Příhody lišky Bystroušky / premiéra

Operu Příhody lišky Bystroušky uvádí Národní divadlo moravskoslezské vlastně ke čtvero výročím: Letos uplyne 100 let od světové premiéry v Brně, 170 let od narození Leoše Janáčka; tři dekády uplynuly od poslední ostravské inscenace a Bystrouška před 30 lety také položila základy dětského Operního studia NDM. V roce 1994 si totiž tehdejší režisér inscenace David Sulkin přál, aby dětské role zpívaly skutečně děti. Zkoušek se po konkurzu na dětské role ujala tehdejší korepetitorka Lenka Živocká… a studio vede s velkými úspěchy dodnes a nechybí samozřejmě ani v aktuální inscenaci!

Leoš Janáček přetavil příběh liščete, které revírník jednoho dne najde v lese, a přinese je do myslivny, v poetické dílo vyprávěné částečně ze zvířecího a částečně z lidského pohledu. Vznikla tak námětově jedna z nejnápaditějších skladatelových oper, v níž se už jako sedmdesátník vyznal ze své hluboké lásky k přírodě a vyrovnal se též s myšlenkami na vlastní smrtelnost. Bystrouška patří k nejhranějším českým operním dílům ve světě vůbec.

Inspiraci k neobyčejnému prolnutí světa zvířat a lidí na jednom jevišti přinesl Janáčkovi fejetonový seriál o dobrodružstvích lišky Bystroušky, který v roce 1920 vycházel na pokračování v Lidových novinách. Rudolf Těsnohlídek jej napsal na popud veselých kresbiček akademického malíře a vášnivého myslivce Stanislava Lolka. Při tvůrčím procesu si Těsnohlídek počínal natolik divoce, že sazeči v tiskárně nemohli přečíst jeho rukopis a hrozili stávkou. Zasloužili se však o to, že liška má nakonec jméno Bystrouška, jelikož špatně rozluštili písmenka v Těsnohlídkově škrabopisném Bystronožka.

Režii, choreografii a světelný design k nové ostravské inscenaci vytvořil Itzik Galili, který je znám především jako choreograf a režisér, dnes působící po celém světě. Proslavil se a vybudoval si světové renomé hlavně během svých pobytů v Nizozemsku. Jeho Bystrouška je tak plná nádherného pohybu a taneční harmonie. „To málo, co vím o české hudbě, je spojeno právě pouze s Leošem Janáčkem. S jeho hudbou jsem se na svých cestách několikrát setkal. Janáček je velmi komplexní skladatel. Jeho hudba ve mně vyvolává silné emocionální vlny, často mě dojímá. Příhody lišky Bystroušky jsou pro mě úplně novým světem. Jeho barvy, komplexnost, vrstvy a samozřejmě hudba, to všechno je pro mě jako hádanka, kterou mám rozluštit. Je to zcela mimořádná opera. (…) Jsem nicméně přesvědčen o tom, že rozdílné tvůrčí schopnosti sólistů a tanečníků daly vzniknout nové interpretaci opery – odlišné od všech předchozích – a snad také inovativní,“ láká do divadla Itzik Galili.

Operu hudebně nastudoval Marek Šedivý, druhým dirigentem je Adam Sedlický. Barvitý dojem podtrhují kostýmy Simony Rybákové a výtečně jej doplňuje scéna Daniela Dvořáka. Diváci se tak mohou těšit (kromě nádherné hudby) na úžasnou a rozmanitou vizuální podívanou.

V titulní roli vystoupí špičkové české sopranistky Doubravka Součková a Lada Bočková. „Liška je mou srdeční záležitostí, dlouho jsem si přála, aby mi opět přišla do cesty. Kde můžu, beru si ji s sebou, vždycky mi přinesla štěstí. Zbožňuji její dravost i melancholičnost. V Příhodách lišky Bystroušky je toho ze života tolik, že se v nich každý najde, ta hudba se člověku dostane pod kůži,“ říká Lada Bočková. Zkušenosti má s vystupováním v divadlech po celé Evropě a ostravští diváci ji znají jako Karolinu ve Smetanových Dvou vdovách.

Po 30 letech se v nové inscenaci objeví i známé tváře ostravské opery. Role Paní revírníkové a Sovy jsou určeny pro Evu Dřízgovou-Jirušovou, která v předchozí inscenaci hrála a zpívala roli Bystroušky. Rechtora a Komára ztvárňuje Václav Morys. Ten ovšem stejně jako před 30 lety. Dětské role zpívají a hrají členové Operního studia NDM. A protože je příběh lišky Bystroušky prolnutím světa lidí, zvířat a rostlin a všichni jsou tu v ustavičném pohybu (a režisér je zároveň věhlasným choreografem), hraje výraznou roli na scéně balet NDM.

Operu Příhody lišky Bystroušky poveze NDM mj. na festival Janáček Brno v listopadu t. r.

Itzik Galili (1961) se narodil v Izraeli. Tančil ve své domovině v souborech Bat-Dor a slavné Batsheva Dance Company. Od roku 1990 pracuje rovněž jako choreograf. Zabydlel se v Amsterdamu, kde založil taneční soubor postavený výhradně na vlastním – původním repertoáru. Mezinárodního uznání se mu dostalo po premiéře kontroverzního díla The Butterfly Effect (Motýlí efekt), které zároveň získalo Cenu publika na mezinárodní choreografické soutěži v nizozemském Groningenu. Je autorem taneční metodiky pro děti, mj. pro děti s poruchami učení, kterou dodnes využívá řada nizozemských tanečních souborů. V roce 2008 založil taneční skupinu Dance Group Amsterdam, orientovanou na současný tanec. Vytvořil choreografie pro rozličné operní inscenace i televizní pořady. Je autorem více než 130 tanečních děl pro přední mezinárodní taneční soubory (Anglický národní balet, Balet Monte Carlo, Les Grand Ballets Canadiens, Stuttgart Ballet, Bat Dor a mnoho dalších). Od nizozemské královny Beatrix obdržel rytířský titul za soustavnou práci pro nizozemský tanec. Ostravské publikum se s jeho choreografií potkalo v inscenaci All That Jazz, Rock, Blues – choreografii O Balcão de Amor vytvořil na rytmy kubánského mamba (premiéra 2017) – a také v inscenaci Dva světy / jeden svět (choreografie SUB).

Realizaci projektů spojených s Rokem české hudby v NDM finančně podpořili: statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj a Ministerstvo kultury ČR.