Dobrý den, TV Polar vám přináší další díl školního magazínu Studuj u nás. Začneme konferencí Škola na vlnách budoucnosti v Ostravě, navštívíme se středoškoláky jednání o jaderné energetice a nakonec uvidíte obhajobu maturitní práce studentky z chemické průmyslovky.

Konference Škola na vlnách budoucnosti v Ostravě

Cílem konference v Domě kultury Poklad v Ostravě bylo inspirovat školy a učitele k tomu, jak v dnešní rychle se měnící době reagovat.

Petr Nehasil, ředitel KVIC: „Jak připravit žáky na svět, který dneska ještě neexistuje, který se rychle mění. Dneska se nám ve škole potkává několik generací, které spolu často ani neumí komunikovat. Naše dnešní děti jinak mluví, jinak vnímají, jinak komunikují a taky se jinak učí. A v tomto rychle měnícím se světě se musí změnit i školy. Je to přirozené a mělo by to tak být.“

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Pro MS kraj má tato akce několik aspektů významu. V podstatě ten první by se dalo říct, že je vzájemné síťování mezi školami. To znamená, že kolegové třeba ze základních škol poznají kolegy ze středních škol, kteří řeší třeba obdobnou problematiku, popřípadě z jiného pohledu. To je ten jeden aspekt. Ten druhý je právě, že tato akce je určená jak pro základní školy, tak pro střední školy, kdy právě MS kraj je zřizovatelem středních škol. Ten další aspekt může být právě z pozice toho, že tuto akci organizuje Krajské vzdělávací a informační centrum, které je krajskou organizací.“

Konference přinesla školám podněty, jak vzdělávání přizpůsobit moderní době.

Martin Mikolášek, ředitel SUŠ Ostrava: „Je to velmi často o dialogu, je to velmi často o nějakém možná bezpečném prostředí, které v těch školách se vytvoří. A když ti žáci budou vědět, že tam, kde můžou formulovat svoje názory a svoje potřeby, a ten učitel na ně bude moc schopný reagovat, tak je to asi ta nejlepší cesta, kterou bychom se měli vydat.“

Lucie Kolníková, ředitelka Slezského gymnázia Opava: „Já to mám založené na té komunikaci, že se musím ptát, jak se ti lidé cítí, jak se jim tam líbí, co se jim nelíbí, přijímat návrhy, být otevřený, být schopný přijmout kritickou zpětnou vazbu, být schopný na sobě pracovat, ale zároveň fungovat jako tým. Já to vnímám jako to nejdůležitější, že musíme být jako tým, jako jeden článek.“

Žáci SPŠEI navštívili konferenci o jaderné energetice

Mirek Topolánek a další energetičtí experti jednali o budoucnosti jaderné energetiky v České republice. Přítomni byli i žáci SPŠ elektrotechniky a informatiky z Ostravy.

Bez jaderné energie to nepůjde. Na tom se shodli energetičtí odborníci z celé republiky.

Ladislav Havlíček, ředitel odboru rozvoje nových jaderných zdrojů, MPO: „Když se na to jako energetik podívám, tak nevidím jinou možnost, jiný zdroj, který by dodal tu velkou část stabilní energie do budoucna. A je velmi dobře, že publikum na těchto konferencích je, zejména mládež, studenti středních škol, protože je bude čekat ta budoucnost, kdy budou muset hledat, kde se vyrobí energie.“

Jádro má mezi občany České republiky největší podporu obyvatel ze všech zemí Evropské unie.

Mirek Topolánek, expert na energetiku: „To není samozřejmost a proto je třeba ty věci diskutovat, vysvětlovat, ať už to se týká dostavby těch bloků v Dukovanech, případných bloků v Temelíně, tak malých modulárních reaktorů. To je něco, kde si občané zaslouží mít informace.“

Jaderná budoucnost se může týkat i MS kraje, elektrárna Dětmarovice je jednou z lokalit, kde by mohl být umístěn malý modulární reaktor.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Samozřejmě tady budeme do jisté míry určitě závislí do budoucna i na evropské legislativě, potřebujeme opravdu, aby Evropa trvalé jádro uznala jako zelený zdroj energie.“

Tato témata zajímala i žáky SPŠ elektrotechniky a informatiky v Ostravě.

Pavlína Pavlová, učitelka SPŠ EI Ostrava: „Myslím, že se snažíme připravovat naše žáky na budoucnost v celé šíři možností výroby elektrické energie. Takže tady, když je to na téma jaderná energie, jaderná budoucnost, energetika, tak jsme uvítali pozvánku a přišli jsme.“

Zájem o kvalifikované energetiky bude v budoucnu ještě vyšší, protože pátý blok v Dukovanech by měl být dostavěn v roce 2036 a modulární reaktory by mohly začít fungovat jen o pár let později.

Maturitní práce s obhajobou na SPŠ chemické v Ostravě

Tereza Šafránková je studentkou SPŠ chemické akademika Heyrovského v Ostravě – Zábřehu. Součástí její maturitní zkoušky byla i obhajoba maturitní práce. Byli jsme při tom.

Žáci lycea na SPŠ chemické akademika Heyrovského maturují trochu jinak, než žáci aplikované chemie.

Radim Vajda, ředitel SPŠ chemické Ostrava: „V čem je výhoda tady té dlouhodobé práce? Je to pro ně celková příprava na vysokou školu. Velká výhoda toho je také, že žáci jsou schopni si uvědomit vzájemné propojení mezi předměty, které třeba v té škole úplně nevnímají, protože některé věci si nedokáží pospojovat dohromady s reálným životem.“

A toto je Tereza Šafránková, jejíž obhajobu maturitní práce jsme sledovali. Vybrala si téma Biologická ochrana využívaná ve sklenících.

Tereza Šafránková, žákyně SPŠ chemické Ostrava: „Tak můj přínos je, že jsem sledovala ten vliv opylovací aktivity čmeláků. Takže podle toho mohli vyhodnotit na farmě, kdy mají nejlepší ti čmeláci opylovací aktivitu.“

Jana Vlčková, vedoucí maturitní práce Terezy Šafránkové: „Ta práce má rozsah 20 až 30 stran. Může mít i o něco více. A je to v podstatě taková malá bakalářka, dalo by se říct. Tereza byla na praxi na farmě Bezdínek a získávala tam všechny informace ke své maturitní práci, jak tam probíhá ta ochrana, co se týče svilušek, čmeláků a podobně. Ta úroveň té práce je opravdu vysoká, protože se jedná o velice svědomitou žákyni, která intenzivně na té práci celý rok pracovala a už během té praxe se mnou konzultovala nejrůznější výstupy. Takže můžu říct, že práce je na vysoké úrovni.“

Tereza plánuje studovat na vysoké škole, konkrétně rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně.

Redakčně upraveno / zkráceno.