Na Dole ČSM ve Stonavě byla definitivně ukončena těžba černého uhlí. Tím se uzavřela nejen historie posledního aktivního dolu v Ostravsko-karvinském revíru, ale zároveň skončila hlubinná těžba černého uhlí v celé České republice, která po generace formovala podobu regionu i životy tisíců rodin.
To je on – symbolický poslední vozík s černým uhlím, který vyjel 4. února 2026 z hloubky přibližně 1 300 metrů ze stonavského podzemí na povrch. Tento okamžik se stal silným a důstojným symbolem konce černouhelné éry v našem regionu, která trvala téměř čtvrt tisíciletí.
Pane generální řediteli, právě byl vytěžen poslední vozík černého uhlí z Dolu ČSM.
Tento výjimečný den si nenechaly ujít stovky lidí – bývalí horníci, jejich rodiny, pamětníci i zástupci krojovaných hornických spolků z celé České republiky, ale také ze zahraničí.
Na prapory jednotlivých hornických sdružení byly slavnostně připevněny pamětní stuhy, které budou tento významný den připomínat dalším generacím.
Kapacita prostoru u náraží jámy nestačila pojmout všechny zájemce. Ti, kteří se na místo samotného vyvezení vozíku nedostali, mohli celý ceremoniál sledovat prostřednictvím velkoplošných obrazovek umístěných v areálu dolu.
Slavnostnímu vyvezení posledního vozíku předcházely zdravice a projevy hostů, které byly vyjádřením úcty všem, kdo kdy sfárali pod zem. Zaznívala slova díků, respektu i vědomí, že právě hornická práce po desetiletí stála u zrodu prosperity celého regionu i republiky.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: „Zhruba po 250 letech odchází z toho regionu činnost, která k němu neodmyslitelně po celou dobu patřila a která ho formovala. Chci poděkovat všem havířům, všem generacím havířů, minulým generacím, ale především současným horníkům, kterým děkuji za to, že až do poslední chvíle s maximálním nasazením, s profesionalitou a hlavně bezpečně dotěžili poslední kilogramy uhlí.“
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka při této příležitosti oznámil důležité opatření týkající se horníků, kterým po ukončení těžby chybí do důchodu jen malý počet odpracovaných směn.
Aleš Juchelka (ANO), ministr práce a sociálních věcí ČR: „V průběhu příštího týdne budu podepisovat odstranění tvrdosti zákona u těch hornických důchodů, kterým chybí skutečně pár směn k tomu, aby ty důchody mohli mít takové jako jejich kolegové.“
Během slavnosti zazněla také tichá a silná připomínka těch, kteří v Dole ČSM při výkonu své práce přišli o život.
Karel Blahut, závodní Dolu ČSM: „Důl ČSM si v průběhu let vybral svou daň. Naše šachta si vyžádala 91 lidských životů. Čest jejich památce.“
Poslední tragická událost, při níž v podzemí Dolu ČSM zahynulo 13 horníků, se odehrála v prosinci roku 2018. Tuto tragédii připomíná socha Slzy umístěná v centru Stonavy. Právě zde bude nově umístěna také maketa posledního vozíku z Dolu ČSM, který tak symbolicky doplní poslední vozíky z Dolu 9. květen, Dolu ČSA a Dolu Darkov.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „My jsme se domluvili s vedením OKD, že rozšíříme tento park o poslední vozík z Dolu ČSM, který byl poslední na našem katastru.“
---
Stonava má vlastní talkshow, do níž jsou zváni hosté, kteří mají se Stonavou osobní nebo profesní vazbu. Prvními hosty byli režisér Biser Arichtev, jeho bratr Nikolaj a jejich maminka Marča Arichteva, která ve Stonavě vyrůstala.
Po mnoha letech se do Stonavy vrátila Marča Arichteva, dcera majitelů někdejšího zahradnictví, kterému se říkalo „U Bulhara“. Do obce přijela v rámci Nové stonavské talkshow, která zaplnila sál Domu PZKO. Společně s ní dorazili i její synové – režisér Biser Arichtev a hudebník Nikolaj Arichtev ze skupiny Kryštof.
Ještě před samotnou besedou si hosté prohlédli obec. Navštívili základní školu, kde se setkali s deváťáky, na radnici je přijal starosta a zastavili se také na místě, kde kdysi stálo rodinné zahradnictví.
Biser Arichtev, režisér: „Pro mě je to víc než vzpomínková akce, spíš poznávačka, protože když jsem tady byl, byl jsem hodně malinký. Teď po letech vypadá všechno úplně jinak, i než to znám z fotek.“
Nikolaj Arichtev, kytarista skupiny Kryštof: „Já jsem byl malinký, takže to původní zahradnictví mého dědy a babičky si nepamatuju, pamatuju si už tu novější zahradu, ale tady jsme jezdili, měli jsme tady známé, kamarády.“
Marča Arichteva, bývalá obyvatelka Stonavy: „Mně se vlastně pořád o té Stonavě zdá. Když se mi zdá o škole, tak o ZDŠ tady, když se mi zdá o domově, tak o tom, jak jsem tady bydlela s rodiči ve Stonavě. Samozřejmě že ty věci vypadají jinak, ale škola mě nezklamala, ta je stejná, ale ten dům, kde jsme bydleli, už samozřejmě není.“
Beseda nabídla nejen vzpomínky na Stonavu, ale také povídání o filmové a televizní tvorbě.
Biser Arichtev, režisér: „Asi Vyprávěj je pro mě taková srdcovka, protože je to pět let života se skvělým štábem a herci. Ale těch hezkých projektů s těmi producenty, co pracují, jsme udělali hodně a každý z nich má pro mě nějakou osobitost, něco, proč na to vzpomínám.“
Po skončení besedy následovala dlouhá neformální setkání se starousedlíky i přáteli.
anketa, účastníci stonavské talkshow: „Bylo to super, zavzpomínali jsme si.“ „Přicházejí tady lidé, se kterými jsem prožíval mládí, a těší mě, že i když se dostali tak vysoko ve své profesi, nezapomínají na kořeny a vracejí se zpět do Stonavy.“ „Moc hezké to bylo, moc se nám to líbilo.“ „Jsme rádi, že tady přijeli, že vážili takovou dalekou cestu, a bylo příjemné slyšet tolik zážitků, které tady z tohoto regionu mají.“
Marča Arichteva, bývalá obyvatelka Stonavy: „To bylo tolik setkání, nečekaných setkání dneska pro mě, fakt nečekaných. Sousedky, které se ke mně hlásily a o kterých jsem vůbec nevěděla, kde jsou, kam se poděly, mladí, staří, no prostě opravdu hodně emocí, hodně emocí. Budu to ještě zpracovávat.“
Nikolas Kara, spoluorganizátor stonavské talkshow, Triple Key Agency: „Beseda určitě není poslední, protože ve Stonavě je spousta lidí – i ti, co tady žijí, i ti, co tady třeba dojíždějí a jsou něčím výjimeční, tak i ti budou našimi hosty vždy první úterý v měsíci.“
---
Uroczystości ku pamięci polskich ofiar czechosłowacko-polskiej wojny rozpoczęły się w stonawskim kościele katolickim podczas uroczystej mszy celebrowanej przez kapelana polskiej Straży Granicznej.
Z kościoła obchody przeniosły się na cmentarz, do miejsca spoczynku żołnierzy 12. i 8. pułku piechoty Wojska Polskiego oraz polskich milicjantów.
ks. ppor. Piotr Marciniak, kapelan Straży Granicznej: „Na tym krzyżu wypisano słowa: Przechodniu powiedz Polsce, tu leżymy jej syny posłuszni jej prawom do ostatniej godziny. Przychodzimy tutaj po to, by nie rozpamiętywać przyczyn konfliktu i tej krótkiej wojny, ale by upamiętznić tych, którzy pozostali wierni słowom przysiągi żołnierskiej.”
Jedną z ofiar był stonawski rodak, polski milijcant Alojzy Friedl. Również na jego grobie są co roku zapalane znicze i składane kwiaty.
Stanisław Bogowski, konsul RP w Ostrawie: „To dobrze, że ludzie nie zapominają. Przytoczę słowa kapelana Straży Granicznej, który nad mogiłą poległych wspomniał, że nie ważne jest, nie trzeba rozpamiętywać, jak to się stało, tylko trzeba pamiętać, żeby ta pamięć o nich nie zaginęła, że oddali życie.”
Wartę honorową pełnili członkowie Towarzystwa Gimnastycznego „Sokół” z Czernichowa. Jego założyciel spoczywa w tutejszej mogile. Kwiaty na grobach złożyli wójt Stonawy, Tomasz Wawrzyk, senator Andrzej Feber, przedstawiciele Kongresu Polaków, PZKO, instytucji, organizacji społecznych oraz mieszkańcy Stonawy i okolicznych wiosek.
Pomimo upływu lat i licznych badań poświęconych tej wojnie, wciąż budzi ona emocje.
Józef Szymeczek, historyk: „Co niekiedy przejawia się w przestrzeni publicznej. I moim zdaniem, jest to spowodowane tym, że jeszcze nie dokońca była powiedziana ta prawda, o tym wszystkim, ponieważ praktycznie pan Bóg, czy ktokolwiek inny, dał przecież ludziom instrument wybaczania. Owszem to może nastąpić tylko wtedy, kiedy zostanie powiedziana prawda, wtedy można komuś wybaczyć i wzajemnie sobie wybaczyć. Historia nas dzieli, ale przyszłość jest wspólna. Ludzie tutejsi na pewno już budują swoją tożsamość na wizji przyszłości, nie na historii.”
Uroczystości przygotowało stonawskie koło PZKO przy współudziale Konsulatu Generalnego Rzeczpospolitej Polski w Ostrawie.
---
Na Dole ČSM ve Stonavě byla definitivně ukončena těžba černého uhlí. Tím se uzavřela nejen historie posledního aktivního dolu v Ostravsko-karvinském revíru, ale zároveň skončila hlubinná těžba černého uhlí v celé České republice, která po generace formovala podobu regionu i životy tisíců rodin.
To je on – symbolický poslední vozík s černým uhlím, který vyjel 4. února 2026 z hloubky přibližně 1 300 metrů ze stonavského podzemí na povrch. Tento okamžik se stal silným a důstojným symbolem konce černouhelné éry v našem regionu, která trvala téměř čtvrt tisíciletí.
Pane generální řediteli, právě byl vytěžen poslední vozík černého uhlí z Dolu ČSM.
Tento výjimečný den si nenechaly ujít stovky lidí – bývalí horníci, jejich rodiny, pamětníci i zástupci krojovaných hornických spolků z celé České republiky, ale také ze zahraničí.
Na prapory jednotlivých hornických sdružení byly slavnostně připevněny pamětní stuhy, které budou tento významný den připomínat dalším generacím.
Kapacita prostoru u náraží jámy nestačila pojmout všechny zájemce. Ti, kteří se na místo samotného vyvezení vozíku nedostali, mohli celý ceremoniál sledovat prostřednictvím velkoplošných obrazovek umístěných v areálu dolu.
Slavnostnímu vyvezení posledního vozíku předcházely zdravice a projevy hostů, které byly vyjádřením úcty všem, kdo kdy sfárali pod zem. Zaznívala slova díků, respektu i vědomí, že právě hornická práce po desetiletí stála u zrodu prosperity celého regionu i republiky.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: „Zhruba po 250 letech odchází z toho regionu činnost, která k němu neodmyslitelně po celou dobu patřila a která ho formovala. Chci poděkovat všem havířům, všem generacím havířů, minulým generacím, ale především současným horníkům, kterým děkuji za to, že až do poslední chvíle s maximálním nasazením, s profesionalitou a hlavně bezpečně dotěžili poslední kilogramy uhlí.“
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka při této příležitosti oznámil důležité opatření týkající se horníků, kterým po ukončení těžby chybí do důchodu jen malý počet odpracovaných směn.
Aleš Juchelka (ANO), ministr práce a sociálních věcí ČR: „V průběhu příštího týdne budu podepisovat odstranění tvrdosti zákona u těch hornických důchodů, kterým chybí skutečně pár směn k tomu, aby ty důchody mohli mít takové jako jejich kolegové.“
Během slavnosti zazněla také tichá a silná připomínka těch, kteří v Dole ČSM při výkonu své práce přišli o život.
Karel Blahut, závodní Dolu ČSM: „Důl ČSM si v průběhu let vybral svou daň. Naše šachta si vyžádala 91 lidských životů. Čest jejich památce.“
Poslední tragická událost, při níž v podzemí Dolu ČSM zahynulo 13 horníků, se odehrála v prosinci roku 2018. Tuto tragédii připomíná socha Slzy umístěná v centru Stonavy. Právě zde bude nově umístěna také maketa posledního vozíku z Dolu ČSM, který tak symbolicky doplní poslední vozíky z Dolu 9. květen, Dolu ČSA a Dolu Darkov.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „My jsme se domluvili s vedením OKD, že rozšíříme tento park o poslední vozík z Dolu ČSM, který byl poslední na našem katastru.“
---
Stonava má vlastní talkshow, do níž jsou zváni hosté, kteří mají se Stonavou osobní nebo profesní vazbu. Prvními hosty byli režisér Biser Arichtev, jeho bratr Nikolaj a jejich maminka Marča Arichteva, která ve Stonavě vyrůstala.
Po mnoha letech se do Stonavy vrátila Marča Arichteva, dcera majitelů někdejšího zahradnictví, kterému se říkalo „U Bulhara“. Do obce přijela v rámci Nové stonavské talkshow, která zaplnila sál Domu PZKO. Společně s ní dorazili i její synové – režisér Biser Arichtev a hudebník Nikolaj Arichtev ze skupiny Kryštof.
Ještě před samotnou besedou si hosté prohlédli obec. Navštívili základní školu, kde se setkali s deváťáky, na radnici je přijal starosta a zastavili se také na místě, kde kdysi stálo rodinné zahradnictví.
Biser Arichtev, režisér: „Pro mě je to víc než vzpomínková akce, spíš poznávačka, protože když jsem tady byl, byl jsem hodně malinký. Teď po letech vypadá všechno úplně jinak, i než to znám z fotek.“
Nikolaj Arichtev, kytarista skupiny Kryštof: „Já jsem byl malinký, takže to původní zahradnictví mého dědy a babičky si nepamatuju, pamatuju si už tu novější zahradu, ale tady jsme jezdili, měli jsme tady známé, kamarády.“
Marča Arichteva, bývalá obyvatelka Stonavy: „Mně se vlastně pořád o té Stonavě zdá. Když se mi zdá o škole, tak o ZDŠ tady, když se mi zdá o domově, tak o tom, jak jsem tady bydlela s rodiči ve Stonavě. Samozřejmě že ty věci vypadají jinak, ale škola mě nezklamala, ta je stejná, ale ten dům, kde jsme bydleli, už samozřejmě není.“
Beseda nabídla nejen vzpomínky na Stonavu, ale také povídání o filmové a televizní tvorbě.
Biser Arichtev, režisér: „Asi Vyprávěj je pro mě taková srdcovka, protože je to pět let života se skvělým štábem a herci. Ale těch hezkých projektů s těmi producenty, co pracují, jsme udělali hodně a každý z nich má pro mě nějakou osobitost, něco, proč na to vzpomínám.“
Po skončení besedy následovala dlouhá neformální setkání se starousedlíky i přáteli.
anketa, účastníci stonavské talkshow: „Bylo to super, zavzpomínali jsme si.“ „Přicházejí tady lidé, se kterými jsem prožíval mládí, a těší mě, že i když se dostali tak vysoko ve své profesi, nezapomínají na kořeny a vracejí se zpět do Stonavy.“ „Moc hezké to bylo, moc se nám to líbilo.“ „Jsme rádi, že tady přijeli, že vážili takovou dalekou cestu, a bylo příjemné slyšet tolik zážitků, které tady z tohoto regionu mají.“
Marča Arichteva, bývalá obyvatelka Stonavy: „To bylo tolik setkání, nečekaných setkání dneska pro mě, fakt nečekaných. Sousedky, které se ke mně hlásily a o kterých jsem vůbec nevěděla, kde jsou, kam se poděly, mladí, staří, no prostě opravdu hodně emocí, hodně emocí. Budu to ještě zpracovávat.“
Nikolas Kara, spoluorganizátor stonavské talkshow, Triple Key Agency: „Beseda určitě není poslední, protože ve Stonavě je spousta lidí – i ti, co tady žijí, i ti, co tady třeba dojíždějí a jsou něčím výjimeční, tak i ti budou našimi hosty vždy první úterý v měsíci.“
---
Uroczystości ku pamięci polskich ofiar czechosłowacko-polskiej wojny rozpoczęły się w stonawskim kościele katolickim podczas uroczystej mszy celebrowanej przez kapelana polskiej Straży Granicznej.
Z kościoła obchody przeniosły się na cmentarz, do miejsca spoczynku żołnierzy 12. i 8. pułku piechoty Wojska Polskiego oraz polskich milicjantów.
ks. ppor. Piotr Marciniak, kapelan Straży Granicznej: „Na tym krzyżu wypisano słowa: Przechodniu powiedz Polsce, tu leżymy jej syny posłuszni jej prawom do ostatniej godziny. Przychodzimy tutaj po to, by nie rozpamiętywać przyczyn konfliktu i tej krótkiej wojny, ale by upamiętznić tych, którzy pozostali wierni słowom przysiągi żołnierskiej.”
Jedną z ofiar był stonawski rodak, polski milijcant Alojzy Friedl. Również na jego grobie są co roku zapalane znicze i składane kwiaty.
Stanisław Bogowski, konsul RP w Ostrawie: „To dobrze, że ludzie nie zapominają. Przytoczę słowa kapelana Straży Granicznej, który nad mogiłą poległych wspomniał, że nie ważne jest, nie trzeba rozpamiętywać, jak to się stało, tylko trzeba pamiętać, żeby ta pamięć o nich nie zaginęła, że oddali życie.”
Wartę honorową pełnili członkowie Towarzystwa Gimnastycznego „Sokół” z Czernichowa. Jego założyciel spoczywa w tutejszej mogile. Kwiaty na grobach złożyli wójt Stonawy, Tomasz Wawrzyk, senator Andrzej Feber, przedstawiciele Kongresu Polaków, PZKO, instytucji, organizacji społecznych oraz mieszkańcy Stonawy i okolicznych wiosek.
Pomimo upływu lat i licznych badań poświęconych tej wojnie, wciąż budzi ona emocje.
Józef Szymeczek, historyk: „Co niekiedy przejawia się w przestrzeni publicznej. I moim zdaniem, jest to spowodowane tym, że jeszcze nie dokońca była powiedziana ta prawda, o tym wszystkim, ponieważ praktycznie pan Bóg, czy ktokolwiek inny, dał przecież ludziom instrument wybaczania. Owszem to może nastąpić tylko wtedy, kiedy zostanie powiedziana prawda, wtedy można komuś wybaczyć i wzajemnie sobie wybaczyć. Historia nas dzieli, ale przyszłość jest wspólna. Ludzie tutejsi na pewno już budują swoją tożsamość na wizji przyszłości, nie na historii.”
Uroczystości przygotowało stonawskie koło PZKO przy współudziale Konsulatu Generalnego Rzeczpospolitej Polski w Ostrawie.
---
