáváme tu elektřinu do soustavy, protože ji dráž prodáváme, logicky.“
Areál může být do budoucna dále rozšiřován.
Michal Teuer, PODOLUPARK, jednatel společnosti: „Jedná se o areál, který má celkovou výměru 36 hektarů, máme kompletně dokončené demolice v tomto areálu, máme dokončené terénní úpravy, máme vyřešeno dopravní napojení včetně železniční sítě, máme vyřešeno i napojení na inženýrskou infrastrukturu. Takže tím, že jsme byli takto připraveni, tak si myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů, že Second Foundation jako hlavní investor těchto bateriových center zatřídil tuhletu investici na naše pozemky. Bateriová centra zabírají teďka rozlohu zhruba 2 hektarů a bavíme se, nebo respektive tenhle areál, celková jeho rozloha je 36 hektarů, takže jednáme s dalšími investory a věříme, že tahleta investice povzbudí jejich apetit.“
Podobných bateriových uložišť v republice vzniká více a budou mít i mnohem vyšší kapacitu.
---
Desítky ostravských strážníků převzaly ocenění za dlouholetou službu a mimořádné pracovní výsledky. Čtyři z nich působí u městské policie už třicet let. Slavnostní ceremoniál se konal v sále zastupitelstva města na Nové radnici.
U městské policie slouží deset, dvacet, někteří dokonce třicet let. Za věrnost, každodenní práci v ulicích i mimořádné pracovní výsledky převzalo ocenění celkem 51 ostravských strážníků.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "já jsem velmi rád, že jsme dneska našli prostor, aby jsme jim mohli poděkovat, protože si jich práce velmi vážíme a není to jenom práce, ta represivní část ulicích města, ale především ta preventivní, protože prevence je ten náš prvořadný úkol.
Šestatřicetiletou historii ostravské městské policie pamatují někteří ocenění téměř od jejích počátků. Za tu dobu se podle nich práce strážníků výrazně proměnila.
Jiří Hrbáč, 30 let ve službě u MP Ostrava: "Když jsem před více než třiceti lety nastupoval, tak jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se po třiceti letech tady ocitl a zůstal u jedné organizace. Ta práce mě stále baví, je různorodá. Není to už jen o nějaké represivní složce, ale připadá mi, že ta práce je spíš už i o pomoci, o komunikaci s občany.“
Ocenění převzali také strážníci, kteří se ve službě dlouhodobě věnují konkrétním oblastem. Karel Mellar spojil svou práci s celoživotním zájmem o kynologii.
Karel Mellar, oceněný strážník, kynolog: "Dneska je to vlastně celých téměř pětadvacet let a jsem rád, že jsem ten krok udělal, protože si myslím, že jsem se dokázal realizovat tady u Městské policie Ostrava. A samozřejmě dnešní ocenění mi udělalo obrovskou radost, protože jsem si uvědomil, že asi jsem tu nebyl zbytečně.“
Za deset let služby bylo oceněno 26 strážníků, za dvacet let dalších jedenáct a za třicet let čtyři. Deset strážníků získalo čestný odznak za mimořádné pracovní výsledky a reprezentaci městské policie.
---
Raně barokní kapucínský klášter ze 17. století je jednou z dominant moravskoslezského Fulneku a město s ním má velké plány. Před 20 lety se podařilo zrekonstruovat kostel sv. Josefa, v příštím roce by se měla revitalizace dočkat klášterní zahrada. Vedení Fulneku aktuálně zjišťuje od občanů, co by si na jejím místě představovali.
Fulnek hledá nové využití pro zanedbanou zahradu v areálu Kapucínského kláštera. Pozemek s výměrou více než jeden hektar letos město získalo od Náboženské matice. Přebudovat jej chce hlavně na odpočinkovou zónu.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Nějakou představu máme, kdy by tady mohlo vzniknout například malé atrium pro nějaké malé koncerty. Určitě bychom tady chtěli obnovit ovocnou zahradu původních odrůd, které se tady nacházely, ať to byly švestky, jablka nebo hrušky."
Vedení města také zveřejnilo dotazník s cílem zjistit, jaké využití by si pro klášterní zahradu představovali občané.
anketa, občané Fulneku: "Hlavně tu zahradu dát dohromady a zřídit tu nějaký park nebo něco."
anketa, občané Fulneku: "Aby tam byl altánek, aby se tam dalo třeba nějakým způsobem z nějakého místa přijít, posedět."
Ještě letos chce radnice zadat zpracování projektové dokumentace, která by pak mohla být hotová v polovině příštího roku.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Předmětem bude vlastně vyhodnocení toho dotazníkového šetření. Dále určitě proběhne dendrologické posouzení té vegetace. V současné době se taky snažíme dohledat nějaké historické dokumenty o tom, jak původní zahrada byla koncipována."
Zahrada by se podle vedení města měla obnovovat postupně a rekonstrukce se dočká i původní kamenná ohradní zeď.
---
Nový zápis do české knihy rekordů se podařil pěstiteli zeleniny z Frýdecko-Místecka, když vypěstoval nejtěžší cibuli. Prohlédnout si ji mohli návštěvníci výstavy ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Na tradiční výstavě ovoce, zeleniny a květin se zahrádkáři chlubí svými výpěstky a vzájemně si vyměňují rady a zkušenosti.
Petr Kamp, předseda MO ČZS Frýdlant nad Ostravicí: „Máme tady bonsaje, máme tady kaktusy, máme tady i fontány z Tiché, které oživí tu výstavu. Bohužel letos bylo málo ovoce, urodilo se pouze hodně švestek, ale přesto jsme sehnali spoustu jablek. Navíc se nám podařilo oslovit ZŠ TGM a děti tady donesly nádherné obrázky a to, co vytvořily s tematikou zahrádkářů.“
Součástí výstavy byla expozice zahradnických potřeb a raritou pak nejtěžší cibule v Česku o hmotnosti 1,6 kilogramu.
Ivan Haška, pěstitel: „Pěstuji cibuli už několik let a snažím se vždycky vypěstovat co největší. Sháněl jsem odrůdy, které prostě dorostou do velké velikosti. Je to cibule pěstovaná ze semene, v únoru vysévaná. Pak jde do skleníku a koncem dubna jde ven. A na záhoně je až někdy do srpna.“
Pěstitel zkoušel různé odrůdy a nakonec uspěl u té, která může dosáhnout až 5 kilogramů.
Ivan Haška, pěstitel: „Ale u nás v Beskydech se podařilo vypěstovat tohle. A nezjistil jsem, že by někde v České republice vypěstoval někdo větší. Tak jsme ji přihlásili a uznali nám český rekord.“
Velká cibule je spíše vhodná do větších kuchyní, kde ušetří práci s loupáním.
Anketa: „Tak ta je. My máme velkou spotřebu cibule a česneku.“
Ivan Haška, pěstitel: „Guláš se vaří tak, že kolik masa, tolik cibule. Takže když dělám 5 kg guláše, tak mám 5 kg masa a dám si k tomu tři až čtyři cibule. Když děláte cibulačku, tak potřebujete hromadu cibule. Tady ta stačí jedna. Ta cibule, když ji rozkrojíme, je šťavnatá, je sladká a hodí se za syrova do salátů.“
Který pokrm ochutí rekordní cibule, to její pěstitel neprozradil.
---
Nezisková organizace Lumpeco podporuje ženy ve Frýdku-Místku v různých fázích jejich života. Poslední projekt se zaměřil na podporu podnikajících žen nad 50 let.
Aktivity Lumpeca na podporu žen jsou velmi pestré.
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Děláme kurzy pro ženy, které se vrací po rodičovské mateřské zpět na trh. Děláme kurzy pro ženy 50+. Máme dětskou skupinku, aby se ženy, které jsou po mateřské, mohly vracet na trh práce, a dále se aktivně věnujeme i domácímu násilí."
Pojďme k tomu programu, který nás čeká v tomto roce. Co jste připravili?
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Máme připravený Běh 50 pro ženy podnikatelky 50+. Můžou se zúčastnit všechny ženy, které podnikají alespoň 2 roky, a víme, že podnikání teď není žádná sranda, že všechno se strašně rychle vyvíjí. Bude se vracet EET a do toho moderní technologie, nový marketing, a není to lehké se na tom trhu podnikání udržet. Proto je důležité těm ženám ukázat nové metody, nové styly, jakými by to mohly udělat."
Proč jste si vybrali zrovna tuto cílovou skupinu?
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "My už dlouhodobě pracujeme s ženami 50+, které jsou zaměstnané, aby se udržely na trhu práce. A vidíme tam velký přínos jak ve vzdělávání, tak v péči o zdraví. Proto jsme chtěli navázat a navázali jsme tímto podnikatelským programem."
Program začne vstupní diagnostikou.
Martina Picková, projektová manažerka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Bude stanovovat nějaké cíle každé podnikatelky, která chce něco v podnikání zlepšit. Dále bude mít možnost absolvovat individuální koučink v trvání 6 hodin a potom je tam vzdělávací část. Máme tam workshopy AI a digitální technologie. Potom tam máme nastavování marketingové strategie s Pavlou Pavelkovou a různé workshopy zaměřené na finanční řízení, personalistiku nebo zlepšení zdraví podnikatelek. V minulosti jsme realizovali program pro zaměstnané ženy a ten se nám velmi osvědčil. Měli jsme krásnou zpětnou vazbu, takže v tom pokračujeme."
Proč si myslíte, že tyto ženy potřebují podporu?
Martina Picková, projektová manažerka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Protože technologie se vyvíjejí velmi rychle a každý má problém držet krok. Pro ženy 50+ je to velká výhoda."
Vedení Frýdku-Místku oceňuje aktivity Lumpeca na podporu podnikání žen.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Samozřejmě nad rámec mimo nabídku Podnikej F-M je tady ještě Lumpeco, které připravilo program s názvem Zralý byznys, určený ženám podnikatelkám, které mají 50 let a více, a je zaměřen na rozvoj jejich podnikání. Určitě je to přínosem. Jsem velice rád, že i Lumpeco nabízí takovouto formu, a myslím si, že o to bude určitě zájem."
Program Lump Pecka pro ženy nad 50 let je pro klientky zcela zdarma.
---
Moravskoslezský kraj rozdělí více než 34 milionů korun na rozvoj turistické infrastruktury. Podporu získají tři desítky projektů – například nová parkoviště, pumptracky, bikeparky nebo odpočinková místa.
Moravskoslezský kraj rozdělí mezi 34 projektů turistické infrastruktury celkem 34 milionů a 300 tisíc korun. Původně přitom měl na dotační program připraveno 21 milionů, kvůli množství zajímavých žádostí ale celkovou částku navýšil.
Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: „Rozhodli jsme se i navýšit alokaci, protože původně bylo 21 milionů korun, dneska tam máme 34,3 milionu korun. Jsou to standardně záchytná parkoviště u exponovaných míst, turisticky exponovaných míst. Dále tam máme pumptracky, bikeparky, ale taky sociální zázemí.“
Jedním z podpořených projektů je nové parkoviště u Stříbrného jezera v Opavě. Oblíbenou rekreační lokalitu město postupně rozvíjí a v minulosti do ní investovalo také s pomocí dotací ministerstva financí.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Nacházíme se v prostorách Stříbrného jezera, což je pro nás velmi strategické území v rámci celého rozvoje. Pro nás je to velmi důležitá oblast, lokalita, kterou chceme opravovat. Chceme, aby byla relaxační pro lidi, odpočinková, aby tu trávili svůj volný čas, sportovali.“
Kraj podpoří také parkoviště u zámku v Jindřichově nebo v beskydských Malenovicích. Nové pumptracky a bikeparky mají vzniknout například v Hrabyni, Čeladné, Lichnově a Frenštátě pod Radhoštěm.
---
Největší bateriové uložiště elektrické energie bylo dáno do provozu ve Stonavě na Karvinsku. Energie se skladuje v místech, kde kdysi stával černouhelný důl 9. květen a využívána bude k předcházení blackoutů.
Princip zařízení je jednoduchý. Z elektrické sítě se energie čerpá do baterií, kde čeká na vhodný okamžik, kdy bude proudit opačným směrem.
Tomáš Mužík, Second Foundation, manažer českých projektů: „Bateriové úložiště má kapacitu 200 MWh, výkon 100 MW. A bude se používat pro balancování přenosové soustavy, pro společnost ČEPS a pro obchodování na krátkodobých trzích s elektřinou. Je to velmi moderní směr. Bateriová úložiště se takhle staví po celém světě. My je stavíme jako Second Foundation nejenom v České republice, ale i ve zbytku Evropy a v Japonsku. A vlastně poskytujeme všude ty samé služby pro lokální ČEPSy, lokální TSO, kteří od nás nakupují služby pro balancování přenosových soustav.“
Zařízení využívá nejmodernější technologie. Všechny bateriové kontejnery mají vlastní systém provozního ochlazování a hašení.
Michal Teuer, PODOLUPARK, jednatel společnosti: „Ta investice, významná investice, která celkově činí přes 1 miliardu korun, byla zacílena do tohoto areálu, kterému se my jako soukromá společnost věnujeme od roku 2021, kdy jsme se v listopadu stali majiteli tohoto areálu, a v následujícím roce byly zahájeny intenzivní práce na přípravě území pro budoucí výstavbu.“
Z původního dolu zůstaly na místě pouze podzemní kryt civilní ochrany a rozvodna, která prošla modernizací.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Jsme na bývalém dole 9. květen, dneska jsou to pozemky společnosti PODOLUPARK, a jsme u nového bateriového úložiště s výkonem 100 MW. Je to v současné době, pro tuto chvíli, největší bateriové úložiště v České republice. Myslím si, že ten vývoj v tomto směru jde tak, když se to přeženu, že bude ještě do konce roku toto úložiště překonáno. Jak jsem četl nějaké odborné články, tak dokonce dvojnásobným výkonem. Ale jsme samozřejmě rádi. Stonava byla dlouhé roky nebo desetiletí hornická obec. Bylo vše zaměřeno na těžbu uhlí, žily tady generace obyvatel s tím, že se potýkaly s obnovou krajiny po těžbě. Dnes to je první vlaštovka v tomto směru, kdy je tu smysluplný projekt a stojí v brownfieldu po bývalém dole 9. květen.“
Tomáš Mužík, Second Foundation, manažer českých projektů: „V praxi to funguje tak, že když ČEPS potřebuje přidat do soustavy energii, tak nás požádá automaticky signálem a my bateriové úložiště vybíjíme. V momentě, kdy je v soustavě nedostatek elektřiny, tak abychom předcházeli blackoutu, a v momentě, kdy je v soustavě energie přebytek, tak zase nás požádá o to, abychom tu energii načerpali a vlastně si nabili ty baterie. Stejně tak to funguje i v hodinách, kdy je na trhu elektřina levná, tak my nabíjíme bateriové úložiště. Je to typicky, když vyrábějí obnovitelné zdroje a je přebytek. A zase ve večerních hodinách, nebo když nefouká nebo nesvítí, tak elektřina je typicky drahá. A to jsou okamžiky, kdy my pak dodáváme tu elektřinu do soustavy, protože ji dráž prodáváme, logicky.“
Areál může být do budoucna dále rozšiřován.
Michal Teuer, PODOLUPARK, jednatel společnosti: „Jedná se o areál, který má celkovou výměru 36 hektarů, máme kompletně dokončené demolice v tomto areálu, máme dokončené terénní úpravy, máme vyřešeno dopravní napojení včetně železniční sítě, máme vyřešeno i napojení na inženýrskou infrastrukturu. Takže tím, že jsme byli takto připraveni, tak si myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů, že Second Foundation jako hlavní investor těchto bateriových center zatřídil tuhletu investici na naše pozemky. Bateriová centra zabírají teďka rozlohu zhruba 2 hektarů a bavíme se, nebo respektive tenhle areál, celková jeho rozloha je 36 hektarů, takže jednáme s dalšími investory a věříme, že tahleta investice povzbudí jejich apetit.“
Podobných bateriových uložišť v republice vzniká více a budou mít i mnohem vyšší kapacitu.
---
Desítky ostravských strážníků převzaly ocenění za dlouholetou službu a mimořádné pracovní výsledky. Čtyři z nich působí u městské policie už třicet let. Slavnostní ceremoniál se konal v sále zastupitelstva města na Nové radnici.
U městské policie slouží deset, dvacet, někteří dokonce třicet let. Za věrnost, každodenní práci v ulicích i mimořádné pracovní výsledky převzalo ocenění celkem 51 ostravských strážníků.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "já jsem velmi rád, že jsme dneska našli prostor, aby jsme jim mohli poděkovat, protože si jich práce velmi vážíme a není to jenom práce, ta represivní část ulicích města, ale především ta preventivní, protože prevence je ten náš prvořadný úkol.
Šestatřicetiletou historii ostravské městské policie pamatují někteří ocenění téměř od jejích počátků. Za tu dobu se podle nich práce strážníků výrazně proměnila.
Jiří Hrbáč, 30 let ve službě u MP Ostrava: "Když jsem před více než třiceti lety nastupoval, tak jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se po třiceti letech tady ocitl a zůstal u jedné organizace. Ta práce mě stále baví, je různorodá. Není to už jen o nějaké represivní složce, ale připadá mi, že ta práce je spíš už i o pomoci, o komunikaci s občany.“
Ocenění převzali také strážníci, kteří se ve službě dlouhodobě věnují konkrétním oblastem. Karel Mellar spojil svou práci s celoživotním zájmem o kynologii.
Karel Mellar, oceněný strážník, kynolog: "Dneska je to vlastně celých téměř pětadvacet let a jsem rád, že jsem ten krok udělal, protože si myslím, že jsem se dokázal realizovat tady u Městské policie Ostrava. A samozřejmě dnešní ocenění mi udělalo obrovskou radost, protože jsem si uvědomil, že asi jsem tu nebyl zbytečně.“
Za deset let služby bylo oceněno 26 strážníků, za dvacet let dalších jedenáct a za třicet let čtyři. Deset strážníků získalo čestný odznak za mimořádné pracovní výsledky a reprezentaci městské policie.
---
Raně barokní kapucínský klášter ze 17. století je jednou z dominant moravskoslezského Fulneku a město s ním má velké plány. Před 20 lety se podařilo zrekonstruovat kostel sv. Josefa, v příštím roce by se měla revitalizace dočkat klášterní zahrada. Vedení Fulneku aktuálně zjišťuje od občanů, co by si na jejím místě představovali.
Fulnek hledá nové využití pro zanedbanou zahradu v areálu Kapucínského kláštera. Pozemek s výměrou více než jeden hektar letos město získalo od Náboženské matice. Přebudovat jej chce hlavně na odpočinkovou zónu.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Nějakou představu máme, kdy by tady mohlo vzniknout například malé atrium pro nějaké malé koncerty. Určitě bychom tady chtěli obnovit ovocnou zahradu původních odrůd, které se tady nacházely, ať to byly švestky, jablka nebo hrušky."
Vedení města také zveřejnilo dotazník s cílem zjistit, jaké využití by si pro klášterní zahradu představovali občané.
anketa, občané Fulneku: "Hlavně tu zahradu dát dohromady a zřídit tu nějaký park nebo něco."
anketa, občané Fulneku: "Aby tam byl altánek, aby se tam dalo třeba nějakým způsobem z nějakého místa přijít, posedět."
Ještě letos chce radnice zadat zpracování projektové dokumentace, která by pak mohla být hotová v polovině příštího roku.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Předmětem bude vlastně vyhodnocení toho dotazníkového šetření. Dále určitě proběhne dendrologické posouzení té vegetace. V současné době se taky snažíme dohledat nějaké historické dokumenty o tom, jak původní zahrada byla koncipována."
Zahrada by se podle vedení města měla obnovovat postupně a rekonstrukce se dočká i původní kamenná ohradní zeď.
---
Nový zápis do české knihy rekordů se podařil pěstiteli zeleniny z Frýdecko-Místecka, když vypěstoval nejtěžší cibuli. Prohlédnout si ji mohli návštěvníci výstavy ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Na tradiční výstavě ovoce, zeleniny a květin se zahrádkáři chlubí svými výpěstky a vzájemně si vyměňují rady a zkušenosti.
Petr Kamp, předseda MO ČZS Frýdlant nad Ostravicí: „Máme tady bonsaje, máme tady kaktusy, máme tady i fontány z Tiché, které oživí tu výstavu. Bohužel letos bylo málo ovoce, urodilo se pouze hodně švestek, ale přesto jsme sehnali spoustu jablek. Navíc se nám podařilo oslovit ZŠ TGM a děti tady donesly nádherné obrázky a to, co vytvořily s tematikou zahrádkářů.“
Součástí výstavy byla expozice zahradnických potřeb a raritou pak nejtěžší cibule v Česku o hmotnosti 1,6 kilogramu.
Ivan Haška, pěstitel: „Pěstuji cibuli už několik let a snažím se vždycky vypěstovat co největší. Sháněl jsem odrůdy, které prostě dorostou do velké velikosti. Je to cibule pěstovaná ze semene, v únoru vysévaná. Pak jde do skleníku a koncem dubna jde ven. A na záhoně je až někdy do srpna.“
Pěstitel zkoušel různé odrůdy a nakonec uspěl u té, která může dosáhnout až 5 kilogramů.
Ivan Haška, pěstitel: „Ale u nás v Beskydech se podařilo vypěstovat tohle. A nezjistil jsem, že by někde v České republice vypěstoval někdo větší. Tak jsme ji přihlásili a uznali nám český rekord.“
Velká cibule je spíše vhodná do větších kuchyní, kde ušetří práci s loupáním.
Anketa: „Tak ta je. My máme velkou spotřebu cibule a česneku.“
Ivan Haška, pěstitel: „Guláš se vaří tak, že kolik masa, tolik cibule. Takže když dělám 5 kg guláše, tak mám 5 kg masa a dám si k tomu tři až čtyři cibule. Když děláte cibulačku, tak potřebujete hromadu cibule. Tady ta stačí jedna. Ta cibule, když ji rozkrojíme, je šťavnatá, je sladká a hodí se za syrova do salátů.“
Který pokrm ochutí rekordní cibule, to její pěstitel neprozradil.
---
Nezisková organizace Lumpeco podporuje ženy ve Frýdku-Místku v různých fázích jejich života. Poslední projekt se zaměřil na podporu podnikajících žen nad 50 let.
Aktivity Lumpeca na podporu žen jsou velmi pestré.
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Děláme kurzy pro ženy, které se vrací po rodičovské mateřské zpět na trh. Děláme kurzy pro ženy 50+. Máme dětskou skupinku, aby se ženy, které jsou po mateřské, mohly vracet na trh práce, a dále se aktivně věnujeme i domácímu násilí."
Pojďme k tomu programu, který nás čeká v tomto roce. Co jste připravili?
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Máme připravený Běh 50 pro ženy podnikatelky 50+. Můžou se zúčastnit všechny ženy, které podnikají alespoň 2 roky, a víme, že podnikání teď není žádná sranda, že všechno se strašně rychle vyvíjí. Bude se vracet EET a do toho moderní technologie, nový marketing, a není to lehké se na tom trhu podnikání udržet. Proto je důležité těm ženám ukázat nové metody, nové styly, jakými by to mohly udělat."
Proč jste si vybrali zrovna tuto cílovou skupinu?
Petra Petrušková, ředitelka, Lumpeco Frýdek-Místek: "My už dlouhodobě pracujeme s ženami 50+, které jsou zaměstnané, aby se udržely na trhu práce. A vidíme tam velký přínos jak ve vzdělávání, tak v péči o zdraví. Proto jsme chtěli navázat a navázali jsme tímto podnikatelským programem."
Program začne vstupní diagnostikou.
Martina Picková, projektová manažerka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Bude stanovovat nějaké cíle každé podnikatelky, která chce něco v podnikání zlepšit. Dále bude mít možnost absolvovat individuální koučink v trvání 6 hodin a potom je tam vzdělávací část. Máme tam workshopy AI a digitální technologie. Potom tam máme nastavování marketingové strategie s Pavlou Pavelkovou a různé workshopy zaměřené na finanční řízení, personalistiku nebo zlepšení zdraví podnikatelek. V minulosti jsme realizovali program pro zaměstnané ženy a ten se nám velmi osvědčil. Měli jsme krásnou zpětnou vazbu, takže v tom pokračujeme."
Proč si myslíte, že tyto ženy potřebují podporu?
Martina Picková, projektová manažerka, Lumpeco Frýdek-Místek: "Protože technologie se vyvíjejí velmi rychle a každý má problém držet krok. Pro ženy 50+ je to velká výhoda."
Vedení Frýdku-Místku oceňuje aktivity Lumpeca na podporu podnikání žen.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Samozřejmě nad rámec mimo nabídku Podnikej F-M je tady ještě Lumpeco, které připravilo program s názvem Zralý byznys, určený ženám podnikatelkám, které mají 50 let a více, a je zaměřen na rozvoj jejich podnikání. Určitě je to přínosem. Jsem velice rád, že i Lumpeco nabízí takovouto formu, a myslím si, že o to bude určitě zájem."
Program Lump Pecka pro ženy nad 50 let je pro klientky zcela zdarma.
---
