Za klíčový moment osvobození Ostravy je považována chvíle, kdy tank číslo 51 přejel přes Sýkorův most. V rámci Ostravsko-opavské operace šlo spíše o symbolickou chvíli, protože wehrmacht už v té době prchal na západ a i mladík, který tento tank zastavil panzerfaustem byl zdejší člen německé domobrany.
Slezská Ostrava sehrála při osvobození města důležitou symbolickou roli, protože československé tanky, které projížděly od rána městem, ukončily tažení na tehdejším Říšském mostu, který propojoval moravskou a slezskou část Ostravy. V 19 hodin vjel na most jako první tank s číslem 51, kterému velel Nikola Ivasjuk a kryl ho tank Bedřicha Opočenského.
Bedřich Opočenský, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2015): "Měli jsme tušení, že ten most je podmíněn, jako to bylo všude. Ano, no, ale nikdy jsme nejeli dva najednou. Jeden jako průzkum to musel překonat, druhý měl za úkol ho zajišťovat. To jsem byl vlastně já s mojí osádkou. Tudíž tenkrát přejel přes most, ale byl zasažený pancéřovými pěstmi."
Viktor Grossmann, historik: "Na druhé straně dostává zásahy z pancéřových pěstí, které paradoxně neodpálily pravidelné jednotky Wehrmachtu, ale patrně domobranci, takže nějací vystrašení kluci, starší chlapi a tak podobně. Většina německé armády v té době už dávno z Ostravy pryč. No a ta německá jednotka tenhle tank vlastně zastavuje, likviduje a z tanku utíkají naši tankisté zpět."
Radista Ivan Ahepjuk zahynul a ostatní tři členové posádky byli zraněni. Pak byl ale odpor zlikvidován a tím osvobozování města skončilo. Zbývající pojízdné čtyři tanky se vrátily do Vítkovic a pak pokračovaly až do Prahy.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy:Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Německá armáda na ústupu dokázala zničit prakticky všechny ty mosty na Ostravici a vlastně i na Odře a de facto tenhle most jediný vlastně zůstal stát. Ono se to dneska málo ví, ale vlastně tady ta komunikace, na které stojí ten most, tak historicky vlastně celá staletí fungovala jako hlavní spojnice mezi Opavou a Těšínem."
Osvobození si každoročně připomínáme v Ostravě na několika místech. Památník u tanku č. 51 je jedním z nich, ale největší setkání se každý rok koná v Komenského sadech, kde je v Památníku Rudé armády uloženo tisíce vojáků i civilistů, kteří při osvobozování města padli.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je nepochybně důležité, že si připomínáme těmito pietními akty právě ukončení druhé světové války. Je to poslední válka, která Ostravu potkala, a myslím si, že i v dnešní neklidné době je důležité spolupracovat právě se složkami českých ozbrojených sil a snažit se právě zdůrazňovat, jak je pro nás důležitá bezpečnost a jak je důležitá bezpečnost i pro naše město."
Mikuláš Končický, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2014): "Hitler tehdy údajně měl prohlásit, že odevzdáte Ostravu, odevzdáte Německo. Proto není náhodou, že tady byla nasazena celá řada pancéřových divizí."
Říšský most byl po válce přejmenován na Most Miloše Sýkory, který u něj zahynul. Měl údajně přestřihnout dráty k náloži, ale Němci jej zpozorovali a zabili. Tuto verzi historici neumějí stoprocentně potvrdit.
---
7:0 – tak skončil finálový zápas ostravského městského fotbalového poháru mužů. Na hřišti Sokola Koblov domácí rozválcovali soupeře z Velké Polomi a zajistili si tak postup do krajské soutěže. Jejich dalším soupeřem je SK Tichá.
Konec dubna přinesl úspěch koblovským fotbalistům. Slezskoostravský tým se ve čtvrtek utkal o Městský pohár s Velkou Polomí a nad hosty zvítězil na celé čáře. Sokolové si tak potvrdili historický úspěch z loňského roku, kdy se vítězi poháru stali úplně poprvé. Tentokrát se ale na hřišti neodehrálo žádné drama a výsledek byl jednoznačný.
Lukáš Kaleta, předseda a trenér TJ Sokol Koblov: "Pocity jsou nádherné. Vstoupili jsme dobře do utkání, dali jsme rychle góly, všechno nám vycházelo a krásné góly jsme dávali dneska. Soupeř chtěl hrát fotbal, za což mu děkujeme, a ani jsem nečekal, že to bude takové velké one-man show, jak se říká. Tak to byla dneska one-man show našeho týmu. Náš tým byl dnes skvělý a zasloužené vítězství, a jsme rádi, že jsme obhájili pohár."
Miroslav Tóth, hráč TJ Sokol Koblov: "Můžu mluvit za celý tým, že jsme se připravili na Velkou Polom dobře. Víme, že hrají o soutěž níž, že hrají ve středu tabulky. Věděli jsme, že jsme favoriti, ale nechtěli jsme nic podcenit. A jsme za to rádi, že jsme vyhráli celý pohár."
Rádi byli také věrní fanoušci, kteří měli o vítězství Koblova předem jasno. Finálový zápas nakonec skončil drtivou porážkou soupeřů 7:0.
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Vždycky dobře hrají a vždycky vyhrají. Já jim fandím od začátku do konce."
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Mám rád ten klub a zápas byl dobrý, Koblov byl lepší."
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Bylo to pěkné, bojovné, Koblov si zasloužil vyhrát. Už po poločase bylo jasné, kdo bude vítězem."
Miroslav Tóth, hráč TJ Sokol Koblov: "Myslím, že ten první gól nám rychle pomohl. Potom byla nějakých deset, patnáct minut, kdy jsme z toho vypadli, ale pomohl nám ten druhý gól. A od té doby jsme začali z každé šance dávat góly a díky tomu byl výsledek 7:0."
Vítězstvím v Městském poháru ale Koblov nekončí. Tým si zajistil účast v krajské soutěži a usiluje také o postup z I.A třídy, ve které vede s výrazným náskokem.
Lukáš Kaleta, předseda a trenér TJ Sokol Koblov: "Čekáme na soupeře. Buď to budou Jakubčovice, nebo Tichá. S Jakubčovicemi jsme loni prohráli ve finále, takže tam určitě budeme chtít zabrat a vrátit jim to."
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: "Úspěch fotbalu v Koblově byl očekávaný, protože našim fotbalistům se daří. Sokol de facto každý rok postupuje o soutěž výš a letos se nám podařilo opravdu vyhrát ten Městský pohár a postoupit do dalšího kola, čili do krajského poháru. No a už jsme porazili 7:0 Velkou Polom a teď doufám, že porazíme stejným výsledkem i SK Tichá ve středu."
---
Okolí Heřmanického rybníku je čistší. Postarali se o to studenti mariánskohorské obchodní akademie v rámci akce Do pytla s tym. Slezská Ostrava jim nechala přistavit kontejner, který účastníci zcela zaplnili starými pneumatikami i dalším odpadem.
Kolem 250 druhů ptáků včetně chráněného ledňáčka říčního, nebo celoevropsky chráněný čolek velký. Heřmanický rybník není přírodní památkou pro nic za nic, a řadí se dokonce mezi chráněná území Natura 2000. Přesto v jeho okolí vznikají černé skládky. Na jejich odstranění se letos podílela ve spolupráci se Slezskou Ostravou také střední škola z Mariánských Hor.
Kristina Müllerová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Myslím si, že je důležité na to upozornit, že tady je takový problém se znečištěním přírody. Někteří lidé jsou líní zajet do nějakého sběrného dvora, který mají pár kilometrů od domu, a raději to zavezou k nejbližšímu rybníku."
Martin Soška, student OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "My jsme sem dneska za obchodní akademii šli na Den Země uklízet okolí, protože si myslíme, že je důležité právě udržovat životní prostředí čisté."
Dita Zimová, studentka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Já jsem se zúčastnila určitě proto, že mám velice ráda přírodu a také dělám DOFE, které je zaměřené na sbírání odpadků v přírodě, a chtěla jsem také nějak víc zachránit přírodu, aby se tu dalo i více dívat."
Proč zrovna tady?
Martin Soška, student OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Tohle místo vypadá jako taková menší ilegální skládka. Tak jsme se rozhodli, že to tady uklidíme, aby to tady bylo čistější jak pro nás, pro studenty, tak třeba i pro sportovce. Je to tady moc pěkné a zrovna to není moc estetické se tady proběhnout a vidět tady pneumatiky. Našli jsme tady normálně obuv pro celou Ostravu."
Akce se tady u Heřmanického rybníka zúčastnilo celkem 28 studentů a mezi odpadem nejvíce převažovaly pneumatiky.
Kristina Müllerová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Přihlásilo se z každé třídy tak 6 lidí a přijeli jsme autobusem a začali sbírat. A hodně jsme si opravdu mákli, protože ty pneumatiky byly i s disky, takže byly opravdu těžké."
Dita Zimová, studentka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Určitě kolem těch potůčků bylo spousta odpadků, které byly za mokřiny a zničené, takže jsme to všechno posbírali a teď už to tady je určitě lepší."
Podle účastníků úklidu by se ale měl problém řešit nejlépe komplexně.
Jitka Šeděnková, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Buď hlídačem, kamerovým systémem nebo něčím takovým, protože je to vyloženě tady tou nejbližší možnou cestou. A je tady vyskládaný stavební odpad, suť, zbytky automobilů."
Karin Sýkorová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Vidíte tam kolem cesty naučné cedule, kde se vyzdvihuje, jak je to výjimečná lokalita na evropské úrovni. Vidíte ty cedule, kdy tady jsou ohrožení ptáci a tak dále, a bohužel kolem těch cedulí je tolik odpadků, pneumatiky, skládka."
Vedení obvodu situaci pravidelně řeší s městskou policií. Obvod ale přilehlé pozemky nevlastní a může tak maximálně vyzvat majitele k nápravě škody.
---
Za klíčový moment osvobození Ostravy je považována chvíle, kdy tank číslo 51 přejel přes Sýkorův most. V rámci Ostravsko-opavské operace šlo spíše o symbolickou chvíli, protože wehrmacht už v té době prchal na západ a i mladík, který tento tank zastavil panzerfaustem byl zdejší člen německé domobrany.
Slezská Ostrava sehrála při osvobození města důležitou symbolickou roli, protože československé tanky, které projížděly od rána městem, ukončily tažení na tehdejším Říšském mostu, který propojoval moravskou a slezskou část Ostravy. V 19 hodin vjel na most jako první tank s číslem 51, kterému velel Nikola Ivasjuk a kryl ho tank Bedřicha Opočenského.
Bedřich Opočenský, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2015): "Měli jsme tušení, že ten most je podmíněn, jako to bylo všude. Ano, no, ale nikdy jsme nejeli dva najednou. Jeden jako průzkum to musel překonat, druhý měl za úkol ho zajišťovat. To jsem byl vlastně já s mojí osádkou. Tudíž tenkrát přejel přes most, ale byl zasažený pancéřovými pěstmi."
Viktor Grossmann, historik: "Na druhé straně dostává zásahy z pancéřových pěstí, které paradoxně neodpálily pravidelné jednotky Wehrmachtu, ale patrně domobranci, takže nějací vystrašení kluci, starší chlapi a tak podobně. Většina německé armády v té době už dávno z Ostravy pryč. No a ta německá jednotka tenhle tank vlastně zastavuje, likviduje a z tanku utíkají naši tankisté zpět."
Radista Ivan Ahepjuk zahynul a ostatní tři členové posádky byli zraněni. Pak byl ale odpor zlikvidován a tím osvobozování města skončilo. Zbývající pojízdné čtyři tanky se vrátily do Vítkovic a pak pokračovaly až do Prahy.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy:Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Německá armáda na ústupu dokázala zničit prakticky všechny ty mosty na Ostravici a vlastně i na Odře a de facto tenhle most jediný vlastně zůstal stát. Ono se to dneska málo ví, ale vlastně tady ta komunikace, na které stojí ten most, tak historicky vlastně celá staletí fungovala jako hlavní spojnice mezi Opavou a Těšínem."
Osvobození si každoročně připomínáme v Ostravě na několika místech. Památník u tanku č. 51 je jedním z nich, ale největší setkání se každý rok koná v Komenského sadech, kde je v Památníku Rudé armády uloženo tisíce vojáků i civilistů, kteří při osvobozování města padli.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je nepochybně důležité, že si připomínáme těmito pietními akty právě ukončení druhé světové války. Je to poslední válka, která Ostravu potkala, a myslím si, že i v dnešní neklidné době je důležité spolupracovat právě se složkami českých ozbrojených sil a snažit se právě zdůrazňovat, jak je pro nás důležitá bezpečnost a jak je důležitá bezpečnost i pro naše město."
Mikuláš Končický, tankista, účastník osvobození Ostravy (natočeno 2014): "Hitler tehdy údajně měl prohlásit, že odevzdáte Ostravu, odevzdáte Německo. Proto není náhodou, že tady byla nasazena celá řada pancéřových divizí."
Říšský most byl po válce přejmenován na Most Miloše Sýkory, který u něj zahynul. Měl údajně přestřihnout dráty k náloži, ale Němci jej zpozorovali a zabili. Tuto verzi historici neumějí stoprocentně potvrdit.
---
7:0 – tak skončil finálový zápas ostravského městského fotbalového poháru mužů. Na hřišti Sokola Koblov domácí rozválcovali soupeře z Velké Polomi a zajistili si tak postup do krajské soutěže. Jejich dalším soupeřem je SK Tichá.
Konec dubna přinesl úspěch koblovským fotbalistům. Slezskoostravský tým se ve čtvrtek utkal o Městský pohár s Velkou Polomí a nad hosty zvítězil na celé čáře. Sokolové si tak potvrdili historický úspěch z loňského roku, kdy se vítězi poháru stali úplně poprvé. Tentokrát se ale na hřišti neodehrálo žádné drama a výsledek byl jednoznačný.
Lukáš Kaleta, předseda a trenér TJ Sokol Koblov: "Pocity jsou nádherné. Vstoupili jsme dobře do utkání, dali jsme rychle góly, všechno nám vycházelo a krásné góly jsme dávali dneska. Soupeř chtěl hrát fotbal, za což mu děkujeme, a ani jsem nečekal, že to bude takové velké one-man show, jak se říká. Tak to byla dneska one-man show našeho týmu. Náš tým byl dnes skvělý a zasloužené vítězství, a jsme rádi, že jsme obhájili pohár."
Miroslav Tóth, hráč TJ Sokol Koblov: "Můžu mluvit za celý tým, že jsme se připravili na Velkou Polom dobře. Víme, že hrají o soutěž níž, že hrají ve středu tabulky. Věděli jsme, že jsme favoriti, ale nechtěli jsme nic podcenit. A jsme za to rádi, že jsme vyhráli celý pohár."
Rádi byli také věrní fanoušci, kteří měli o vítězství Koblova předem jasno. Finálový zápas nakonec skončil drtivou porážkou soupeřů 7:0.
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Vždycky dobře hrají a vždycky vyhrají. Já jim fandím od začátku do konce."
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Mám rád ten klub a zápas byl dobrý, Koblov byl lepší."
anketa, fanoušci TJ Sokol Koblov: "Bylo to pěkné, bojovné, Koblov si zasloužil vyhrát. Už po poločase bylo jasné, kdo bude vítězem."
Miroslav Tóth, hráč TJ Sokol Koblov: "Myslím, že ten první gól nám rychle pomohl. Potom byla nějakých deset, patnáct minut, kdy jsme z toho vypadli, ale pomohl nám ten druhý gól. A od té doby jsme začali z každé šance dávat góly a díky tomu byl výsledek 7:0."
Vítězstvím v Městském poháru ale Koblov nekončí. Tým si zajistil účast v krajské soutěži a usiluje také o postup z I.A třídy, ve které vede s výrazným náskokem.
Lukáš Kaleta, předseda a trenér TJ Sokol Koblov: "Čekáme na soupeře. Buď to budou Jakubčovice, nebo Tichá. S Jakubčovicemi jsme loni prohráli ve finále, takže tam určitě budeme chtít zabrat a vrátit jim to."
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: "Úspěch fotbalu v Koblově byl očekávaný, protože našim fotbalistům se daří. Sokol de facto každý rok postupuje o soutěž výš a letos se nám podařilo opravdu vyhrát ten Městský pohár a postoupit do dalšího kola, čili do krajského poháru. No a už jsme porazili 7:0 Velkou Polom a teď doufám, že porazíme stejným výsledkem i SK Tichá ve středu."
---
Okolí Heřmanického rybníku je čistší. Postarali se o to studenti mariánskohorské obchodní akademie v rámci akce Do pytla s tym. Slezská Ostrava jim nechala přistavit kontejner, který účastníci zcela zaplnili starými pneumatikami i dalším odpadem.
Kolem 250 druhů ptáků včetně chráněného ledňáčka říčního, nebo celoevropsky chráněný čolek velký. Heřmanický rybník není přírodní památkou pro nic za nic, a řadí se dokonce mezi chráněná území Natura 2000. Přesto v jeho okolí vznikají černé skládky. Na jejich odstranění se letos podílela ve spolupráci se Slezskou Ostravou také střední škola z Mariánských Hor.
Kristina Müllerová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Myslím si, že je důležité na to upozornit, že tady je takový problém se znečištěním přírody. Někteří lidé jsou líní zajet do nějakého sběrného dvora, který mají pár kilometrů od domu, a raději to zavezou k nejbližšímu rybníku."
Martin Soška, student OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "My jsme sem dneska za obchodní akademii šli na Den Země uklízet okolí, protože si myslíme, že je důležité právě udržovat životní prostředí čisté."
Dita Zimová, studentka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Já jsem se zúčastnila určitě proto, že mám velice ráda přírodu a také dělám DOFE, které je zaměřené na sbírání odpadků v přírodě, a chtěla jsem také nějak víc zachránit přírodu, aby se tu dalo i více dívat."
Proč zrovna tady?
Martin Soška, student OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Tohle místo vypadá jako taková menší ilegální skládka. Tak jsme se rozhodli, že to tady uklidíme, aby to tady bylo čistější jak pro nás, pro studenty, tak třeba i pro sportovce. Je to tady moc pěkné a zrovna to není moc estetické se tady proběhnout a vidět tady pneumatiky. Našli jsme tady normálně obuv pro celou Ostravu."
Akce se tady u Heřmanického rybníka zúčastnilo celkem 28 studentů a mezi odpadem nejvíce převažovaly pneumatiky.
Kristina Müllerová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Přihlásilo se z každé třídy tak 6 lidí a přijeli jsme autobusem a začali sbírat. A hodně jsme si opravdu mákli, protože ty pneumatiky byly i s disky, takže byly opravdu těžké."
Dita Zimová, studentka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Určitě kolem těch potůčků bylo spousta odpadků, které byly za mokřiny a zničené, takže jsme to všechno posbírali a teď už to tady je určitě lepší."
Podle účastníků úklidu by se ale měl problém řešit nejlépe komplexně.
Jitka Šeděnková, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Buď hlídačem, kamerovým systémem nebo něčím takovým, protože je to vyloženě tady tou nejbližší možnou cestou. A je tady vyskládaný stavební odpad, suť, zbytky automobilů."
Karin Sýkorová, učitelka OA a VOŠ sociálně právní Ostrava: "Vidíte tam kolem cesty naučné cedule, kde se vyzdvihuje, jak je to výjimečná lokalita na evropské úrovni. Vidíte ty cedule, kdy tady jsou ohrožení ptáci a tak dále, a bohužel kolem těch cedulí je tolik odpadků, pneumatiky, skládka."
Vedení obvodu situaci pravidelně řeší s městskou policií. Obvod ale přilehlé pozemky nevlastní a může tak maximálně vyzvat majitele k nápravě škody.
---
