Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
Před více než 250 lety bylo ve Slezské Ostravě objeveno uhlí, které změnilo život v celém regionu. Právě odtud vyšel letos v únoru taky průvod, který dlouholetou těžbu ukončil. Sešli se tu horníci z celého Česka.
Tradiční a ikonický hornický pochod zněl ve středu 4. února Ostravou i Stonavou. T dolu ČSM vyjel kolem poledne poslední vozík uhlí, který ukončil těžbu nejen v ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé republice.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je to událost, kterou je potřeba brát s respektem právě k práci všech havířů, techniků, záchranářů a dalších zaměstnanců těch šachet i jejich rodin, kteří vybudovali tento region. A co je pro mě určitě důležité, tak je to, abychom nezapomínali na tuto tradici a připomínali si, že Ostrava i celý region vyrostly právě na černém uhlí, na dolech, na šachtách a na hutích."
V rámci rozloučení s černouhelnou těžbou prošel Ostravou dlouhý hornický průvod. Bývalí horníci a členové spolků z celého Česka se sešli ve Slezské Ostravě, kde bylo uhlí před více než čtvrt tisíciletím poprvé prokazatelně nalezeno. Celý průvod pak prošel přes Sýkorův most až ke katedrále Božského Spasitele, kde byla rozlučková akce oficiálně zakončena bohoslužbou. Účastníci se mohli také vyfotit s replikou posledního uhelného vozíku. S dlouhou kapitolou regionu se každý rozloučil po svém.
anketa, účastníci průvodu: "S humorem určitě ne, ale plakat taky nebudeme. Prostě taková je realita. Někdo rozhodl, ale už v minulosti, to není nové rozhodnutí. Někdo rozhodl, že těžba skončí, a těžba skončila. Je to poslední vozík."
anketa, účastníci průvodu: "Bohužel pro tento region je to určitě smutná událost, ale já se na to dívám pozitivně. Prostě končí jedna éra, a tak jako zanikla jiná řemesla a jiná průmyslová odvětví, tak prostě končí hornictví a s tím se budeme muset poprat."
anketa, účastníci průvodu: "Tím, že to byla poslední hlubinná šachta v republice, tak není co slavit. Je to spíš hodně velká nostalgie. Nám se stalo tohle v devadesátých letech na uranu v Příbrami a na rudě v Příbrami. Takže je to spíš k pláči."
anketa, účastníci průvodu: "Teď je taková móda, že i pohřbívají ty veselé, a mám hodně známých věřících, a tak to berou. Já to neberu. Člověk zažil tady to všechno, to bylo krásné, i to je krásné. I to ukončení."
V celém ostravsko-karvinském revíru se od 18. století vytěžilo zhruba 1,7 miliardy tun uhlí. Pod zemí tu přitom zůstanou ještě asi další dvě miliardy. Jejich další dobývání ale není technicky ani ekonomicky rentabilní.
---
Domov pro seniory v Antošovicích instaloval v prosinci do čtyř pokojů stropní kolejnicový systém, který usnadní práci s klienty s omezenou pohyblivostí. Klienti i zaměstnanci si jej pochvalují a obvod chce pořídit další.
Slezská Ostrava se snaží pravidelně zlepšovat život seniorů a také zvyšovat kvalitu péče o klienty domovů. Péči o klienty s omezenou pohyblivostí usnadňuje od konce minulého roku v Domově pro seniory v Antošovicích nový kolejnicový systém.
Ondřej Černý, zástupce dodavatelské společnosti: "Personálu zásadním způsobem ulehčí manipulaci právě s imobilními klienty. Ať už se bavíme o přeložení klienta z lůžka na vozík a naopak. A samozřejmě hlavně je to taktéž o tom transportu do koupelny, tak aby mohla proběhnout pohodlně hygiena."
Systém má nosnost 220 kilogramů, dokáže obsloužit celý pokoj a nezáleží přitom ani na tom, kolik je v něm lůžek. Zaměstnanci s ním navíc zvládnou manipulovat dokonce jednou rukou.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Je to bezpečnější pro klienty. Cítí se jistěji, takže jsou v klidu při manipulaci, a pro děvčata je to hlavně po fyzické stránce lehčí."
Bylo snadné si na nový systém zvyknout.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Ze začátku to bylo takové komplikovanější, ale zvykli jsme si. Děvčata to používají dennodenně. Při vysazování i při koupání."
Jiřina Halamčáková, ředitelka Sociálních služeb Slezská Ostrava: "Hlavní přínos vidíme v tom, že to ulehčí fyzickou práci našim zaměstnancům, což z mého pohledu jako zaměstnavatele neskutečně omezuje náklady na nemocenské, pracovní úrazy a podobně. A klientům na druhou stranu to určitě zvýší komfort při těch přesunech z jednoho místa na druhé."
Nový systém zajistí taky jednoduchý a plynulý přesun mezi pokoji. Klienti si na něj rychle zvykli.
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Ne, nebojím se, protože jsem v dobrých rukou."
A jak se vám v tom sedí?
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Dobře, to je jako na houpačce."
Kateřina Pokludová, vedoucí Domova pro seniory Antošovice: "Jsme rádi, že si zvykli poměrně rychle na to, že je to vlastně nějaký nový systém. Měli jsme trošičku obavy, že třeba to pro ně bude takové cizí nebo náročné, že je to opravdu něco jiného než ty běžné zvedáky, které vždycky přivezeme a které už znají."
Právě na zvedáky pak v domově nebyl ani dostatečný prostor.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Ačkoliv celá tato budova prošla rekonstrukcí, tak naše zařízení se muselo částečně přizpůsobit těm stávajícím prostorám, které tady jsou, a velmi nám chyběly skladovací místnosti. A právě kolejnicový zvedací systém nám vlastně tento problém vyřešil, protože nemusíme uskladňovat někde jiná mobilní zvedací zařízení."
Aktuálně je kolejnicový systém instalovaný ve dvou jednolůžkových a dvou dvoulůžkových pokojích, a to díky dotaci Moravskoslezského kraje. Obvod by jej ale rád ještě rozšířil.
---
Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
Před více než 250 lety bylo ve Slezské Ostravě objeveno uhlí, které změnilo život v celém regionu. Právě odtud vyšel letos v únoru taky průvod, který dlouholetou těžbu ukončil. Sešli se tu horníci z celého Česka.
Tradiční a ikonický hornický pochod zněl ve středu 4. února Ostravou i Stonavou. T dolu ČSM vyjel kolem poledne poslední vozík uhlí, který ukončil těžbu nejen v ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé republice.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je to událost, kterou je potřeba brát s respektem právě k práci všech havířů, techniků, záchranářů a dalších zaměstnanců těch šachet i jejich rodin, kteří vybudovali tento region. A co je pro mě určitě důležité, tak je to, abychom nezapomínali na tuto tradici a připomínali si, že Ostrava i celý region vyrostly právě na černém uhlí, na dolech, na šachtách a na hutích."
V rámci rozloučení s černouhelnou těžbou prošel Ostravou dlouhý hornický průvod. Bývalí horníci a členové spolků z celého Česka se sešli ve Slezské Ostravě, kde bylo uhlí před více než čtvrt tisíciletím poprvé prokazatelně nalezeno. Celý průvod pak prošel přes Sýkorův most až ke katedrále Božského Spasitele, kde byla rozlučková akce oficiálně zakončena bohoslužbou. Účastníci se mohli také vyfotit s replikou posledního uhelného vozíku. S dlouhou kapitolou regionu se každý rozloučil po svém.
anketa, účastníci průvodu: "S humorem určitě ne, ale plakat taky nebudeme. Prostě taková je realita. Někdo rozhodl, ale už v minulosti, to není nové rozhodnutí. Někdo rozhodl, že těžba skončí, a těžba skončila. Je to poslední vozík."
anketa, účastníci průvodu: "Bohužel pro tento region je to určitě smutná událost, ale já se na to dívám pozitivně. Prostě končí jedna éra, a tak jako zanikla jiná řemesla a jiná průmyslová odvětví, tak prostě končí hornictví a s tím se budeme muset poprat."
anketa, účastníci průvodu: "Tím, že to byla poslední hlubinná šachta v republice, tak není co slavit. Je to spíš hodně velká nostalgie. Nám se stalo tohle v devadesátých letech na uranu v Příbrami a na rudě v Příbrami. Takže je to spíš k pláči."
anketa, účastníci průvodu: "Teď je taková móda, že i pohřbívají ty veselé, a mám hodně známých věřících, a tak to berou. Já to neberu. Člověk zažil tady to všechno, to bylo krásné, i to je krásné. I to ukončení."
V celém ostravsko-karvinském revíru se od 18. století vytěžilo zhruba 1,7 miliardy tun uhlí. Pod zemí tu přitom zůstanou ještě asi další dvě miliardy. Jejich další dobývání ale není technicky ani ekonomicky rentabilní.
---
Domov pro seniory v Antošovicích instaloval v prosinci do čtyř pokojů stropní kolejnicový systém, který usnadní práci s klienty s omezenou pohyblivostí. Klienti i zaměstnanci si jej pochvalují a obvod chce pořídit další.
Slezská Ostrava se snaží pravidelně zlepšovat život seniorů a také zvyšovat kvalitu péče o klienty domovů. Péči o klienty s omezenou pohyblivostí usnadňuje od konce minulého roku v Domově pro seniory v Antošovicích nový kolejnicový systém.
Ondřej Černý, zástupce dodavatelské společnosti: "Personálu zásadním způsobem ulehčí manipulaci právě s imobilními klienty. Ať už se bavíme o přeložení klienta z lůžka na vozík a naopak. A samozřejmě hlavně je to taktéž o tom transportu do koupelny, tak aby mohla proběhnout pohodlně hygiena."
Systém má nosnost 220 kilogramů, dokáže obsloužit celý pokoj a nezáleží přitom ani na tom, kolik je v něm lůžek. Zaměstnanci s ním navíc zvládnou manipulovat dokonce jednou rukou.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Je to bezpečnější pro klienty. Cítí se jistěji, takže jsou v klidu při manipulaci, a pro děvčata je to hlavně po fyzické stránce lehčí."
Bylo snadné si na nový systém zvyknout.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Ze začátku to bylo takové komplikovanější, ale zvykli jsme si. Děvčata to používají dennodenně. Při vysazování i při koupání."
Jiřina Halamčáková, ředitelka Sociálních služeb Slezská Ostrava: "Hlavní přínos vidíme v tom, že to ulehčí fyzickou práci našim zaměstnancům, což z mého pohledu jako zaměstnavatele neskutečně omezuje náklady na nemocenské, pracovní úrazy a podobně. A klientům na druhou stranu to určitě zvýší komfort při těch přesunech z jednoho místa na druhé."
Nový systém zajistí taky jednoduchý a plynulý přesun mezi pokoji. Klienti si na něj rychle zvykli.
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Ne, nebojím se, protože jsem v dobrých rukou."
A jak se vám v tom sedí?
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Dobře, to je jako na houpačce."
Kateřina Pokludová, vedoucí Domova pro seniory Antošovice: "Jsme rádi, že si zvykli poměrně rychle na to, že je to vlastně nějaký nový systém. Měli jsme trošičku obavy, že třeba to pro ně bude takové cizí nebo náročné, že je to opravdu něco jiného než ty běžné zvedáky, které vždycky přivezeme a které už znají."
Právě na zvedáky pak v domově nebyl ani dostatečný prostor.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Ačkoliv celá tato budova prošla rekonstrukcí, tak naše zařízení se muselo částečně přizpůsobit těm stávajícím prostorám, které tady jsou, a velmi nám chyběly skladovací místnosti. A právě kolejnicový zvedací systém nám vlastně tento problém vyřešil, protože nemusíme uskladňovat někde jiná mobilní zvedací zařízení."
Aktuálně je kolejnicový systém instalovaný ve dvou jednolůžkových a dvou dvoulůžkových pokojích, a to díky dotaci Moravskoslezského kraje. Obvod by jej ale rád ještě rozšířil.
---
