Ovzduší v Ostravě se v posledních letech výrazně zlepšilo, ale stále má k dokonalosti daleko. Mění se i skladba znečišťovatelů a právě na to se nyní chce zaměřit vedení Slezskoostravské radnice. Po celém obvodu rozmisťuje unikátní měřící zařízení, která detekují hlavní znečišťující látky.
Modernizace průmyslu, útlum některých provozů i masivní výměna starých kotlů. To vše přispělo k tomu, že se ovzduší na Ostravsku výrazně zlepšilo. Přesto stále zůstává v zimních měsících jedním z nejvytíženějších regionů. Slezská Ostrava nyní instaluje v rámci projektu Vzduch bez hranic senzory, které dokáží kvalitu ovzduší přesně změřit. S výsledky se bude dále pracovat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Budou rozmístěny po celé ploše městského obvodu a budou monitorovat jak vzduch v okolí třeba dopravních tepen, tak některých průmyslových podniků. Zajímá nás vlastně to, jaká je kvalita vzduchu na jednotlivých místech."
Celkem 48 měřicích stanic bude v hustě obydlených částech, v místech, kde se topí tuhými palivy, u rušných silnic, škol i školek, ale také u Heřmanické haldy a jedna stanice je pro porovnání také v Hrušově, u měřící stanice Zdravotního ústavu.
Miroslav Garaj, ředitel společnosti Geoscanning: "Samotný přístroj má 250 gramů, měří organické a prchavé látky, takže NOXY a VOC, plus všechny dopravníkové tedy prachové částice."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My bychom v budoucnu chtěli více malých měřících stanic využívat nejen k obecnému měření kvality ovzduší, ale třeba i k měření v okolí velkých staveb."
Na projektu Vzduch bez hranic Slezská spolupracuje se slovenským městem Stará Turá. Benefitem je velké množství inovativních malých přístrojů, které dokáží měřit podobně jako velká zařízení meteorologického ústavu a lze je jednoduše přemisťovat.
---
Slezská Ostrava letos opět bojuje s parazitujícím jmelím. V rámci obvodu je napadeno asi tři sta stromů a polovina z toho na Ústředním hřbitově. Na odstranění přemnoženého škůdce pracují arboristé i ve sněhu.
Oblíbená dekorace, která prý přináší štěstí a pro spoustu lidí představuje tradiční symbol Vánoc – to je jmelí. Zatímco ve váze nebo zavěšené nad dveřmi přináší do bytu sváteční atmosféru, v přírodě je pro stromy nebezpečným nepřítelem. Zbavit se ho proto snaží i ve Slezské Ostravě.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Na Slezské Ostravě je zhruba 300 stromů, které jsou připraveny k ošetření. Z toho polovina se nachází na Ústředním hřbitově. Stromy na Ústředním hřbitově jsou pro nás velmi vzácné, takže přistupujeme k tomuto ošetření a tím jim dáváme druhou šanci. Toto ošetření obvykle probíhá mezi listopadem a březnem, a to z toho důvodu, že není vegetační období."
Moravskoslezský kraj je jedním z nejzasaženějších regionů v Česku. V Ostravě se o odstraňování jmelí bílého starají Ostravské městské lesy, a to postupně ve všech obvodech. Zásah by se měl opakovat po třech až čtyřech letech, kdy keříky jmelí znovu začínají plodit.
Karel Stránský, stromolezec, arborista: "Těch procesů je víc. Ten základní, nebo ten, který děláme my, je ořez stromu klasickou technikou. To znamená, že na ten strom vylezeme fyzicky a provedeme ořez jmelí nejlépe odstraněním dál od místa, kde se vyskytuje. Záleží, v jakých místech té větve to je, ale ideální je tu větev většinou odstranit, pokud není nějak tlustá, to znamená třeba do průměru 20 cm, celou."
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy: "Tady při zásahu arboristy na stromě můžeme vidět, že se nejedná jenom o řezy jmelí jako takového, ale o kompletní řezy na každém stromě. To znamená, provádějí tam bezpečnostní řezy, zdravotní řezy a uvolňují lampy. Tady, když něco zasahuje někam v uvozovkách do cesty a tak dále, dělají průjezdný profil, zvyšují."
Arboristé v Ostravě pracují na odstraňování jmelí téměř za každého počasí. Letos je nezastavila ani sněhová nadílka.
Karel Stránský, stromolezec, arborista: "Klouže to, člověku neustále padá na hlavu sníh, ale bohužel jsou dny, kdy se musí dělat i za takových podmínek. Ale není jich tolik. Říkám, lepší je už tyto dny vynechat a počkat na to počasí, až bude trošku schůdnější."
Důležité je pro arboristy zamezit napadení mladých stromů. Ty si totiž s parazitem neporadí.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy: "Zrovna tady u tohoto stromu se jedná o napadení dejme tomu 40 procent koruny, to už je takové hraniční. Je to takový zásah, řekl bych, na poslední chvíli, kdy tomu stromu prodloužíme život, protože zpomalíme vývoj toho jmelí, které sice úplně nezabijeme, ale jeho vývoj v podstatě zpomalíme natolik, že ten strom má zase šanci vegetovat ještě x let."
Při napadení nad 50 % už ostravské městské lesy doporučují strom pokácet. Samotné kácení už je pak zodpovědností městských obvodů.
---
Heřmanický odval, výstavba kanalizace, nebo nový multifunkční dům – to jsou jen některá z témat podzimních veřejných setkání, které vedení Slezské Ostravy opět připravilo pro občany obvodu. Tentokrát se s nimi sešlo ve čtyřech místních částech.
Obyvatelé Kunčic, Kunčiček, Heřmanic a Muglinova dostali letos na podzim další možnost sejít se se starostou a místostarosty Slezské Ostravy a společně prodiskutovat témata týkající se obvodu. Veřejná setkání s občany pořádá radnice už více než pět let, a to i několikrát do roka.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S veřejnými setkáními s občany jsme začali v roce 2019. Za ty roky se jich uskutečnily skutečně desítky. Projíždíme jednotlivé části městského obvodu, protože Slezská Ostrava má osm místních částí, a chceme, aby lidé měli tu možnost komunikovat s námi nejen třeba na zasedání zastupitelstva, ale právě co nejblíže k nim, to znamená v jejich kulturním domě, hasičské zbrojnici nebo třeba v místní škole."
První ze série veřejných setkání se uskutečnilo začátkem listopadu v heřmanickém v kulturním domě. Probrala se tu rychlá jízda, oprava chodníků, výstavba kanalizace nebo Heřmanický odval. O týden později pak dostali možnost Kunčičky.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Dnes jsme se bavili hlavně o výstavbě kanalizace, která aktuálně začíná a bude v Kunčičkách pokračovat až do roku 2027. Probírali jsme ale i budoucí rozvoj lokality Sadu Maxima Gorkého a blízkého okolí. Chtěli bychom tam v nejbližších letech vybudovat nové sportoviště, ale také otevřít sad co nejvíce veřejnosti, aby v něm lidé mohli trávit svůj volný čas."
Vyšší účast mělo předposlední setkání v Muglinově, kde se občané dozvěděli mimo jiné více o stavbě multifunkčního domu, nového parkoviště a tréninkového areálu pro dobrovolné hasiče. Pro obyvatele místních částí jsou veřejná setkání důležitým zdrojem informací.
anketa, účastníci veřejných setkání: "Proč by měli lidé chodit na schůze? Aby věděli, co se v té obci všechno děje a nenadávali jenom se sousedy a tak dále. Je potřeba se bavit s vedením obce a ty problémy se mohou vyřešit. Kdežto když budeme nadávat jenom pokoutně mezi sebou, tak to nepřinese nikdy žádný užitek."
anketa, účastníci veřejných setkání: "No tak obec se musí snažit, aby to bylo dobré. Někteří jsou spokojení, někteří ne. Připomínky jsou vždycky, někomu se líbí, někomu se nelíbí. Jsou dva tábory lidí."
anketa, účastníci veřejných setkání: "Setkání bylo určitě přínosem. Pan starosta je úžasný člověk. Bohužel pro pana faráře v Hrušově nemáme dobrou zprávu, ale těšíme se na další setkání."
Poslední podzimní setkání se uskutečnilo v pondělí 1. prosince v Kunčicích. Další místní části ale budou následovat v příštím roce.
---
Ovzduší v Ostravě se v posledních letech výrazně zlepšilo, ale stále má k dokonalosti daleko. Mění se i skladba znečišťovatelů a právě na to se nyní chce zaměřit vedení Slezskoostravské radnice. Po celém obvodu rozmisťuje unikátní měřící zařízení, která detekují hlavní znečišťující látky.
Modernizace průmyslu, útlum některých provozů i masivní výměna starých kotlů. To vše přispělo k tomu, že se ovzduší na Ostravsku výrazně zlepšilo. Přesto stále zůstává v zimních měsících jedním z nejvytíženějších regionů. Slezská Ostrava nyní instaluje v rámci projektu Vzduch bez hranic senzory, které dokáží kvalitu ovzduší přesně změřit. S výsledky se bude dále pracovat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Budou rozmístěny po celé ploše městského obvodu a budou monitorovat jak vzduch v okolí třeba dopravních tepen, tak některých průmyslových podniků. Zajímá nás vlastně to, jaká je kvalita vzduchu na jednotlivých místech."
Celkem 48 měřicích stanic bude v hustě obydlených částech, v místech, kde se topí tuhými palivy, u rušných silnic, škol i školek, ale také u Heřmanické haldy a jedna stanice je pro porovnání také v Hrušově, u měřící stanice Zdravotního ústavu.
Miroslav Garaj, ředitel společnosti Geoscanning: "Samotný přístroj má 250 gramů, měří organické a prchavé látky, takže NOXY a VOC, plus všechny dopravníkové tedy prachové částice."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My bychom v budoucnu chtěli více malých měřících stanic využívat nejen k obecnému měření kvality ovzduší, ale třeba i k měření v okolí velkých staveb."
Na projektu Vzduch bez hranic Slezská spolupracuje se slovenským městem Stará Turá. Benefitem je velké množství inovativních malých přístrojů, které dokáží měřit podobně jako velká zařízení meteorologického ústavu a lze je jednoduše přemisťovat.
---
Slezská Ostrava letos opět bojuje s parazitujícím jmelím. V rámci obvodu je napadeno asi tři sta stromů a polovina z toho na Ústředním hřbitově. Na odstranění přemnoženého škůdce pracují arboristé i ve sněhu.
Oblíbená dekorace, která prý přináší štěstí a pro spoustu lidí představuje tradiční symbol Vánoc – to je jmelí. Zatímco ve váze nebo zavěšené nad dveřmi přináší do bytu sváteční atmosféru, v přírodě je pro stromy nebezpečným nepřítelem. Zbavit se ho proto snaží i ve Slezské Ostravě.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Na Slezské Ostravě je zhruba 300 stromů, které jsou připraveny k ošetření. Z toho polovina se nachází na Ústředním hřbitově. Stromy na Ústředním hřbitově jsou pro nás velmi vzácné, takže přistupujeme k tomuto ošetření a tím jim dáváme druhou šanci. Toto ošetření obvykle probíhá mezi listopadem a březnem, a to z toho důvodu, že není vegetační období."
Moravskoslezský kraj je jedním z nejzasaženějších regionů v Česku. V Ostravě se o odstraňování jmelí bílého starají Ostravské městské lesy, a to postupně ve všech obvodech. Zásah by se měl opakovat po třech až čtyřech letech, kdy keříky jmelí znovu začínají plodit.
Karel Stránský, stromolezec, arborista: "Těch procesů je víc. Ten základní, nebo ten, který děláme my, je ořez stromu klasickou technikou. To znamená, že na ten strom vylezeme fyzicky a provedeme ořez jmelí nejlépe odstraněním dál od místa, kde se vyskytuje. Záleží, v jakých místech té větve to je, ale ideální je tu větev většinou odstranit, pokud není nějak tlustá, to znamená třeba do průměru 20 cm, celou."
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy: "Tady při zásahu arboristy na stromě můžeme vidět, že se nejedná jenom o řezy jmelí jako takového, ale o kompletní řezy na každém stromě. To znamená, provádějí tam bezpečnostní řezy, zdravotní řezy a uvolňují lampy. Tady, když něco zasahuje někam v uvozovkách do cesty a tak dále, dělají průjezdný profil, zvyšují."
Arboristé v Ostravě pracují na odstraňování jmelí téměř za každého počasí. Letos je nezastavila ani sněhová nadílka.
Karel Stránský, stromolezec, arborista: "Klouže to, člověku neustále padá na hlavu sníh, ale bohužel jsou dny, kdy se musí dělat i za takových podmínek. Ale není jich tolik. Říkám, lepší je už tyto dny vynechat a počkat na to počasí, až bude trošku schůdnější."
Důležité je pro arboristy zamezit napadení mladých stromů. Ty si totiž s parazitem neporadí.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy: "Zrovna tady u tohoto stromu se jedná o napadení dejme tomu 40 procent koruny, to už je takové hraniční. Je to takový zásah, řekl bych, na poslední chvíli, kdy tomu stromu prodloužíme život, protože zpomalíme vývoj toho jmelí, které sice úplně nezabijeme, ale jeho vývoj v podstatě zpomalíme natolik, že ten strom má zase šanci vegetovat ještě x let."
Při napadení nad 50 % už ostravské městské lesy doporučují strom pokácet. Samotné kácení už je pak zodpovědností městských obvodů.
---
Heřmanický odval, výstavba kanalizace, nebo nový multifunkční dům – to jsou jen některá z témat podzimních veřejných setkání, které vedení Slezské Ostravy opět připravilo pro občany obvodu. Tentokrát se s nimi sešlo ve čtyřech místních částech.
Obyvatelé Kunčic, Kunčiček, Heřmanic a Muglinova dostali letos na podzim další možnost sejít se se starostou a místostarosty Slezské Ostravy a společně prodiskutovat témata týkající se obvodu. Veřejná setkání s občany pořádá radnice už více než pět let, a to i několikrát do roka.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S veřejnými setkáními s občany jsme začali v roce 2019. Za ty roky se jich uskutečnily skutečně desítky. Projíždíme jednotlivé části městského obvodu, protože Slezská Ostrava má osm místních částí, a chceme, aby lidé měli tu možnost komunikovat s námi nejen třeba na zasedání zastupitelstva, ale právě co nejblíže k nim, to znamená v jejich kulturním domě, hasičské zbrojnici nebo třeba v místní škole."
První ze série veřejných setkání se uskutečnilo začátkem listopadu v heřmanickém v kulturním domě. Probrala se tu rychlá jízda, oprava chodníků, výstavba kanalizace nebo Heřmanický odval. O týden později pak dostali možnost Kunčičky.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Dnes jsme se bavili hlavně o výstavbě kanalizace, která aktuálně začíná a bude v Kunčičkách pokračovat až do roku 2027. Probírali jsme ale i budoucí rozvoj lokality Sadu Maxima Gorkého a blízkého okolí. Chtěli bychom tam v nejbližších letech vybudovat nové sportoviště, ale také otevřít sad co nejvíce veřejnosti, aby v něm lidé mohli trávit svůj volný čas."
Vyšší účast mělo předposlední setkání v Muglinově, kde se občané dozvěděli mimo jiné více o stavbě multifunkčního domu, nového parkoviště a tréninkového areálu pro dobrovolné hasiče. Pro obyvatele místních částí jsou veřejná setkání důležitým zdrojem informací.
anketa, účastníci veřejných setkání: "Proč by měli lidé chodit na schůze? Aby věděli, co se v té obci všechno děje a nenadávali jenom se sousedy a tak dále. Je potřeba se bavit s vedením obce a ty problémy se mohou vyřešit. Kdežto když budeme nadávat jenom pokoutně mezi sebou, tak to nepřinese nikdy žádný užitek."
anketa, účastníci veřejných setkání: "No tak obec se musí snažit, aby to bylo dobré. Někteří jsou spokojení, někteří ne. Připomínky jsou vždycky, někomu se líbí, někomu se nelíbí. Jsou dva tábory lidí."
anketa, účastníci veřejných setkání: "Setkání bylo určitě přínosem. Pan starosta je úžasný člověk. Bohužel pro pana faráře v Hrušově nemáme dobrou zprávu, ale těšíme se na další setkání."
Poslední podzimní setkání se uskutečnilo v pondělí 1. prosince v Kunčicích. Další místní části ale budou následovat v příštím roce.
---
