Stejně jako v loňském roce se reprezentační ples městského obvodu Slezská Ostrava uskutečnil v centru města v Trojhalí Karolina. Letos byl hostem večera zpěvák Petr Kotvald, který svými písněmi roztančil celý parket.
Reprezentační ples Slezské Ostravy je již nedílnou součástí plesové sezóny a i letos se vrátil do osvědčeného industriálního prostředí Trojhalí Karolina. Trojhalí svou architekturou a prostorem vytváří působivý kontrast k elegantním róbám dam a společenským oblekům pánů. Já jsem vyloženě."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Plesový typ, takže mám i roky, kdy obrazy opravdu desítky plesů za plesovou sezonu. Myslím si, že i v Ostravě. Těch plesů pěkných máme hodně a myslím si, že i ten Slezsko ostravský se opravdu řadí mezi vrcholy plesové sezóny."
Nechyběli představitelé městských obvodů, politici ani podnikatelé spjatí s Ostravou a Moravskoslezským krajem.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Navštěvuji plesy poměrně pravidelně. A zrovna ples Slezské Ostravy je mezi mými oblíbenými. A já určitě musím pochválit organizátory, protože za ty léta ho opravdu posunuli dál. Je to vidět a je to vidět jak v programu, tak je to vidět i v počtu lidí, kteří ho navštěvují a kteří ho navštěvují moc rádi."
Aleš Juchelka (ANO), ministr práce a sociálních věcí ČR: "Trojhalí je skvělé, jako já ten prostor mám strašně moc rád. Tady občas hraju badminton, kde se teď nacházíme. Vedle, tam na druhé straně, kde je pódium a kde bude zpívat za chvilku Petr Kotvald, tak tam moje dcera pravidelně hrála basketbalové zápasy. Poslední asi dva roky s manželkou chodíme občas na plesy, občas tančíme. Máme to moc rádi. Ale dneska jsem tady sám."
Atmosféra večera se nesla v přátelském a uvolněném duchu, který podpořil pestrý program. Hostem večera pak byl Petr Kotvald.
Petr Kotvald, zpěvák: "Je to nádherný, je to fantastický. Já se přiznám, že já jsem na Ostravsko a do Ostravy jezdil mockrát za posledních třicet čtyřicet let. To je strašné číslo. Ale pro mě se to strašně zlepšilo, ty pracovní podmínky. Myslím si, že to je fajn. Je to pro diváky, návštěvníky, hosty i pro nás prostě kvalita úplně někde jinde. Takže je to skvělý a o to mě to víc baví, že to fakt už má takovou úroveň a je to krásný level. Strašně příjemný, takže moc chválím."
Kulisa Trojhalí Karolina dodala události osobitý charakter a podtrhla jedinečnost večera, na který budou všichni dlouho vzpomínat.
---
Nebýt Slezské Ostravy a jejích dolů, vypadalo by Ostravsko pravděpodobně úplně jinak. Přes dvě století trvající těžba uhlí dopomohla ke zrodu průmyslového regionu se všemi klady i zápory. Její začátky přitom nebyly jednoduché a její vlivy jsou v obvodu patrné dodnes.
Knižní festival Ostrava letos mezi desítkami novinek poprvé představil také publikaci Ostravské univerzity Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků, mapující vývoj těžby v tehdejší Polské Ostravě. Právě tady došlo v roce 1763 k prvnímu prokazatelnému nálezu uhlí. K jeho masivnímu využívání a průmyslovému rozvoji regionu ale vedla ještě dlouhá cesta.
Aleš Zářický, ředitel Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU: "Tady byl dostatek lesů, čili to uhlí vlastně nikdo nechtěl, o to nebyl zájem. Proč začnete doma topit uhlím, když můžete topit voňavým dřevem. Ale je to progresivní, tak stát řekne, kdo bude těžit uhlí, tak dostane takzvané státní pobídky. A ve chvíli, kdy ten stát do toho dá nějakou tu subvenci, tak už to začíná být zajímavé i pro ty majitele těch dolů, kteří od takových těch malých kutačů, kteří si to uhlí vlastně dolují pro vlastní potřebu, tak to vlastně přebírají. V podstatě až do rozběhnutí vítkovických železáren je ale to uhlí na periferii zájmu. Ale pak to propukne. Pak to propukne a to uhlí se stane v podstatě alfou a omegou fungování celé této oblasti."
Lukáš Czopik, autor překladu Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků: "Když začínala ta těžba tady na Ostravsku, na tom pravém břehu řeky Ostravice, tak autor té knížky, inženýr Hans Höfer, to popisuje jako kutací válku. Ty štoly, ty jámy byly opravdu všude po celé Polské, dneska Slezské Ostravě. Několik jich bylo dokonce u Slezskoostravského hradu, ale s postupem času, jak se ta těžba prohlubovala, modernizovala, tak se soustředila, soustřeďovala do několika podniků. Ale opravdu do roku 1850, kdybychom navštívili Slezskou Ostravu, tak bychom naráželi co sto metrů na různé jámy, kde se hledalo."
Po celém obvodu se nacházejí známky bývalé těžby, a to nejen v podobě velkých dolů jako Trojice, Petr Bezruč nebo Michálka. Těžba v obvodu sice skončila ještě před začátkem nového tisíciletí, život ale ovlivňuje dodnes."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Nepochybně vedla k rozmachu města Ostravy jako takového. Vedlo to jednak k přílivu obyvatel, ale samozřejmě k rozvoji zdejšího průmyslu a také k tomu, že se tady dostalo svým způsobem nové bohatství. Na druhou stranu, zrovna ve Slezské Ostravě, která byla kdysi zamýšlena právě jako obslužný obvod Ostravy - bylo zde nejvíce šachet - tak to vedlo také k poměrně značné devastaci jak krajiny, tak také historických hodnot, které se ve městě nacházely. A dnes nám to samozřejmě přináší i několik poměrně velkých ekologických zátěží."
Jedním z ekologicky zatížených míst je třeba Trojické údolí nebo také aktuálně mediálně sledovaný Heřmanický odval.
---
Rekordní počet návštěvníků letos zaplnil muglinovský kulturní dům při oblíbené oslavě masopustu pro slezskoostravské seniory. Kromě hudby, tance a zábavy je letos nově čekala taky soutěž o nejlepší masku.
Senioři z celé Slezské Ostravy se po Novém roce sešli na první letošní společné akci. Masopust tentokrát v Muglinově oslavili s mírným zpožděním. O to víc se ale na zábavu těšili a o to lépe se také připravili.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Vlastně celé to masopustní období je o plesech a bálech, takže těch termínů je hodně. Proto teď až po masopustu. Ale myslím si, že to vůbec nevadí a není to na škodu. A je vidět, že i tak se lidé baví."
Účast na oslavě tentokrát dosáhla až na hranu kapacity sálu. Seniorů se sešlo přes 130 a s masopustními maskami si opět vyhráli.
anketa, návštěvníci: "Viděl jsem masopust, jak se dělá na té Vysočině nebo někde, a byly tam ty maškary z té slámy, ovšem slámu neseženete. No tak jsem koupil rohož. No a z toho jsme vyrobili takové to, co je, že."
anketa, návštěvníci: "Už je nám hodně přes 70, tak jsme si říkali, že bychom si mohli zahrát na malé děti. Tak jsme říkali, za co půjdeme? Nebylo by špatné, kdybychom šli za pionýry. Pro někoho je být pionýrem nostalgie, pro někoho je to ironie, ale každý z toho ať si vezme, co chce."
Letos mohli senioři originální masky poprvé taky patřičně ohodnotit.
anketa, návštěvníci: "Hlasovali jsme s manželem a každý jsme dali hlas někomu jinému. Ale to je úplně jedno. Všichni jsou absolutně kouzelní a úžasní."
anketa, návštěvníci: "No, budu hlasovat asi pro ty s tím nosem, rákosy s nosem. Opravdu musím říct, že mě to moc překvapilo, jak lidé jsou vynalézaví a udělají pro to mnoho."
Nejlepší maskou byli nakonec vyhlášeni pionýři. Program si ale užili všichni senioři, ať už s maskami nebo bez nich. Podobné akce pro ně obvod pořádá už bezmála dvacet let.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Veškeré akce pro naše seniory pořádáme už nějakých 17, 18 let a musím říct, že ty prvotní akce jsme opravdu obcházeli jednotlivé byty v domech s pečovatelskou službou a přemlouvali seniory, aby vůbec na ně přišli. A už tu nejsou senioři jenom z domů s pečovatelskou službou, ale jsou to vlastně senioři z celé Slezské Ostravy a umí se bavit nádherně. Vidíte ten průvod masek? Každý rok vymyslí něco jiného. Ať už jsou to kluby pro seniory nebo domy s pečovatelskou službou, nebo lidé, kteří žijí ve svých bytech a domech v našem obvodě, tak se prostě umí bavit a umí si to náležitě užít."
---
Stejně jako v loňském roce se reprezentační ples městského obvodu Slezská Ostrava uskutečnil v centru města v Trojhalí Karolina. Letos byl hostem večera zpěvák Petr Kotvald, který svými písněmi roztančil celý parket.
Reprezentační ples Slezské Ostravy je již nedílnou součástí plesové sezóny a i letos se vrátil do osvědčeného industriálního prostředí Trojhalí Karolina. Trojhalí svou architekturou a prostorem vytváří působivý kontrast k elegantním róbám dam a společenským oblekům pánů. Já jsem vyloženě."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Plesový typ, takže mám i roky, kdy obrazy opravdu desítky plesů za plesovou sezonu. Myslím si, že i v Ostravě. Těch plesů pěkných máme hodně a myslím si, že i ten Slezsko ostravský se opravdu řadí mezi vrcholy plesové sezóny."
Nechyběli představitelé městských obvodů, politici ani podnikatelé spjatí s Ostravou a Moravskoslezským krajem.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Navštěvuji plesy poměrně pravidelně. A zrovna ples Slezské Ostravy je mezi mými oblíbenými. A já určitě musím pochválit organizátory, protože za ty léta ho opravdu posunuli dál. Je to vidět a je to vidět jak v programu, tak je to vidět i v počtu lidí, kteří ho navštěvují a kteří ho navštěvují moc rádi."
Aleš Juchelka (ANO), ministr práce a sociálních věcí ČR: "Trojhalí je skvělé, jako já ten prostor mám strašně moc rád. Tady občas hraju badminton, kde se teď nacházíme. Vedle, tam na druhé straně, kde je pódium a kde bude zpívat za chvilku Petr Kotvald, tak tam moje dcera pravidelně hrála basketbalové zápasy. Poslední asi dva roky s manželkou chodíme občas na plesy, občas tančíme. Máme to moc rádi. Ale dneska jsem tady sám."
Atmosféra večera se nesla v přátelském a uvolněném duchu, který podpořil pestrý program. Hostem večera pak byl Petr Kotvald.
Petr Kotvald, zpěvák: "Je to nádherný, je to fantastický. Já se přiznám, že já jsem na Ostravsko a do Ostravy jezdil mockrát za posledních třicet čtyřicet let. To je strašné číslo. Ale pro mě se to strašně zlepšilo, ty pracovní podmínky. Myslím si, že to je fajn. Je to pro diváky, návštěvníky, hosty i pro nás prostě kvalita úplně někde jinde. Takže je to skvělý a o to mě to víc baví, že to fakt už má takovou úroveň a je to krásný level. Strašně příjemný, takže moc chválím."
Kulisa Trojhalí Karolina dodala události osobitý charakter a podtrhla jedinečnost večera, na který budou všichni dlouho vzpomínat.
---
Nebýt Slezské Ostravy a jejích dolů, vypadalo by Ostravsko pravděpodobně úplně jinak. Přes dvě století trvající těžba uhlí dopomohla ke zrodu průmyslového regionu se všemi klady i zápory. Její začátky přitom nebyly jednoduché a její vlivy jsou v obvodu patrné dodnes.
Knižní festival Ostrava letos mezi desítkami novinek poprvé představil také publikaci Ostravské univerzity Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků, mapující vývoj těžby v tehdejší Polské Ostravě. Právě tady došlo v roce 1763 k prvnímu prokazatelnému nálezu uhlí. K jeho masivnímu využívání a průmyslovému rozvoji regionu ale vedla ještě dlouhá cesta.
Aleš Zářický, ředitel Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU: "Tady byl dostatek lesů, čili to uhlí vlastně nikdo nechtěl, o to nebyl zájem. Proč začnete doma topit uhlím, když můžete topit voňavým dřevem. Ale je to progresivní, tak stát řekne, kdo bude těžit uhlí, tak dostane takzvané státní pobídky. A ve chvíli, kdy ten stát do toho dá nějakou tu subvenci, tak už to začíná být zajímavé i pro ty majitele těch dolů, kteří od takových těch malých kutačů, kteří si to uhlí vlastně dolují pro vlastní potřebu, tak to vlastně přebírají. V podstatě až do rozběhnutí vítkovických železáren je ale to uhlí na periferii zájmu. Ale pak to propukne. Pak to propukne a to uhlí se stane v podstatě alfou a omegou fungování celé této oblasti."
Lukáš Czopik, autor překladu Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků: "Když začínala ta těžba tady na Ostravsku, na tom pravém břehu řeky Ostravice, tak autor té knížky, inženýr Hans Höfer, to popisuje jako kutací válku. Ty štoly, ty jámy byly opravdu všude po celé Polské, dneska Slezské Ostravě. Několik jich bylo dokonce u Slezskoostravského hradu, ale s postupem času, jak se ta těžba prohlubovala, modernizovala, tak se soustředila, soustřeďovala do několika podniků. Ale opravdu do roku 1850, kdybychom navštívili Slezskou Ostravu, tak bychom naráželi co sto metrů na různé jámy, kde se hledalo."
Po celém obvodu se nacházejí známky bývalé těžby, a to nejen v podobě velkých dolů jako Trojice, Petr Bezruč nebo Michálka. Těžba v obvodu sice skončila ještě před začátkem nového tisíciletí, život ale ovlivňuje dodnes."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Nepochybně vedla k rozmachu města Ostravy jako takového. Vedlo to jednak k přílivu obyvatel, ale samozřejmě k rozvoji zdejšího průmyslu a také k tomu, že se tady dostalo svým způsobem nové bohatství. Na druhou stranu, zrovna ve Slezské Ostravě, která byla kdysi zamýšlena právě jako obslužný obvod Ostravy - bylo zde nejvíce šachet - tak to vedlo také k poměrně značné devastaci jak krajiny, tak také historických hodnot, které se ve městě nacházely. A dnes nám to samozřejmě přináší i několik poměrně velkých ekologických zátěží."
Jedním z ekologicky zatížených míst je třeba Trojické údolí nebo také aktuálně mediálně sledovaný Heřmanický odval.
---
Rekordní počet návštěvníků letos zaplnil muglinovský kulturní dům při oblíbené oslavě masopustu pro slezskoostravské seniory. Kromě hudby, tance a zábavy je letos nově čekala taky soutěž o nejlepší masku.
Senioři z celé Slezské Ostravy se po Novém roce sešli na první letošní společné akci. Masopust tentokrát v Muglinově oslavili s mírným zpožděním. O to víc se ale na zábavu těšili a o to lépe se také připravili.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Vlastně celé to masopustní období je o plesech a bálech, takže těch termínů je hodně. Proto teď až po masopustu. Ale myslím si, že to vůbec nevadí a není to na škodu. A je vidět, že i tak se lidé baví."
Účast na oslavě tentokrát dosáhla až na hranu kapacity sálu. Seniorů se sešlo přes 130 a s masopustními maskami si opět vyhráli.
anketa, návštěvníci: "Viděl jsem masopust, jak se dělá na té Vysočině nebo někde, a byly tam ty maškary z té slámy, ovšem slámu neseženete. No tak jsem koupil rohož. No a z toho jsme vyrobili takové to, co je, že."
anketa, návštěvníci: "Už je nám hodně přes 70, tak jsme si říkali, že bychom si mohli zahrát na malé děti. Tak jsme říkali, za co půjdeme? Nebylo by špatné, kdybychom šli za pionýry. Pro někoho je být pionýrem nostalgie, pro někoho je to ironie, ale každý z toho ať si vezme, co chce."
Letos mohli senioři originální masky poprvé taky patřičně ohodnotit.
anketa, návštěvníci: "Hlasovali jsme s manželem a každý jsme dali hlas někomu jinému. Ale to je úplně jedno. Všichni jsou absolutně kouzelní a úžasní."
anketa, návštěvníci: "No, budu hlasovat asi pro ty s tím nosem, rákosy s nosem. Opravdu musím říct, že mě to moc překvapilo, jak lidé jsou vynalézaví a udělají pro to mnoho."
Nejlepší maskou byli nakonec vyhlášeni pionýři. Program si ale užili všichni senioři, ať už s maskami nebo bez nich. Podobné akce pro ně obvod pořádá už bezmála dvacet let.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Veškeré akce pro naše seniory pořádáme už nějakých 17, 18 let a musím říct, že ty prvotní akce jsme opravdu obcházeli jednotlivé byty v domech s pečovatelskou službou a přemlouvali seniory, aby vůbec na ně přišli. A už tu nejsou senioři jenom z domů s pečovatelskou službou, ale jsou to vlastně senioři z celé Slezské Ostravy a umí se bavit nádherně. Vidíte ten průvod masek? Každý rok vymyslí něco jiného. Ať už jsou to kluby pro seniory nebo domy s pečovatelskou službou, nebo lidé, kteří žijí ve svých bytech a domech v našem obvodě, tak se prostě umí bavit a umí si to náležitě užít."
---
