Studenti hladnovského gymnázia pracují na speciálním projektu, který spojuje slezskoostravskou školu s tanzanskou školou Mlondwe. Jmenuje se Hakuna Matata a studenti gymnázia díky němu možná brzy vycestují rovnou do Afriky.
Hakuna Matata – česky „žádný problém“ – je jedním z mála nadnárodních projektů s cílem vzájemné edukace a propojení rozdílných kultur a společností. Zájem o něj je ze strany ostravských studentů velký, zapojených je jich téměř čtyřicet a přibývají další.
Melanie, účastnice projektu: „Viděli jsme v tom vidinu, že nás to může posunout dál, naučit se novým věcem, protože jsme si vlastně všechno od začátku zakládali sami. Hledali jsme si sponzory, sestavovali si týmy, ve kterých jsme začali spolupracovat a vytvářet ten náš projekt.“
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Máme tam tým obecného marketingu, kreativního marketingu, sociálních sítí a webu, máme tam tým gastra, národních parků a další. Studenti si sami vyberou, ve kterém z těch týmů chtějí být a pořádají se akce tady, kde se prezentují jednotlivé týmy, to znamená výrobky, ale taky různé africké magnetické mapy a podobně. A zároveň ti, kteří jsou v tom obecném marketingu, si vytvořili sami s pomocí webové stránky, sociální sítě.“
Díky spolupráci s městským obvodem a ostravskou zoo se studenti účastní mnoha akcí nejen ve Slezské Ostravě, kde svůj projekt propagují.
Jiří, účastník projektu: „My tady představujeme náš projekt, říkáme lidem, o čem to je, jak pomáháme studentům. Děláme sbírku elektrotechniky, prodáváme mýdla, výtěžek z těch mýdel jde do Tanzánie na zlepšení edukace v dané škole. Dále prodáváme obrazy, což jsou ručně malované obrazy umění TingaTinga přímo z Tanzánie. Místní umělci nám umožnili, že je tady taky mžeme prodat.“
Spolupráce s africkou školou trvá už druhým rokem. Cílem ale není jen pomoc samotné škole, ale také turismu v národním parku Kitulo. Práce mají studenti dost.
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Sbírají notebooky, do kterých se bude dávat matematický program, který tam budou přednášet. Dělají přípravu pro národní parky, to znamená, že s našimi biology připravují pracovní listy. My bychom totiž chtěli, aby výsledkem byla brožura, která by byla pro turisty, protože národní park Kitulo, který se nachází blízko školy Mlondwe, se kterou spolupracujeme, není zatím příliš prozkoumán. Takže pro turisty by bylo fajn, kdyby takovou nevědeckou turistickou brožuru udělali.“
Začátkem příštího roku by studenti gymnázia Hladnov měli vycestovat přímo do Tanzánie.
Melanie, účastnice projektu: „Samozřejmě našim cílem je pomoc té naší partnerské škole Mlondwe v Tanzánii a příští rok v lednu bychom se za nimi měli podívat a seznámit se s těmi studenty. Probíhá komunikace, vyměňujeme si dopisy a je to fajn, takový kontakt v podstatě z druhé strany světa.“
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Ti, kteří na tom pracují už od loňského roku čili v tom projektu budou zhruba dva a půl roku, by v příštím lednu byli první skupinou, která by si to podle mě opravdu hodně zasloužila a vycestovala. Samozřejmě by to znamenalo od září přípravu na očkování, znamená to taky získat na to dostatek financí.“
Podpořit projekt je možné na jeho webových stránkách, nebo na jednotlivých akcích. V nejbližší době se stánek objeví třeba čtvrtého května na Ostravském Majálesu.
---
Slezskoostravské předškoláky čekal v minulém týdnu zápis do prvních tříd. Letošní ročník byl silnější a k zápisu se tak dostavilo celkem 171 dětí. Největší zájem byl tradičně o Základní školu Bohumínská.
Jako každý rok proběhly na slezskoostravských základních školách zápisy do prvních tříd. Někteří rodiče požádali o odklad, ostatní děti byly na školy v úterý a ve středu 9. a 10. dubna bez problémů přijaty.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V letošním roce se dostavilo k zápisům do našich škol celkem 171 dětí, což je zhruba o třetinu více než v loňském roce. Letošní ročník je tak silnější. Patnáct dětí požádalo o odklad povinné školní docházky. To znamená, že na našich čtyřech základních školách budeme otevírat sedm tříd.“
Budoucí prvňáčci nemuseli mít ze školy strach. Žádné zkoušení je u zápisů nečekalo a učitelů se neměli proč bát.
anketa: „My se moc těšíme do školy, Emička chtěla jít do školy, protože už jí to ve školce nebaví, tak doufáme, že bude všechno v pořádku.“
anketa: „Já jsem trošku nějaké věci zapomněla.“
Lenka Matušková, ředitelka ZŠ Bohumínská: „Nemusí umět vůbec nic, v podstatě je to takový první kontakt se školou. Nejsou rozhodně zkoušení, spíše si s nimi zábavnou formou povídají.“
Za splnění úkolů pro prvňáčky si navíc předškoláci vysloužili odměnu. Kromě toho mohly děti, které se školních akcí účastní pravidelně, dostat také poslední razítko do průkazu předškoláka. Nejvíc budoucích žáků dorazilo k zápisu na základní školu Bohumínská. Oproti loňskému roku to bylo ještě téměř o třicet více.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Městský obvod dnes zřizuje školy na ulicích Bohumínská, Škrobálkova, Chrustova a Pěší. Tyto školy jsou různě velké, tou největší je samozřejmě základní škola Bohumínská, která je takovou vlajkovou lodí mezi našimi školami. Ostatní školy mají spíše charakter menších škol a navštěvují je zpravidla děti z nejbližšího okolí.“
Vzhledem k velkému zájmu se mohli rodiče na zápis předem objednat.
Lenka Matušková, ředitelka ZŠ Bohumínská: „Rodiče se měli možnost přihlásit na určitou hodinu, což hodně z nich využilo. Přesto přišlo ještě asi 40 dětí navíc. Jsme překvapeni. No a jak to vidíte, tak vlastně procházíme takovými dvěma částmi zápisu, kdy rodiče jdou k paní učitelce s formální částí, kde se musí zapsat iniciály a veškeré papírové záležitosti.“
Prvňáčci se mohou těšit taky na nové učebny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ročně do našich základních škol investujeme zhruba 40-50 milionů korun. V letošním roce většina prostředků putuje na modernizace učeben, kdy po v minulosti provedených rekonstrukcích přírodovědných učeben, se v letošním roce rekonstruovaly učebny jazykové a multimediální. Mimo jiné v nich budou mít nyní žáci příležitost učit se například robotice nebo virtuální realitě.“
Městský obvod pravidelně investuje také do úprav zahrad, nebo třeba výstavby nových školních hřišť.
---
Slezská Ostrava začala stejně jako ostatní městské obvody po zimě s opravou výtluků. Ve Slezské ale probíhá oprava silnic celoročně. Zajišťují ji slezskoostravské technické služby.
Slezská Ostrava je s rozlohou necelých 42 kilometrů čtverečních největším obvodem na území města Ostravy a spravuje silnice i chodníky v přepočtu na zhruba 390 ulicích.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Celkem tak městský obvod spravuje 110 kilometrů vozovek a stejně tak i chodníků. Správa takto velkého území je velmi finančně náročná. Ročně tak obvod investuje do samostatných oprav zhruba 7 milionů korun.“
V loňském roce vyšly opravy na necelých šest milionů korun. Oprava výtluků přitom stojí radnici kolem dvou tisíc korun za metr čtvereční. Plošná oprava je pak o něco levnější a probíhá strojově.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Výtluky se opravují dvojím způsobem. Buď tedy asfaltovým recyklátem, což je taková jednoduchá, velice rychlá a levnější oprava. Jestli se jedná o výtluk, který je třeba více opravit, to znamená asfaltovou směsí za tepla, to je obtížnější, protože je třeba osm lidí, což je zajímavé. Pak jsou komunikace, které je třeba opravit více, jsou více zalátané a oprava výtluků už by neměla smysl. To jsou celoplošné opravy.“
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „V minulých letech jsme pro úpravu vozovek poprvé využili metodu tryskání, avšak tato metoda se dá využít pouze na méně frekventovaných ulicích, kde není nákladní doprava.“
Vzhledem k rozloze obvodu probíhají opravy výtluků i plošné opravy celoročně. Po zimě ale bývá stav vozovek nejhorší.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Technický stav vozovek a chodníků zjišťuje Odbor dopravy a životního prostředí, avšak vůči našemu území je tato práce časově náročná.“
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Po zimě s úředníkem z úřadu projíždí náš kolega. Vytypují se opravy a následně se opravuje komunikace.“
Upozornit na nedostatky mohou i občané.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Je zde i možnost využití aplikace Čistá Ova, kde občané mohou díky jednoduchého formuláře nahlásit výtluk, nebo znečištění našeho obvodu.“
Řidiči se prý nemusejí bát, opravovaná místa bývají označena.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Když už máme nahlášené výtluky, tak i dopředu dáváme označení, abychom předcházeli nehodám i rychlostí i označením.“
---
Studenti hladnovského gymnázia pracují na speciálním projektu, který spojuje slezskoostravskou školu s tanzanskou školou Mlondwe. Jmenuje se Hakuna Matata a studenti gymnázia díky němu možná brzy vycestují rovnou do Afriky.
Hakuna Matata – česky „žádný problém“ – je jedním z mála nadnárodních projektů s cílem vzájemné edukace a propojení rozdílných kultur a společností. Zájem o něj je ze strany ostravských studentů velký, zapojených je jich téměř čtyřicet a přibývají další.
Melanie, účastnice projektu: „Viděli jsme v tom vidinu, že nás to může posunout dál, naučit se novým věcem, protože jsme si vlastně všechno od začátku zakládali sami. Hledali jsme si sponzory, sestavovali si týmy, ve kterých jsme začali spolupracovat a vytvářet ten náš projekt.“
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Máme tam tým obecného marketingu, kreativního marketingu, sociálních sítí a webu, máme tam tým gastra, národních parků a další. Studenti si sami vyberou, ve kterém z těch týmů chtějí být a pořádají se akce tady, kde se prezentují jednotlivé týmy, to znamená výrobky, ale taky různé africké magnetické mapy a podobně. A zároveň ti, kteří jsou v tom obecném marketingu, si vytvořili sami s pomocí webové stránky, sociální sítě.“
Díky spolupráci s městským obvodem a ostravskou zoo se studenti účastní mnoha akcí nejen ve Slezské Ostravě, kde svůj projekt propagují.
Jiří, účastník projektu: „My tady představujeme náš projekt, říkáme lidem, o čem to je, jak pomáháme studentům. Děláme sbírku elektrotechniky, prodáváme mýdla, výtěžek z těch mýdel jde do Tanzánie na zlepšení edukace v dané škole. Dále prodáváme obrazy, což jsou ručně malované obrazy umění TingaTinga přímo z Tanzánie. Místní umělci nám umožnili, že je tady taky mžeme prodat.“
Spolupráce s africkou školou trvá už druhým rokem. Cílem ale není jen pomoc samotné škole, ale také turismu v národním parku Kitulo. Práce mají studenti dost.
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Sbírají notebooky, do kterých se bude dávat matematický program, který tam budou přednášet. Dělají přípravu pro národní parky, to znamená, že s našimi biology připravují pracovní listy. My bychom totiž chtěli, aby výsledkem byla brožura, která by byla pro turisty, protože národní park Kitulo, který se nachází blízko školy Mlondwe, se kterou spolupracujeme, není zatím příliš prozkoumán. Takže pro turisty by bylo fajn, kdyby takovou nevědeckou turistickou brožuru udělali.“
Začátkem příštího roku by studenti gymnázia Hladnov měli vycestovat přímo do Tanzánie.
Melanie, účastnice projektu: „Samozřejmě našim cílem je pomoc té naší partnerské škole Mlondwe v Tanzánii a příští rok v lednu bychom se za nimi měli podívat a seznámit se s těmi studenty. Probíhá komunikace, vyměňujeme si dopisy a je to fajn, takový kontakt v podstatě z druhé strany světa.“
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Ti, kteří na tom pracují už od loňského roku čili v tom projektu budou zhruba dva a půl roku, by v příštím lednu byli první skupinou, která by si to podle mě opravdu hodně zasloužila a vycestovala. Samozřejmě by to znamenalo od září přípravu na očkování, znamená to taky získat na to dostatek financí.“
Podpořit projekt je možné na jeho webových stránkách, nebo na jednotlivých akcích. V nejbližší době se stánek objeví třeba čtvrtého května na Ostravském Majálesu.
---
Slezskoostravské předškoláky čekal v minulém týdnu zápis do prvních tříd. Letošní ročník byl silnější a k zápisu se tak dostavilo celkem 171 dětí. Největší zájem byl tradičně o Základní školu Bohumínská.
Jako každý rok proběhly na slezskoostravských základních školách zápisy do prvních tříd. Někteří rodiče požádali o odklad, ostatní děti byly na školy v úterý a ve středu 9. a 10. dubna bez problémů přijaty.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V letošním roce se dostavilo k zápisům do našich škol celkem 171 dětí, což je zhruba o třetinu více než v loňském roce. Letošní ročník je tak silnější. Patnáct dětí požádalo o odklad povinné školní docházky. To znamená, že na našich čtyřech základních školách budeme otevírat sedm tříd.“
Budoucí prvňáčci nemuseli mít ze školy strach. Žádné zkoušení je u zápisů nečekalo a učitelů se neměli proč bát.
anketa: „My se moc těšíme do školy, Emička chtěla jít do školy, protože už jí to ve školce nebaví, tak doufáme, že bude všechno v pořádku.“
anketa: „Já jsem trošku nějaké věci zapomněla.“
Lenka Matušková, ředitelka ZŠ Bohumínská: „Nemusí umět vůbec nic, v podstatě je to takový první kontakt se školou. Nejsou rozhodně zkoušení, spíše si s nimi zábavnou formou povídají.“
Za splnění úkolů pro prvňáčky si navíc předškoláci vysloužili odměnu. Kromě toho mohly děti, které se školních akcí účastní pravidelně, dostat také poslední razítko do průkazu předškoláka. Nejvíc budoucích žáků dorazilo k zápisu na základní školu Bohumínská. Oproti loňskému roku to bylo ještě téměř o třicet více.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Městský obvod dnes zřizuje školy na ulicích Bohumínská, Škrobálkova, Chrustova a Pěší. Tyto školy jsou různě velké, tou největší je samozřejmě základní škola Bohumínská, která je takovou vlajkovou lodí mezi našimi školami. Ostatní školy mají spíše charakter menších škol a navštěvují je zpravidla děti z nejbližšího okolí.“
Vzhledem k velkému zájmu se mohli rodiče na zápis předem objednat.
Lenka Matušková, ředitelka ZŠ Bohumínská: „Rodiče se měli možnost přihlásit na určitou hodinu, což hodně z nich využilo. Přesto přišlo ještě asi 40 dětí navíc. Jsme překvapeni. No a jak to vidíte, tak vlastně procházíme takovými dvěma částmi zápisu, kdy rodiče jdou k paní učitelce s formální částí, kde se musí zapsat iniciály a veškeré papírové záležitosti.“
Prvňáčci se mohou těšit taky na nové učebny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ročně do našich základních škol investujeme zhruba 40-50 milionů korun. V letošním roce většina prostředků putuje na modernizace učeben, kdy po v minulosti provedených rekonstrukcích přírodovědných učeben, se v letošním roce rekonstruovaly učebny jazykové a multimediální. Mimo jiné v nich budou mít nyní žáci příležitost učit se například robotice nebo virtuální realitě.“
Městský obvod pravidelně investuje také do úprav zahrad, nebo třeba výstavby nových školních hřišť.
---
Slezská Ostrava začala stejně jako ostatní městské obvody po zimě s opravou výtluků. Ve Slezské ale probíhá oprava silnic celoročně. Zajišťují ji slezskoostravské technické služby.
Slezská Ostrava je s rozlohou necelých 42 kilometrů čtverečních největším obvodem na území města Ostravy a spravuje silnice i chodníky v přepočtu na zhruba 390 ulicích.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Celkem tak městský obvod spravuje 110 kilometrů vozovek a stejně tak i chodníků. Správa takto velkého území je velmi finančně náročná. Ročně tak obvod investuje do samostatných oprav zhruba 7 milionů korun.“
V loňském roce vyšly opravy na necelých šest milionů korun. Oprava výtluků přitom stojí radnici kolem dvou tisíc korun za metr čtvereční. Plošná oprava je pak o něco levnější a probíhá strojově.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Výtluky se opravují dvojím způsobem. Buď tedy asfaltovým recyklátem, což je taková jednoduchá, velice rychlá a levnější oprava. Jestli se jedná o výtluk, který je třeba více opravit, to znamená asfaltovou směsí za tepla, to je obtížnější, protože je třeba osm lidí, což je zajímavé. Pak jsou komunikace, které je třeba opravit více, jsou více zalátané a oprava výtluků už by neměla smysl. To jsou celoplošné opravy.“
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „V minulých letech jsme pro úpravu vozovek poprvé využili metodu tryskání, avšak tato metoda se dá využít pouze na méně frekventovaných ulicích, kde není nákladní doprava.“
Vzhledem k rozloze obvodu probíhají opravy výtluků i plošné opravy celoročně. Po zimě ale bývá stav vozovek nejhorší.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Technický stav vozovek a chodníků zjišťuje Odbor dopravy a životního prostředí, avšak vůči našemu území je tato práce časově náročná.“
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Po zimě s úředníkem z úřadu projíždí náš kolega. Vytypují se opravy a následně se opravuje komunikace.“
Upozornit na nedostatky mohou i občané.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Je zde i možnost využití aplikace Čistá Ova, kde občané mohou díky jednoduchého formuláře nahlásit výtluk, nebo znečištění našeho obvodu.“
Řidiči se prý nemusejí bát, opravovaná místa bývají označena.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Když už máme nahlášené výtluky, tak i dopředu dáváme označení, abychom předcházeli nehodám i rychlostí i označením.“
---
