Stonavský expres
- Zpravodajství ze Stonavy
- Humanitární sbírky mají ve Stonavě dlouholetou tradici
- Stonavští zahrádkáři smažili bramboráky
- „Mały tkacz” – nauka przez zabawę
Stonavská sportovní hala se opět proměnila v místo, kde lidé pomáhají druhým. Podzimní humanitární sbírka na podporu Dobrovolnického centra ADRA Havířov přilákala nejen místní obyvatele, ale také dárce z okolních měst. Přinášeli především oblečení, obuv a další věci, které už sami nepotřebují, ale jiným mohou ještě dobře posloužit.
anketa, dárci: „My se zúčastňujeme pravidelně každý rok. Vždycky přispíváme do sbírky.“ „Nějaké povlečení, přebytečné, co se doma neužívá, nějaké oblečení, aby někomu za to ještě udělalo užitek, službu.“ „Máme tam dětské, dívčí, chlapecké, dámské i pánské.“ „Mmy už tady několik let dáváme věci tak, jak si myslím, že je to super.“
Za dnešními sbírkami stojí dlouholetá tradice, která se začala psát v roce 2010. Tehdy se z iniciativy Anny Wicherkové uskutečnila první veřejná sbírka použitého ošacení. Její začátky přitom nebyly vůbec jednoduché. Na tehdejší podmínky dodnes vzpomíná Anna Kotůlková, která u zrodu sbírek stála společně s ní.
Anna Kotůlková, spoluorganizátorka sbírky: „Tak vzniklo to, že paní Wicherková se toho chytla a já jsem jí jako pomáhala. Začli jsme to pod tribunou. Ano a tam to bylo dost těžké, protože tam pršelo. Sušili jsme to na těch sedačkách.“
Sbírky se později konaly také v hasičské zbrojnici na Novém Světě, než našly své zázemí ve sportovní hale. Anna Wicherková už sice není mezi námi, její myšlenka pomáhat potřebným ale ve Stonavě žije dál.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Paní Wicherková, nadšenec, úžasná osoba, vyšlo to z její iniciativy a podařilo se to tak výborně, že to je až dodnes. Takže prakticky to je teď Memoriál paní Wicherkové.“
Na její odkaz dnes navazuje Sociální a zdravotní komise obce Stonava. Zájem veřejnosti je stále velký a mezi darovanými věcmi se občas objeví i něco neobvyklého.
Jaroslava Žemličková, spoluorganizátorka sbírky, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: „Tak hlavně nosí oblečení, potom nosí kabelky, boty. A letos, co máme takovou raritu, tak máme 3 televize a norkový kožich.“
Pro organizátory je důležité především to, aby darované věci našly další využití. Podle zástupců ADRY mají sbírky ve Stonavě mimořádný význam také díky kvalitě přinášeného oblečení.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Ty věci, co přinesou, ta sbírka má vždycky vysokou hodnotu. Takže to jde matkám samoživitelkám, opuštěným osobám, osobám, které jsou bez přístřeší."
Darované věci nacházejí své využití v charitativních obchodech a sociálních šatnících na Karvinsku. A že ochota pomáhat není omezena jen na obyvatele Stonavy, potvrzují i dárci, kteří přijeli z větší dálky, například z Orlové.
anketa, dárci: „Dozvěděli jsme se to během letáku, který jsem našla na internetu. Tak máme věci, které už nenosíme, takže jsme je posbírali, poskládali a přivezli.“
Další příležitost pomoci potřebným budou mít lidé ve Stonavě opět na jaře příštího roku, kdy se uskuteční další humanitární sbírka. Organizátoři věří, že i tentokrát se setká se stejně velkým zájmem veřejnosti.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Prostě to je děláno srdcem, to je vidět.“
---
Akce stonavských zahrádkářů se dlouhodobě těší velkému zájmu veřejnosti. Po úspěšné zářijové výstavě ovoce a zeleniny připravili zahrádkáři další oblíbené setkání. Jejich klubovna na Stavech se tentokrát zaplnila návštěvníky, kteří si přišli pochutnat na tradičních bramborácích.
Tradiční smažení bramboráků, které každoročně pořádají stonavští zahrádkáři ve své klubovně na Stavech, vyžaduje důkladnou přípravu. Ta začala už den před samotnou akcí, kdy se členové místní organizace Českého zahrádkářského svazu pustili do škrábání brambor.
Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: „Když smažíte nějakých 300 bramboráků, tak je na to třeba delší příprava. My už začínáme vždycky, v pátek škrábat brambory a nějakých 125 kg a vlastně od rána tady od osmé hodiny už děláme to těsto, přípravu a všechno.“
Zahrádkáři přitom sázejí především na domácí suroviny.
Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: „Máme domácí brambory od pana Viktora Topiarze a máme i domácí vajíčka.“
Aby ale bramboráky návštěvníkům skutečně chutnaly, nestačí jen kvalitní těsto. Důležité je také samotné smažení.
Anna Žáková, členka MO ČZS Stonava: „No tak rozpálený olej nebo sádlo. Záleží, na čem se to dělá. Protože on se hned jak řízek se musí hned chytit, připéct, obrátit, zase připéct a je to hotovo.“
A podle reakcí návštěvníků se zahrádkářům jejich bramboráky opět povedly.
anketa, návštěvníci akce: „Křupavý jako od maminky.“ „Křupavé. Jsou fakt výborné. Už jsem měla tolik bramboráků, ale ty jsou výborné.“ „Ty bramboráky stojí za to. Jsou domácí, jsou voňavé a udělané s láskou.“
Bramboráky ale nebyly jedinou specialitou, kterou zahrádkáři připravili. Na své si přišli také milovníci sladkého a letos přibyla i jedna novinka.
Lenka Waleczková, členka MO ČZS Stonava: „Tentokrát se děvčata snažily, aby bylo něco nového. Takže tlačenka, kterou jsme vždycky měli v podstatě zakoupenou hotovou, dneska vytvořily ve vlastní režii. Kromě toho máme zákusky, na které už jsou tady i naši hosté zvyklí. Zase tady máme ovocný řez, muffin, trubičky.“
anketa, návštěvníci akce: „Já jsem závislá na sladkém. Vypadají krásně, tak jsem neodolala.“ „Zákusek je výborný jako obvykle. Chutná mi velice. Ještě si dám za chvíli bramborák a ještě chleba s tlačenkou.“
Podobná setkání ale nejsou jen o dobrém jídle. Pro mnohé návštěvníky jsou také příležitostí potkat známé a společně strávit příjemné odpoledne.
Milan Ciupa, předseda MO ČZS Stonava: „My jsme rádi, že tady hosté chodí. Není to jenom o bramborácích, je to, aby tady poseděli sousedé, známí, kamarádi, přijdou, posedí, dají si bramboráček, pivečko, vínečko, na co mají chuť.“
anketa, návštěvníci akce: „Je to docela dobré v tom, že tu potkávám spoustu známých lidí, je to dobrá akce, no.“
---
Autorką projektu „Mały tkacz” jest pochodząca ze Słowacji Barbora Tymková. Na pytanie, co skłoniło ją do zainteresowania dzieci wiedzą o wełnie i lnie, usłyszeliśmy następującą odpowiedź: …
Barbora Tymková, autorka projektu ´Malý tkadlec´: „Mňa to vždy tak strašne ťahalo k tým remeslám. Ja som chodila v Bratislave do ÚĽUV-u (Ústredie ľudovej umeleckej výroby) a tam som sa naučila vyrábať šúpoľové bábiky. Potom som pokračovala aj v ďalších remeslách.“
Celem projektu ´Mały tkacz´ jest rozbudzenie u dzieci zainteresowania rzemiosłem.
Barbora Tymková autorka projektu ´Malý tkadlec´: „Aby jednoducho opäť pracovali aj rukami a trochu sa odpojili od monitorov. Je to naozaj o jemnej motorike, tradíciách a návrate k tomu nášmu.“
Autorka wykonała makietę drewnianej chaty. Przedstawia panny młode w słowackich czepcach. Każda figurka jest inna, wykonuje inną pracę, np. pranie wełny, suszenie jej lub czesanie.
Marcela Gabrhel, kierowiczka PSP Stonawa: „Od pierwszego dnia dzielimy się na grupy, żeby dzieci miały jeszcze bardziej indywidualną możliwość wszystkiego dotknąć, spróbować, a więc zawsze jedna grupa pracuje nad książką, gdzie będą wspomnienia z tych dwu dni, a druga grupa bądź trzecia grupa jest wtedy z panią TImkową i ona im opowiada czy o lnie, czy o wełnie.“
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Wełna, a mamy ją wysuszyć, potem poczesać.“ „Myśmy tutaj próbowali, jak się pracuje na kołowrotku. Robiliśmy taką książkę o owieczce.“ „Mam taką włóczkę , musiałam sobie wybrać kolory, jakie się mi podobały, i wyczesać.“
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Jest to bardzo ważne, bo jeśli pracujemy wszystkimi zmysłami, to na pewno wtedy lepiej zapamiętujemy to, czego się uczymy. Dlatego też to są całe dni projektowe, bo czegoś takiego nie można zrobić na jednej lekcji.“
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Myśmy robili dwie książki, jedną o takim ziarenku, które się zakopało do ziemi i z niego wyrósł taki kwiatek.“ „Wczoraj mówiliśmy o lnie, pokazywaliśmy sobie, co się z tego da zrobić i zrobiliśmy sobie takie laleczki.“
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Projekt jest o lnie, jest również o wełnie, a to są tematy, które powinniśmy zawsze każdego roku przerobić z dziećmi w szkole. Więc niesamowicie nam to wszystko pasuje.“
---
Stonavská sportovní hala se opět proměnila v místo, kde lidé pomáhají druhým. Podzimní humanitární sbírka na podporu Dobrovolnického centra ADRA Havířov přilákala nejen místní obyvatele, ale také dárce z okolních měst. Přinášeli především oblečení, obuv a další věci, které už sami nepotřebují, ale jiným mohou ještě dobře posloužit.
anketa, dárci: „My se zúčastňujeme pravidelně každý rok. Vždycky přispíváme do sbírky.“ „Nějaké povlečení, přebytečné, co se doma neužívá, nějaké oblečení, aby někomu za to ještě udělalo užitek, službu.“ „Máme tam dětské, dívčí, chlapecké, dámské i pánské.“ „Mmy už tady několik let dáváme věci tak, jak si myslím, že je to super.“
Za dnešními sbírkami stojí dlouholetá tradice, která se začala psát v roce 2010. Tehdy se z iniciativy Anny Wicherkové uskutečnila první veřejná sbírka použitého ošacení. Její začátky přitom nebyly vůbec jednoduché. Na tehdejší podmínky dodnes vzpomíná Anna Kotůlková, která u zrodu sbírek stála společně s ní.
Anna Kotůlková, spoluorganizátorka sbírky: „Tak vzniklo to, že paní Wicherková se toho chytla a já jsem jí jako pomáhala. Začli jsme to pod tribunou. Ano a tam to bylo dost těžké, protože tam pršelo. Sušili jsme to na těch sedačkách.“
Sbírky se později konaly také v hasičské zbrojnici na Novém Světě, než našly své zázemí ve sportovní hale. Anna Wicherková už sice není mezi námi, její myšlenka pomáhat potřebným ale ve Stonavě žije dál.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Paní Wicherková, nadšenec, úžasná osoba, vyšlo to z její iniciativy a podařilo se to tak výborně, že to je až dodnes. Takže prakticky to je teď Memoriál paní Wicherkové.“
Na její odkaz dnes navazuje Sociální a zdravotní komise obce Stonava. Zájem veřejnosti je stále velký a mezi darovanými věcmi se občas objeví i něco neobvyklého.
Jaroslava Žemličková, spoluorganizátorka sbírky, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: „Tak hlavně nosí oblečení, potom nosí kabelky, boty. A letos, co máme takovou raritu, tak máme 3 televize a norkový kožich.“
Pro organizátory je důležité především to, aby darované věci našly další využití. Podle zástupců ADRY mají sbírky ve Stonavě mimořádný význam také díky kvalitě přinášeného oblečení.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Ty věci, co přinesou, ta sbírka má vždycky vysokou hodnotu. Takže to jde matkám samoživitelkám, opuštěným osobám, osobám, které jsou bez přístřeší."
Darované věci nacházejí své využití v charitativních obchodech a sociálních šatnících na Karvinsku. A že ochota pomáhat není omezena jen na obyvatele Stonavy, potvrzují i dárci, kteří přijeli z větší dálky, například z Orlové.
anketa, dárci: „Dozvěděli jsme se to během letáku, který jsem našla na internetu. Tak máme věci, které už nenosíme, takže jsme je posbírali, poskládali a přivezli.“
Další příležitost pomoci potřebným budou mít lidé ve Stonavě opět na jaře příštího roku, kdy se uskuteční další humanitární sbírka. Organizátoři věří, že i tentokrát se setká se stejně velkým zájmem veřejnosti.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: „Prostě to je děláno srdcem, to je vidět.“
---
Akce stonavských zahrádkářů se dlouhodobě těší velkému zájmu veřejnosti. Po úspěšné zářijové výstavě ovoce a zeleniny připravili zahrádkáři další oblíbené setkání. Jejich klubovna na Stavech se tentokrát zaplnila návštěvníky, kteří si přišli pochutnat na tradičních bramborácích.
Tradiční smažení bramboráků, které každoročně pořádají stonavští zahrádkáři ve své klubovně na Stavech, vyžaduje důkladnou přípravu. Ta začala už den před samotnou akcí, kdy se členové místní organizace Českého zahrádkářského svazu pustili do škrábání brambor.
Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: „Když smažíte nějakých 300 bramboráků, tak je na to třeba delší příprava. My už začínáme vždycky, v pátek škrábat brambory a nějakých 125 kg a vlastně od rána tady od osmé hodiny už děláme to těsto, přípravu a všechno.“
Zahrádkáři přitom sázejí především na domácí suroviny.
Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: „Máme domácí brambory od pana Viktora Topiarze a máme i domácí vajíčka.“
Aby ale bramboráky návštěvníkům skutečně chutnaly, nestačí jen kvalitní těsto. Důležité je také samotné smažení.
Anna Žáková, členka MO ČZS Stonava: „No tak rozpálený olej nebo sádlo. Záleží, na čem se to dělá. Protože on se hned jak řízek se musí hned chytit, připéct, obrátit, zase připéct a je to hotovo.“
A podle reakcí návštěvníků se zahrádkářům jejich bramboráky opět povedly.
anketa, návštěvníci akce: „Křupavý jako od maminky.“ „Křupavé. Jsou fakt výborné. Už jsem měla tolik bramboráků, ale ty jsou výborné.“ „Ty bramboráky stojí za to. Jsou domácí, jsou voňavé a udělané s láskou.“
Bramboráky ale nebyly jedinou specialitou, kterou zahrádkáři připravili. Na své si přišli také milovníci sladkého a letos přibyla i jedna novinka.
Lenka Waleczková, členka MO ČZS Stonava: „Tentokrát se děvčata snažily, aby bylo něco nového. Takže tlačenka, kterou jsme vždycky měli v podstatě zakoupenou hotovou, dneska vytvořily ve vlastní režii. Kromě toho máme zákusky, na které už jsou tady i naši hosté zvyklí. Zase tady máme ovocný řez, muffin, trubičky.“
anketa, návštěvníci akce: „Já jsem závislá na sladkém. Vypadají krásně, tak jsem neodolala.“ „Zákusek je výborný jako obvykle. Chutná mi velice. Ještě si dám za chvíli bramborák a ještě chleba s tlačenkou.“
Podobná setkání ale nejsou jen o dobrém jídle. Pro mnohé návštěvníky jsou také příležitostí potkat známé a společně strávit příjemné odpoledne.
Milan Ciupa, předseda MO ČZS Stonava: „My jsme rádi, že tady hosté chodí. Není to jenom o bramborácích, je to, aby tady poseděli sousedé, známí, kamarádi, přijdou, posedí, dají si bramboráček, pivečko, vínečko, na co mají chuť.“
anketa, návštěvníci akce: „Je to docela dobré v tom, že tu potkávám spoustu známých lidí, je to dobrá akce, no.“
---
Autorką projektu „Mały tkacz” jest pochodząca ze Słowacji Barbora Tymková. Na pytanie, co skłoniło ją do zainteresowania dzieci wiedzą o wełnie i lnie, usłyszeliśmy następującą odpowiedź: …
Barbora Tymková, autorka projektu ´Malý tkadlec´: „Mňa to vždy tak strašne ťahalo k tým remeslám. Ja som chodila v Bratislave do ÚĽUV-u (Ústredie ľudovej umeleckej výroby) a tam som sa naučila vyrábať šúpoľové bábiky. Potom som pokračovala aj v ďalších remeslách.“
Celem projektu ´Mały tkacz´ jest rozbudzenie u dzieci zainteresowania rzemiosłem.
Barbora Tymková autorka projektu ´Malý tkadlec´: „Aby jednoducho opäť pracovali aj rukami a trochu sa odpojili od monitorov. Je to naozaj o jemnej motorike, tradíciách a návrate k tomu nášmu.“
Autorka wykonała makietę drewnianej chaty. Przedstawia panny młode w słowackich czepcach. Każda figurka jest inna, wykonuje inną pracę, np. pranie wełny, suszenie jej lub czesanie.
Marcela Gabrhel, kierowiczka PSP Stonawa: „Od pierwszego dnia dzielimy się na grupy, żeby dzieci miały jeszcze bardziej indywidualną możliwość wszystkiego dotknąć, spróbować, a więc zawsze jedna grupa pracuje nad książką, gdzie będą wspomnienia z tych dwu dni, a druga grupa bądź trzecia grupa jest wtedy z panią TImkową i ona im opowiada czy o lnie, czy o wełnie.“
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Wełna, a mamy ją wysuszyć, potem poczesać.“ „Myśmy tutaj próbowali, jak się pracuje na kołowrotku. Robiliśmy taką książkę o owieczce.“ „Mam taką włóczkę , musiałam sobie wybrać kolory, jakie się mi podobały, i wyczesać.“
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Jest to bardzo ważne, bo jeśli pracujemy wszystkimi zmysłami, to na pewno wtedy lepiej zapamiętujemy to, czego się uczymy. Dlatego też to są całe dni projektowe, bo czegoś takiego nie można zrobić na jednej lekcji.“
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Myśmy robili dwie książki, jedną o takim ziarenku, które się zakopało do ziemi i z niego wyrósł taki kwiatek.“ „Wczoraj mówiliśmy o lnie, pokazywaliśmy sobie, co się z tego da zrobić i zrobiliśmy sobie takie laleczki.“
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Projekt jest o lnie, jest również o wełnie, a to są tematy, które powinniśmy zawsze każdego roku przerobić z dziećmi w szkole. Więc niesamowicie nam to wszystko pasuje.“
---